Anarchistická federace

Činnost AF v roce 2016

Každoroční přehled aktivit anarchistů a anarchistek spolupracujících v rámci Anarchistické federace.

AF

Jsme anarchisté a anarchistky. Chceme žít ve světě oproštěném od všech forem útlaku a vykořisťování, od mocenského, ekonomického a náboženského násilí. Odmítáme kapitalistickou morálku bezohledného trhu na jedné a poddajné námezdní práce na druhé straně. Preferujeme rovnost a solidaritu a věříme, že jiný svět je možný. Abychom ho mohli vytvářet mezi sebou „tady a teď“, stejně jako pro něj vytvořit globální revoluční perspektivu, je nezbytností se organizovat. Proto jsme v roce 1995 založili Anarchistickou federaci (AF), která umožňuje anarchistickým skupinám i jednotlivcům koordinovat vzájemně své aktivity, efektivně spolu komunikovat, podnikat společné akce a rozvíjet různé projekty napříč regiony.

Organizace

AF se hlásí k široce pojatému směru sociálního anarchismu, jehož cílem je zejména propagace anarchistických myšlenek, rozvoj anarchistické teorie, budování hnutí a podpora antiautoritářských projektů a iniciativ. Proto také mnozí členové a členky jsou aktivní i mimo okruh AF, například v kolektivech Food not Bombs (FNB). Postavení všech členů a členek federace je rovnocenné, neexistuje žádná forma hierarchie, veškerá rozhodnutí jsou činěna zdola se snahou o vzájemný konsenzus. Jednotlivé lokální skupiny pak rozhodují o své činnosti samostatně a informují o ní zbytek federace na jejích sjezdech. V roce 2016 se konaly dva pravidelné sjezdy, a to v dubnu a říjnu. Jde o setkání, kde jednotlivé místní a pracovní skupiny informují o svých aktivitách a plánech, přijímají se společná rozhodnutí a prohlášení, jsou určováni delegáti pověření konkrétními úkoly a vedou se praktické i ideové debaty určující politiku AF.

Klademe důraz na organizování se anarchistů a anarchistek, a proto podporujeme rozvoj anarchistického hnutí i mimo hranice naší federace. Více organizačních přístupů a s nimi spojených platforem v rámci hnutí může být přínosem. To bylo mimo jiné sdělení, které tlumočili naši delegáti na anarchistické konferenci v Mostě, která se konala pod záštitou SAF v půlce prosince. Pražská skupina AF zase zorganizovala pár diskusních setkání se sympatizanty.

1. máj anarchistů a anarchistek

Pevným bodem „anarchistického kalendáře“ není Nový rok, ale bezesporu První máj. Každý rok si připomínáme Svátek práce a jeho kořeny, které leží v 80. letech 19. století v boji za osmihodinovou pracovní dobu, jejž provázela justiční vražda několika chicagských anarchistů. Svolali jsme tedy tradiční anarchistické setkání na Střeleckém ostrově, kde se v roce 1890 konalo první dělnické prvomájové shromáždění v Praze. Na ostrově se v dopoledních hodinách sešlo v přátelské atmosféře osm desítek lidí, vyslechli několik písní a proslov připomínající kořeny svátku a každý obdržel speciální bulletin AF První máj.

Následně jsme se ze Střeleckého ostrova přesunuli na náměstí Republiky, kde se konala „Demonstrace proti daňovým rájům“, která vyvrcholila pochodem asi 250 lidí za skandování antikapitalistických a antifašistických hesel. Akce byla zakončena proslovy na náměstí Jana Palacha, včetně jednoho od AF. Celkově šlo o hlučnou a bezproblémovou „procházku Prahou“.

Následně jsme neopomněli informovat o dalších prvomájových anarchistických akcích doma i v zahraničí.

Na podporu stíhaných

Část naší agendy byla vynucena policejní represí, která vykrystalizovala koncem dubna 2015 spektakulární policejní razií v rámci operace Fénix. Ta by se sice dala připodobnit situaci, kdy policejní pejsek a kočička vaří dort z vody. Přesto takto vyvařili několik obvinění z terorismu a několik anarchistů se ocitlo ve vazbě. V roce 2016 se ve vazební věznici v podstatě bezdůvodně nacházel již jen náš kamarád Martin. Ten byl nakonec na doporučení Ústavního soudu koncem září z vazby po neuvěřitelných 17 měsících propuštěn.

Je tedy zřejmé, že jsme kladli důraz na aktivity na podporu vazebně stíhaného Martina, které zčásti zastřešovala platforma Antifénix. Podpořili jsme projekt sbírky veganského jídla, kterého se Martinovi ve vězení nedostávalo. K tomuto účelu sloužilo speciální sběrné místo v žižkovském infoshopu Salé. Stejně tak jsme se účastnili hlukových demonstrací před vazební věznicí na Pankráci, které se konaly 28. února, 26. května, 5. června, 13. června, 20. června a 16. července. Navíc přesně rok od razie, tedy 28. dubna se před věznicí konal koncert HC-punkových kapel, na kterém promluvila i sestra vězněného Martina. Středočeská skupina AF uspořádala 16. dubna v Poděbradech besedu o policejních aktivitách proti antiautoritářům, která byla spojena se sbírkou na stíhané a koncertem. Vzhledem k tomu, že Martinovi bylo zrušeno propuštění z vazby, přidali jsme se 31. května k narychlo uspořádané demonstraci na jeho podporu. Asi stovka lidí si tu vyslechla několik proslovů a zhlédla performanci, která upozorňovala na absurditu policejního tažení proti anarchistům. Večer se většina účastníků demonstrace sešla znovu, a to před vazební věznicí, kde se hlukem dávalo Martinovi vědět, že má naši podporu. 10. října jsme si připomněli jeho 30. narozeniny, které nemohl trávit v kruhu nejbližších.

Soudní proces v kauze Fénix začal 2. srpna. Předsedkyně soudního senátu Hana Hrnčířová se po celou dobu chovala jako nervózní učitelka těsně před prázdninami, což si od nás vysloužilo velmi ironickou reportáž z přelíčení. Říjnové stání se poté, co Ústavní soud zpochybnil roli policejních provokatérů a dal podnět k propuštění Martina z vazby, už obešlo bez maskovaných samopalníků. Na podporu všech stíhaných anarchistů a anarchistek jsme společně s Chyba records vydali benefiční kompilační CD nazvané Sounds of Anti-Fenix.

Další zinscenovaná kauza a následný proces se týkaly našeho kamaráda Igora Ševcova. Ten stanul koncem dubna před soudem, kde bylo odvoláno absurdní obvinění z útoku na dům ministra obrany, aby byl nakonec odsouzen k vyhoštění na dva roky za jinou absurditu – nápomoc při sprejování, čehož se měl dopustit natáčením jiného anarchisty na kameru během veřejného protestu. Krátce nato, 3. května, jsme se připojili k demonstraci na Igorovu podporu, při níž přes 150 účastníků před ministerstvem vnitra poukazovalo na nesmyslnost rozsudku, v jehož zdůvodnění se mj. tvrdilo, že Igor nežije řádný život a nemá v ČR žádné sociální vazby. V červenci byl Igorovi u odvolacího soudu rozsudek změněn. Absurditám ale nebyla učiněna přítrž, podle nového rozsudku nesmí po dobu tří let navštívit akce pořádané anarchistickým hnutím.

Vedle toho jsme nezapomínali ani na anarchisty pronásledované v zahraničí. Na začátku července jsme se přidali k mezinárodní výzvě Anarchistického černého kříže na podporu ruských vězněných anarchistů a antifašistů. Vedle toho, že jsme informovali o některých kauzách, zapojili jsme se také do organizace demonstrace před ruskou ambasádou v Praze, které se 7. července účastnilo několik desítek lidí a která pokračovala piknikem ve Stromovce. Přinesli jsme také zprávy o dalších akcích, které se při té příležitosti konaly ve světě. Přidali jsme se také k výzvě na podporu anarchistů stíhaných v Chorvatsku, kteří byli nakonec odsouzeni k podmíněnému trestu, a zaslali jsme jim kolektivní solidární fotografii.

Informovali jsme o vězeňské stávce v USA a přinesli výzvu k její podpoře. Dále jsme čtenáře našeho webu seznámili s kauzami perzekvovaných aktivistů na Ukrajině, ve Francii, Rusku, Srbsku, Polsku či Ázerbájdžánu.

Proti xenofobii a na podporu uprchlíků

I když do Evropy míří lidé prchající před válkami a bídou, do České republiky to zrovna není. Navzdory tomu je počet xenofobních stran a spolků skoro stejný jako počet uprchlíků, kteří zde žádají o azyl. A právě proti nebezpečnosti těchto fašizujících sil jsme se stavěli i v roce 2016. Jednou z největších konfrontací v tomto směru byl akční den proti pevnosti Evropa, kdy jsme po boku dalších antirasistických skupin a jednotlivců čelili jedné z největších akcí xenofobů. 6. února jsme se přidali k demonstraci Iniciativy Ne rasismu! (INR), která se nakonec změnila v poměrně úspěšnou blokádu pochodu nacionalistů.

Svou účastí jsme v ulicích podpořili několik dalších akcí za uprchlíky a proti xenofobní nenávisti, například 12. března v Táboře a Praze, 23. dubna v Ostravě, na pražských demonstracích 25. dubna a 8. května a v Bratislavě 25. června.

Stejně jako v předchozích letech se stala jednou ze stěžejních akcí roku ta 17. listopadu. Přidali jsme se k výzvě INR k účasti na demonstraci za svobodnou a solidární společnost nazvanou „Nacionalismus není alternativa“. Asi 500 lidí prošlo dopoledne Prahou za skandování antifašistických a antikapitalistických hesel, aby se pak již zcela neoficiálně sešli v podvečer s cílem znemožnit pochod nacionalistů pražským židovským městem. Záměru bylo dosaženo a akce xenofobů byla hned na několika místech výrazně narušena.

Někteří z nás se v lednu účastnili akce platformy HateFree, na níž se sešli lidé, kteří se ocitli na černé listině českých neonacistů. Pomáhali jsme šířit výzvy, které se stavěly proti nárůstu fašizujících tendencí, například „Kluby proti fašizaci“ a „Kulturou proti fašizaci“. K té druhé se pak pojil plzeňský koncert proti rasismu, na němž jsme dílčím způsobem participovali.

Aktivity na podporu uprchlíků se nelíbily nejen fašistům, ale i policii. V Hradci Králové se měl v dubnu konat benefiční koncert na podporu Iniciativy Hlavák. Po policejní intervenci došlo k jeho přesunutí do Pardubic. Avšak i tentokrát se policie postarala, aby byl zrušen.

Nestavíme se jen proti novým podobám fašismu, které obcházejí Evropou. V našich médiích poukazujeme i na podobné projevy vycházející z náboženského tmářství, jejichž nejvýraznějším obrazem je Islámský stát (IS). Proto jsme mj. vzdali hold anarchistům Jordanu MacTaggartovi a Michaelu Israelovi, kteří padli na straně kurdských milicí v boji proti IS.

Podpora squatingu

Další aktivity, do kterých se čile anarchisté a anarchistky zapojovali, byly spojeny s bojem za zachování autonomního sociálního centra Klinika na pražském Žižkově. AF považuje Kliniku za velmi důležitý prostor, který slouží svobodnému a penězi nezatíženému rozvoji různých kulturních, osvětových i politických aktivit. Proto jsme pravidelně informovali o akcích pořádaných na Klinice a po útoku neonacistů na budovu jsme vydali solidární prohlášení a účastnili se akcí na její podporu. Šířili jsme výzvu k organizování akcí během „Dne pro Kliniku II.“ a také se do něj na několika místech aktivně zapojili. 27. února jsme se pak přidali, mj. i proslovem, k demonstraci „Klinika musí dýchat!“, které se účastnilo skoro 2000 lidí. Ti pod heslem „Autonomie – solidarita – samospráva“ prošli Žižkovem.

Kolektiv Kliniky se rozhodl i navzdory doručené výpovědi budovu neopustit, dále pokračovat v programu a podnikat kroky k úplné legalizaci centra. V následných kritických dnech jsme se zapojili do přípravy programu, účastnili se plén a někteří z nás na Klinice trávili většinu volného času. Dění na Klinice vygradovalo opět v květnu kvůli sérii údajných telefonických výhrůžek bombou, které se však staly policejní záminkou k perzekuci, ničení zařízení a pokusům o vyklizení. Zapojili jsme se neprodleně do akcí na podporu Kliniky, která byla obklíčena houfy policistů.

Poslední podpůrnou akcí přímo na Klinice byla 14. prosince hromadná snídaně předcházející návštěvě úředníků nového vlastníka, SŽDC.

V červenci jsme v Praze podpořili menší demonstraci na podporu berlínských squatů.

Ostatní aktivity

V lednu jsme se zapojili do vzpomínkových akcí na zavražděného Honzu Kučeru. Na našem webu jsme si připomněli 7 let od smrti Stanislava Markelova. Během Mezinárodního týdne solidarity s anarchistickými vězni jsme přiblížili osudy popravených anarchistů Nicoly Sacca a Bartolomea Vanzettiho a policií zabitého Giuseppeho Pinelliho. V březnu jsme nezapomněli na 145. výročí založení Pařížské komuny a v květnu na Haymarketské mučedníky. Během roku jsme si pak několikrát připomněli 80. výročí španělské sociální revoluce, jednak texty v anarchistické revue Existence a pak samostatnou brožurou Španělská idea svobody.

V říjnu se konaly volby do krajských zastupitelstev a části senátu. AF při této příležitosti nevyhlašovala žádnou protivolební kampaň, přesto někteří z nás nezaháleli a věnovali se např. pozměňování reklam politických stran.

Přidali jsme se k několika veřejným akcím, například v březnu k demonstraci proti návštěvě čínského prezidenta, v srpnu k pochodu Prague Pride v rámci růžovo-černého Alt*Pride bloku, v září k protestům solidárním s bojem polských žen proti úplnému zákazu potratů, v říjnu k demonstraci proti bezohledným spekulantům s bydlením v Ostravě, a v prosinci k velmi podobné akci v Brně.

Dlouhodobě podporujeme boj za práva zvířat, takže byla samozřejmostí např. účast na listopadové pražské demonstraci za legislativní zákaz kožešinových farem nebo anarchistický stánek na srpnových Veganských hodech.

Nevyhýbali jsme se ani sportu a vytvořili tým, který se zapojil do tradičního antirasistického turnaje ve Věžničce nedaleko Jihlavy.

Některé skupiny AF se podílely na organizování promítacích večerů.

Nakladatelství AF

Dlouhodobě klademe velký důraz na publikační aktivity, jejichž přehled získáte na (po dlouhé odmlce dané výše zmíněnými represemi) znovu zprovozněném webu Nakladatelství AF.

Každý měsíc jsme zveřejnili jedno číslo nástěnných novin A3, které jsou určeny zejména k šíření prostřednictvím výlepu v ulicích či vyvěšování na pracovištích a ve školách.

Vydali jsme v pravidelných intervalech čtyři čísla anarchistické revue Existence, která byla věnována tématům pomoci zdola, fašizace, odporu proti dohodě TTIP a „anarchistickému bulváru“. Po každém vydání Existence, takže v lednu, dubnu, červenci a říjnu, jsme uspořádali setkání, tzv. Existenční večírky, při nichž jsme po společné večeři společně, tvůrci i čtenáři, diskutovali o číslech, která vyšla, a tématech, která by mohla následovat.

Zapojili jsme se do Anarchistického knižního festivalu, který se konal v polovině května v prostorách Kliniky. Tady jsme představili pár knih, na kterých jsme spolupracovali, a jednu, kterou jsme vydali ve vlastní režii. Šlo o Dějiny anarchosyndikalismu od anarchistického historika Vadima Damiera. Vedle toho jsme v roce 2016 vydali několik kapesních brožur zaměřených zejména na okamžiky z historie anarchistického hnutí, vedle zmíněné vzpomínky na Španělsko šlo o překlady, které vyšly pod názvy Židovští anarchisté v New York City a Zápisky antiglobalisty, a o původní práci Po stopách adamitů.

Internacionální aktivity

AF je součástí Internacionály anarchistických federací (IFA). V rámci IFA jsme se přidali k několika společným prohlášením, která jsme také přeložili do češtiny, např. projevy solidarity s uprchlíky a migranty nebo tureckými anarchisty. V srpnu se delegace AF zúčastnila kongresu internacionály ve Frankfurtu nad Mohanem.

Koncem srpna jsme pozvali anarchisty z Latinské Ameriky, konkrétně z Chile a Kuby, aby na přednáškách v Praze a Brně promluvili o situaci ve svých zemích.

Ve dnech 12.–21. srpna se na severu Rakouska uskutečnilo setkání Anarchistische Sommercamp 2016, které si kladlo za cíl spojit jednotlivce a skupiny napříč hranicemi a posílit spolupráci uvnitř anarchistického hnutí. Naše výprava přispěla svou trochou do bohatého programu a aktivně vypomáhala také při praktických úkolech spojených s chodem tábora. Abychom případné zájemce seznámili se záměry tábora, zorganizovali jsme během dubna informační turné, jehož zastávky byly v Brně, Jihlavě a Praze.

Připojili jsme se k mezinárodním beneficím na antiautoritářský digitální projekt spojený s webem riseup.net.

Na našem webu jsme přinášeli informace o dění na Slovensku, Ukrajině, Kubě, v Mexiku, Španělsku, Norsku, Brazílii, Řecku, Francii, USA, Tunisku, Rusku, Turecku, Maďarsku, Velké Británii, Chile, Srbsku, Polsku, Nizozemsku, Kurdistánu, Kolumbii, JAR či Bulharsku.

Leták „Činnost Anarchistické federace v roce 2016“ ke stažení ZDE.

Minulý přehled činnosti AF:
Anarchistická federace v roce 2015


V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy