Anarchistická federace

Infotent na Fluffu

Reportáž z přednáškového stanu na letošním ročníku mezinárodně oblíbeného rokycanského festivalu

Rokycany

Když byla Anarchistická federace (AF) oslovena, jestli nechce v termínu 29.–31. července vyslat někoho se svými publikacemi na letošní Fluff Fest do Rokycan, nebylo o čem přemýšlet. Na pozdější otázku, zda bychom se nezapojili i do přednáškového bloku, jsme se rozhodli přispět tématem války na Ukrajině. Tato krvavá událost nenechává mnoho lidí netečnými, a tak by bylo divné, kdyby se tato otázka v letošním programu neobjevila.

Fluff Fest je úžasný tím, že je naplněním hesla „Hard core je více než hudba“. Takřka všichni, kdo jsou do jeho organizace na místě zapojeni, jsou nějakým způsobem subkulturně či názorově spřízněni. Vládne tu étos vzájemného respektu a zároveň netolerance k všemožným variantám diskriminace. A právě tyto skutečnosti jsou hlavním důvodem, proč je festival vyhledáván zejména zahraničními návštěvníky, kteří si zde mohou užívat nekomerční prostředí, tolik vzdálené běžným hudebním festivalům.

Fluff je ale také tím pádem závislý na svých návštěvnících. Nešlo si nevšimnout, že letošní návštěva byla poměrně nízká. Atmosféře to neubralo, možná naopak byla klidnější, a tím pádem i příjemnější, pokud tedy zrovna nemilujete davy lidí kolem sebe. Pořadatele to ale muselo bezesporu silně zasáhnout. Proto je potřeba napnout síly a podpořit případné aktivity směřující k tomu, aby se festival mohl konat i v dalších letech.

Hudební program probíhal na čtyřech pódiích a od čtvrtka do neděle se na nich vystřídaly desítky kapel. Přednáškový stan, nebo chcete-li Info Tent, poskytoval doprovodný program a vzali si ho na starost kolektivy Cocina Perdida a Black Seeds. Ten první provozuje aktivistickou kuchyni a ten druhý se věnuje distribuci zapatistické kávy. A tak díky nim mohli již v dopoledních hodinách návštěvníci přijít na snídani či svačinku a dát si hrnek kávy.

Skupina AF z Plzeňska přišla víc než měsíc před festivalem s nápadem, že by kolektivu Cocina Perdida dodala ovoce a zeleninu se svých přebytků. Ale festival se časově trefil přesně do onoho hluchého místa, kdy ranější věci jsou již sklizené a ty pozdější ještě nejsou v dostatečném množství zralé. Tak snad příště.

Během dne ve stanu vládla bookfairová atmosféra. Byly tu stánky Anarchistické federace, SaléDistra, které nabízelo i množství anglických titulů a knihy od nakladatelství Neklid, Utopia Libri či Nevim, po nějakou dobu tu své materiály nabízeli přátelé ze skupiny Kolektivně proti kapitálu, své distro zde rozložil anarchista z Německa, s nímž se velmi příjemně diskutovalo, a v sobotu přibyly věci od No Borders Teamu. S úděsem jsme zjistili, že je tu také stůl, kde jsou k dispozici materiály z ideologických pozic odsuzující ukrajinskou obranu vůči putinovské invazi. Při debatách s lidmi jsme ale nenarazili na nikoho jiného, kdo by podobný postoj sdílel. To samozřejmě neznamená, že tam nikdo takový nemohl být.

Program přednáškového stanu začal v pátek a skládal se vždy z přednáškového a hudebního bloku, přičemž o hudbu se starali anarchofolkoví písničkáři a písničkářky. A věřte, že o jejich produkci byl opravdový zájem, dokázali nabudit skvělou atmosféru a část publika se mnohdy neváhala aktivně zapojit.

V pátek se mluveného slova v infotentu ujal zástupce SaléDistra, aby představil brožuru My jsme vám to říkali, která se dočkala nového vydání a představuje pohled účastníků syrské revoluce na invazi Ruska na Ukrajinu. Bylo fajn, že nemluvil ani tak o obsahu brožury (tu si může každý přečíst – nezabere to mnoho času), jako spíše o samotné syrské revoluci z roku 2011, které se v Evropě nedostalo vůbec tolik pozornosti jako třeba dění v Rojavě. Šlo o poutavé povídání, při němž si člověk uvědomil, jak málo informací se o této události u nás objevilo a jak zůstala i přes svou bezespornou zajímavost naprosto v pozadí zájmu. Škoda, že se přednášky zúčastnilo jen pár lidí. Naneštěstí pro zahraniční účastníky se odehrávala jen v češtině.

V sobotu o půl třetí odpoledne jsme nastoupili s přednáškou „Anarchisté a válka na Ukrajině“ my. Šlo vlastně o takové volné navázání na zmíněnou brožuru, která mj. pojednává o „antiimperialismu idiotů“. Vzali jsme to pěkně po bodech, které tvoří základ „argumentace“ těch, kteří na levici i v rámci anarchistického hnutí, zejména na Západě, brojí proti podpoře Ukrajiny v boji vůči imperiální invazi, která nese zjevné genocidní znaky. Každý bod byl přeložen do angličtiny. Bylo evidentní, že jde o žhavé téma, které návštěvníky a návštěvnice festivalu zajímá. Není tedy divu, že stan byl narvaný a mnozí, co se nevešli, poslouchali venku i navzdory krátké dešťové přeháňce. Do časového rámce se nám podařilo vejít a naše slova byla nakonec odměněna potleskem. Někteří i přihodili něco do kasičky na podporu Solidarity Collectives, kde se nakonec sešly necelé dva tisíce. Později nám vyjádřili za přednášku poděkování antifašisté z Polska a anarchisté z Rumunska, kteří podobně jako my cítí, že prostor střední a východní Evropy je některými západními aktivisty brán jako nesvéprávný.

Po páté odpolední se slova chopili členka a člen polského kolektivu No Borders Team, kteří se věnují pomoci uprchlíkům na polsko-běloruské hranici. Mluvili anglicky o velmi tíživé situaci lidí, kteří se tam ocitli, a o jejich špatné kondici, která ohrožuje jejich zdraví a životy. Hovořili ale také o ekologických dopadech nové železné opony zejména pro zvěř, která byla zvyklá se v tamních lesích volně pohybovat. S kolektivem spolupracují aktivisté a aktivistky z různých evropských zemí, avšak nikdo z Česka či Slovenska. Přitom právě pomoc z Česka by se jim hodila například při zajišťování anonymních SIM karet. Pokud se chcete někdo zapojit, koukněte na stránku https://nobordersteam.noblogs.org.

V neděli od tří jsme si ještě poslechli přednášku iniciativy Limity jsme my. Její zástupce ji anglicky ve stručnosti představil a následně promluvil nejen o nutnosti skoncovat s fosilními palivy, ale i o spravedlivé transformaci. V té souvislosti se pozastavoval nad kroky českých úřadů, které si takovou spravedlnost tradičně představují jako přelití miliard z Evropské unie těm největším průmyslovým hráčům. Seznámil přítomné s úspěšnou kampaní Špinavé prachy, která cílila na banky a pojišťovny, aby nepodporovaly fosilní průmysl. A nakonec všechny pozval na letošní klimakemp 3. až 9. 10. u Ostravy.

Po páté se měla konat ještě přednáška na téma vězeňství, ale to už jsme měli sbaleno a odjížděli s nadějí, že Fluff tento ročník přežije a my se na stejném místě sejdeme zase za rok.


Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy