Anarchistická federace

Činnost Anarchistické federace v roce 2022

Tradiční shrnutí předchozího roku z pohledu organizovaných anarchistů a anarchistek s odkazy na texty na webu afed.cz

AF

Anarchistická federace (AF) působí kontinuálně od roku 1995, dříve s přívlastky Česká, popř. Československá. Jejími řadami prošla od té doby spousta lidí, avšak vždy byla členská základna tvořena jen několika desítkami lidí. Nejinak je tomu i dnes. Kvantitativní progrese tedy žádná, přesto to pro nás nikdy nebyl a stále není důvod pro zanechání našich aktivit, či dokonce vzdání se anarchistické vize svobodné a samosprávné společnosti či myšlenky o potřebě federativního organizování se. Naopak, s prohlubující se klimatickou i sociální krizí jsme o to víc přesvědčeni, že sebeorganizace neprivilegovaných na principech rovnosti, horizontality, vzájemné pomoci a solidarity je potřeba více než kdy jindy.

Ze života federace

V roce 2022 se výjimečně konal pouze jeden pravidelný sjezd členů a členek federace, a to v půlce října v Hradci Králové.

AF byla doposud trochu charakteristická tím, že se nikam moc nedrala, jelikož nám vždy více záleželo na obsahu a principech než na tom, pod jakou hlavičkou se co pořádá. Uznali jsme, že by přece jen nebylo od věci se trochu představit a aktivněji nabídnout vlastní řady coby platformu pro anarchistické organizování se. Vydali jsme tedy stručný leták „Kdo jsou anarchistky a anarchisté?“ a pražská skupina AF uspořádala v červnu a srpnu neformální setkání se sympatizantkami a sympatizanty spojené s grilováním, popřípadě dalším programem.

Aktivity členek a členů AF jsou podle jejich osobního zaměření zpravidla spojeny ještě s dalšími skupinami – někteří z nás tak působí například v kolektivech Food not Bombs, Limity jsme my, Opravdu dobré squaty (ODS), NoLog, Sdílené domy, MSDN, Zdena, Cocina Perdida, Výbor na obranu revoluce v Rojavě a dalších.

Na mezinárodní úrovni je AF členskou sekcí Internacionály anarchistických federací (IFA) a náš delegát se v březnu zúčastnil pravidelného setkání Výboru pro vztahy IFA. V rámci IFA se snažíme, aby byl slyšet také hlas anarchistek a anarchistů ze střední a východní Evropy.

Jestliže v předchozím roce byla stěžejním tématem pandemie (AF se v únoru připojila k mezinárodnímu anarchistickému prohlášení k pandemii covidu-19), rok 2022 bezesporu ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu.

Válka na Ukrajině

Agresivní počínání Ruska viselo ve vzduchu. Ještě několik dní před invazí na Ukrajinu jsme zveřejnili články o antiautoritářském hnutí a tendencích na Ukrajině. Stejně jako ostatní jsme nevěřili, že přijde. Přišla. Těsně po jejím zahájení jsme vydali prohlášení „Proti invazi, avšak bez pokrytectví“, v němž jsme mj. psali o úkolu „podporovat antiautoritáře a antiautoritářky na Ukrajině i v Rusku, naslouchat jim, informovat o jejich postojích a osudech, dávat jim permanentně najevo svou solidaritu“. Další kroky na sebe nedaly čekat. Zkraje jsme uspořádali úspěšnou akci proti demonstraci putinistů v Praze, „vyzdobili“ výlohy ruské Sberbanky, zapojili se do sbírek potravin a oblečení a jejich převozu na Ukrajinu. Udělali jsme mezi sebou sbírku – zhruba 80 000 putovalo na Operaci solidarity (dnes Kolektivy solidarity), na podporu konkrétním lidem, na Anarchistický černý kříž v Moskvě, Irkutsku a v Bělorusku a některé další projekty. Pomáhali jsme lidem, co při útěku uvízli na hranicích, stejně jako s ubytováním zde či s organizováním dobrovolnické zdravotní pomoci na Ukrajině. Tématu jsme věnovali také pár čísel nástěnných novin A3 – jedno varovalo před rusofobií, další se opřelo do rasismu státu, který otevřeně diskriminoval romské uprchlíky z Ukrajiny. Při té příležitosti jsme ze zapojili do demonstrace za důstojné zacházení s těmito uprchlíky, která se konala 19. května před ministerstvem vnitra.


Informačně jsme se zaměřili zejména na pohled anarchistek a anarchistů ve východní, potažmo i ve střední Evropě – zveřejnili jsme texty kolektivů Autonomní akce, KRAS, Militant Anarchist, Pramen, Antijob, Antiautoritářská četa, Operace Solidarita, ABC Drážďany, Výbor odporu, ABC Bělorusko, Antifašistická akce, Skupina běloruských anarchistů ve Varšavě, Kolektivy solidarity, ABC Galicja a Zóna solidarity. Přeložili jsme rozhovory s anarchistou z Luhanska, s členem Výboru odporu, s anarchistou z Donbasu, s jedním ze zakladatelů Operace Solidarita, s anarchistou z Kyjeva, s běloruským anarchistou v ukrajinské domobraně, s finským anarchistou se silnými vazbami v Rusku, s členem skupiny Assamblea, s Anarchokomunistickou bojovou organizací, s anarchosyndikalisty z východní Ukrajiny a Ekologickou platformou. Přiblížili jsme postoje jednotlivých antiautoritářů z Ruska, běloruského anarchisty bojujícího na Ukrajině, bojovníka Antiautoritářské jednotky či aktivistů drážďanského Anarchistického černého kříže. Zveřejnili jsme i prohlášení některých dalších hnutí a skupin mimo danou oblast, jako jsou zapatističtí povstalci z EZLN, syrští povstalci v exilu, podpůrná síť RiseUp4Rojava či anarchistický portál Freedom. Jsme si vědomi, že ukrajinský stát je buržoazní demokracie podobná těm západním, takže nezavíráme oči před tím, jaké je sociální postavení tamních pracujících a jak se ekonomická elita snaží zneužít války k podkopávání pracovně právní legislativy.

Pozornost jsme obraceli i do Ruska na protiválečné protesty, zapalování náborových středisek a majetku represivních orgánů či sabotáže na železnici. Věnovali jsme se vojenským zajatcům z řad antiautoritářů a „interbrigadistů“, částečné mobilizaci (včetně bezdomovců) a odporu vůči ní.

Anarchistky a anarchisté z východní Evropy jsou ve svých prohlášeních velmi zklamaní postoji nemalé části levicového, potažmo anarchistického hnutí na Západě, které nechce vyslechnout ani pochopit jejich postoje, a poukazují na patologičnost západního pacifismu. Rozdíly v postoji k válce se vyskytly i v rámci IFA, kde jsme dali jasně najevo, že stojíme na straně boje proti Z-fašismu. Vyšlo sice společné kompromisní prohlášení, k tomu jsme však připojili vlastní kritický komentář, ve kterém společné prohlášení považujeme za nedostatečné. K další diskusi však nedošlo. Nezbývalo tedy než opět kriticky reagovat, když Italská anarchistická federace vydala text „Za nový anarchistický manifest proti válce“ ignorující realitu na Ukrajině a naše kamarádky a kamarády z východní Evropy. Postojům v rámci anarchistického hnutí jsme se věnovali i v hlavním tématu („Vzdor invazi“) jarního čísla revue Existence, kde jsme rozebrali také to, jak se staví anarchisté a anarchistky v Česku k válce na Ukrajině. To jsme ještě netušili, jak v rámci českého hnutí okrajoví odpůrci ukrajinského odporu vůči Z-fašismu budou často sprostě a dogmaticky útočit na naši pozici. Z toho důvodu jsme jednak vydali studii o Malatestově (jehož zmínění rádi citují) postoji k boji za národní sebeurčení, představili novodobou historii ukrajinského anarchismu a také připravili přednášku „Anarchisté a válka na Ukrajině“, s níž jsme vystoupili na festivalech Fluff a Riot over River. Na podzimním sjezdu bylo potvrzeno pokračování naší podpory obraně ukrajinských pracujících proti krvavým imperiálním choutkám Putina a jeho patolízalů, a to zejména praktickou formou podpory anarchistických iniciativ, projektů a bojovníků přímo na Ukrajině, ale také podporou anarchistek a anarchistů v Rusku a Bělorusku.

V tomto ohledu jsme se rovněž během roku snažili představit antiautoritářské platformy, které na Ukrajině pomáhají, jejich konkrétní činnost (např. Kolektivy solidarity, Auta naděje, ABC Drážďany, Medical Self-Defense Network) a možnosti, jak je přímo či nepřímo podpořit, a to včetně zcela konkrétních sbírek (např. pro polního medika či na auto pro bojovou jednotku). Stejně tak jsme vyzývali k podpoře (nejen) anarchistek a anarchistů v Rusku a Bělorusku. Rádi jsme se také zapojovali do benefičních koncetů.


První máj a anarchistická strategie

Tématu války na Ukrajině jsme dotkli i na Anarchistickém 1. máji, který jsme pořádali spolu s FNB Žižkov a Krisou formou pikniku s proslovy a položením kytice u pamětní desky prvního prvomájového dělnického shromáždění tradičně v Praze na Střeleckém ostrově za účasti asi stovky lidí. Věnovali jsme se dělnickým kořenům Prvního máje a tématu práce z anarchistické perspektivy, tedy boji za svobodnou práci, která je v protikladu ke stávajícímu systému práce námezdní. V jednom z proslovů AF jsme zdůraznili vztah federace k tradici a varovali před ideologizovanými hesly, která se vzdalují od reality. Ta se totiž neřídí našimi přáními, a proto ji musíme brát v potaz a své postoje opakovaně promýšlet.

To jsme pak do větší hloubky rozebrali v podzimním čísle revue Existence na téma „Anarchistická strategie“, které se věnuje promýšlení anarchistické politiky a anarchismus pojímá jako dynamický myšlenkový směr a kompas při našem rozhodování, každodenním jednání i plánování dlouhodobějších aktivit.


Za klimatickou spravedlnost a proti energetické krizi

Také v roce 2022 jsme se zapojovali do bojů za klimatickou spravedlnost, zejména podporou aktivit iniciativy Limity jsme my!, která mj. pořádala na Ostravsku Klimakemp 2022 spojený s blokádou tamní koksovny. Přidali jsme se také k parodické párty, která si vzala na mušku fosilního miliardáře Křetínského. Vedle toho jsme oprášili náš anarchovozíček a vytvořili anarchistický bloček na středoškolské stávce za klima a v listopadu jsme podporovali vysokoškolskou stávku za klima a účastnili se s tím spojené demonstrace 17. listopadu. Klimatické bojiště jsme z antikapitalistické perspektivy okomentovali v listopadovém čísle nástěnných novin A3.


Snaha na úkor života na planetě protahovat co nejdéle fosilní byznys stála mj. za energetickou krizí, která ve spojení s rostoucí inflací často znamená naprosté rozbití rodinných rozpočtů. V novinách A3 jsme na to reagovali texty „Neplaťme za pracháče!“, „Vyvlastnit oligarchy!“ a „Luxus pro všechny“. Posledně jmenovaný text vysvětloval, proč se anarchistky a anarchisté přidávají k odborářské demonstraci proti chudobě, která se konala 8. října. Anarchistický blok pod stejnojmenným heslem podpořilo několik desítek lidí a došlo i na konflikt s jedním z přítomných národovců. Právě tato sorta lidí se účastnila dalších demonstrací, které na krizi ale reagovali ve své podstatě jen okrajově, ve skutečnosti šlo o stále obdobnou nahnědlou koalici, jak ji známe z předchozích let.


Čím dál více lidí se ocitá na sociálním dně, proto podporujeme aktivně i pasivně kolektivy Food not Bombs, které poskytují jídlo potřebným a pořádají benefiční akce. Plzeňskému kolektivu jsme mohli osobně popřát k 10. narozeninám. Zároveň zprostředkováváme obdobné inspirace ze zahraničí, jako jsou např. snídaně solidarity.

Dalším neřešeným problémem je krize bydlení, kdy si mnozí kvůli vysokým cenám nemohou dovolit vlastní bydlení a často mají co dělat, aby zaplatili vysoké nájmy. Přitom ve městech je stále nemálo prázdných bytů i celých budov. Jednu takovou obsadil kolektiv ODS a my mu v tom byli nápomocni. Stalo se tak koncem listopadu v Praze-Strašnicích. Touto demonstrativní akcí se podařilo přimět vedení městské čtvrti k jednání o přidělení objektu pro projekt autonomního sociálního centra. Podpořili jsme solidární protest před řeckou ambasádou proti evikci squaterského sousedství Prosfygika v Athénách. Pozorně jsme sledovali i dění okolo squatů v Evropě a následně informovali o obviněném v souvislosti s razií v berlínském Rigaer94, o ohrožení poznaňského Rozbratu, o stíhání obyvatel španělské squaterské vesnice Fraguas či o obsazení nového prostoru v Lublani.


Za práva žen, LGBT+ a migrantů

Boj za práva žen je trvale přítomný v agendě AF. Tradiční připomínkou tohoto boje je Mezinárodní den žen. V roce 2022 jsem se účastnili feministického festivalu na Žižkově a následné demonstrace „Zařvi NE násilí na všech frontách!“, která vzhledem k událostem tematizovala antimilitarismus ve feminismu. S potěšením jsme iniciovali oslavu MDŽ v Plzni, jejíž organizace se ujali místní aktivistky. V nástěnných novinách A3 jsme textem „Přehlídka zpátečnictví“ odsoudili klerofašistický „Pochod pro život“ a následně se účastnili různých forem protestu proti němu. V červnu jsme se v Praze zúčastnili demonstrace, která protestovala proti rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ohledně legality potratů. Samostatně, i když s minimální odezvou, jsme pak rozjeli kampaň proti omezování práva na interrupci, v jejímž rámci bylo v Praze vyvěšeno několik transparentů. Coby inspiraci v boji žen jsme v našich médiích přinesli rozsáhlý popis feministického hnutí v Chile.


Věnovali jsme se také tématu postavení LGBT+ osob. A tak jsme se zapojili do černo-růžového bloku na průvodu Prague Pride, který se vyslovil proti přítomnosti korporací (včetně těch fosilních) na této oslavě hrdosti. Informovali jsme o trestech smrti pro dvě lesby v Íránu a v klidu nás rozhodně nenechal ani teroristický útok na bratislavský klub Tepláreň. Vydali jsme tematické číslo novin A3 s textem „Všichni jsme Tepláreň!“, iniciovali jsme vyhlášení decentralizovaného pochodu proti násilí na LGBTIQAI+ lidech, který se nakonec konal v šesti městech. Organizačně jsme přispěli k tomu nejpočetnějšímu v Praze, na který dorazila více než tisícovka lidí. V Plzni jsme se zas zapojili do uctění obětí útoku prostřednictví hudební párty.


Ohledně práv migrantů jsme vedle protestu proti diskriminaci ukrajinských Romů informovali o řeckých pohraničnících mučících migranty a deportujících je do Turecka nebo o protestech proti kriminalizaci migrace v Polsku.

Nepřestali jsme upozorňovat na rasismus české policie a vzpomenuli na Roma, jehož život v roce 2021 ukončil policejní zásah, na který navázaly rasistické projevy policejních a politických špiček. Také jsme informačně zaštítili antifašistky a antifašisty, kteří přímými akcemi opakovaně upozorňují na přítomnost nacistického památníku na vrchu Hvězda u Tanvaldu. A v neposlední řadě jsme mobilizovali na srpnový antifašistický festival v Bratislavě.


Odpor a solidarita ve světě

Zprostředkovávali jsme informace a anarchistické pohledy na různá povstání a protesty, k nimž docházelo během roku 2022 po celé planetě.

Začátkem roku jsme přinesli zprávy o povstání v Kazachstánu. V Praze jsme se účastnili solidárního shromáždění s tamními protiautoritářskými protesty a po potlačení povstání za přispění vojenské intervence z Ruska jsme na toto téma vydali lednové číslo novin A3.

Dlouhodobě sledujeme dění v Rojavě. Přinesli jsme rozhovor s výzvou k podpoře dokončení dokumentárního filmu o každodenním životě v revoluční Rojavě. Připravili jsme recenzi knihy od českého bojovníka v Rojavě o jeho pobytu v tureckém vězení. Zapojili jsme se do protestu proti tureckému vojenskému zasahování do záležitostí severosyrské Rojavy, který se konal před Ministerstvem zahraničních věcí ČR u příležitosti návštěvy tureckého ministra zahraničí. O fašistické povaze tureckého státu jsme vydali číslo novin A3 s textem „O čem se v NATO mlčí?“ a připomněli tureckou invazi do Afrínu či potlačení antiautoritářského povstání v Turecku, k němuž došlo v červnu 2013.

Sledujeme také situaci v Myanmaru, kde v roce 2021 došlo k vojenskému puči a následným protestům. Ty pokračují dodnes, zapojují se do nich i anarchisté a zároveň zde úžasně funguje hned několik skupin FNB. Připomněli jsme první výročí puče a poskytli rozsáhlý materiál do anarchopunkového zinu Postaztaa.

Věnovali jsme se povstání na Srí Lance, o němž jsme nejprve neměli moc informací, ale naštěstí jsme po nějaké době objevili k překladu podrobné rozhovory s anarchisty z Kolomba a z Kandy a reflexi okupačního hnutí během nepokojů od dalšího tamního anarchisty.

Rozsáhlé oblasti Pákistánu se ocitly při ničivých povodních pod vodou, stát nebyl schopen účinně reagovat. Lidem často nezbyl než princip vzájemné pomoci. Tamní anarchisté organizovali pomoc a my jsme se přidali k jejich výzvě na zasílání finanční podpory.

V září zabila mravnostní policie mladou Kurdku, což vyvolalo povstání po celé zemi. Zveřejnili jsme při té příležitosti komentář spřáteleného kolektivu KPK, rozhovor s anarchistou z Íránu a informaci o protestním „vyzdobení“ íránské ambasády v Praze. Reflektovali jsme také povstání proti vojenské juntě v Súdánu prostřednictvím rozhovoru s tamním anarchistou.

Dále jsme informovali např. o stávce v zakázkovém sektoru v Británii, o evikci lesní okupace Nora v Polsku, o boji proti těžbě vápence ve Švédsku či o boji proti plynovodu Mountain Valey v USA.


Proti represivní mašinerii

Hnutí, které se nestará o své stíhané kamarádky a kamarády, za moc nestojí. To není případ toho anarchistického, které si – a my s ním – své vězněné připomíná například během srpnového Mezinárodního týdne solidarity s anarchistickými vězni. Při té příležitosti jsme zveřejnili text o snaze po veřejném uctění památky Sacca a Vanzettiho v Bostonu (na výročí jejich justiční vraždy byl akční týden vyhlášen), poslali společné přání k narozeninám našemu kamarádovi Mikolovi Dziadokovi, který je držen v běloruském vězení, připomněli aspoň některé vězněné anarchisty a antifašisty či jména vězňů svědomí v Putinově a v Lukašenkově říši, přinesli odkazy na skupiny Anarchistického černého kříže (ABC), který se stará o stíhané a vězněné, z celého světa a speciálně představili haličský ABC, který se zapojil do pomoci anarchistům bojujícím proti ruské invazi.

Dlouhodobě se zajímáme o represe vůči našim kamarádův ve Východní Evropě, zejména v Bělorusku jich mnoho dostalo dlouholeté tresty, předtím však byli policií ještě mnohdy mučeni. Kvůli represivnímu tlaku byly ukončeny některé aktivity, např. FNB Minsk. Igor Oliněvič, který byl odsouzen ke 20 letům a držel hladovku, během dřívějšího uvěznění napsal knihu Jedu do Magadanu. Její první české vydání je beznadějně rozebrané, navíc podle ní Divadlo 3+KK nastudovalo hru, a tak začalo Nakladatelství AF připravovat druhé vydání. V roce 2022 jsme sdíleli výzvy na pomoc stíhaným hned v několika procesech, jako byly třeba kauzy Pramen či Revoluční akce (z té jsme zveřejnili několik závěrečných řečí). Dál jsme se věnovali procesům s Krystynou (Kitou) Čerenkovou, Dmitrijem Dubovským či Nasťou Kuchtou. Ještě zmiňme, že nám poskytl rozhovor běloruský aktivista Piotr Markielau, který v listopadu protestoval v pražské pobočce IKEA proti využívání otrocké práce vězňů touto korporací.

Stejně tak pokračují represe proti anarchistkám a anarchistům (a nově proti protiválečným aktivistům) v Rusku. Proto jsme zaslali jako projev podpory kolektivní fotografii s vlajkou a bannerem našim kamarádkám a kamarádům do sibiřského Irkutska.

Medializovali jsme i některé represivní kauzy v západní Evropě – snahu o výrobu teroristů ve Francii, odsouzení anarchosyndikalistů ve Španělsku či protestní hladovku anarchisty v Itálii.


Magón 2022 a další vzpomínky

Rozhodli jsme se každý rok věnovat nějaké osobnosti spojené s anarchistickým hnutím. Tentokrát jsme se zaměřili na mexického revolucionáře Ricarda Florese Magóna, kterému jsme u příležitosti 100. výročí jeho úmrtí věnovali celoroční seriál Magón 2022 na našem webu. V jeho rámci jsme představili také jeho nejbližší spolubojovníky, kontext Mexické revoluce, manifest Mexické liberální strany, význam pro současné zapatistické hnutí, ale i některé jeho texty o ženách, válce, vládě či industrializaci. To vše jsme završili vydáním knihy s těmito i dalšími texty.

V roce 2022 jsme se rozloučili s naším přítelem a historikem anarchismu Václavem Tomkem, věnovali jsme mu osobní vzpomínku a představili jeho rozsáhlou publikační činnost. Po 10 letech od smrti našeho kamaráda Jakuba Poláka jsme měli tu čest aktivně se zúčastnit rozprášení jeho popelu a následné besedy věnované jeho památce. Jako každý rok jsme připomněli smrt antifašistického skinheada Jana Kučery a promluvili o něm na hudební tryzně.


Vzpomenuli jsme i na další: 17 let od brutální policejní vraždy Ouryho Jalloha v německém Dessau, 13 let od vraždy Stanislava Markelova a Anastázie Baburové, 53 let od sebeupálení Jana Zajíce, 101 let od úmrtí P. A. Kropotkina, 60 let od úmrtí E. Armanda, 135 let od popravy chicagských anarchistů, 140 let od narození Franty Sauera. Další výročí, na která jsme nezapomněli: 150 let od anarchistického kongresu v St-Imier, 100 let od založení Mezinárodní asociace pracujících nebo 33 let od založení první novodobé anarchistické organizace u nás.

Vedle toho jsme přinesli nekrology anarchistů, jako byli Sergio Castilla, Claudio Venza, José Morato, Serge Livrozet, Pepe Cuevas (známý z kauzy Scala) či Filip Rusina. V souvislosti s válkou na Ukrajině jsme psali o smrti Igora Volochova, Sergeje Petrovičova, Jurije Samojlenka, Olgy Volkové a pěti sociálních aktivistů. Dále jsme referovali o vraždě June Knightlyové a sebevraždě Pavla Koršunova.


Anarchistická média

Jako ústřední médium provozuje AF své denně aktualizované webové stránky afed.cz. Vedle toho spravujeme web Nakladatelství AF a před prezidentskými volbami v lednu 2023 jsme začali pracovat na speciální webové stránce, která by jasně vyjádřila náš postoj k samotnému prezidentskému úřadu, jak jsme mj. popsali v prosincovém čísle novin A3. Vedle toho vedeme profily federace na sociálních sítích, jako jsou Mastodon, Facebook, Twitter a Instagram.

Během roku 2022 jsme vydali dvě čísla anarchistické revue Existence a každý měsíc jedno číslo nástěnných novin A3. Ty jsou určeny k vylepování – nejvíce aktivní v tomto směru byla bezesporu skupina AF-Olomouc, a to včetně výlepu prvomájových plakátů a samolepek s anarchistickým a antifašistickým poselstvím. V rámci Nakladatelství AF jsme v roce 2022 vydali komiksový sešit Sbohem, Batmane.

S ním a dalšími publikacemi jsme se pak účastnili Anarchistického festivalu knihy 2022, na němž jsme organizačně participovali. S distribucí našich tiskovin jsme se představili na Fluff festu, knižním festivalu LITR 2022, hudebním festivalu Riot over River nebo na různých benefičních koncertech.

Vedle vlastních publikací jsme se snažili propagovat formou recenzí také knihy od spřátelených vydavatelů nebo ty, které nám přišly něčím zajímavé. Takovými vydavateli jsou například nakladatelství Neklid (recenzovali jsme knihy Komunální přepych, Vzájemná pomoc: faktor evoluce, Ženy, které nechtěly mlčet, Anarchie tady a teď a Věřit v šelmy), UTOPIA LIBRI, Salé distribuce a Nevim. Když se nám něco nelíbilo, nešetřili jsme kritikou, jako u knihy o Luise Landové-Štychové.

Závěrem roku jsme na našem webu zveřejnili sérii textů „punkové vánoce“ o vztahu punkové subkultury a anarchismu.


Další rok

V roce 2023 se nadále chceme zaměřovat na podporu našich kamarádek a kamarádů ve východní Evropě a snažit se, aby byl jejich hlas v rámci celosvětového anarchistického hnutí slyšet. Máme nachystaný bohatý ediční plán na dva roky dopředu, takže vše záleží už jen na tom, jak se budou vracet náklady vložené do dřívějších publikací. Pracovali jsme na rozšíření projektu „Anarchismus pro začátečníky“, takže lze očekávat zveřejnění jeho dalších výstupů. Rok 2023 věnujeme stému výročí úmrtí Jaroslava Haška. Rádi bychom udělali o něco bohatší tradiční prvomájové setkání a nadále se hodláme zapojovat – ať už pod hlavičkou AF či mimo ni – do aktivit proti různým formám diskriminace, za autonomní prostory, klimatickou spravedlnost, právo na bydlení a další témata korespondující s naší agendou.


English version

Související odkazy:
AF 2021
AF 2020
AF 2019
AF 2018
AF 2016
AF 2015
AF 2014
AF 2013


Verze pro tisk 14.1.2023 AF
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy

Promítání a diskuze o současné situaci na polském pohraničí

26. 2. 2023, Děčín

Prezentace kolektivu No Borders Team …(více)

Nikdo není ilegální

27. 2. 2023, Plzeň

Kolektiv No Borders o situaci na polsko-běloruských hranicích …(více)

Nikdo není ilegální

28. 2. 2023, Brno

Kolektiv No Borders o situaci na polsko-běloruských hranicích …(více)