Anarchistická federace

Ženám

Magón 2022: Ricardo Flores Magón píše v době mexické revoluce výzvu ženám reflektující jejich sociální podmínky.

Magón

Compañeras: Revoluce se blíží! S rozhněvanýma očima a hořícími vlasy. Její třesoucí se ruce úzkostlivě klepou na dveře našeho národa. Přivítejme ji s klidem, neboť ačkoli v hrudi nosí smrt, je zvěstovatelkou života, zvěstovatelkou naděje. Bude ničit i tvořit zároveň, bude bořit i stavět. Její pěsti jsou nepřemožitelné pěsti vzbouřeného lidu. Nenabízí růže ani pohlazení, nabízí sekeru a pochodeň.

Vzpoura, která přeruší tisíciletou hostinu spokojených, zvedá hlavu a Baltazarovo proroctví se časem stává zaťatou pěstí visící nad hlavami takzvané vládnoucí třídy. Blíží se revoluce! Její mise zažehne plameny, v nichž shoří privilegia a nespravedlnost. Compañeras, nebojte se revoluce. Tvoříte polovinu lidského druhu a to, co se týká lidstva, se týká i vás jako jeho nedílné součásti. Pokud jsou lidé otroky, jste jimi i vy. Otroctví neuznává pohlaví; hanebnost, která degraduje muže, degraduje stejně tak i vás. Nemůžete uniknout hanbě útlaku. Stejné síly, které si podmaňují muže, dusí i vás.

Musíme být solidární ve velkém boji za svobodu a štěstí. Jste matky? Jste manželky? Jste sestry? Jste dcery? Vaší povinností je pomáhat muži; být mu oporou, když zakolísá; stát mu po boku, když trpí; ulehčovat jeho smutek; smát se a zpívat s ním, když se úspěch usměje. Nerozumíte politice? To není otázka politiky, to je otázka života a smrti. Otroctví muže je i vaše a možná, že to vaše je smutnější, zlověstnější a neslavnější.

Jste dělnice? Protože jste ženy, dostáváte menší plat než muži a musíte pracovat tvrději. Musíte trpět drzost předáka nebo majitele; a pokud jste atraktivní, šéfové vám budou dělat návrhy. Kdybyste zeslábla, připraví vás o ctnost stejně zbaběle, jako vás okrádají o produkt vaší práce.

Pod vládou sociální nespravedlnosti, v níž lidstvo hnije, se existence žen zmítá v bídě osudu, který zaniká buď v temnotě únavy a hladu, nebo v temnotě manželství a prostituce.

Abychom plně docenili podíl žen na všeobecném utrpení, je třeba studovat stránku po stránce tuto pochmurnou knihu zvanou Život, abychom si plně uvědomili účast žen na univerzální bolesti.

Ženské neštěstí je tak staré, že se jeho počátky ztrácejí ve stínu legend. V počátcích lidstva bylo narození dívky považováno za potupu kmene. Ženy obdělávaly půdu, nosily dříví z lesa a vodu z potoka, staraly se o dobytek, stavěly přístřešky, tkaly látky, vařily jídlo a pečovaly o nemocné a děti. Nejšpinavější práci vykonávaly ženy. Pokud vůl zemřel únavou, ženy ho vystřídaly při tahání pluhu, a když vypukla válka mezi znepřátelenými kmeny, ženy pouze změnily pána a pokračovaly pod bičem nových majitelů v plnění svých úkolů jako tažná zvířata.

Později, pod vlivem řecké civilizace, se ženy v úctě k mužům dostaly o stupeň výš. Už nebyly břemeny jako v primitivních klanech, ani nevedly odloučený život jako v orientálních společnostech. Pokud patřily ke svobodné třídě, jejich úloha spočívala v plození dětí pro stát; pokud byly otrokyněmi, zajišťovaly práci na polích.

Křesťanství situaci žen ještě zhoršilo svým pohrdáním tělem. Církevní otcové zakladatelé si vybíjeli svůj hněv na ženských vlastnostech. Svatý Augustin, svatý Tomáš a další světci, před jejichž sochami dnes ženy klečí, označovali ženy za ďáblovy dcery, nádoby hříchu, a odsuzovali je k pekelným mukám.

Postavení žen v tomto století se liší podle jejich společenského postavení, ale navzdory zjemnění zvyků a pokroku filozofie jsou ženy podle tradice a zákonů nadále podřízeny mužům. Se ženami se trvale zachází jako s nezletilými, když zákon svěřuje ženu do péče manžela. Nemohou volit ani být voleny, a aby mohly uzavírat občanské smlouvy, musí vlastnit značný majetek.

Po celou historii byly ženy považovány za méněcenné vůči mužům, a to nejen podle zákona, ale i podle zvyklostí. Z tohoto mylného a nespravedlivého pojetí pramení neštěstí, kterým trpí od doby, kdy se lidstvo odlišilo od nižších živočišných forem používáním ohně a nástrojů.

Ponížená, opovrhovaná, spoutaná řetězy tradice k iracionální podřízenosti, indoktrinovaná kleriky v nebeských záležitostech, ale naprosto neznalá světových problémů, se náhle ocitá ve víru průmyslové výroby, která vyžaduje především levnou pracovní sílu, aby udržela konkurenci vytvořenou nenasytnými „knížaty kapitálu“, kteří zneužívají její situaci. Není na průmyslový boj připravena tak jako muži, ani není organizována spolu s ženami své třídy, aby bojovala po boku svých bratrů dělníků proti hrabivosti kapitalismu.

To je důvod, proč ženy, i když pracují více než muži, jsou žalostněji placeny a bída, špatné zacházení a urážky jsou dnes stejně jako včera trpkou sklizní za celou dobu přinášených obětí. Platy žen jsou tak mizerné, že se často musí živit prostitucí, aby uspokojily základní potřeby svých rodin, zejména když na trhu s manželstvím nenajdou manžela. Pokud je manželství motivováno ekonomickým zabezpečením namísto lásky, je to jen další forma prostituce, posvěcená zákonem a povolená veřejnými činiteli. To znamená, že žena prodává své tělo za jídlo přesně tak, jak to dělá prostitutka; k tomu dochází ve většině manželství. A co by se dalo říci o obrovské armádě žen, kterým se nedaří najít manžela? Rostoucí cena základních životních potřeb; vytěsňování lidské práce zdokonalováním strojů; stále se snižující cena lidské práce – to vše přispívá k tíži uživení rodiny. Povinné odvody vytrhávají z lůna společnosti silné a zdravé mladé muže a snižují počet těch, kteří se mohou oženit. Migrace dělníků, způsobená hospodářskými a politickými jevy, rovněž snižuje počet mužů schopných uzavřít manželství. Alkoholismus, hazardní hry a další neduhy společnosti dále snižují počet mužů schopných uzavřít manželství. V důsledku toho znepokojivě roste počet svobodných žen. Protože jejich situace je tak nejistá, rozšiřují řady prostituce a urychlují degeneraci lidského rodu tímto ponižováním těla i ducha.

Compañeras: To je děsivý obraz, který nabízí moderní společnost. Vidíte v ní muže i ženy, jak trpí tyranií politického a sociálního prostředí, které je v naprostém rozporu s civilizačním pokrokem a výdobytky filozofie. V dobách úzkosti však nehledejte řešení a vysvětlení na nebesích, protože v tom spočívá největší příspěvek k vašemu věčnému otroctví. Řešení se nachází zde na zemi! Tímto řešením je vzpoura.

Požadujte, aby vaši manželé, bratři, otcové, synové a přátelé zvedli zbraň. Plivněte do tváře těm, kteří odmítají pozvednout zbraň proti útlaku.

Revoluce se blíží! Jimenez a Acayucan, Palomas, Viesca, Las Vacuous a Valladolid jsou prvním poryvem nevyhnutelného větru. Tragický paradox: svoboda, která je životem, je získávána prostřednictvím smrti!


Původně vyšlo v Regeneración, 24. září 1910.
Podle anglického překladu na libcom.org (https://libcom.org/article/women) s přihlédnutím ke španělskému originálu (https://www.antorcha.net/biblioteca_virtual/politica/ap1910/6.html) přeložil -kl-.

V celoroční sérii „Magón 2022“ zatím vyšlo:
Magón 2022
Ricardo Flores Magón (1874–1922)
Barikáda a zákop
Jakým dobrem je vláda?
Smrt Ricarda Florese Magóna
Enrique Flores Magón
Ricardo Flores Magón a EZLN
Mexická revoluce
Manifest Mexické liberální strany


Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy