Anarchistická federace

100 let Mezinárodní asociace pracujících

V prosinci 1922 byla založena anarchosyndikalistická internacionála International Workers’ Association.

100 let MAP

Mezinárodní asociace pracujících (MAP) byla založena v roce 1922 a tento měsíc slaví sto let své existence. V průběhu 20. století zastupovala miliony lidí, čelila náporům státních represivních aparátů a odrazila se zase ode dna. Bojovala za zrušení státu a kapitalismu a za realizaci libertinského komunismu a samosprávy pracujících.

Ačkoli historické počátky této anarchistické asociace sahají až k První internacionále a neslavnému rozkolu s marxisty v roce 1872, klíčovým momentem pro ni bylo období po první světové válce.

Když v letech 1917–1918 povstali v Rusku rolníci a dělníci, zavládl optimismus, že svět je konečně svědkem počátku velké revoluční vlny. Mnozí anarchisté pocházející z hroutícího se ruského impéria se vrátili, aby pomohli s rozvíjejícím se bojem.

Revoluce však byla zrazena. Bolševická strana pod Leninovým vedením ovládla mnohé z dělnických rad (sovětů), přežívajících státních institucí a vojenských útvarů. Vytvořila takzvaný dělnický stát, který ve skutečnosti cíleně potlačoval dělnickou autonomii. Strana sloučila odbory se státem, čímž je učinila bezzubými, a znovu zavedla mnohé poměry vlastní kapitalistické politice.

Nová „sovětská“ republika na mezinárodní úrovni vytvořila Třetí internacionálu (Kominternu) pod svou přímou kontrolou a pro odbory tzv. Profinternu, do níž byli revoluční syndikalisté zpočátku přizváni. Po příjezdu do Ruska ale zjistili, že jejich soudruzi čelí bolševickým represím. Přímá demokracie byla rozvrácena, tisk byl potlačen a anarchistům a revolučním syndikalistům hrozilo zatčení a poprava.

Anarchisté a revoluční syndikalisté odmítli jak ruskou kontrolu, tak rozmach sociálnědemokratického odborového hnutí a rozhodli se, že je čas vytvořit odborovou internacionálu, která by bojovala za skutečné zájmy pracující třídy.

V zimě 1922–1923 se ilegálně sešli v Berlíně za účasti zástupců Argentiny, Chile, Dánska, Francie, Itálie, Německa, Mexika, Nizozemska, Norska, Portugalska a Švédska. Delegáti největší z přizvaných organizací, španělské CNT, byli cestou do Berlína zatčeni a připojili se až následující rok. Společně tyto organizace ustavily Mezinárodní asociaci pracujících, jejíž členstvo tvořily miliony lidí.

V následujících letech se připojily další syndikalistické odbory a propagandistické skupiny a MAP navázala pracovní vztahy v celé Americe a v Africe.

V průběhu následující dekády docházelo k přitvrzování při snaze potlačit radikální pracující. V roce 1937 Sovětským svazem podporovaná španělská republikánská vláda, jejíž přežití v boji proti Francově fašistickému povstání rok předtím záviselo na anarchistických bojovnících, neutralizovala sociální revoluci, načež byla sama poražena. Po celé Evropě se objevily fašistické režimy. Jejich nástup znamenal zákaz anarchistických a syndikalistických svazů, pronásledování, zatýkání a často i popravy jejich členů. Mnozí se rozhodli organizovat tajně nebo odešli do exilu. Na konci druhé světové války předchozí rozsáhlé represe, stejně jako skutečnost, že mnohé organizace hrály aktivní roli v odboji a partyzánských kampaních, způsobily, že mnoho skupin přidružených k MAP bylo nefunkčních nebo zcela zaniklo.

Teprve v roce 1951 byla MAP schopna svolat další konferenci. Navzdory těžkostem dvou desetiletí kontrarevoluce a světové války se na ní objevilo mnoho dříve přidružených sekcí, i když značně oslabených. MAP tak mohla znovu zahájit činnost. Chyběly ale jakékoli organizace z východní Evropy, kde nové bolševické režimy zakázaly stávky a jakékoli odbory mimo svou kontrolu.

Když se začaly etablovat tábory studené války, investovaly Spojené státy značné zdroje do vývozu své antikomunistické ideologie i proti těm nejbanálnějším sociálnědemokratickým vládám v Latinské Americe, Africe a Asii. V zajetí tohoto globálního boje o moc mezi oběma tábory, které byly jeden jako druhý aktivně nepřátelské vůči libertinskému socialismu, byl pokrok pomalý.

Koncem 60. let však rostla nespokojenost s poválečným uspořádáním a Evropou se přehnala vlna revolučního nadšení, zejména ve Francii roku 1968 a v Itálii roku 1969. Po smrti Franca v roce 1975 se po desetiletích exilu konečně vrátila do Španělska i CNT a rychle se rozšířila.

V 80. a 90. letech se připojily další skupiny, které zastupovaly dělníky v Austrálii, Brazílii, Japonsku, Británii a USA. Navzdory sporům a rozkolům se dále rozrůstala a s rozpadem východního bloku vznikaly nové sekce – například polská ZSP, ruská KRAS, srbská ASI a slovenská Priama akcia [několik let byla členskou sekcí také česká Federace sociálních anarchistů] – a nejnověji přibyla Bangladéšská anarchosyndikalistická federace.

MAP vznikla v bouřlivé době rostoucího útlaku. Na pozadí těchto událostí bojuje již sto let. Poučení z ekonomické tyranie Západu a neúspěchu sovětského experimentu časem jen potvrdilo odhodlání MAP postavit se centralizujícím silám bohatství a moci.

Navzdory těžkému útlaku vytrvala a neohroženě prosazovala organizaci bez vůdců zdola, přímou a odpovědnou demokracii, podporovala projekty vzájemné pomoci, jakož i samosprávu pracujících. Ať už bojuje za lepší mzdy a pracovní podmínky, podporuje migranty a další marginalizované komunity nebo se staví proti rostoucí hrozbě globální krajní pravice, oheň upřímné touhy MAP po skutečně smysluplném libertinském komunismu nadále jasně plápolá.


Na fotografii je skupina delegátů ze zakládajícího kongresu Mezinárodní asociace pracujících (Berlín, prosinec 1922).
Nahoře (zleva doprava): Hermann Ritter, Schuster, Armando Borghi, Lindstam, Zelm, Th. J. Dissel.
Uprostřed: Orlando, Augustin Souchy, Alexander Shapiro, Rudolf Rocker, Arturo Giovannitti, B. Lansink.
Dole: Frans Severin, Virgilia de Andrea, Diego Abad de Santillán.

Zdroj:
https://freedomnews.org.uk/2022/12/04/long-struggle-the-iwa-at-100/

Související odkazy:
MAP: Více než jen odbory
Případ Scala 1978
Pomoc afghánským anarchistům
První máj je každý den – je čas se organizovat!
1. máj ve světě
Mezinárodní setkání solidárních sítí
In memoriam: José Luís García Rúa
Mezinárodní den boje proti represím ve Španělsku
Pracovní práva v Německu
Stávka ve firmě ABB – výzva k solidaritě
Bělehradská šestka propuštěna z vyšetřovací vazby
SAC - 100 let anarchosyndikalismu ve Švédsku


Verze pro tisk 8.12.2022 Zahraniční sekretariát AF
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy

Promítání a diskuze o současné situaci na polském pohraničí

26. 2. 2023, Děčín

Prezentace kolektivu No Borders Team …(více)

Nikdo není ilegální

28. 2. 2023, Brno

Kolektiv No Borders o situaci na polsko-běloruských hranicích …(více)

Anarchistický festival knihy

26. - 27. 5. 2023, Praha

10. ročník pražského Bookfairu, tentokráte na Žižkově. …(více)