Překlad z polského antifašistického webu 161 Crew o antiautoritářském kolektivu držitelů zbraní z USA

Před časem jsme narazili na iniciativu Yellow Peril Tactical (YPT) ze Spojených států a hned nám bylo jasné, že jsou to lidé podle našeho gusta. Rozhodli jsme se s nimi udělat rozhovor, abychom je a jejich práci představili širší veřejnosti.

Můžete prosím představit sebe a vaši skupinu?

Moc si vážíme toho, že jste nás oslovili, abychom s vámi udělali rozhovor. Jmenujeme se Yellow Peril Tactical a jsme kolektivem východoasijských a jihoasijských držitelů zbraní a střelců působících v rámci antiautoritářské levice v USA. Z nějakého důvodu lidé často předpokládají, že jsme všichni muži, ale ve skutečnosti dobrá polovina z nás muži nejsou.

Začali jsme jako stránka na Instagramu, ale pak jsme se rozšířili na Twitter a máme také podcast – Tiger Bloc Podcast. Většina našich příspěvků je o tom, jak se zlepšit při zacházení se zbraněmi, ale hodně píšeme i o problémech asijských a BIPOC [Black, Indigenous, and People of Color] střelců, osobní ochraně, LGBTQ otázkách (mnoho našich přispěvatelů je LGBTQ) a antiautoritářské a antikapitalistické politice.

Jaké jsou hlavní cíle Yellow Peril Tactical?

Jde vlastně o čtyři věci. A abychom vašim čtenářům poskytli trochu kontextu, vlastnictví zbraní je v USA často vnímáno jako záležitost konzervativních bílých mužů. Takže s ohledem na to zde jsou ony čtyři body:

Tolerance vs. inkluze

Mainstreamová kultura zbraní (gun culture) se označuje za tolerantní. Stačí však lehce nahlédnout pod povrch, abychom zjistili, že tomu tak je jen sotva. Tolerována je možná tak rasová a genderová bigotnost, v některých případech dokonce podporovaná a akceptovaná.

Yellow Peril Tactical se snaží podpořit inkluzivní prostor v kultuře zbraní. Lidé se cítí lépe na místech, kde jsou výslovně vítáni, nikoliv pouze tolerováni.

Tato kultura zbraní nás nezahrnuje a my ji odmítáme. Chceme vystupovat jako alternativa. Když se podíváte na naše příspěvky, tvář každého je cenzurovaná. Také žádná z našich publikovaných prací není podepsaná. Jistě to má bezpečnostní aspekt, ale zachováváme si anonymitu, protože nechceme, abychom jako jednotlivci či jako platforma zastiňovali naše hodnoty a naše poselství.

Navíc nám jde o mnohem víc než jen o povrchní rozmanitost. Zatímco mainstreamový americký liberalismus nemá nouzi o gesta a vystupování pod praporem „inkluze“, my se jako levičáci lišíme tím, že zpochybňujeme základní příčiny toho, co nerovnost vůbec vytváří. Jako antiautoritáři jsme proti všem utlačovatelským sociálním, ekonomickým, rasovým a politickým strukturám.

Právo na sebeobranu musí být decentralizované

YPT doufá, že bude vzdělávat lidi v oblasti odpovědnosti jednotlivce a komunity za sebeobranu. Vzdělávání v oblasti střelných zbraní je malou, ale důležitou součástí obrany komunity a zajištění sebeurčení a tělesné autonomie.

Americká liberální politická linie chce, aby lidé věřili, že by měli být závislí na státu, který je má ochraňovat.

Každý, kdo si všímá historie – od genocidy původních obyvatel Ameriky přes Rekonstrukci až po George Floyda, vidí, že není žádný důvod důvěřovat státu, i když je to pro mnohé pohodlné.

Řešení nedostatků mainstreamové kultury zbraní

Pro evropské čtenáře je kromě toho, že zbraně jsou doménou převážně bílých mužů, tato kultura jako celek posedlá bezmyšlenkovitým nakupováním zbraní v naději, že vás učiní lépe připravenými, lepšími střelci nebo zvýší pocit bezpečí. To je nesmysl.

YPT se podílí na normalizaci rozvoje dovedností v opozici k takové bezmyšlenkovité konzumnosti. Odkazujeme na střelecká cvičení, aby lidé mohli rozvíjet a zlepšovat své střelecké dovednosti. Ukazujeme pokroky jiných střelců, abychom povzbudili ostatní.

Odlišný přístup k asijským Američanům v kultuře zbraní

Tolik asijských Američanů, kteří se účastní mainstreamové „kultury zbraní“, se místo toho, aby oslavovali vlastní dědictví a identitu, naopak přizpůsobuje bělochům. Nejlépe to ilustruje motiv „Roof Korean“, který se srdceryvně vrací k povstání po policejní vraždě Rodneyho Kinga v Los Angeles, kdy asijští Američané vlastnící zbraně oslavují sebeobranu, aniž by kriticky zkoumali, proč je sebeobrana nutná. Zvláště v zemi, která ve své historii institucionalizovala protiasijský rasismus.

Proč si myslíte, že je vaše práce důležitá?

Kromě věcí, o nichž jsme mluvili výše, je důležité, aby lidé na levici, a zejména lidé z marginalizovaných skupin měli zbraně. Zvláště v dnešním politickém klimatu. Zbraně netvoří veškerou obranu komunity, ale jsou její důležitou součástí. V posledních několika letech jsme svědky toho, jak se ze strany pravice normalizuje vyhrožování násilím a stochastický terorismus vůči LGBTQ lidem, zejména trans lidem.

A jsme svědky vražd a pokusů o zabití lidí na levici a z marginalizovaných komunit ze strany lidí se zbraněmi. Média se jimi moc nezabývají, ale dějí se. Každý, kdo si myslí, že vás policisté mohou, nebo dokonce chtějí v roce 2023 ochránit, poté co viděl vraždy George Floyda a mnoha dalších, je zabedněnec. A tak se staráme o vlastní bezpečnost.

Jaké jsou hlavní výzvy, kterým v současné době čelíte?

Celkově jsme s úspěchem tohoto projektu docela spokojeni. Vlastně jsme s tím začali, protože se několik z nás řádně naštvalo na jednoho Asiata, Austina Tonga, protrumpovského majitele zbraní. To nás inspirovalo k vytvoření našeho projektu; a ten týpek je teď úplně nepodstatný. Nikdy jsme nečekali, že to bude pro lidi tak užitečné, a nikdy jsme nečekali, že lidi budou věci, které chceme říct, tolik zajímat.

Nyní, když se o zbraně zajímá mnoho lidí na levici, se vlastnictví zbraní na levici do značné míry normalizovalo. Co bychom si přáli vidět víc, a lidé se tímto směrem ubírají, je více vzájemných tréninků se zkušenými střelci, aby se z více lidí, kteří si pořídili zbraň, stali schopní střelci. A jsme rádi, že alespoň levicová kultura zbraní se ubírá tímto směrem.

Děláte úžasnou práci v rámci solidarity s ukrajinskými antifašisty bojujícími proti ruské invazi. Povězte nám o tom něco víc? Čelili jste hněvu ze strany „levicových“ tankies?

V průběhu let jsme udělali spoustu sbírek na vzájemnou pomoc a podobně. Podpořili jsme afghánské uprchlíky, Food not Bombs, PDF v Myanmaru a spoustu dalších. Takže když začala válka na Ukrajině, chtěli jsme pomoci i tamním anarchistům a antiautoritářům. Lidé v USA milují taktické krámy. Tak jsme požádali skupinu ukrajinských ekoanarchistů z Ekologické platformy o povolení prodávat znak jejich jednotky jako nášivky na suchý zip coby finanční sbírku. Moc pěkné logo – podobá se machnovské vlajce a v ukrajinštině tam stojí: „Smrt všem, kdo stojí v cestě k dosažení svobody.“

Vybrané peníze jsme předali Kolektivům solidarity, asi 1400 dolarů. Odvádí skvělou práci na podporu anarchistických a antiautoritářských bojovníků a také civilistů. Je úžasně, jak se jim podařilo dát dohromady síť lidí po celé Evropě a nyní i v USA. Vrátilo se nám pěkné video, že peníze utratili za zdravotnický materiál, bylo úžasné to vidět.

Poté, co jsme udělali tuhle sbírku, se nás jeden kamarád v Německu zeptal, jestli nechceme udělat sbírku pro antifašistické chuligány Hoods Hoods Klan (HHK), kteří jsou součástí dokumentu s názvem Frontline Hooligan od Jakea Hanrahana z organizace Popular Front, zabývající se zpravodajstvím z konfliktních oblastí. Prodávali jsme jejich insignie „Kaifariki“. Požádali jsme lidi, aby přispěli na XVX Tacticaid v Polsku, který jim vyráběl sanitku. V tomto případě šlo o skutečně mezinárodní úsilí. UH Fists Up v Německu uhradili přepravu, dárce v USA zaplatil nášivky a XVX Tacticaid v Polsku vyrobil sanitku. Naprosto skvělé. XVX nalepilo na palubní desku sanitky jednu z našich samolepek. Byli jsme na to velmi hrdí. Vybrali jsme asi 4700 dolarů.

Pak jsme uspořádali několik dalších sbírek, obvykle ve spolupráci s XVX Tacticaid a/nebo Kolektivy solidarity. Pomáhali jsme Ekologické platformě vybírat peníze na drony. Prodávali jsme trička pro HHK. Prodávali jsme nášivky s uměleckými díly od ukrajinského umělce, abychom pomohli financovat džíp, který pro průzkumnou jednotku dronů připravil XVX Tacticaid. Zrovna nedávno jsme zase pomohli platformě vybrat peníze na nákladní auto.

Jednou z věcí, na které jsme nejvíc hrdí, je cesta do Polska a na Ukrajinu, kterou jeden z nás podnikl v listopadu 2022. My (žádné „já“ u nás není, jsme kolektiv) jsme se přihlásili jako dobrovolníci, abychom do Mykolajiva doručili několika vojákům Suzuki Vitara od XVX Tacticaid a Kolektivů solidarity. Byl to skvělý výlet nejen proto, že jsme se se všemi setkali, ale také proto, že jsme mohli přivézt taktickou výbavu darovanou od Soup and Brass, levicového střeleckého klubu ze střední Floridy, a nějaké sofistikované zdravotnické potřeby od Foxfire Medical. Bylo to úžasné, protože spousta těchto věcí je na Ukrajině a v Polsku nedostupná nebo těžko dostupná. Možná některé lidi překvapí, že fyzický dovoz věcí do Polska, a nikoliv jejich zasílání poštou, je jediným spolehlivým způsobem, jak sem dostat věci ze Spojených států. Děkujeme skupinám Ekologická platforma, Kolektivy solidarity a Vzájemná pomoc Oděsa za poskytnutí ubytování během cesty.

Nejenže bylo skvělé setkat se s lidmi tváří v tvář, ale byla to skutečně poučná zkušenost vidět, jaké sítě vzájemné pomoci naši přátelé v Evropě vytvořili. Nemůžeme toho zveřejnit příliš mnoho, ale stačí říct, že rozsah a efektivita poskytování pomoci je impozantní. Rozhodně doufáme, že se nám podaří upevnit vztahy a poučit se z těchto zkušeností i do budoucna.

Práce na pomoci Ukrajině byla mimochodem nesmírně povzbuzující. Nabilo nás energií vidět podporu z celého světa a získali jsme spoustu nových přátel. Zvláštní poděkování patří konkrétním lidem z XVX Tacticaid, Kolektivů solidarity, Ekologické platformy, ABC Halič, HHK a UH Fists Up.

Těšíme se na další projekty na podporu ukrajinských antiautoritářů v roce 2023.

Co se týče tankies, ano, spousta nenávisti. Řekněme to takhle: Často dostáváme otázku, proč tolik podporujeme Ukrajinu, když po světě probíhají i jiné konflikty. Někdy je to upřímná otázka od těch, kteří nejsou obeznámeni s našimi dalšími aktivitami, ale často je to jen pruzení od nicnedělajících sráčů na internetu. Pro nás bylo rozhodnutí o podpoře snadné. Lidé z ukrajinské levice si nepřáli, aby je Rusko napadlo, a chtěli se bránit. Anarchisté a antiautoritáři požádali ostatní, včetně nás, o pomoc. Tak jsme pomohli. Bylo to příjemné a získali jsme nové přátele. Je to jednoduché. Nebylo to těžké rozhodnutí. Co bychom to byli za antiautoritáře, kdybychom se vymlouvali nebo omlouvali imperiální invazi?

Na internetu, zejména na Twitteru, jsme se dočkali tuny nenávisti od takzvaných „antiimperialistů“, kteří v podstatě jen přebírají převařenou ruskou propagandu z míst jako Grayzone. Někteří nám nadávají do CIA, říkají, že podporujeme nacisty atd. Po setkání a spolupráci s mnoha skvělými lidmi na Ukrajině, v Polsku i jinde říkáme prudičům: Jděte do prdele! Lidé na Ukrajině opravdu nechtějí žít pod ruskou botou, zatímco internetoví tankies, a dokonce i velké levicové hlasy jako Mezinárodní výbor demokratických socialistů Ameriky, tu botu v různé míře rádi olizují. Pokud je toto „zásadový antiimperialismus“, kterým se mnozí levičáci v USA zaštiťují, ať si užijou cestu do bezvýznamnosti, protože lidé stejně poznají, že to nejsou nic než pitomci.

Mohli bychom o tom mluvit celý den, ale my chceme podpořit naše přátele v zahraničí. Všechny tyto skvělé lidi můžete sledovat na sociálních sítích, obvykle na Instagramu, až už to jsou XVX Tacticaid, Kolektivy solidarity, Výbor odporu, Ekologická platforma, HHK, FC Lviv Ultras, ABC Halič, 161 Crew nebo další skupiny a kolektivy. Jakákoli nenávist, které se nám od tankistických klaunů dostává, nás upřímně motivuje dělat víc, abychom pomohli.

A naše láska patří všem našim přátelům na Ukrajině, v Polsku a v Německu.

Děláte také podcast. Je to pravidelná záležitost? Kolik tak lidí si ho naladí?

Ano, rádi bychom podcast vysílali častěji, ale problémem je příprava. Vychází zhruba jednou za dva až tři týdny. Je to ale opravdu zábava a obvykle máme kolem 1000 přehrání za dobrou epizodu. Zpravidla rádi uvádíme v pořadu hosty, kteří mají zajímavé příběhy, nebo mluvíme s hosty, kteří se věnují střelbě. Někdy prostě natáčíme sami sebe, jak odpovídáme na otázky. Řekli jsme si, že to bude další dobrý způsob, jak předat naše poselství. Náš poslední díl byl s Elm Fork John Brown Gun Club, který se aktivně podílí na ozbrojené obraně queer a trans lidí proti fašistům a bigotům v Texasu.

Co považujete za svůj největší úspěch od založení vašeho projektu?

Upřímně řečeno, jsou to malé úspěchy, které znamenají hodně. Někdo, kdo se inspiruje ke střelbě nebo tréninku, někdo, kdo si zastřílí na své první soutěži, nebo někdo, kdo poprvé přivede nové střelce. O tom to celé je. Lidi nám o tom neustále píšou. Je naprosto úžasné to vidět. To je důvod, proč to děláme.

Je nějaký vzkaz, který byste chtěli poslat anarchistům a antifašistům v Evropě?

Mnohdy se levice v USA chová, jako by byla středem světa. V prostředí rostoucích propravicových nálad nejen ve Spojených státech, ale také ve Velké Británii, Francii, Maďarsku, Polsku atd. chceme říct, že stojíme při vás a těšíme se, že se od vás budeme moci dál učit.

Odkazy:
* IG: yellow_peril_tactical (https://www.instagram.com/yellow_peril_tactical/)
* Twitter: YPTActual (https://twitter.com/YPTActual)
* Mastodon: yellow_peril_tactical kolektiva.social
* Podcast: Tiger Bloc Podcast (https://www.listennotes.com/podcasts/the-tiger-bloc-podcast-yellow-peril-tactical-dcLIKDZx2GE/)

Zdroj:
https://161crew.bzzz.net/yellow-peril-tactical-interview/

5.2.2023 Zahraniční sekretariát AF

Ze světa Samospráva Válka