Anarchistická federace

Sociální situace na Ukrajině

Pohled na boj proti rostoucím životním nákladům na Ukrajině

obr.

Naší sesterské federaci z Velké Británie poslali kamarádi z Ukrajiny následující text, jenž byl napsán 7. června coby reakce na článek o krizi životních nákladů ve Velké Británii, aby v této souvislosti připomněli sociální situaci ve své válkou zmítané zemi. Anarchistický internetový zpravodaj assembly.org.ua má základnu v pohraničním ukrajinském městě Charkově, které je již více než 100 dní pod každodenními ruskými raketovými útoky. Chcete-li přispět na humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu nebo na kolektivní samosprávnou kampaň na obnovu zničených domů, můžete se zapojit do sbírky ZDE.

Vzhledem k tomu, že v nedávném článku o zdražování životních nákladů ve Velké Británii a anarchistických strategiích v boji proti němu zaznělo mnoho zajímavého, bude užitečné přidat několik informací ze země s nejextrémnějšími životními podmínkami v Evropě. Od 24. února, tedy od začátku ruské invaze, přišla o práci asi polovina ukrajinské populace a na každé volné místo se hlásí desítky uchazečů, a to i přesto, že s invazí odešly do zahraničí asi 3 miliony ekonomicky aktivních lidí. Přestože v důsledku války zaniklo více pracovních míst, než kolik odešlo uprchlíků, ceny potřebného zboží ve skutečnosti stát téměř nekontroluje. Návrh zákona o trestní odpovědnosti za spekulaci se sociálně a vojensky významným zbožím byl v parlamentu zaregistrován teprve 1. června a nikdo neví, zda se tyto normy budou skutečně uplatňovat, i kdyby byly přijaty. Proto se budeme zabývat již fungujícími postupy přímých akcí z několika částí země, které můžeme rozdělit do tří skupin: okupované, frontové a zázemí.

Dobrým příkladem první skupiny je Chersonská oblast, téměř zcela obsazená ruskou armádou v prvních dnech invaze. Humanitární katastrofa tam začala téměř okamžitě. Rusové zablokovali cesty a nepovolili žádný humanitární náklad. Lidé přežívají jen díky občanským sítím. „Je možné, že tato humanitární krize nevznikla jen tak. Invazní síly možná doufaly, že když dovezou z Krymu humanitární potraviny, lidé budou šťastní, protože už prostě neměli co jíst. Proto nedovolili a stále nedovolují ukrajinské výrobky. Pokud jde o ruské humanitární zboží, je to jedna plechovka nějakého sajrajtu do jedné ruky, plus možná nějaké těstoviny nebo cukr do druhé. Když dobrovolníci rozdávají svou humanitární pomoc, očekávají, že z ní člověk vyžije týden nebo dva. A navzdory nadějím okupantů byli jejich humanitární pracovníci zprvu přivítáni kameny,“ řekl jeden z koordinátorů dobrovolnického hnutí. Dobrovolníci nemohou nakoupit potraviny všem, a tak dávají přednost tomu, kdo je na tom nejhůř. Také dodává, že za celou dobu je nepodpořila žádná oficiální ukrajinská státní instituce nebo struktura, neexistuje žádná centralizovaná pomoc okupovaným územím ani žádný oficiální program na podporu lidí, kteří je opustili. Potřebné prostředky na zásobování získávají dary na sociálních sítích (pravděpodobně od zahraničních podporovatelů).

Méně jednoznačný obrázek je patrný ve frontových oblastech. Například v Charkově žily od prvního válečného dne až do mírného poklesu intenzity ostřelování na konci května tisíce lidí ve stanicích metra jako v hippie komuně. Protože sociální služby před válkou fungovaly špatně, ukázalo se záhy, že na takový rozsah zátěže nejsou připraveny. Zásobování tohoto podzemního města, jehož většinu tvořili důchodci, ženy a děti, se ujaly také neformální skupiny dobrovolníků. Vedle zjevných výhod neziskové vzájemné pomoci uvnitř i vně se však po několika týdnech ukázala řada problémů: nehygienické podmínky, podezřívavý přístup k cizím lidem, mladiství popíjející alkohol a také pravidelné návštěvy starosty za účelem sebepropagace rozdáváním humanitární pomoci. Zdá se, že místní úřady záměrně neevakuovaly lidi do poslední chvíle, aby si tímto způsobem udělaly PR. Jednalo se tedy o případ, kdy vidíme prolínání horizontálních a vertikálních praktik „katastrofického komunismu“ (mimochodem, lékařskou pomoc na stanicích poskytovala velká mezinárodní organizace, která si střihla ostudu kvůli nedostatečnému vyplácení mezd místnímu personálu, což bylo doprovázeno nižší efektivitou ve srovnání s dobrovolnickými iniciativami).

Tento příběh získal široký ohlas i mimo naše město a mnoho hlasů poukazovalo na to, že pokud se má zabránit vzniku takto marginalizovaných prostor, měli by se lidé trpící válkou namísto dlouhé nečinnosti zapojit do uspokojování svých potřeb. V odvětvích, kde je možná samostatná výdělečná činnost, může být spolupráce záchranou, protože umožňuje mnohem efektivněji využívat omezené zdroje a snáze najít zákazníky. Jak jsme již ukázali, hlavní oživení ukrajinské ekonomiky lze nyní pozorovat v hlubokém týlu západních území, z nichž jedním je Lvov, kde působí anarchistická skupina Černá vlajka. Někteří z jejích účastníků se od začátku války zapojili do teritoriální obrany, zatímco jiní členové nadále rozvíjejí spolupráci v oblasti logistiky a zásobování potravinami. „Ve Lvově nejsou takové problémy s jídlem jako nyní v Charkově a rozhodně není tak rozbombardovaný. Nicméně hodně lidí ze Lvova odešlo, některé pekárny zavřely. Jedna malá se otevřela kousek od nás, pomohli jsme jim, uzavřeli jsme s touto pekárnou dohodu a začali jsme distribuovat jejich výrobky. A je to! A teď tam naši kluci jezdí autem, balí atd. Včera říkali, že už je 24 nebo 25 míst, kam vozí chleba. To je jedna z možností. Když je tam hodně lidí, je to mnohem složitější, ale v počáteční fázi se to dá celkem snadno vytvořit,“ vysvětluje nám jeden ze zakladatelů tohoto kolektivu. Loni na podzim je také napadlo začít s obděláváním půdy kdesi ve Lvovské oblasti.

Na druhou stranu na Ukrajině neprobíhají žádné stávky nájemníků ani neexistuje squaterské hnutí, s čímž operuje v úvodu zmíněný text od britské Anarchistické federace. Jedinou významnou výjimkou se zdá být zmíněný tábor charkovského metra, a ani tato stanová okupace nebyla nepovolená: obyvatelé ji vytvořili na veřejnou výzvu starosty. Důvody tohoto stavu by byly předmětem celé sociokulturní studie. Přijměme to prostě jako aktuální fakt.

V prvních válečných týdnech došlo k několika výbuchům masového rabování – v Melitopolu, v Pologu nebo v tehdy ještě nezdevastovaném Mariupolu. Šlo o spontánní přerozdělování dříve nedostupného zboží v důsledku hrozby hladu, nebo naopak extrémního projevu konzumní chamtivosti a egoismu? I na to mají anarchistické kruhy různé názory. Můžeme jen poznamenat, že se tak stalo přesně v místě, kde před sto lety byla základna machnovské povstalecké armády…

Shrneme-li to, musíme se shodnout na tom, že přes všechna specifika ukrajinských poměrů náš boj skutečně vyžaduje globální mezinárodní solidaritu. Technologický primitivismus ukrajinské ekonomiky a skutečnost, že polovina z ní je ve stínovém sektoru, paradoxně znamená, že se v době krize snáze přizpůsobuje – a zároveň zde vytváří atmosféru lhostejnosti k jakýmkoli grandiózním projektům budoucnosti v důsledku soustředění veškerého obyvatelstva (dokonce i buržoazie!) na své momentální každodenní problémy. A protože sociální myšlení na periferii do značné míry závisí na situaci v kapitalistickém centru, přispějí úspěchy západních kamarádů k šíření revolučního anarchismu na Ukrajině, kde se během těchto několika krvavých měsíců již skvěle projevila schopnost pracující třídy organizovat se.


Dynamika cen nájmů bytů na Ukrajině na pozadí války (květen 2022 ve srovnání s říjnem 2021). Kapitál se zřetelně koncentruje v západní části země. Zatímco některé regiony krvácejí, v jiných spekulanti vydělávají na okrádání těch, kteří se z tohoto pekla dostali.

Nárůst tržeb ukrajinských potravinářských podniků za období 16.–22. května letošního roku ve srovnání s obdobím 14.–20. února 2022 vykazuje podobnou geografii.

Zdroj:
http://afed.org.uk/a-look-at-counteracting-the-rising-cost-of-living-in-ukraine-reflection-on-the-af-analysis/

Související odkazy:
Válka na Ukrajině: Deset lekcí ze Sýrie
Bacha na antiimperialismus idiotů!
Chystají se popravy antifašistických „interbrigadistů“?
Ozbrojený odpor anarchistů proti Putinovi je revoluční nutností
Ukrajina znovu volá
Manifest Výboru odporu
Proč chce Finsko do NATO?
ABC Drážďany: pomoc zaslaná na Ukrajinu
Všichni jsme Ukrajinci: antifašistický vzkaz ze stínů CEE
Svoboda, rovnost, sesterství a bratrství nejsou prázdná slova
Nepovyšujme hesla nad životy lidí
Něco málo o naší četě
Na okraj jednoho prohlášení
Anarchisté a válka
Za pracující třídu… na straně Ukrajiny
Pramen: My a válka
Represe v Rusku a Bělorusku
„Díky za veškerou podporu“ (II.)
„Díky za veškerou podporu“ (I.)
Stojíme na straně demokratické společnosti!
Ukrajina: pracovní práva v době války
Z deníku extremisty
Rozhovor: Operace Solidarita na Ukrajině
„Skoro celou dobu sedíme doma, aby nám na ulici nedali povolávací rozkaz.“
Postoje k válce
A3: Nacionalismus je bratr války
Pět jmen
Shánějí se dobrovolníci na pomoc uprchlíkům v Polsku
Igor Volochov
Kyjev: Výbor pro odboj
Po boji nezůstane žádná země
Pohled z Ukrajiny a Ruska (II.)
Nebudu zabíjet své bratry!
Zima končí, přichází jaro: ruské protesty proti Putinovi a válce
Putin neprojde, Kyjev žije: co děláme na podporu Ukrajiny
Proti invazi, avšak bez pokrytectví
Nacionalismus patří na smetiště
IFA proti Putinově agresi
Ruští anarchisté o invazi na Ukrajinu
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
NE VÁLCE!
Proti anexím a imperialistické agresi
Válka a anarchisté: antiautoritářský pohled na Ukrajinu
Ukrajina mezi mlýnskými kameny


Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy