Anarchistická federace

Anarchisté a válka na Ukrajině

Přednáška Anarchistické federace, která zazněla 30. července na Fluff Festu

obr.

Pěkné odpoledne

Jsme členy Anarchistické federace. Ta se v posledních měsících intenzivně věnuje sledování antiautoritářských aktivit na Ukrajině, a to jak na svém webu, tak v posledním čísle anarchistického časopisu Existence.

Nebudeme se tu věnovat válce, ale reakcím, které vyvolala v anarchistickém hnutí.

Odmysleme si autoritářskou levici, kde je možné setkat se i se sympatiemi k útočícímu Rusku, plynoucími ze zastydlé nostalgie po sovětských časech. V antiautoritářské části levice a v anarchistickém hnutí panuje shoda na odsouzení invaze a na hesle „Ne válce!“. Nikoli však už na obsahu tohoto hesla.

Válka na Ukrajině
* rozvířila zatuchlé vody, kde si většinu věcí souhlasně napříč světem odkýváme,
* ukázala na různé způsoby přemýšlení a vztahování se k jiným lidem, komunitám a geografickým oblastem,
* v rámci hnutí odhalila nereflektovanou zakořeněnost koloniálního myšlení zejména v západních zemích vůči oblasti východní Evropy,
* odkryla rozpory, které v hnutí vždy byly.

V anarchistickém hnutí se tak záhy vytvořila linie mezi těmi, kteří se staví za vojenské vítězství Ukrajiny, a těmi, kteří ho odmítají podpořit.

Značná část anarchistů ve střední a východní Evropě cítí porážku Putinovy invaze jako nutnost. Ale i zde se najdou výjimky, i když spíše ojedinělé.

Odmítnutí podpory odporu vůči invazi vychází zejména z několika mýtů a pochybných východisek. Pojďme se na některé podívat.

Nejdřív ale malá poznámka: pokud budeme mluvit o pracujících, často máme na mysli celou třídu neprivilegovaných. Pokud budeme říkat, že nějaké země něco aktivně dělají, pak máme na mysli státy, ne jejich obyvatele.

Mýtus 1: Expanzionismus NATO

… neboli válku vyprovokoval Západ. Ne. Ukrajina je svrchovaný stát, který byl napaden sousedním mnohem silnějším státem, který ho de facto považuje za své území. Není důvod, aby nějaká země byla navěky poutána k impériu, které ji ovládalo.

Na západní levici je tradovaný mýtus, že Rusku bylo přislíbeno, že se NATO nebude rozšiřovat. To vytváří v očích západní levice obraz východní Evropy jako přirozeně podřízené Rusku, neschopné nezávislosti.

Mýtus 2: Jde o válku dvou impérií

Část levice vidí válku jako spor, který mohou vyřešit dvě velké koloniální mocnosti, Západ a Rusko, protože kdo by se obtěžoval ptát se téměř 45 milionů Ukrajinců, co si myslí, nebo je nechat sedět u jednoho stolu jako sobě rovné. Tento druh postoje je zcela zjevně pozůstatkem vlastní koloniální minulosti a postkoloniální současnosti Západu.

Dodejme, že Západ byl invazí zaskočen, nepřipravoval se na konflikt, myslel, že se Ukrajina hned vzdá a Zelenskému nabízel evakuaci. A ještě víc byl překvapen, že se Ukrajina brání.

Navíc NATO není žádný jednotný celek – podívejme se třeba na roli Maďarska či Turecka.

Na Ukrajině nebojuje žádná z armád NATO.

A nakonec se stačí podívat, jak si Západ chrání svůj byznys, takže od začátku invaze nalil do Ruska mnohonásobně více miliard za energetické suroviny než na Ukrajinu na vojenskou pomoc.

Mýtus 3: Nacistický problém Ukrajiny

Ano, na Ukrajině jsou neonacisté. Představují problém, ale nijak neřešitelný. Jsou dostatečně silní na to, abychom celou zemi označili za nacisty? Ne. V parlamentních volbách v roce 2019 získala krajní pravice 2,15 % a do parlamentu se ani nedostala. Jak bychom asi museli zacházet se západními zeměmi, kde má ultrapravice mnohem větší popularitu?

Mýtus 4: Deeskalace je jediná pozice, kterou by měla levice zaujmout

Jakási posvátná víra, že s putinovským Ruskem jde něco vyjednat. Opět počítá s jednáním mocností bez ohledu na dotčenou zemi. Počítá s ústupky, které budou konečné (jako by se po anexi Krymu už nic nestalo). Počítá, že Rusko dostojí závazkům (nic takového nikdy nedělalo). Zjevně by to vypadalo jako mnichovská dohoda.

Další věcí je, že takové vítězství Ruska podpoří v dobyvačných choutkách další diktátory a v Rusku a Bělorusku přinese zmar nadějím našich kamarádů a obyvatel vůbec.

Mýtus 5: Země NATO také vedly invaze do jiných zemí

Nejde tak o mýtus, jako spíš o klasický whataboutismus, tedy způsob jak se vyhnout tématu neustálým poukazováním jiným směrem, většinou proto, že chybí jakékoli řešení. Ano, země NATO mají v některých případech krev na rukou, to nás ale nesmí odvést od utrpení pracujících na Ukrajině.

Mýtus 6: Musíme bojovat předně proti domácím válečným štváčům

Hnutí v mnoha západních zemích se tak dlouho stavělo proti NATO, že někteří už nedokážou vidět, že by mohl být někdo také takový nebo ještě horší. Další klapky na očích dokáže vytvořit zásada odpovědnosti intelektuála, jehož povinností je zejména tepat nepravosti na domácí půdě. Ano, mluvíme o Noamu Chomském. Největší nepřítel opravdu nemusí být zrovna doma.

Mýtus 7: Obě strany jsou stejné

Asi jeden z nejnehoráznějších mýtů snažící se nám vsugerovat, že na obou stranách jsou kapitalistické státy, mezi nimiž není rozdíl. Až na ty kapitalistické státy je to blábol urážející civilní oběti i přeživší. Ať je Ukrajina, jaká chce, stále vykazuje znaky tradiční buržoazní demokracie. Rusko naopak vykazuje prohlubování fašistických tendencí spojené s fyzickou likvidací opozice. Navíc jedna ze zemí je agresor – velmi nelítostný, zatímco druhá je bránící se oběť.

Mýtus 8: Nemá cenu bojovat, jelikož po vítězství bude opět jen stát a kapitalismus

Ano, pokud Ukrajina odrazí invazi, dál tam povládnou kapitalistické pořádky, nad nimiž bude bdít stát. Jenže je rozdíl žít v buržoazní demokracii, kde se můžete (i když sledováni policií) volně sdružovat, demonstrovat, vyslovovat své názory apod., a v tom, žít pod okupační správou, kde na všechno z toho můžete zapomenout. Je typické, že podobné ideologické řeči vedou zpravidla ti, kteří si takových výhod buržoazní demokracie užívají.

Mýtus 9: No war but class war!

Pěkné heslo na tričko, ale jeho nadužívání v souvislosti s válkou na Ukrajině ho naprosto vyprázdnilo. Ideologická omáčka schovaná za tímto heslem mluví o tom, že jde o válku těch nahoře, zatímco ti dole jim slouží jen jako náklad pro děla. A proto se ti dole spojí a postaví se místo boje proti sobě proti těm nahoře. Zkuste něco takového vyprávět pracujícím na Ukrajině, když jim na hlavy padají bomby, imperiální vojáci vykrádají jejich domy, znásilňují je atd. Proto se toto heslo používá hlavně na internetu a na západních demonstracích.

Mýtus 10: Internacionalismus

S tím souvisí volání po internacionalismu. Spojení lidí napříč hranicemi proti válce a proti nacionalismu. Jenže internacionalismus bez solidarity je bezcenné blábolení. Pokud k internacionalismu solidaritu přidáme, pak nám nezbývá než postavit se na stranu těch, kteří se aktivně brání invazi. Solidarita je totiž o rovnosti a respektu. Pokud jsou pro někoho důležitější ideologické poučky než lidi, pak OK, klidně ať se nazývá anarchistou, ale ve skutečnosti spolu nemáme mnoho společného.

Mýtus 11: Ať všichni přestanou bojovat

Nadšené výzvy, aby všichni odmítli narukovat a povstali proti těm, kteří je nutí bojovat, jsou moc pěkné, ale mimo realitu. Jak v Rusku, tak na Ukrajině jsou muži, kteří se vyhýbají odvodu. Ale není jich mnoho, natož aby to dělali z nějakých ideových důvodů. Vyzývat obyvatele Ukrajiny a zahraniční dobrovolníky, aby nebojovali, se jeví jako nesmyslné vzhledem k tomu, že Putinova vojska nepřestanou, dokud neovládnou území Ukrajiny nebo nebudou poražena.

Mýtus 12: Lidé jsou donuceni, aby bojovali

Nejvyšší míra donucení je podle všeho v tzv. lidových republikách ovládaných Ruskem. Ruské síly tvoří buď profesionální armáda, muži, kteří podepsali s armádou kontrakt, soukromé firmy a dobrovolníci. Na straně Ukrajiny jsou sice jistá omezení ohledně vycestování a pokusy o verbování, přesto se hlásí do zbraně velká část mužů dobrovolně. A je to právě obdivuhodný lidový odpor, co zabránilo rychlému úspěchu putinovské invaze.

Mýtus 13: Bojovat má cenu jen za svou třídu

Podle tohoto mýtu pracující na Ukrajině bojují za zájmy ukrajinské oligarchie, kapitálu a v zájmu upevnění moci státu. A proto by bojovat neměli. Jako kdyby pracující byli nesvéprávní a nebojovali za své vlastní zájmy. Na Ukrajině, stejně jako jinde na světě není žádný revoluční proletariát, s nímž ideologové odtržení od reality tak rádi operují ve svých traktátech. V zájmu pracujících na Ukrajině jsou v této chvíli politické svobody. Bez nich totiž nebudou moci v budoucnu vést ani žádné sociální boje.

Mýtus 14: Anarchisté nesmí bojovat pod vedením státu

Anarchističtí dobrovolníci bojující se zbraní v ruce spadají zpravidla pod teritoriální obranu, která je koordinována armádou. Pokud tvoří vlastní jednotky, mají jistou autonomii, například si volí své velitele. Anarchistů není opravdu tolik, aby mohli tvořit nějaká zcela nezávislá bojová uskupení. Pro jejich boj proti fašismu je to tak jediné možné řešení, stejně jako to tak bylo pro jejich předchůdce ve druhé světové válce.

Navíc, bral by anarchisty, kteří se nepřidali k boji proti okupantům, při poválečné obnově vůbec někdo vážně? Opravdu se mají vzdát případného vlivu?

Mýtus 15: Malatesta kdysi řekl…

Někteří anarchisté jako by zamrzli někde v době první světové války. Citují anarchistické klasiky, aby ukázali, že válka je pro anarchisty tabu. Jiné klasiky, například Kropotkina, který se vyslovil pro obranu proti německému imperialismu, v této souvislosti ignorují nebo zesměšňují. Nejraději mají protiválečné citace od Malatesty. Jenže ohledně invaze na Ukrajinu jsou takové příměry dost pochybné, nepočítáme-li, že Malatesta vůbec nebyl proti obraně malých národů proti impériím. Ale mrtví se do debaty už nezapojí.

Mýtus 16: Podpora ozbrojeného odporu je zradou zásad

Prý nesmíme zradit anarchistické ideály, mezi něž patří antimilitarismus. Už slovo zrada patří spíš do slovníku dogmatiků než anarchistů. Opravdu chceme anarchismus zamrzlý v čase, vykládaný zkostnatěle jak bible, jenž ztrácí relevanci pro současnost? Chceme přijmout dogma namísto užívání vlastního rozumu, věčného zpochybňování, ptaní se a znovupromýšlení? Popravdě ti, co si nárokují určovat, kdo je správný anarchista, většině anarchistů lezou krkem. Naneštěstí se vždy někdo takový najde.

Když jsme studovali prohlášení a materiály odpůrců podpory Ukrajině, všimli jsem si dvou věcí:

1) Absence skutečného řešení

2) Absence empatie

Spousta slov o NATO, o kapitalismu a zradě zásad. Minimálně slov o pracujících na Ukrajině, o skutečných lidech, o které tady přece jde. Většina takových mluvčích řeší spíš sebe sama. Ukrajinští pracující jako by byli nějaká nedůležitá věc navíc, bez nároku na vlastní slovo.

Co tedy děláme?

1) Nenecháváme se spoutat dogmaty. Používáme vlastní hlavu i srdce. Studujeme, ptáme se, diskutujeme, informujeme…

2) Nasloucháme kamarádům a kamarádkám na Ukrajině, v Rusku a v Bělorusku. Podporujeme anarchistické projekty v těchto zemích, od vzájemné pomoci až po ty bojové.

3) Napříč (nejen) střední a východní Evropou nacházíme kolektivy i jednotlivce, kterým vadí přezíravý postoj západní levice nad naším regionem, jenž zavání mentalitou kolonialismu.

4) Pomáháme uprchlíkům.

Na co je třeba myslet?

1) Země NATO nejsou žádní svatouškové, nejsou jednotné, na prvním místě je pro ně byznys. Když je to pro ně výhodné, klidně otočí. Nemluvě o fašistické povaze Turecka.

2) Politici, kteří podporují Ukrajinu, jsou zpravidla velmi pokrytečtí, rasističtí a užívají dvojí metr. Jejich podpora Ukrajině může být přínosná, ale těžko si mohou získat nějaké sympatie.

3) Pokud bude invaze odražena, musí se na Ukrajině prosadit požadavky pracujících. Kapitál se nikoho ptát nebude a už dnes dochází k významnému podrytí pracovněprávní legislativy.

4) Naši kamarádi budou potřebovat pomoc dlouhodobě. Mají na co navázat a jejich vyhlídky na získání vlivu nejsou beznadějné.

5) Bude třeba vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby proces obnovy nebyl jen o přelévání peněz do kapes oligarchů.

6) Je třeba myslet na další osudy uprchlíků a dále napadat rasistické postoje států.

7) Je třeba zbavit se energetické závislosti odmítnutím fosilní ekonomiky.

8) Nadále vystupovat proti nacionalismu v duchu mezinárodní solidarity.

9) Budovat mezinárodní antiautoritářské hnutí, které by se jednou mohlo účinně postavit válce.

10) Nezapomínat, že válka je skvělý byznys, a tlačit na globální odzbrojování.

11) Vyvinout tlak na zrušení zahraničního dluhu Ukrajiny.

Tolik stručně k tématu „Anarchisté a válka na Ukrajině“. Mnohé zůstalo nevyřčeno.

Děkujeme za pozornost a posíláme pozdravy všem, kdo na Ukrajině bojují proti fašismu a imperialismu, ať už se zbraní v ruce nebo bez.

Související odkazy:
Malatesta o válce a národním sebeurčení
Anarchistické sabotáže v Rusku
Bořič mýtů o východní Evropě
Pátý měsíc v obležení
Maxim Butkevič
Solidarity Collectives

Rusko: Podvratné aktivity II.
Anarchisté a válka na Ukrajině
Sociální situace na Ukrajině

Válka na Ukrajině: Deset lekcí ze Sýrie
Bacha na antiimperialismus idiotů!
Chystají se popravy antifašistických „interbrigadistů“?
Ozbrojený odpor anarchistů proti Putinovi je revoluční nutností

Ukrajina znovu volá
Manifest Výboru odporu
Proč chce Finsko do NATO?

ABC Drážďany: pomoc zaslaná na Ukrajinu
Všichni jsme Ukrajinci: antifašistický vzkaz ze stínů CEE
Svoboda, rovnost, sesterství a bratrství nejsou prázdná slova

Nepovyšujme hesla nad životy lidí
Něco málo o naší četě

Na okraj jednoho prohlášení
Anarchisté a válka

Za pracující třídu… na straně Ukrajiny
Pramen: My a válka
Represe v Rusku a Bělorusku
„Díky za veškerou podporu“ (II.)
„Díky za veškerou podporu“ (I.)
Stojíme na straně demokratické společnosti!
Ukrajina: pracovní práva v době války
Z deníku extremisty
Rozhovor: Operace Solidarita na Ukrajině
„Skoro celou dobu sedíme doma, aby nám na ulici nedali povolávací rozkaz.“
Postoje k válce
A3: Nacionalismus je bratr války
Pět jmen
Shánějí se dobrovolníci na pomoc uprchlíkům v Polsku
Igor Volochov
Kyjev: Výbor pro odboj
Po boji nezůstane žádná země
Pohled z Ukrajiny a Ruska (II.)
Nebudu zabíjet své bratry!
Zima končí, přichází jaro: ruské protesty proti Putinovi a válce
Putin neprojde, Kyjev žije: co děláme na podporu Ukrajiny
Proti invazi, avšak bez pokrytectví
Nacionalismus patří na smetiště
IFA proti Putinově agresi
Ruští anarchisté o invazi na Ukrajinu
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
NE VÁLCE!
Proti anexím a imperialistické agresi
Válka a anarchisté: antiautoritářský pohled na Ukrajinu
Ukrajina mezi mlýnskými kameny


Verze pro tisk 4.8.2022 AF
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy