Anarchistická federace

Nenechat sociální odpor zhnědnout

Několik poznámek k protivládní demonstraci, kterou pořádali představitelé ultrapravice

Praha

O sobotní demonstraci na Václavském náměstí toho už bylo napsáno mnoho moudrého (i hloupého), takže se nebudeme snažit o nějakou pronikavou analýzu toho, co k ní vedlo. V následujícím komentáři se zaměříme spíš na to, co nás jako antiautoritáře*ky a anarchisty*ky čeká:

1) Nejprve si přiznejme, že situace není ani zdaleka ideální a karty nejsou rozdány v náš prospěch. Účastnit se akcí, jako byla ta sobotní, je pro nás nepřípustné. Téma sociálního propadu nemalé části společnosti díky ze řetězu utrženým cenám energií a inflaci intenzivně reflektujeme, nehledě na to, že se týká nás samotných. Problémem je, kdo akci pořádal. V minulosti si podobní pořadatelé nejednou vysloužili různé podoby konfrontace (blokády, přímé akce...), ať už se snažili politicky přiživit na jakémkoli tématu. Nyní by to nebylo z několika důvodů efektivní, ať už kvůli současnému slabému mobilizačnímu potenciálu nebo skutečnosti, že nešlo jen o účast pořadatelů a jejich nejvěrnějších.

2) Ačkoliv jsou mezi organizátory bizáristi, kovaní náckové, proruští aktivisté, přední postavy dezinfo scény a všelijaká antivaxerská chamraď, to samé nelze říct o (všech) účastnících. Půlka Václaváku „nácků a putinistů“ (naštěstí) v ČR na demonstraci nepřijde. Na jednu stranu to vypadalo, že se ultrapravici podařilo spojit napříč skupinami jako Trikolora, SPD, DOST, DSSS, Svobodní, Chcípl pes, Národní domobrana, Aliance národních sil, Odchod, Švýcarská demokracie, Manifest… Bez ostychu do této rodiny můžeme zařadit i KSČM, jejíž stalinistický kandidát na prezidenta byl jedním z řečníků horujících za „sbratření“ s Ruskem. Můžeme sice předpokládat, že podobné demonstrace se budou opakovat, ale těžko očekávat, že se uvedené spolky v rozhodném okamžiku zase nerozdrobí na rozhádané partičky.

3) Hlavní odborová centrála ČMKOS paralyzovaná prezidentskou kampaní Josefa Středuly na příliš dlouho vyklidila pole, takže se „tradičně levicového“ tématu chopily dříve marginální subjekty, které lze z velké části bez přehánění označit za fašistické či protofašistické. Během covidu se prosíťovaly a naučily organizovat větší akce. To není dobrá zpráva. Přesto se zdá, že odbory se po dlouhé době chtějí přihlásit o slovo také v ulicích. Doufejme jen, že to nebude pozadí pro Středulovu prezidentskou kampaň a že odbory budou mít jako celek tolik rozumu, že jeho osobu upozadí, stejně jako že se nenechají využít jinými politiky.

4) Co tedy může dělat anarchistické, ale i progresivně levicové hnutí? V první řadě je třeba se účastnit budoucích protivládních akcí, které budou organizovat například právě odbory, a nebát se převzít iniciativu, pokud to jen trochu půjde. V rámci takových protestů pak varovat před polovičatostí a jejich zneužitím v politickém boji.

5) Naše požadavky jsou jasné: na krizi nesmí doplácet běžní pracující, zatímco energetické firmy inkasují rekordní zisky. „Plyn od Putina“ je nepřípustný. Ukrajinští pracující jsou naši spojenci a žádná opatření proti rostoucím cenám energií nesmí pozici ruského diktátora posílit.

6) Dlouhodobě musíme tlačit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a decentralizované energetiky a na maximalizaci energetické nezávislosti. Nesmíme přistoupit na narativ „když jde do tuhého, ekologie musí stranou“. Naopak je to příležitost posunout se při zmírňování klimatické krize. Současná situace je totiž z velké části způsobena právě závislostí na fosilních palivech.

7) Identifikujme organizátory sobotní akce (i těch budoucích), rozkryjme vazby mezi nimi, jejich zdroje financování a monitorujme komunikační kanály, které používají. Nepřipravenost a šok z toho, „jak se to mohlo stát“ je velice, velice nepříjemná věc.

8) Snažme se budovat antiautoritářské hnutí, které bude schopné samo podchytit sociální nespokojenost, namísto toho, aby jen přihlíželo, jak se jí snaží zmocnit hnědá špína, která ve skutečnosti touží především po vlastní moci, zavedení autoritářského pořádku ve společnosti vyčištěné od všech menšin, které se jí nehodí do krámu. Není divu, že právě Putin je jejich oblíbenec.


Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy

Klima a film: Kreativní resistence - historie britského antidálničního hnutí a Reclaim the Streets

2. 11. 2022, Brno, Praha

Kořeny hnutí za klimatickou spravedlnost ve filmu - Reclaim the streets …(více)

Klima a film: Alterglobalizační hnutí od Seattlu přes Janov až do Prahy

16. 11. 2022, Brno, Praha

Kořeny hnutí za klimatickou spravedlnost ve filmu - This is what democracy looks like …(více)

Klima a film: autonomní zóny aneb jak se žije na stromě

7. 12. 2022, Brno, Praha

Kořeny hnutí za klimatickou spravedlnost ve filmu - okupace hamabašského lesa, ZAD a NOTAV …(více)