Anarchistická federace

A3: Všichni jsme Tepláreň!

Bratislavský atentátník a ultrakonzervativci používají možná jiné metody, cíle ale mají stejné. Stahujte, tiskněte a šiřte říjnové číslo nástěnných novin A3!

A3

Není to tak dávno, co jsme byli ze všech stran strašeni nebezpečím terorismu. Teroristické činy, při nichž umírají náhodné oběti, se nevyhýbají ani Evropě. A je jedno, zda přicházejí od jednotlivců či skupin (z valné většiny jde o příznivce ultrapravice), nebo od států – stačí se obrátit směrem na východ a sledovat, jak ruská (taktéž ideově ultrapravicová) genocidní mašinerie zabíjí, znásilňuje a mučí civilisty na Ukrajině.

Ve středu 12. října proběhl jeden z vražedných teroristický útoků už blízko našich dveří – v Bratislavě. V tamním queer podniku Tepláreň byli zastřeleni dva lidé, Juraj Vankulič a Matúš Horváth.

Útočníkem byl mladík z konzervativní rodiny podporující ruský Z-fašismus. Postoje rodičů mu ale přišly zjevně málo radikální, a tak se pod vlivem konspiračních teorií a nenávisti ke všem lidem, kteří se nějak odlišují, rozhodl pro vražednou misi, a pod vlivem svých vzorů ze zahraničí k tomu sepsal rozsáhlý manifest plný bludů.

Bývá zvykem, že když provede nějaký útok islamista, je to prezentováno jako promyšlená akce. Když to samé však udělá běloch, spekuluje se o jeho duševním zdraví. Přitom mezi oběma není v příčetnosti vůbec žádný rozdíl – oba jsou přesvědčeni o své pravdě, oba jsou poháněni nenávistí a oba si myslí, že vedou boj za konzervativní hodnoty, za podle nich „normální svět“ jasně daných hierarchií a údajně přirozené nerovnosti. Někdo k tomu přidá Boha, jiný ho nahradí nějakou konspirací, která vysvětluje svět stejně jednoduše, jako to dokáže náboženství.

Jenže lidé, jako byl útočník v Bratislavě, nespadli z nebe. Naopak jsou jen špičkou ledovce, která čouhá z moře intolerance a nenávisti, z něhož berou sílu a ideovou oporu. Útočníkovy ideály se moc neliší od těch, které zastávají mnozí konzervativní politici a část společnosti. Odmítají solidaritu s lidmi, kteří prchají kvůli válkám a diktátorským režimům. A co víc, dehumanizují je přirovnáním k obtížnému hmyzu nebo je rovnou rasisticky vykreslují jako nepřítele, který chce zničit „bílou Evropu“. Ohání se křesťanskými hodnotami, které je prý třeba chránit, aniž by kdykoli slyšeli o univerzální lásce k bližnímu. Spojují se s klerofašistickými silami, které by si přály návrat despotického vlivu církve a moc diktovat lidem, jak mají či nemají vést svůj sexuální život. A i když brojí proti islámu, s islámskými fundamentalisty mají ideově více společného než s liberálním zbytkem společnosti.

Útočník z Bratislavy se lišil například od takové Daniely Kovářové, která čerstvě zasedla do křesla v Senátu českého parlamentu, jen tím, že v ruce třímal zbraň. I ona vede stejný boj pod heslem „Chraňme normální svět“. Jejich „normální svět“ je ale oproštěn od lidí, kteří jsou jiní, než jak to vyžaduje jejich normalizační blouznění. V takovém světě mají ženy podřízenou pozici a násilí na nich je ospravedlnitelné. Lidé s jinou než normalizovanou sexuální orientací by neměli být vpuštěni do veřejného prostoru, natož aby měli nějaká rovná práva. Nemluvě o popírání klimatických změn a lpění na „svobodě“ ruinovat planetu nezodpovědným chováním.

A takových politiků najdeme víc, od fašistů z SPD po konzervativce z ODS. Premiér Fiala se neštítí prohlašovat, že podle něj jsou lidé s odlišnou sexuální orientací lidmi druhé kategorie, kteří nesmí mít nárok na založení vlastní rodiny. Jako kdyby se míra lásky dávaná dětem odvíjela od sexuální orientace rodičů. Děti z rozvrácených či násilnických heterosexuálních rodin by mohly dlouze vyprávět. Konzervativci mají ve svých představách svět, který se řídí pravidly patriarchální a sociální nerovnosti, kde pevnou rukou vládnou jen bílí heterosexuální dobře situovaní muži. Svět, kde není místo pro rozmanitost, sociální spravedlnost, rovná lidská práva a lásku. Svět, který má své politické zastánce, ale i své válečníky. To, že se ti druzí uchýlí k masakru náhodných lidí, neznamená, že nesdílejí s těmi prvními stejné hodnoty.

Bratislavský klub Tepláreň byl až do útoku oázou bezpečí, kam mohli lidé uniknout z prostředí, které je toxicky zamořeno homofobií a rasismem. Smrt Juraje a Matúše nás velmi zasáhla. Nedopusťme, aby se stali jen položkou na seznamu obětí ultrakonzervativních vrahů. Uctěme je tím, že se zasadíme, aby i nadále každý prostor, jako je Tepláreň, byl bezpečným místem pro všechny. Ale nejen to. Zasaďme se, aby se celý veřejný prostor stal bezpečným místem pro lidi všech ras, etnik a národností, lidí všech sexuálních orientací, pro všechny (zatím) neprivilegované vrstvy. Vystupujme razantně a nesmlouvavě proti všem projevům homofobie, transfobie, sexismu, rasismu, sociální nespravedlnosti, politické či policejní zvůle. Všichni jsme Tepláreň! Všichni můžeme poskytnout druhým pocit bezpečí.

A3 (říjen 2022) ke stažení ZDE.

Stahujte, tiskněte, šiřte!

Nástěnné noviny A3 vydává Anarchistická federace každý měsíc. Jsou určené zejména k šíření prostřednictvím výlepu v ulicích či vyvěšování na pracovištích a ve školách.


Verze pro tisk 26.10.2022 Nakladatelství AF
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy