Anarchistická federace

Když věda neslouží moci

Recenze knihy Petra Kropotkina „Vzájemná pomoc: faktor evoluce“, která je dnes nanejvýše aktuální.

obálky

Dalším příspěvkem ke stému výročí úmrtí anarchistického myslitele Petra Kropotkina se v loňském roce stalo vydání jeho vědecké práce Vzájemná pomoc: faktor evoluce. Kropotkin ji prvně vydal v roce 1902, českého překladu se dočkala díky Aloisi Adalbertu Hochovi o dvacet let později. Z tohoto překladu po mírné jazykové úpravě vychází i nové vydání, které připravilo nakladatelství Neklid.

V tomto dnes již klasickém díle oponuje Kropotkin sociálním darwinistům, zejména pak Thomasi Henrymu Huxleyovi, avšak na samotného Darwina svým způsobem navazuje. Jeho následovníkům vyčítá, že tam, kde by bylo třeba Darwinovu teorii rozšířit, oni ji zužují. Stručně řečeno, Kropotkin předestírá, že není pravdou, že by jediným evolučním faktorem byl boj všech proti všem. Naopak možná ještě důležitějším faktorem evoluce je pospolitost a s ní související vzájemná pomoc. Z celé věci ale nedělá svůj vlastní objev, nýbrž přímo navazuje na poznatky ruských přírodovědců, například známého zoologa, profesora Kesslera.

„Ale lidská společnost není založena na lásce, ba ani ne na sympatii. Je založena na vědomí lidské solidarity – třeba jen na instinktivním vědomí.“

K člověku a moderní společnosti se ovšem dostává postupně. Začíná totiž vzájemnou pomocí u zvířat a od nejjednodušších vývojových druhů ukazuje vzájemnou pomoc jako přírodní zákon a hlavní činitel postupného vývoje. Při dnešním poznání vzájemné pomoci u rostlin by jistě začal už tam. Kropotkin rozhodně nešetří příklady, aby ukázal, že „u rozsáhlé části říše živočišstva je pospolitost pravidlem“. Všímá si také prvku soucitu se zraněnými ve společenském životě mnoha druhů, což považuje za značný pokrok ve všeobecné inteligenci a citovosti.

„Proto se spojujte, žijte pospolitě! To je nejjistější prostředek, aby byl každý a všichni vespolek co nejbezpečnější, aby měli nejlepší záruky života a pokroku tělesného, duševního i mravního. – Tomu nás učí příroda.“

Dále rozebírá mnohé příklady vzájemné pomoci u původních národů. V tomto směru ještě na přelomu 19. a 20. století nevládlo moc politické korektnosti, takže je užíván pojem „u divochů“ a „u barbarů“ i s onou pejorativní příchutí, kterou to s sebou nese. Také ještě nezohledňuje vývojovou rozmanitost různých lidských společenství a přidržuje se myšlenky jakéhosi univerzálního vývoje. Přesto díky svým vývodům může být Kropotkin směle považován za nevyhlášeného zakladatele anarchistické antropologie. Po historicích požaduje, aby přemýšleli v antropologických souvislostech a přicházeli s novými přístupy a hypotézami.

„A pozorovat život lidu, studovat, čím si udržoval sociální organizaci, založenou na jeho představách spravedlnosti, vzájemné pomoci a vzájemné podpory – krátce na obyčejovém zákoně – i v dobách nejkrutější teokracie či autokracie ve státě, studovat tuto stránku vývoje lidstva, je dnes největším problémem a povinností opravdové vědy o životě lidstva.“

Kropotkin rozebírá princip občiny, který byl často v přímém protikladu k myšlence soukromého vlastnictví, která byla „barbary“ přijata teprve dlouhým vlivem římského práva a křesťanství. Na občině ukazuje i efekt rozšiřování solidarity, což vedlo ke spojování kmenů ve svazky, či dokonce kmenové federace. Později vzniklé státy často v zájmu menšin jen přejaly soudní, hospodářské a správní úkony, které občina vykonávala ve prospěch všech.

Další oblastí Kropotkinova zájmu je vzájemná pomoc ve středověké obci, kdy se v opevněném městě začal vyvíjet nový svobodný život. V souvislosti s tím také podrobně rozebírá principy dobových cechovních sdružení. Avšak osudovou chybou měst bylo, že založila bohatství na obchodu a průmyslu a zanedbávala zemědělství za svými branami.

Poslední kapitoly jsou pak věnovány projevům vzájemné pomoci v moderní době, kdy stát uchvátil všechny sociální funkce pro sebe, což vedlo k rozvoji nespoutaného, duševně omezeného individualismu. „Věda hlasitě prohlašuje, že boj každého proti všem je hlavní zásadou přírody i lidské společnosti.“ A právě „vědcům“, kteří se snaží vědu pokroutit tak, aby odpovídala vládnoucímu narativu, je Kropotkin oponentem hájícím vědu, která neslouží moci.

„Rozum i srdce milionů lidí jsou mrzačeny naukami, vytvořenými v zájmu hrstky lidí. Není pochyby, že taková je jedna část našeho života. Ale jádro pospolitých zřízení, obyčejů a zvyků žije v milionech lidí, drží je pospolu.“

Něco navíc

Naštěstí nové vydání Vzájemné pomoci není jen přetiskem původního překladu, Neklid ho obohatil hned o dvě předmluvy (pomineme-li tu redakční). První, kratší, je z pera Davida Graebera a Andreje Grubačiće. Odráží se v ní od slov indiánského filozofa Kondiaronka, jež v 80. letech 17. století poznamenal, že trestní právo a stát existují vlastně jen kvůli instituci soukromého vlastnictví, které ze své podstaty nutí lidi jednat tak, že jsou potřeba donucovací prostředky. A odtud sledují nekončící snahy reakčních myslitelů po obhájení existence státu, genocidy, kolonialismu, „pokroku“, sobeckého genu… prostě „povýšit představy obchodnické třídy na všeobecně platné zákony“. Na druhou stranu marxističtí myslitelé zas předstírají, že Kropotkin nikdy neexistoval. Autoři však shledávají, že „politický význam myšlenek, poprvé obsažených ve Vzájemné pomoci, je znovuobjevován novou generací sociálních hnutí napříč světem“. A konstatují: „Jestli chceme vytvořit nový svět, musíme začít u znovuobjevení toho, co máme a co jsme vždycky měli přímo před očima.“

Dalším přídavkem je poněkud delší úvod k Vzájemné pomoci od Iana McKaye, jenž říká, že hlavním záměrem Kropotkinovy knihy bylo zamezit zneužívání evoluční teorie pro ospravedlňování statu quo. Také poukazuje na to, že moderní věda de facto potvrzuje Kropotkinovy závěry, a vyvrací některé pochybné mýty připisované Kropotkinově teorii.

„Nejlepší zárukou, že se bude lidský rod vyvíjet ještě mohutněji, je nám to, že vzájemná pomoc je tak rozšířená i v naší době.“


Petr Kropotkin: Vzájemná pomoc: faktor evoluce. Svobodná knihovna (edice Neklid) 2021, 485 stran, cena 375 Kč, k dostání v e-shopu Roleta39.


Verze pro tisk 25.3.2022 -jk-
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy