Anarchistická federace

„Díky za veškerou podporu“ (II.)

Druhý díl rozhovoru z webu ANIKA s anarchistickým aktivistou z Kyjeva

Drážďany

Na začátku války poslali aktivisté místní anarchistické sítě v Karlsruhe s názvem ANIKA několik otázek anarchistovi z Kyjeva, aby získali informace o situaci na Ukrajině. Otázky položili dva dny předtím, než Ruská federace zahájila svou invazi. Odpovědi dostali až 20. března. Jejich první část naleznete ZDE.


Jak na tebe dopadá válečná situace?

V prvních dvou dnech invaze panoval pocit docela blízký panice. Probudil jsem se asi v pět hodin ráno kvůli hluku výbuchů, obloha byla ozářená doruda – ruská armáda útočila na ukrajinské vojenské objekty v okolí Kyjeva. Spousta lidí si balila věci do aut a odjížděla západním směrem nebo se snažila utéct vlakem či autobusem. U bankomatů, lékáren a obchodů se tvořily velké fronty. Druhý den to bylo ještě o něco horší, protože přicházely zprávy, že se ruské tanky blíží k předměstí Kyjeva. Snažil jsem se psychicky připravit na to, že se město stane místem krutých bojů dům od domu, jenže se ukázalo, že taková příprava není možná. Následující den ale přinesl dobré zprávy: ruský postup se na okraji Kyjeva téměř zastavil, objevily se četné videozáznamy, že ruská armáda je mimořádně špatně připravená a mnozí vojáci ani neví, proč mají v této válce bojovat. Další dny byly naprostou emocionální horskou dráhou, v závislosti na zprávách byl člověk několikrát za den v háji a pak zas v pohodě. Nakonec, po třech týdnech války, se emoční stav víceméně ustálil. Pořád je ale poměrně těžké soustředit se na cokoli jiného než na zprávy.

Bydlím naštěstí poměrně daleko od objektů vojenského významu, takže se cítím mnohem bezpečněji než mnozí jiní na Ukrajině. Lidé, kteří žijí ve válečných zónách, musí přežívat ve svých sklepích bez topení, komunikace a často i bez dostatečných zásob jídla a vody, a to celé dny, a dokonce i týdny, a přitom poslouchat dělostřeleckou palbu ničící města nad jejich hlavami. Nedokážu si moc představit, co cítí, a pochybuji, že to v dohledné době řeknou – lidé, kteří přežili druhou světovou válku, také mlčeli o tom, co zažívali.

Jak bys popsal represe proti anarchistům a antifašistům?

Ukrajinští anarchisté a antifašisté měli spoustu problémů s nácky v ulicích, kteří se snažili napadat jejich akce (nebo některé jiné akce, například ty pořádané komunitou LGBTQ+ či feministkami). Policajti se však o anarchistické aktivity příliš nezajímali, vyjma několika vyšetřování údajných případů poškození majetku, která však nevedla k žádným zatčením. Jiná věc byla, když se Bezpečnostní služba Ukrajiny pokusila deportovat jednoho z běloruských anarchistů zpět do Běloruska, kde by ho Lukašenkovi fízlové pravděpodobně hned zavřeli. Případ se však podařilo obhájit u soudu a náš kamarád zůstal na Ukrajině.

Volební podpora krajní pravice rok od roku klesala a až na jedno křeslo v parlamentu ztratila všechny mandáty. Před půl rokem přišel o místo i ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov, který podporoval krajně pravicové skupiny kvůli vlastním politickým výhodám. Nechal je při různých příležitostech užívat pouliční násilí, než je policajti sebrali, aby je zas po několika hodinách propustili bez jakéhokoli obvinění. Poté Avakov vystupoval v televizi a říkal, že policisté pod jeho vedením úspěšně zabránili násilí. Toto schéma mu umožnilo zůstat u moci sedm let, avšak s přibývajícími skandály ohledně korupce, neefektivity a brutality policie nakonec o svou funkci přišel. A tak poté, co krajní pravice ztratila většinu svých spojenců ve vládě, se v anarchistické komunitě, stejně jako v některých dalších, objevila naděje na lepší časy.

Teď však hrozí nové nebezpečí, neboť pokud okupační síly překonají ukrajinský odpor, velmi pravděpodobně zavřou, nebo dokonce zabijou hodně politických aktivistů z celého politického spektra. Jak můžeme vidět na videích z mnoha okupovaných měst, okupaci lze prosadit pouze hrubou silou – ruská policie a tajné služby tam už působí a unášejí aktivisty, kteří se snaží organizovat odpor. A u Charkova ukrajinská armáda přepadla a zničila obrovskou (asi 35 aut) kolonu ruských policajtů – se štíty a přilbami v autech.

Vím, že mnozí aktivisté v západních zemích měli z ukrajinských nacistů obavy. Všichni aktivisté, kteří žijí na Ukrajině, ale vědí, že státem organizované policejní násilí je mnohem horší než nějaký pouliční nácek, tím spíš, když ho zaštiťují zcela nekontrolovatelní diktátoři jako Putin nebo Lukašenko.

Existují nějaká samosprávná hnutí?

Mnoho anarchistických a antifašistických aktivistů vstoupilo do sil teritoriální obrany, nebo dokonce do armády. Někteří z nich se zapojili do sil teritoriální obrany společně jako skupina a vytvořili četu antifašistických bojovníků. Informace o nich najdete na operation-solidarity.org. Jiní se přidali individuálně k jakékoliv jednotce, kterou uznali za vhodnou.

Další se zapojili do dobrovolnického hnutí. Na Ukrajině termín „dobrovolník“ obvykle označuje člověka, který nenásilnou formou pomáhá při nějakých aktivitách tam, kde vláda není schopná nebo je příliš pomalá na to poskytnout pomoc. Někteří pomáhají sbírat dary, jiní se věnují uprchlíkům, další zajišťují nákup potřebného vybavení pro bojující jednotky. Dobrovolnické hnutí je na Ukrajině poměrně rozšířené a díky němu se mnoha lidem podařilo získat humanitární pomoc či se evakuovat z válečné zóny, bojové jednotky jsou lépe vybaveny neprůstřelnými vestami, vysílačkami a infračervenými hledími než ruská armáda.

Vím, že by mnoho anarchistů na Západě řeklo, že není v pořádku přidat se k vládním jednotkám. Nicméně i anarchisté během španělské občanské války bojovali jako součást pravidelné republikánské armády a později vstoupili do Svobodné francouzské armády, aby bojovali ve druhé světové válce. Situaci vidíme dost podobně – Vladimir Putin dal ve svém projevu o vyhlášení války zřetelně najevo, že Ukrajince považuje za falešný národ a všichni Ukrajinci by se měli „vrátit“ k tomu, aby se považovali za Rusy. Nyní je každému jasné, že Putin je etnonacionalistický diktátor, kterému jde jen o otevřené dobývání jiných území a jejich podmanění prostřednictvím vojenské a policejní síly, totální kontroly nad médii a propagandy vojenských vítězství z dob minulých. To vše je pro anarchistické hnutí naprosto nepřijatelné, a proto jsme se rozhodli bojovat.

Existuje nějaký vhodný způsob, jak poskytnout pomoc?

Všichni jsme vděčni lidem ze západních zemí, kteří pomohli uprchlíkům z Ukrajiny, a rozhodně je skvělé v tom pokračovat. Pokud k tomu máte předpoklady a chcete podpořit anarchistické hnutí v jeho přímém boji, můžete navštívit stránky operation-solidarity.org a najít si cestu, jak se zapojit.

Chceš sdělit ještě něco na závěr?

Pokud je mi známo, v západních levicových kruzích panuje mnoho „whataboutismu“: Ukrajina je špatná, protože chtěla vstoupit do NATO; Ukrajina je špatná, protože je tam nacistický pluk Azov; Západ ukázal svůj rasistický postoj, když přijímá bílé ukrajinské uprchlíky, zatímco odmítá poskytnout útočiště nebílým…

Nikdo z vedení NATO, kdo má alespoň trochu zdravého rozumu, by opravdu nechtěl vést válku s Ruskem, protože Rusko vlastní největší jaderný arzenál na planetě. Rusko se bojí rozšiřování NATO ne proto, že by NATO chtělo napadnout Rusko, ale proto, že by blokovalo ruské ambice a přímé vměšování Ruska do záležitostí sousedních zemí – jako třeba v Moldavsku v roce 1992, v Gruzii v roce 2008 a na Ukrajině od roku 2014, nemluvě o podpoře různých frakcí v regionu Střední Asie. Je určitě v pořádku být kritický k západnímu imperialismu, ale je také zásadní být kritický k imperialistickým ambicím jiných takzvaných světových mocností a neomlouvat jejich válečné zločiny jen proto, že západní mocnosti mají více prostředků k jejich páchání. Rusko se podílelo na brutální vojenské kampani v Sýrii, kde jeho letectvo srovnalo se zemí celá města, stejně jako to dnes dělá na Ukrajině, a také poskytlo své žoldáky a dodalo obrovské množství zbraní různým režimům v Africe – ale to se obvykle přehlíží.

Pluk Azov čítal před invazí na 1000 bojovníků, nyní jich bude pravděpodobně více, protože někteří vysloužilci se vrátili, aby znovu vstoupili do jeho řad. Ukrajinská armáda má ale nyní více než 300 000 vojáků a jejich počet se den ode dne zvyšuje, přičemž před válkou na Ukrajině žilo více než 40 milionů lidí. Je tedy nanejvýš pokrytecké odmítat jakoukoli podporu Ukrajině jen proto, že (ve skutečnosti zanedbatelná) část jejích vojáků jsou náckové, zatímco celá země je pod útokem etnonacionalistického diktátora, který věří, že ony miliony lidí by se měly považovat za Rusy.

A konečně, jak jsem už řekl, je úžasné vidět podporu ukrajinských uprchlíků a jsme za ni velmi vděční. Doufám, že se tato podpora stane cenným příkladem, který lidi na celém světě naučí projevovat větší pomoc uprchlíkům z jiných válečných zón po celém světě bez ohledu na to, odkud přicházejí.

Díky za veškerou podporu!


Zdroj:
https://anika.noblogs.org/2022/03/28/interview-mit-einem-anarchistischen-aktivisten-aus-kiew-interview-with-a-anarchist-activist-from-kivy/

Související odkazy:
„Díky za veškerou podporu“ (I.)
Stojíme na straně demokratické společnosti!
Ukrajina: pracovní práva v době války
Z deníku extremisty

Rozhovor: Operace Solidarita na Ukrajině
„Skoro celou dobu sedíme doma, aby nám na ulici nedali povolávací rozkaz.“
Postoje k válce
A3: Nacionalismus je bratr války
Pět jmen
Shánějí se dobrovolníci na pomoc uprchlíkům v Polsku

Igor Volochov
Kyjev: Výbor pro odboj

Po boji nezůstane žádná země
Pohled z Ukrajiny a Ruska (II.)
Nebudu zabíjet své bratry!
Zima končí, přichází jaro: ruské protesty proti Putinovi a válce
Putin neprojde, Kyjev žije: co děláme na podporu Ukrajiny
Proti invazi, avšak bez pokrytectví
Nacionalismus patří na smetiště
IFA proti Putinově agresi
Ruští anarchisté o invazi na Ukrajinu
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
NE VÁLCE!
Proti anexím a imperialistické agresi
Válka a anarchisté: antiautoritářský pohled na Ukrajinu
Ukrajina mezi mlýnskými kameny


Verze pro tisk 7.4.2022 Zahraniční sekretariát AF
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy