Filtry:
Akce
Ze světa
Z domova
Protesty
(další)
- Kultura
- Represe
- Publikace
- Válka
- Antifašismus
- Squatting
- Teorie
- Historie
- Osobnosti
- Práce
- AF/IFA
- Samospráva
- Ekologie
- Rasismus
- Recenze
- Gender
- DIY
- Ekonomika
- Volby

Odsouzení „Revoluční akce“

Běloruský režim napařil dalším anarchistům mnohaleté tresty.

V úterý 6. září 2022 byl v Minsku vynesen rozsudek nad těmi, které úřady běloruského autoritářského režimu označily za členy anarchistické „mezinárodní zločinecké skupiny Revoluční akce“. Do procesu bylo zahrnuto 14 lidí, z čehož čtyři opustili Bělorusko. Obžalovaní byli obviněni podle deseti paragrafů, včetně těch o založení zločinného spolčení a účasti na něm (odst. 1 a 2 paragrafu 285 trestního zákoníku) a o založení extremistických skupin (odst. 1 a 3 paragrafu 361 trestního zákoníku). Vyšetřovatelé mj. tvrdí, že Franckevič a Rabková v březnu 2017 zorganizovali podpálení gomelského okresního daňového inspektorátu pomocí „zápalných lahví“.

Alexandr Franckevič – odsouzen k 17 letům odnětí svobody, které si má odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem;

Akichiro Chanada-Gajevskij – odsouzen k 16 letům odnětí svobody v trestanecké kolonii se středně přísným režimem;

Marfa Rabková – 15 let odnětí svobody, které si má odpykat v trestanecké kolonii s mírnou ostrahou;

Alexej Golovko – 12 let odnětí svobody v trestanecké kolonii s přísným režimem;

Andrej Čepjuk – 6 let odnětí svobody v trestanecké kolonii s přísným režimem;

Pavel Špetnyj – rovněž 6 let vězení v káznici s přísným režimem;

Alexandr Kozljanko – 6 let odnětí svobody v trestanecké kolonii s přísným režimem;

Nikita Draněc – 6 let odnětí svobody, které si má odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem;

Andrej Marač – 5 let odnětí svobody v trestanecké kolonii s přísným režimem;

Daniil Čul – 5 let odnětí svobody v trestanecké kolonii s přísným režimem.

Obžalovaným v tomto případě byla také uložena pokuta ve výši cca 9000 dolarů. Tresty byly vyneseny podle přání obžaloby soudcem Sergejem Chripačem.

Po vyhlášení rozsudku bezpečnostní složky zadržely příbuzné obžalovaných a dalších politických vězňů, lidi, kteří nebyli vpuštěni do soudní síně, i náhodné osoby, které přišly na jiné soudní procesy. Později byli všichni propuštěni až na dva lidi, včetně lidskoprávní aktivistky Nasti Loiko.

Tím skončila čtyřměsíční fraška zvaná „běloruský soud“. Konala se za zavřenými dveřmi a my tak nevíme, co tam naši kamarádi a kamarádky říkali, a nemáme ani přepisy jejich posledních slov. Časem ale tyto informace proniknou přes zdi věznic a dostanou se na veřejnost [už se stalo, a tak brzy přineseme překlady závěrečných projevů Andreje Čepjuka, Alexandra Franckeviče a Akichira Chanady-Gajevského – pozn. redakce]. Zatím máme k dispozici pouze text posledních slov Alexandra Kozljanka, která uvádíme níže.

Prozatím se nebudeme věnovat vysokým trestům, a dokonce ani tvrdosti represe, která u některých obžalovaných trvá již dva roky, nýbrž důstojnosti, s jakou se většina obžalovaných v případě Revoluční akce s výzvou vyrovnala. Aniž by usvědčili sebe nebo své kamarády, zůstali věrni svým ideálům a přesvědčení.

Podle výsledků této frašky se Lukašenkovým psům nejen nepodařilo revolucionáře zlomit, ale ani najít v celých 160 svazcích trestního spisu žádné důkazy. Tohle není ani soud, ani rozsudek – je to ubohá pomsta podlých a malicherných mužů v uniformách, jejichž čas v dějinné aréně se chýlí ke konci.

Revoluční akce je jednou z nejstarších anarchistických organizací na území Běloruska. Úřady organizaci považují za „extremistickou formaci“ a označují ji za „součást globálního anarchistického hnutí“. Od roku 2005 organizují aktivisté Revoluční akce pochody, pikety a blokády silnic. Po „Pochodech neparazitů“ spustili projekt „Gang Luky“, v jehož rámci sbírali informace o vykonavatelích práva, propagandistech, soudcích a aparátčících režimu.

Ne všichni obžalovaní se k účasti v Revoluční akci přiznali. Například Marfa Rabková účast popírá a říká, že se nehlásí k anarchistickým názorům a že se jí tato ideologie nelíbí. Před svým zadržením koordinovala dobrovolnickou službu Viasna, monitorovala soudy a zaznamenávala případy mučení v místech zadržení. Ve volném čase Marfa pomáhala zvířatům v útulku.

Všechny diktatury se dříve či později zhroutí. A běloruská diktatura se také zhroutí. Přejeme našim kamarádům, aby při čekání na tento okamžik zůstali pevní ve svém přesvědčení a touze po svobodě.

Závěrečná řeč Alexandra Kozljanka:

„Vše, co se v naší zemi v posledních letech děje v oblasti práva, lze stručně charakterizovat dvěma slovy – právní selhání. Nestalo se to zničehonic. Státní systém po celou dobu své existence dláždí cestu bezpečnostním složkám a byrokratickému aparátu, aby bezpodmínečně plnily jakýkoli příkaz shora.

Události od konce května 2021 ukázaly, jak daleko můžete zajít ve vztahu k vlastním lidem, když posloucháte příkazy lidí, jejichž názor je brán jako směrodatný. I když si myslím, že samotné příkazy nestačí. Kromě toho existuje psychologická obrana a hledání sebeospravedlnění, proč se to vyplatí. Vidím dva hlavní úkryty pro svědomí.

První z nich spočívá v dehumanizaci protivníků. Staví je do neatraktivního světla: ,prostitutky, narkomani, extremisté‘. Bez vnitřního pocitu morální nadřazenosti je obtížnější tvrdě zasáhnout vůči protistraně, použít neoprávněné násilí a zavrženíhodné formy nátlaku.

Druhým důvodem je, že se zastávají zákona, jenž neustále porušují. Argument ,hájil jsem zákon‘ může být přesvědčivý i pro vás samotné. Existuje nejen morální, ale i právní potvrzení správnosti jednání. Logická, konstruktivní argumentace předkládající fakta, že jejich jednání je trestné, nemá na státní orgány patřičný účinek.

Nadále dochází k rozsáhlým vykonstruovaným trestním kauzám bez jasného důkazního základu, které spadají spíše pod správní zákoník, a ty, které spadají pod trestní zákoník, nespadají pod tak závažné paragrafy, jako je např. účast v extremistické organizaci nebo teroristický čin. Takové vytváření mýtů je pak základem poptávky po obvinění.

Advokáti se již vyjádřili ke všem nesrovnalostem v materiálech našeho případu. Nebudu je opakovat. Řeknu jen, že předložených 158 svazků spisu nevypovídá o naší vině, ale o politické motivaci procesu. Nesoudí nás za naše činy, ale za náš aktivní životní postoj a alternativní pohled na svět, za což nás chtějí dlouhodobě izolovat. Mohu říct, že po vynesení rozsudku bude v zemi o deset nezákonně odsouzených politických vězňů víc.“