Loutková Doněcká lidová republika soudí zahraniční bojovníky, kteří padli do zajetí při bojích o Mariupol.

V 58. díle podcastu „Trendy řádu a chaosu“ z 12. června se Autonomní akce, ruská anarchistická mediální platforma, věnuje hned v úvodu vražedné pseudosoudní frašce. Soud samozvané Doněcké lidové republiky (DLR) odsoudil 9. června k trestu smrti tři cizince, kteří působili jako řadoví vojáci ukrajinských ozbrojených sil. Bojovali proti ruské agresi a během bojů o Mariupol padli do zajetí. Jsou to jmenovitě Saadoun Brahim, jedenadvacetiletý marocký občan, Sean Pinner a Aidan Aslin, občané Velké Británie. Byli obviněni ze „žoldáctví, pokusu o násilné převzetí moci a z výcviku k provádění teroristických aktivit“. Možná bychom měli „soudu“ poděkovat, že Maročana neoznačil také za nacistu.

Asi nepřekvapí, že před soudem byli odsouzení pravidelně mučeni. Veškeré konvence ohledně nakládání s válečnými zajatci jdou stranou, ruské síly mučí lidi, které zajmou, a to nejen kvůli informacím, ale i z pouhé msty.

I z pohledu buržoazního práva je tento soudní proces hodně šílený: jak může jedna válčící strana soudit vojáky protistrany za pouhý fakt, že se zúčastnili války na straně nepřítele? Dá se také říct, že v DLR Rusko (které DLR ovládá o něco víc než zcela) jednoduše testuje návrat k trestu smrti. V samotném Rusku na něj stále platí moratorium, ale po odchodu Ruské federace z Rady Evropy už nic nebrání jeho odstranění.

Ale ani to není to nejdůležitější: Aidan Aslin a Sean Pinner se před odjezdem na Ukrajinu aktivně účastnili války proti Islámskému státu (IS) v Sýrii na straně kurdských jednotek lidové sebeobrany (YPG). Je to velmi symbolické. Tito lidé bojovali proti nastupujícímu tmářství fanatiků IS – bojovali po boku Kurdů, kteří budují solidární a rovnoprávnou společnost, budují skutečnou lidovou republiku. Dá se jim leccos vytknout, není to žádný stoprocentní anarchistický ideál, ale přesto jsou Rojava a další oblasti syrského Kurdistánu společností, která k němu má řádově blíž než jakýkoli národní stát.

A nyní tito lidé bojují proti ruskému imperialismu, který postupuje na Ukrajinu. Proti všemu peklu, které provází takzvaný ruský svět: násilí, autoritářství, militantní ignoranci, patriarchátu, izolacionismu. Ukrajině můžeme také mnohé vytknout, samozřejmě – je to stále národní stát, zastupitelská demokracie s kapitalismem jako ekonomickým základem. Ale znovu – ve srovnání s dnešní Ruskou federací je Ukrajina mnohem blíže libertinskému ideálu, ač je mu tolik vzdálená. Není divu, že má na své straně prokurdské bojovníky.

Je symbolické, že falešná „lidová republika“ se nyní snaží zabít ty, kteří bojovali za skutečnou lidovou republiku. Lži nařizují popravu pravdy, loutkové fašistické úřady posílají na popravu antifašisty. Politické názory Saadouna, Seana a Aidena samozřejmě neznáme (ačkoli na straně Kurdů bojovalo a bojuje mnoho levičáků a anarchistů). Ve skutečnosti však vedli antifašistický boj. Skutečný fašista v této válce je jen jeden – a tím je Putinova vláda v Kremlu.

Naštěstí zajatci nebyli ihned posláni na popraviště – Putin se je pravděpodobně pokusí použít jako vyjednávací žeton. Válka ale už mnohokrát odhalila skutečnou povahu jeho režimu.

Putinův režim je zároveň karikaturou sebe sama. Slovo „fašistická“ nebylo v souvislosti s DLR zmíněno nadarmo. Takzvané lidové republiky jsou projekcí Ruska. A Rusko rychle získává téměř všechny klasické rysy fašistické entity. Na stole je návrh zákona, podle kterého budou ukládány pokuty za tzv. propagandu LGBT, a to i v případě, že je tato „propaganda“ zaměřena na dospělé, nikoli jen na děti. No a dál se ukázalo, že pouhá žádost o náhradní službu, protože jste proti válce, vlastně diskredituje ruskou armádu.

Savelij Morozov ze Stavropolu se obrátil na místní vojenský registrační a odvodní úřad s žádostí o náhradní službu. Prohlásil: „Považuji lidský život za nesmírně cenný… Zmínil jsem se, že moje matka přežila [čečenskou] válku v Grozném, byla asi měsíc pod palbou, zázrakem přežila, porodila mě v pozdním věku a já nechci ohrozit svůj život.“

Z nějakého důvodu byl v komisi přítomen také policista. Ten následně vypracoval zprávu o Morozovovi ohledně „zlovolného porušení, které spadá pod článek 20.3.3 Kodexu správních deliktů Ruské federace“. Jinými slovy, mluvit proti válce (dokonce i v abstraktní, nikoli konkrétní rovině) znamená diskreditovat armádu Ruské federace. Je zhruba jasné, k čemu armáda Ruské federaci v takovém případě slouží. Jak by se k takové armádě měl stavět každý normální člověk, natož anarchista, je také jasné. Je třeba pomáhat těm, kteří jsou v Rusku proti válce.

Zdroje:
https://www.avtonom.org/news/s-oruzhiem-v-rukah-protiv-mrakobesiya-trendy-poryadka-i-haosa-epizod-58-12-iyunya
https://www.bbc.com/russian/news-61745748
https://twitter.com/bad_immigrant/status/1535582464671875074

15.6.2022 -kl-

Ze světa Válka