Výzva k podpoře anarchistů vězněných v autokratickém Bělorusku na základě vykonstruovaných obvinění.

Dne 22. dubna byl vynesen rozsudek v tzv. kauze Pramen. Alexandr Belov, Jevgenij Rubaška, Arťom Solovjov byli odsouzeni na 5 let vězení, další Arťom Solovjov na 4 a půl roku. Hlavní důkaz není znám, protože soudní proces probíhal za zavřenými dveřmi.

Alexandr a Jevgenij byli zatčeni 29. července 2021 a obviněni z účasti na protestech v roce 2020. Dva aktivisté a jmenovci byli zadrženi o týden později. Během vyšetřování byl anarchistický mediální kolektiv pramen.io a jeho webové stránky a sociální sítě uznány za extremistickou formaci. Všichni byli obviněni z propagace extremistických aktivit prostřednictvím tohoto kolektivu.

V letech 2020–2021 již byli všichni obvinění za různé protesty zadrženi a krátkodobě zatčeni.

Z vězení se bez právní pomoci nevyhrabou a díky příspěvkům zvenčí se budou moci alespoň lépe najíst. Podpořit je můžete například ZDE.

Pro ilustraci přinášíme překlad závěrečné řeči anarchisty Jevgenije Rubašky (na úvodním obrázku vpravo) před běloruským soudem:

Před závěrečným obviněním jsem si během procesu zapisoval nesrovnalosti, body k objasnění a protiargumenty. Po závěrečném obvinění jejich potřeba zmizela. A není to ani tím, že by absurdní a neudržitelné státní obvinění, které je ozvěnou vize GUBOPiK (Hlavní ředitelství pro boj s organizovaným zločinem a korupcí MVD), bylo během debaty našimi obhájci na právním poli v rámci trestního řádu Běloruské republiky brilantně poraženo. Jde však o to, že „o některých případech nemá rozhodovat zákon“. Tento případ se týká stylizovaných „A“ v kruhu na našich noteboocích, humanistických knih, které mohou vyvolávat nebezpečné myšlenky, kartonových věnců a odrazek v černé a červené barvě, a dokonce i červenočerného pytle se zeminou. Jde o myšlenkovou kriminalitu, zejména o anarchismus.

Můj světonázor – to, jak myslím a čemu věřím – je čistě osobní záležitost. Trestní zákoník Běloruské republiky se zatím vztahuje pouze na činy. Ale vraťme se k anarchismu.

Co tím státní zástupce myslí? Svržení státního zřízení, podněcování sociální nenávisti, nepokoje, extremistickou destruktivní činnost. Co tím myslím já? Solidaritu a vzájemnou pomoc, osobní a kolektivní svobodu a odpovědnost, odmítání útlaku v mnoha jeho podobách.

Jako anarchista už deset let vařím pro bezdomovce a chudé lidi na ulicích Minsku, o které se „sociální stát“ na rozdíl od vojenských přehlídek nestará. Jako anarchista jsem se zapojil do různých vzdělávacích, sociálních a ekologických projektů. Jako anarchista jsem se podílel na zachování parku Kotovka v Selchozposeloku. Jako anarchista nepovažuji za přijatelné zabíjet a vykořisťovat zvířata. Jako anarchista jsem připraven jednoduše pomoci člověku, jak jen to jde.

Toto jsou extrémistické akce, které považuji za projevy svých anarchistických názorů. Můj anarchismus je idealistický, pompézní, radikální, ale tvůrčí, nikoli destruktivní.

Neexistuje žádná extremistická formace „Pramen“! Pramen je anarchistický mediální zdroj, tedy médium, a prohlášení státního zástupce, že tento zdroj píše pouze o svých účastnících, by znamenalo, že pokud Bělorusko dnes píše o žních, pak jsou všichni kolchozníci spřízněni s redakcí novin.

Soudce mě pokáral za můj smích nad kafkovskou absurditou procesu, za mé poznámky, a dokonce za nadávky (pokud byly slyšet), když mě přemohlo rozhořčení. Provinil jsem se tím, že jsem živý člověk s emocemi a neumím s bezvýraznou tváří státního zástupce předčítat „přiznání“, když je známo, že byla sepsána v mučírně nebo po mučení a bití GUBOPiKem ve vyšetřovací cele.

A pokud se dnes soudí podle trestního zákoníku Běloruské republiky, pak by to neměli být ti, kteří jsou si rovnější než ostatní. Jako připomínku toho, že právo platí pro všechny, bych rád citoval z protokolu o rozhodnutí tribunálu nad nacistickými soudci:

„Obžalovaní a jejich kolegové překroutili, zvrátili a nakonec dosáhli úplného zničení spravedlnosti a práva v Německu. Učinili ze soudnictví nedílnou součást diktatury. Odstranili jakýkoli náznak soudcovské nezávislosti. Vyhrožovali těm, kteří se dostali k soudům, zastrašovali je, zbavovali je jejich základních práv. ,Soudní procesy‘, které prováděli, byly strašlivé frašky s rudimentárními zbytky soudního řízení, které nebyly ničím jiným než výsměchem nešťastným obětem.“

Svůj život určujeme svými osobními a kolektivními rozhodnutími. Někdo se rozhodne zapsat své jméno do dějin politických represí. A pokud někdo, kdo se na nich podílel, dostane škytavku, pak vězte, že vaše jména si pamatují političtí vězni, kteří jsou ve vězení, a s nimi jejich příbuzní a přátelé a s nimi celá země.

A mé poslední slovo nebude vyřčeno, dokud nebudou všichni na svobodě!

Zdroje:
https://abc-belarus.org/?p=14944&lang=en
https://www.firefund.net/abcbelarus

Související odkazy:
Pomozme vězněným anarchistům!
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
První máj v Brně s Igorem Oliněvičem
Represe v Rusku a Bělorusku
Ať žije revoluce
15 let v boji
Krev na vašich rukou
Bělorusko: vynesen rozsudek nad anarchopartyzány
Běloruský režim odsoudil Mikolu Dziadoka

8.6.2022 -vc-

Represe Ze světa