Reportáž z tradičního setkání anarchistek a anarchistů, které bylo po letech obohaceno o pochod Prahou a hudební program.

Po několika letech poklidných piknikových připomínek Prvního máje na Střeleckém ostrově se rozhodla pražská skupina Anarchistické federace pro změnu – vrátit 1. máj anarchistek a anarchistů zpátky do ulic a k tomu přiložit vydatnou porci zábavy. Otázka jen byla, zda se po těch línějších létech podaří vzbudit o První máj dostatečný zájem. Záhy se tedy rozjela propagace prostřednictvím našeho webu, sociálních sítí, a dokonce i plakátů v ulicích.

Plni očekávání jsme se tedy začali od půl jedenácté trousit na Střelecký ostrov, kde měla od jedenácti začít pikniková část prvomájového dne. Na místě ale ještě strašila asi stovka bolševiků, jimž asistovala asi desítka podobně zapálených, avšak poněkud tichých antikomunistů s vlajkami ČR, EU, USA a NATO. Rozohnili se, až když KSČM pustila Internacionálu. Vlastně bylo velmi vtipné celé to pozorovat. Krátce před jedenáctou jsme sdělili bolševickým organizátorům, ať si sbalí fidlátka a místo opustí. Mezitím na místo nakráčel Jiří Paroubek. Toho jsme hned vypískali. Pamětník CzechTeku 2005 ho vyřval za jeho tehdejší podporu policejnímu běsnění, a tak bývalý premiér odcházel s kyselým ksichtem a pohledem upřeným raději do země. Posledním pomalu pryč se trousícím stoupencům KSČM bylo megafonem vzkázáno: „Loučíme se s bolševiky. V dějinách už jste toho zkurvili dost. Tak nazdar.“

To už se prostor trávníku mezi vzrostlými stromy začal postupně zaplňovat poněkud rozmanitějšími lidmi. Objevila se distra Nakladatelství AF a Neklidu. Příchozím se rozdával speciální bulletin AF První máj anarchistek a anarchistů, jenž seznamoval s tématem tohoto dne, historií novodobých anarchistických Prvních májů v Česku, programem akce, stručně představil AF i její publikace a zval na další akce. Zatímco se z reproduktoru linuly revoluční písně, Food not Bombs Praha nabízeli přítomným veganské chlebíčky, kávu a čaj. Rozložené vlajky a transparenty nenechávaly na pochybách, čí setkání se tu právě odehrává. A pokud si někdo z náhodných kolemjdoucích nebyl jist, přišel se zeptat a někteří se zdrželi i na kus řeči.

Chvíli po poledni došlo na první várku proslovů. Ten první od AF se zabýval tématem práce v kapitalismu, neopomněl vyplísnit ani tzv. dělnickou šlechtu a tázal se, jak dlouho ještě s sebou nechají pracující vyjebávat. „Možná je to běh na dlouhou trať, ale my nepřestáváme běžet. Odpor žije, boj pokračuje,“ zakončil svou řeč první mluvčí. Další připomněl den staré 140. výročí narození anarchistického spisovatele Jaroslava Haška. Požádal přítomné, aby si spolu s ním představili, co by asi Hašek dělal dnes, vzpomenul na jeho stíhání za potyčku s fízly během 1. máje 1907 a proslulé „Natři ho!“. Zatímco přicházeli stále další a další lidé, zazněl také proslov od kolektivu Queer Spaces Network, ve kterém přednášející zastupitelstvo mluvilo o současných problémech queer komunity, přičemž nakonec zmínilo snahu některých slovenských zákonodárců maximálně komplikovat život tamním trans osobám.

Nějakou chvíli po proslovech se část přítomných vydala s transparenty a vlajkami k pamětní desce věnované první oslavě 1. máje v Čechách. Zde položily děti květiny, načež pěvecký sbor Prague Revolutionary Choir zazpíval několik písní spjatých s dělnickým hnutím.

Kolem jedné se vyrazilo do ulic města. Někteří účastníci, zejména ti s dětmi, se po odchodu ze Střeleckého ostrova odpojili, přesto se vytvořil průvod dobrých 250 lidí. Čelu vévodil černý transparent „Pryč s (touhle) vládou. Ať si lidé vládnou!“, kterému sekundoval červený na tyčích a s nápisem „Luxus pro všechny. Teplo, pohoda, vyvlastnit oligarchy“. Součástí průvodu byla i dodávka, která generovala hlasitý hudební doprovod. A nutno podotknout, že už dlouho nebylo vidět tolik černo-rudých praporů – radost pohledět. Vyrazilo se na Újezd a Karmelitskou na Malostranské náměstí. Než se stal 1. máj oficiálním svátkem, provázelo ho množství stávek a tuto tradici obnovila naše dodávka, která odmítla pomalou jízdu a nechtěla se z náměstí dál hnout. Nic se neděje, pokračuje se dál Mosteckou, Josefskou a pak Letenskou na Klárov. Cestou se skandovala hesla „Viva, viva, viva anarchia!“, „Proti státu, kapitálu, za svobodnou samosprávu“ či „Vláda do hajzlu, Putin pod zem“. V úzkých uličkách to zní nejlépe. V zadnější části průvodu zase zní zpěv Pražského revolučního sboru a skandování cizojazyčných hesel – vzhledem k masivní přítomnosti zahraničních turistů v historickém centru Prahy skvělá volba. Pokračuje se přes Mánesův most, na náměstí Jana Palacha se dav stáčí na ulici 17. listopadu, aby následně už v klidnějším duchu kopíroval proud Vltavy až k Hlávkovu mostu. Z nábřeží je vidět, jak další účastníci této celodenní akce mávají ze Štvanice, kde také u Bike_Jesus celý průvod zakotvil a lidé se rozptýlili po prostranství, aby dali odpočinout svým nohám.

Tady už demonstranty, demonstrantky a další nově příchozí vítalo zasloužené občerstvení. Zatímco se procházelo městem, Food not Bombs Žižkov připravili tortilly plněné robi masem a zeleninou, bramborový bezlepkový guláš, focaccia a ovocné koláče. Kdo nebyl na Střeláku, mohl si i zde pořídit něco z výše uvedených dister. Odpočinek a klábosení zpříjemňovali Djové z kolektivu Vršovice Skins, kterým zpočátku naopak znepříjemňoval produkci vítr. Ale i ten se záhy poddal, a tak se někteří brzy nechali ve skvělé a slunečné atmosféře strhnout i k tanci. Nakrátko hudbu vystřídala druhá série proslovů. První se slova ujal zástupce iniciativy Limity jsme my, aby téma práce zasadil do kontextu boje proti klimatické krizi. V druhém proslovu reagoval člen Anarchistické federace na stále probíhající krvavou snahu Ruska okupovat Ukrajinu. Zdůraznil potřebu naslouchat kamarádkám a kamarádům v místě konfliktu a být aktivně solidární. Tematicky pak navázal další mluvčí, který vzpomenul v boji proti Z-fašismu nedávno padlého ruského anarchistu Dmitrije Petrova a přečetl jeho slova, která napsal pro případ, že by se z bojů nevrátil živý. I když se my tady bavíme, je důležité nezapomínat, že jinde nasazují anarchistky a anarchisté své životy v boji za svobodu.

Po proslovech se k pultu vrátili Djové a od pěti hodin v prostorách klubu zahájily produkci kapely – nejprve trnavští Ahoj, následováni kosmopolitními Trikosis, pražskými Thalidomide a nakonec bratislavskou kapelou Rozpor. Všichni hráli a zpívali s vášní a plným nasazením ke spokojenosti své i lidí v hledišti. Během koncertu, kde se vybíral dobrovolný vstup na pokrytí nákladů celé akce, pak ještě proběhla výzva k podpoře německých antifašistek a antifašistů, kteří jsou v současnosti stíháni v politickém soudním procesu známém jako Antifa-Ost.

A závěrem? Z pohledu organizátorstva i účastníků a účastnic (opravdu v tom není rozdíl) musíme konstatovat, že anarchistický 1. máj 2023 se vyvedl a moc jsme si tento den užili*y. Můžeme směle potvrdit, že anarchistické hnutí v Česku žije, je velmi různorodé, dokáže se organizovat a umí se ukázat.

Díky všem, kteří se zúčastnili*y (lhostejno které části akce), a všem, kteří nějakým způsobem přiložili ruku k dílu. Uvidíme se zase za rok!

7.5.2023 AF

Akce AF/IFA