Anarchistická federace

Činnost Anarchistické federace v roce 2023

Tradiční výroční shrnutí aktivit členek a členů Anarchistické federace s odkazy na texty na webu afed.cz

Anarchistická federace (AF) působí kontinuálně od roku 1995 a je tak bezesporu nejdéle působící anarchistickou organizací v Česku. To ale neznamená, že by si dělala nějaký monopol na místní antiautoritářské organizování. Naopak podporuje organizační diverzitu coby zdravý aspekt anarchistického hnutí. To mimo jiné znamená, že značná část členstva naší federace je zároveň aktivní v dalších, konkrétněji zaměřených skupinách. Někteří z nás tak působí například v kolektivech Food not Bombs, Limity jsme my, Dekonstrukce, Opravdu dobré squaty (ODS), NoLog, Sdílené domy, MSDN, Trhlina, Cocina Perdida, Výbor na obranu revoluce v Rojavě a dalších.

Ze života federace

Činnost federace se odvíjí od zájmů, možností a kapacit členstva. Chtěli bychom se aktivně vyjádřit k více tématům, zapojit se do různých bojů a mnohé další iniciovat, jenže jsme jen obyčejní lidé – pracující či studující, žádné superhrdinky. Děláme, co můžeme, ale zároveň si uvědomujeme, že aby náš aktivismus byl zdravý, musíme se vyhnout sebeobětování, a naopak udělat ze svých aktivit a kolektivní práce pokaždé radostnou událost, jakkoli může být dané téma skličující. Taktéž klademe důraz na vzájemnou pomoc a péči. Někdy nemusíme být zrovna pohotoví, ale pro nás je důležitější, že se učíme a aplikujeme způsoby rovnostářského rozhodování a vyhýbáme se vzniku organizačních hierarchií a s nimi spojené vnitřní netransparentnosti.

Snažíme se, aby se naše organizace po tolika letech činnosti nestala zkostnatělým reliktem minulosti. K tomu nám napomáhá zejména svěží vítr z řad našeho mladého členstva a zároveň otevřená interní komunikace a neustálá snaha po hledání konsenzu. Prostorem pro debaty jsou vedle neformálních setkání tradičně sjezdy AF, které se konají vždy na jaře a na podzim, tentokrát se tak stalo v Praze a v Plzni.

Na mezinárodní úrovni je AF členskou sekcí Internacionály anarchistických federací (IFA), avšak v praxi jde již dlouhodobě jen o formální konfederaci, jejíž smyslem je demonstrovat deklarovaný internacionalismus anarchistického hnutí. Co se týče praktické a akční mezinárodní spolupráce, v níž nyní spatřujeme opravdový smysl, orientujeme se zejména na rozvoj solidárních sítí v prostoru střední a východní Evropy.

Pokud bychom měli vypíchnout jen tři věci, které se nám loni povedly, pak je to bezesporu spoluúčast na rozjetí infoshopu Trhlina v pražských Nuslích, který se po slavnostním otevření rozjel začátkem roku. Dále výrazná materiální pomoc našim kamarádům a kamarádkám na Ukrajině a nakonec navrácení anarchistického 1. máje do ulic.

Anarchistický první máj

Pro rok 2023 padlo jednoznačné rozhodnutí, že zkusíme po několika letech Anarchistický první máj opět vrátit do ulic Prahy, abychom upozornili na „drahotu umocněnou pravicovou vládou v kontrastu k trvajícím ziskům oligarchů a uhlobaronů; pokračující klimatickou krizi; válku kremelského diktátora proti Ukrajině a fašizaci části společnosti, národovectví a nenávist k imigrantům i LGBTQ+ lidem“.

Sešli jsme se tradičně dopoledne na Střeleckém ostrově. Prvně příchozí si krátili čas pokřikováním na rozcházející se bolševiky či na bývalého premiéra Paroubka. Na místě se záhy objevila anarchistická distra a občerstvení od FNB Praha, rozdával se speciální bulletin AF První máj anarchistek a anarchistů. Posléze piknikovou atmosféru ozvučily proslovy. Ten první od AF se zabýval tématem práce v kapitalismu, neopomněl vyplísnit ani tzv. dělnickou šlechtu a tázal se, jak dlouho ještě s sebou nechají pracující vyjebávat. Další připomněl den staré 140. výročí narození anarchistického spisovatele Jaroslava Haška a zazněl také proslov od kolektivu Queer Spaces Network. Poté se část přítomných vydala s transparenty a vlajkami k pamětní desce věnované první oslavě 1. máje v Čechách. Zde položily děti květiny, načež pěvecký sbor Prague Revolutionary Choir zazpíval několik písní spjatých s dělnickým hnutím.

Kolem jedné se vyrazilo do ulic města. Někteří účastníci, zejména ti s dětmi, se po odchodu ze Střeleckého ostrova odpojili, přesto se vytvořil průvod dobrých 250 lidí. Čelu vévodil transparent „Pryč s (touhle) vládou. Ať si lidé vládnou!“. Součástí průvodu byla i dodávka, která generovala hlasitý hudební doprovod. Pod černo-rudými prapory a za skandování anarchistických hesel se došlo centrem města až na Štvanici, kde probíhala další část akce. Tady čekalo vydatné občerstvení od FNB Žižkov, nechyběla opět distra a odpočinek a klábosení zpříjemňovali Djové z kolektivu Vršovice Skins. Hudbu nakrátko vystřídala druhá série proslovů. První se slova ujal zástupce iniciativy Limity jsme my, aby téma práce zasadil do kontextu boje proti klimatické krizi. V druhém proslovu reagoval člen AF na stále probíhající krvavou snahu Ruska okupovat Ukrajinu. D en, který se nesl ve skvělé atmosféře, pak byl uzavřen koncertem kapel Ahoj, Trikosis, Thalidomide a Rozpor.

Nepotřebujeme prezidenta!

Začátek roku 2023 se v ČR nesl v duchu prezidentských voleb. Jen těžko šlo tomuto humbuku uniknout. Jelikož celá volba je jedna velká taškařice, rozhodli jsme se poněkud recesisticky přispět svou troškou do mlýna. Položili jsme otázku „Potřebujeme prezidenta?“ a neváhali jsme na ni obratem odpovědět, že nikoli. Naše odpověď byla jak součástí nástěnných novin A3 z předloňského prosince, které se vylepovaly ještě celý leden, ale i speciálně založených stránek Nepotrebujemeprezidenta.cz a několika plakátů.

K antivolební minikampani nás vedlo několik důvodů. Především to, že jakkoli by člověk mohl mít z politického a mediálního frmolu dojem, že na ničem jiném na světě nezáleží, reálně volba nějakého funkcionáře obtíže našich životů ani společnosti neovlivní. Jelikož ale pro nás prezidentská volba mnoho neznamenala, nebyla naše angažovanost nijak přehnaná. Vyvrcholila antiprezidentským studiem v centru Zdena, které se neslo čistě v duchu zábavy, a shrnutím, které jasně říká, že místo nějakého prezidenta potřebujeme vytvářet hnutí, budovat jeho infrastrukturu, posilovat vazby a aktualizovat se.

Válka na Ukrajině

Stejně jako v roce 2022, tak i vloni nás nenechávalo lhostejnými Putinovo imperiální tažení na Ukrajinu. Do obrany se zapojili i tamní anarchistky a anarchisté a přidali se také ti z Běloruska a Ruska. AF podpořila jejich nelehké rozhodnutí a rozhodla se je aktivně podporovat v jejich boji proti Z-fašismu.

V únoru jsme si připomněli smutné první výročí vojenské invaze, a to například během benefičního festivalu „Riot Over River Winter – Stop War! Stop Putin!“ za účasti několika desítek interpretů na čtyřech scénách. V klubové kavárně (již tradičně) pohovořili zástupci AF o válce na Ukrajině z anarchistické perspektivy a jejím širším kontextu. Pomohli jsme při benefici v Olomouci a 20. dubna uspořádali v Trhlině besedu na dálku s ukrajinskými Kolektivy solidarity.

AF se zapojila do internacionální sítě Solidarity Collectives (Kolektivy solidarity), již zastřešují ukrajinské anarchistky a anarchisté, kteří se věnují jak materiální pomoci bojujícím kamarádkám a kamarádům, tak koordinaci humanitární pomoci lidem ve válkou postižených oblastech. Pravidelně přinášíme měsíčný zprávy Kolektivů o zajištěné pomoci (ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE a ZDE). Pokračovali jsme v informování o další skupinách, které jsou součástí sítě, např. o Yellow Peril Tactical, a aktualizovali přehled možností podpory antiautoritářským aktivitám proti Putinově Z-fašismu. Sdílíme názor našich ukrajinských kamarádek a kamarádů, že bez přítomnosti na frontě nemá anarchismus na Ukrajině budoucnost.

Pokračovali jsme v průběžné finanční sbírce pro Kolektivy solidarity. Po letních mezinárodních setkáních jsme v srpnu na výročí ruské invaze do Československa v roce 1968 vyhlásili speciální sbírku 4x4 proti invazi, jejímž cílem bylo vybrat sto tisíc coby příspěvek na pořízení terénního auta pro potřeby antifašistů bojujících proti ruské invazi na Ukrajině. Byl založen transparentní účet a veškeré informace ke sbírce byly dostupné na webu auto.afed.cz. Netrvalo dlouho a podařilo se vybrat 138 % cílové částky, takže již v říjnu jsme auto dopravili na Ukrajinu. Byla to mimo jiné skvělá příležitost získat nové zkušenosti, které se nám hodily při zajištění ještě dalšího vozu.

Pozornost jsme věnovali také anarchistickému protiputinovskému odporu v Rusku. Zveřejnili jsme souhrnný přehled odbojových akcí a o protiválečných akcích v Rusku informovali i v oficiálním tisku. Pro kontext jsme přeložili vyprávění o historii Antify v Rusku, prohlášení Bojové organizace anarchokomunistů k Wagnerově vzpouře či rozhovor s ruským anarchistou, který bojuje na straně Ukrajiny. Nadále jsme propagovali Zónu solidarity, která se věnuje podpoře stíhaných protiválečných aktivistů a aktivistek v Rusku. Podpořili jsme přednášku jejích aktivistů v Knihovně Václava Havla a zveřejnili rozhovor s jedním z přednášejících.

Podporujeme i pomoc uprchlíkům, aniž bychom měli potřebu nějak zkoumat závažnost jejich motivace k útěku. Myslíme si, že každý má právo dobrovolně se rozhodnout, jak se ve vyhrocené situaci zachová, a nám v bezpečné vzdálenosti nenáleží právo soudit lidi v bezprostředním ohrožení života. Kdo nechce bojovat, neměl by být nucen, a to platí i v případě obrany.

V měsíčníku A3 jsme upozornili, že i u nás existuje Putinova pátá kolona a lidé, kteří sice hovoří o míru, ale ve skutečnosti tím napomáhají, ať vědomě či nevědomě, jeho imperiálním zájmům. Zároveň jsme smutní z toho, jak na Západě dogmatické myšlení ohledně invaze zasáhlo část levice, a dokonce i anarchistického hnutí. Na obranu anarchistek a anarchistů, kteří podporují ukrajinský lid, jsme např. vydali dva argumentační texty Wayna Price či rozhovor s ruskými anarchisty, kteří bojují v řadách ukrajinské armády.

Podstatou války je, že bere lidské životy. I my s těžkým srdcem četli zprávy o našich padlých kamarádech. Jsme přesvědčeni, že nesmí být zapomenuti, a tak jsme přinesli nekrology Dmitrije Petrova, který byl významnou postavou hnutí v Rusku a nyní ho připomíná i samostatný web, Finbara Cafferkeye, Coopera Andrewse, Jevgenije Osijevského a Marsyho.

Za klimatickou a sociální spravedlnost

V otázce boje za klimatickou spravedlnost nevede AF žádnou samostatnou kampaň. Přijde nám to zbytečné vzhledem k tomu, že zde působí de facto na anarchistických principech organizovaná iniciativa Limity jsme my, která má dané téma za svou hlavní náplň, kterou podporujeme a do jejích ž aktivit se zapojujeme. Spolu s Limity jsme mj. vyrazili do Vídně demonstrovat proti plynařské konferenci nebo na pražskou demonstraci proti energetické chudobě. V nástěnných novinách A3 jsme se zabývali tím, jak policie p omáh á fosilnímu kapitálu chránit generování zisků, a v dalším čísle vliv em agrárního byznysu na klima.

Sledovali jsme také, jak to jiskří na pracovištích. V A3 jsme upozornili na konkrétním příkladu, jak účinnou zbraní v boji s kapitálem může být stávka, v jiném čísle na asociální jednání vlády, která obyčejným lidem připravila zvýšení daní a další škrty, zatímco miliardáři bohatnou, a v dalším čísle jsme se na pozadí stávky ve školství ptali, na co je nám vláda a odborářští papaláši. Někteří z nás se přidali ke stávce akademiků a akademiček.

Zabývali jsme se také otázkami bydlení. Skupina AF-Olomouc zahájila lokální pětidenní kampaň proti ekonomické moci a za dostupné bydlení. Vydala za tímto účelem tematickou brožuru, rozdávala ji kolemjdoucím a vyvěsila několik transparentů. Podpořili jsme plzeňskou kampaň „Násilí a pořádek“, která se věnuje policejní praxi mučení lidí bez domova. Vydali jsme za tím účelem tematické číslo novin A3 a pár tipů, jak nekonfrontačně stigmatizovat policejní šikanu na lidech bez domova. Olomoučtí anarchisté pak provedli intervenci ve veřejném prostoru coby protest proti jeho fašizaci ve vztahu k lidem bez domova. Nadále jsme přímo i nepřímo podporovali kolektivy Food not Bombs a pořídili překlad rozhovoru se spoluzakladatelem této globální iniciativy Keithem McHenrym. Přinesli jsme také rozhovor o realizaci plánů družstevního kolektivu Sdílené domy, v němž se někteří z nás angažují.

Nezapomínali jsme ani na lidi prchající před chudobou a válkami, kterým se jejich utrpení rozhodla znásobit Pevnost Evropa. Zejména jsme se zaměřili na bělorusko-polskou hranici. Nejenže jsme upozornili na dokumentární film o dehumanizaci uprchlíků, ale také jsme se podíleli na organizaci přednáškového turné „Nikdo není ilegální“ kolektivu No Borders. To mělo zastávky v Praze, Plzni, Děčíně, Brně, Bratislavě, Trnavě a Olomouci. AF se také připojila k výzvě solidarity s uprchlíky zadržovanými na Slovensku v detenčním zařízení v Medveďově.

Za práva žen a LGBT+

Nedílnou součástí agendy AF je boj za práva žen a proti sexismu, jenž je podstatou vládnoucího patriarchátu. A tak jsme si i letos připomněli Mezinárodní den žen, jednak trochou teorie o anarchofeminismu a pak hlasy kamarádek z ukrajinské fronty. Pod heslem „Prcat patriarchát!“ jsme se připojili k veřejné oslavě MDŽ v Plzni a nevynechali jsme ani tu v Olomouci. Oslavy následoval boj o ulice a za Prahu feministickou, kdy jsme se s radostí zapojili do blokády tmářského Pochodu pro život. V srpnovém čísle A3 jsme se navíc postavili proti bagatelizaci násilí na ženách.

Věnovali jsme se tradičně také postavení LGBT+ osob. Začali jsme spolupracovat s queer kolektivem Dekonstrukce a propagovali jsme a do našeho distra zařadili jeho brožuru Kvír anarchismus, jelikož ji považujeme za velmi potřebnou a přínosnou. Pod heslem „Good night corporate pride“ jsme se pak společně přidali k tradiční akci Prague Pride a vytvořili černo-rudý bloček, v jehož rámci jsme se vyslovili proti „duhovému kapitalismu“. Spolu s Dekonstrukcí, PAC a Plusko+ jsme svolali pietní akci za oběti queerfobie coby vzpomínku na oběti útoku z 12. října 2022 v Bratislavě. Před slovenskou ambasádou v Praze se na ní sešly desítky lidí.

Hašek 2023 a další vzpomínky

Třetího ledna 1923 zemřel ve věku nedožitých 40 let Jaroslav Hašek. Po své smrti se stal ve světě díky románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války nejznámějším českým spisovatelem. V loňském roce, u příležitosti 100. výročí jeho úmrtí, jsme si ho mnoha způsoby připomněli nejen jako spisovatele, ale také coby anarchistu a člověka, jemuž žádná autorita nebyla svatá. Na našem webu jsme po celý loňský rok zveřejňovali Haškovy texty a fotografie v rámci seriálu Hašek 2023, který měl dohromady 17 dílů. Ty tvořily především povídky, fejetony a humoresky, které psal pro anarchistické noviny Omladina, Nová Omladina, Komuna, Chuďas a Matice Svobody. Zveřejnili jsme ale také Haškova vyobrazení osobností, jako byli Karel Pelant či Jiří Mahen a Josef Mach, či mystifikační zpracování jeho zatčení během anarchistické prvomájové demonstrace v roce 1907 v Povídce o černém býkovci. V seriálu jsme dali také prostor vzpomínce na Haška od jednoho z jeho přátel, Václava Mengera. Texty z uvedených novin se vedle množství dalších objevily i v knize Všivá historie, kterou u příležitosti loňského Anarchistického festivalu knihy vydalo Nakladatelství Anarchistické federace. Dále jsme Haškovi věnovali jarní číslo anarchistické re vue Existence. Na jejích stránkách se obšírně věnujeme jeho životu i dílu a zvláštní pozornost směřujeme na jeho angažmá v anarchistickém hnutí a antiautoritářské postoje provázející celý jeho život. Haškovi byl logicky věnován i tradiční Existenční večírek, jenž se konal v infoshopu Trhlina. Během přednášky zakončené debatou jsme se snažili zachytit Haška nejen jako aktivního anarchistu, ale komplexně i coby studenta, čundráka, básníka, redaktora, mystifikátora, manžela, queer osobu, opilce, podnikatele, volebního kandidáta, otce, baviče, vojáka, legionáře, několikanásobného velezrádce, rudého komisaře, navrátilce, bigamistu či romanopisce.

Během ledna jsme již tradičně vzpomenuli na zavražděného antifašistického skinheada Jana Kučeru, jednak na obvyklé pouštěčce v Plzni, během Exist e nčního večírku na téma „Anarchistická strategie“ v holešovické Zdeně nebo vyvěšením transparentu na koncertě Oi! kapel ve strahovském klubu 007. Účastnili jsme se vzpomínkového koncertu na anarchopunkera Filipa Venclíka, jenž byl zabit před 30 lety. Druhého listopadu, na „Památku zesnulých“ jsme vzpomenuli na naše bývalé členy – Davida Bednára, Honzu Roubíčka a Romana „Chica“ Kullu – a na Ladislava „Apače“ Nováka, Jakuba Poláka a Filipa Fuchse, kteří stáli u počátků obnovování anarchistického hnutí v Česku.

Formou nekrologů jsme připomněli více či méně známé osobnosti mezinárodního anarchistického hnutí, které nás opustily, jako byli Jen Angel (48), Alberto Gazzarri (60), Neala Janis Schleuning (82), Agustín Torres Ramos (97), Ronald Creagh (94), Nicolas Trifon (74), Maurizio Antonioli (78), Alfredo Bonanno (86) nebo Benjamin Zephaniah (65). Na rozdíl od psaní nekrologů bylo příjemné psát blahopřání jubilantům, konkrétně Janu Tesařovi (90) a Alanu Moorovi (70).

Publikační činnost

Jednou z našich stěžejních činností je ta informační, kdy se snažíme propagovat anarchistické principy, seznamovat s anarchistickými vizemi, předkládat komentáře k událostem doma i ve světě z anarchistické perspektivy a informovat o dění v širokém antiautoritářském hnutí. Ve virtuálním světě nám k tomu slouží zejména náš denně aktualizovaný web afed.cz a okrajově také sociální sítě, jejichž úskalí jsme si plně vědomi. Informujeme také o chystaných veřejných akcích – v tomto směru jsme se v roce 2023 zapojili do rozjetí platformy akce.nolog.cz, která byla k tomuto účelu vytvořena.

Stále ale zůstáváme věrni tištěným médiím. A tak vedle příležitostných letáků vytváříme každý měsíc tematické nástěnné noviny A3 (leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec). Dvakrát do roka vydáváme anarchistickou revue Existence. Vedle zmíněného čísla na téma „Anarchista Hašek“ vyšlo ještě podzimní číslo, které se věnuje nepříliš reflektovanému tématu, a to politice jídla. Co se týče knih, vydalo Nakladatelství Anarchistické federace v roce 2023 tři. Vedle již zmíněné Všivé historie šlo o titul Marxova ekonomie pro anarchistky a anarchisty od Wayna Price a o vězeňský deník Ihara Aliněviče Jedu do Magadanu.

Jak s novinkami, tak se staršími publikacemi v distru jsme se během roku účastnili hned několika akcí. Předně to byl 10. ročník Anarchistického festivalu knihy, který se konal koncem května v pražských Holešovicích a opět představil bohatý program, do kterého jsme se zapojili např. účastí v panelové diskusi nad knihou Manifest socialistického hnutí. S radostí jsme se účastnili také zimní verze festivalu, o niž byl velký zájem a která se konala v žel končícím Prostoru39, a nechyběli jsme ani u prvního ročníku Anarchistického knižního veletrhu v Brně. Dále jsme se s naším distrem účastnili třeba besedy s Lukem Haasem, čtvrté Spring zine party, posledního Fluff Festu v Rokycanech, úspěšného festivalu Riot Over River, olomouckého LITRu 2023 či jihlavského mini trh u nezávislých nakladatelů.

Nehráli jsme si ale jen na vlastním písečku, naopak jsme se snažili propagovat i další zajímavé publikace, jako třeba časopis Burič, dvě čísla zinu Hřmot, brožuru Neuvolnilo se nic a nic se neuvolní, knihy nakladatelství Neklid Sbohem kapitalismu a Manifest socialistického hnutí, publikace vydavatelství Spinkdistro, knihu Demokracie Země vydanou Broken Books či subkulturně laděné tituly Punk zuřivej, Vystřihni – nalep, Všechno je špatně, zpátky na stromy nebo Řekli nám, že motor shořel a nikam se neletí. Dále jsme se v Existenci věnovali Sebraným veršům Jaroslava Haška, antologii Sejdem se, bratři, v předpeklí! a knize Nourishing Resistance.

Anarchistická teorie a historie

Jak již bylo řečeno, v Existencích jsme se ohledně anarchistické historie věnovali zejména Jaroslavu Haškovi a ohledně teorie podrobně tématu jídla. Na webu jsme pak přicházeli zejména s překlady zajímavých textů, ale vedle nich jsme přebírali i ty, které se objevily na blogu našeho kamaráda, který píše pod přezdívkou Anarchočtenář, např. o osobnostech jako Nicolas Walter, Virginia Bolten, May Picqueray, o časopisu Fire Ant nebo o knize Greece and the black flag. Převzali jsme také jeho překlad skvělého eseje Anarchismus a ti, kdo si jej mylně vykládají od Margaret Killjoy.

Na webu a v Existenci jsme si v historických ohlédnutích připomněli p ovstání v Dolní Kalifornii, Pařížskou komunu, Karla Vohryzka, Željazk a Jack a Grancharoff a, Anu Garbín Alonso, španělské anarchisty v britské armádě v letech 1939–1945, Jana Opletala, Johna Oldaye, Voltairine de Cleyre, a narchist y za Pinochetovy diktatury či v odlehčeném článku Petra Kropotkina.

Ohledně anarchistické teorie jsme sáhli vedle Emmy Goldmannové a Murraye Bookchina zejména k textům současných autorů – Matthewa Wilsona, Tomáse Ibáñeze, Dmitrije Petrova, Peter a Gelderloose, Jérôme Baschet a, Lusbert a Garci i, Alessandra Stelly, Wayna Price, či na současná témata mnohovrstevnatosti krize nebo autoritářských režimů.

Mezinárodní aktivity

Rok 2023 byl bohatý také na aktivistické cesty do zahraničí. S pomocí v rámci solidárních sítí jsme se vydali na Ukrajinu a na Balkán. Vedle zmíněné demonstrace ve Vídni jsme zavítali i na protest proti kriminalizaci antifašismu do Lipska poté, co byl vynesen rozsudek v procesu Antifa-Ost. V Praze byl při té příležitosti vyvěšen transparent.

V červenci jsme se zúčastnili dvou významných mezinárodních setkání. Tím prvním byl začátkem července v Lublani Balkánský anarchistický knižní veletrh zakončený demonstrací. Dalším bylo celosvětové anarchistické setkání v St-Imier, které i přes několik kontroverzí dopadlo skvěle a bylo úžasnou příležitostí pro získání zajímavých kontaktů a domluvení konkrétních spoluprací, čehož jsme využili, stejně jako možnosti vybrat si z nemalého množství workshopů, přednášek a diskusí a promítání filmů na různá témata. Na obou setkáních jsme se prezentovali také distrem Nakladatelství AF, které se pro obdobné zahraniční zastavení spojilo s dalšími českými spřátelenými vydavateli. A tak mohly být naše publikace např. i na anarchistických knižních veletrzích ve Vídni či Varšavě.

Podpora vězněným a stíhaným

V otázce podpory vězněných anarchistek a anarchistů jsme se opět zaměřili především na Rusko a Bělorusko, kde dopadají represe na naše hnutí tou nejtěžší vahou.

To se projevilo koncem srpna i v našich příspěvcích k Mezinárodnímu týdnu solidarity s anarchistickými vězni 2023: V Trhlině jsme uspořádali Besed u s ABC-Bělorusko o anarchistkách a anarchistech v diktatuře, boji proti Lukašenkovi, represích i válce. Zaslali jsme n arozeninové přání našemu vězněnému kamarádovi M. Dziadokovi. Na webu jsme zveřejnili rozhovor s běloruskými anarchisty, kteří nalezli azyl ve Varšavě, rozhovor s běloruským kolektivem ABC, d opis jednoho z anarchistů odsouzených ruskou justicí ve vykonstruované kauze Síť, zprávu o aktivitách Zóny solidarity a seznam vězněných anarchistů/ek a antifašistů/ek v Bělorusku. Profily jednotlivých vězeňkyň a vězňů jsme následně na pokračování zveřejňovali na našem FB profilu.

Začátkem ledna se AF připojila k Týdnu solidarity, jehož cílem bylo informovat ve světě o kauze Ťumeň, získat podporu pro stíhané a zaslat jim solidární pozdravy. Ti ale v Rusku stále čelí obviněním a jejich největší nadějí je bezesporu porážka Ruska na Ukrajině a následný pád Putina a jeho režimu. V průběhu roku jsme pak informovali o mučení a odsouzení Ruslan a Ušakov a a o únosu a mučení Lva Skorjakina.

Na kamarádky a kamarády vězněné v Bělorusku jsme upozornili knihou Jedu do Magadanu od Ihara Aliněviče, jejíž druhé vydání opatřené novou předmluvou jsme prezentovali na brněnské debatě o běloruském anarchismu. Dále jsme přinesli rozhovor s běloruskou anarchistkou, která se v roce 2020 podílela na organizaci ženských pochodů, a informovali o odsouzení běloruské aktivistky Nast y Lojk y a o boji běloruských anarchistek a anarchistů v emigraci za jejich vězněné př á tele a proti impériím.

Vedle toho jsme obrátili pozornost i do Itálie, kde anarchista Alfredo Cospito držel hladovku kvůli jeho dlouhodobému vě z nění na samotce a kde se po převzetí vlády ultrapravicí ocitlo anarchistické hnutí v centru represe.

Odpor a solidarita ve světě

Zprostředkovávali jsme informace a anarchistické pohledy na různá povstání, protesty a události, k nimž docházelo během roku 2023 po celé planetě. Nejvíce jsme se asi věnovali dění ve Francii, která je ukázkou postupujícího autoritářství, jak jsme poukázali v A3. Převzali jsme analytické letáky vztahující se k důchodové reformě a protestům proti ní, které čelily vlně policejního násilí. Francouzská vláda vyhlásila také válku ekologii, nebrala ohled na životy při protestu v Sainte-Soline a v Nanterre zavraždila teenagera Nahela Merzouka, což opět vyvolalo protesty a další policejní násilí. I když samotná vzpoura k ničemu nevedla, byla rozhodně zdrojem mnoha poučení.

AF se připojila k prohlášení solidarity s hnutím na obranu lesa Weelaunee ohroženého výstavbou obřího policejního cvičiště v americké Atlantě poté, co tamní policie neváhala rozstřílet pokojného aktivistu.

Chladnými nás nenechalo ani dění v Palestině/Izraeli, kde se ocitli civilisté v ohni nenávisti, jak jsme okomentovali situaci v nástěnných novinách A3. Zajímali jsme se o pohled přímo z místa a přinesli překlady rozhovorů s izraelskými anarchisty z Jaffy a z Haify či s palestinskou skupinou Fauda. Ztotožnili jsme se s prohlášením k situaci v Palestině od frankofonní AF a zveřejnili dopis otevřené ukrajinsko-palestinské skupiny solidarity, který jasně říká, že okupace je stále okupace, ať už k ní dochází kdekoli.

Dále jsme se věnovali např. vystěhování okupované vesnice Lützerath v Porýní, která má ustoupit hnědouhelnému dolu, druhému výročí vojenského puče v Myanmaru, násilí v Náhorním Karabachu, tureckým válečným zločinům v Sýrii, antifašistickému odporu v Polsku, výsledku voleb v Argentině, pozadí nových komuniké EZLN, Orbánovu pronásledování antifašistů v Evropě, hrozbě likvidace obsazené samosprávné továrny Vio.Me v Řecku, osudu athénské radikální čtvrti Exarchia po policejních útocích a snaze gentrifikovat ji či anarchokomunistickému pekařství na pařížském předměstí.