Recenze na brožuru od kolektivu Dekonstrukce

Nedávno jsme představili vydavatelství Spinkdistro, které se prvně prezentovalo širšímu antiautoritářskému hnutí na letošním Anarchistickém festivalu knihy. Nyní se podíváme na další kolektiv, který měl na festivalu svou premiéru. Říká si Dekonstrukce a sám sebe charakterizuje následovně:

„Jsme kolektiv mladého queer anarchistva snažící se podílet na rozšiřování bezpečného intersekcionálního hnutí mezi ostatní mladé lidi bez ohledu na jejich původ, vzdělání, identitu či vzhled. Každá osoba, včetně mladých lidí, má právo na vyjádření sebe a svých názorů, avšak často nejsme vyslyšeni*y tak, jak potřebujeme. Kolektiv jsme založilx proto, že s tím má naše členstvo mnoho osobních zkušeností. Pojďme být společně natolik hlasití*é, abychom byli*y slyšenx, i když nás společnost odmítá, a naslouchejme si navzájem. Tvořme společně umění a bezpečné prostory, vzdělávejme se a setkávejme se. Naším cílem je vytvářet aktivní platformu pro pořádání různorodých akcí na téma feminismu, kvírnosti, anarchismu, klima aktivismu a mnoho dalšího. (…) V neposlední řadě zde chceme pro ostatní být i na osobní úrovni, nemusíme být pouze pořadatelstvo akcí, můžeme být také vaše kamarádstvo. Můžeme být lidé, na které se obrátíte, pokud chcete pomoct s náročnou situací nebo jen posedět v parku a poznat někoho nového…“

Na knižním festivalu se kolektiv prezentoval brožurou Kvír anarchismus, kterou sám sepsal, opatřil ilustracemi, nasázel a namnožil. Já měl tu smůlu, že jsem ke stánku Dekonstrukce dorazil až ve chvíli, kdy byly veškeré výtisky beznadějně rozebrány. Naštěstí pro všechny podobné nešťastníky tu byl vzkaz, kde si mohou publikaci stáhnout. Takže po návratu z bukféru jsem nelenil, vytvořil si vlastní výtisk a rozhodně jsem nelitoval vynaloženého úsilí.

Kvír anarchismus je totiž publikace, která tady dlouho chyběla. Už před pár lety bylo v plánu vydat v rámci Nakladatelství Anarchistické federace jakousi příručku, která měla téma queer aktivismus představit především věci neznalému či tápajícímu zbytku antiautoritářského hnutí. Oslovené queer členstvo to tehdy ale jaksi zazevlilo, takže jsme si museli počkat až do teď. Dekonstrukci za to patří velký dík. Není třeba chodit dlouho kolem horké kaše – přiznejme si, že pro značnou část anarchistů a anarchistek byl queer rozměr anarchismu doposud vcelku nereflektovaný. V hnutí se můžeme ještě dnes setkat s ekonomickým redukcionismem, který svým způsobem hlásá, že na prvním místě je boj proti kapitalismu a vše ostatní se může řešit až po jeho úspěšné porážce. Jenže takový přístup je spíš bližší stoupencům různých odnoží marxismu než anarchismu. Ten totiž již ze své podstaty tepe souběžně do všech forem nepřirozené autority a z nich vyplývajících různých podob diskriminace a útlaku.

Jelikož obsah a forma by měly jít vždy ruku v ruce, je publikace psána inkluzivním jazykem. „Jazyk spoluvytváří naše myšlení i komunikaci.“ A čeština se svými pevně danými rody a od nich se odvíjející zatuchlou gramatikou vyžaduje otevřít okna dokořán a udělat pořádný průvan. Anarchismu bylo experimentování vždy vlastní a je to vidět i zde.

Publikace popisuje queer anarchii jako „politickou filozofii a praxi úzce spojenou s anarchismem feministickým, která věří, že jediným způsobem, jak zajistit plnou svobodu kvír lidem, je zrušení útlačných hierarchií, jako jsou kvír/homo/lesbo/bi/trans* fobie, heteronormativita, patriarchát a genderová binarita“. Je kladen důraz na intersekcionalitu a společný boj utlačovaných za svobodu. Anarchistická společnost je pak zárukou prostředí, „kde bude obtížné vychovávat lidi k přesvědčení, že lidé mají menší hodnotu na základě odlišnosti. Anarchismus ve své plné formě transformuje jak společnost, tak jednotlivce k větší péči a solidaritě.“

Text také rozebírá kořeny queer anarchismu, které jsou pevně provázány s anarchistickým feminismem, a neváhá konstatovat, že anarchistické hnutí se místy ve svých řadách potýkalo s homofobií a sexismem. Je zmíněn Institut für Sexualwissenschaft, organizace Mujeres Libres, Daniel Guérin a zejména Stonewall – povstání queer lidí proti policejnímu útlaku – a od něj odvozené akce Pride. Právě v souvislosti s Pride je rozvinuta „kritika duhového kapitalismu“. Samostatnou kapitolu pak tvoří rozprava o genderu a sociálních konstruktech doplněná o příklady z vlastní zkušenosti autorstva textu. „Že je něco sociálním konstruktem, neznamená, že to není reálné v důsledcích. Sociální konstrukty zásadně ovlivňují naše životy a uvědomění jejich existence boří iluzi svobody. Společnost postavená na rovnosti nemůže fungovat, pokud budou lidé rozdělováni do nahodilých kategorií a pevných sociálních rolí. Pochopení, že sociální konstrukty nejsou neměnné ani vrozené, je podstatné, protože to nabízí možnost jejich zboření, tedy dekonstrukci.“ V souvislosti s tím se autorský kolektiv brání oddělujícímu nálepkování identit.

Může se zdát, že queer agendě je pomalu dopřáváno sluchu, jenže „všechny reformy mohou být zrušeny, vše, o co jsme desetiletí bojovali, může být tahem pera zničeno“. Varování před vlivem klerofašistických a dalších reakční sil rozhodně není neopodstatněné, jak jsme viděli v Polsku a Maďarsku a můžeme sledovat na Slovensku, ale i u nás. Jaké je tedy nejlepší řešení? „Sociální revoluce je kompletní změna společnosti a její ekonomie, kultury, filozofie, technologie, vztahů a politiky… není to jedna velká událost. (…) Revoluce už je kvír a feministická.“ Rozhodně lepší, než „jednou za pár let chodit k volbám, ve kterých nás upřímně ani nikdo nezastupuje“.

Kvír anarchismus. Dekonstrukce 2023. 36 stran A5. Ke stažení v různých formátech na https://linktr.ee/dekonstrukce.

19.7.2023 -jk-

Teorie Gender Recenze