Podle policejního prezidenta je většina znásilnění výmysl žen a podle politiků je zbytečné připojit se k deklaraci proti násilí na ženách. Stahujte, tiskněte a šiřte srpnové číslo nástěnných novin A3!

Do seznamu českého kulturního dědictví jako by pořád hrdě patřilo násilí na slabších a znevažování obětí tohoto násilí. Tak třeba podle výzkumů netušily zhruba tři čtvrtiny zdejších obyvatel, čeho se týká tzv. Istanbulská úmluva, když se měla (ne)schvalovat v Parlamentu. Ke cti jim sloužilo, že aspoň neměli názor na to, jestli by se schválit měla. Dnes je povědomí o „Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí“ větší, protože se o to postarali konzervativci všeho druhu – od katolibánu až po politické univerzální xenofoby.

O církvích a jejich názorech, co vyhrabávají někde zpod rákosky z Rakouska-Uherska, škoda mluvit. Zato argumenty politiků jsou doslova za hranicí trapnosti, jako když tvrdí, že nějaký dokument přece násilí v rodinách nemůže zabránit, že je ideologický a obsahuje zapovězené (kdoví proč) slovo gender. Prostě: násilí na ženách a v rodinách si vzít nedáme. A vůbec, můžou si za to samy.

Politici nám tu před volbami cpali horem dolem, jak jsme součást Západu a že oni se postarají o to, aby tomu tak bylo. Jenže nějak (zjevně záměrně) zapomněli dodat, že na onen vysněný Západ hodlají jít poněkud divnou cestou – přes autoritářské Maďarsko nebo přes Turecko protofašistického diktátora Erdogana. Vždyť právě oni jsou jedni z mála, kteří taktéž odmítají ratifikovat Istanbulskou úmluvu. Není divu, vždyť svým vyzněním popírá jimi tolik hájené tradiční patriarchální hodnoty, mezi něž patří nadřazenost mužů nad ženami a z ní vyplývající potřeba udržovat ženy v podřízeném postavení, a když si to situace vyžádá, použít i nějaké to tradiční domácí násilí. Rodina je základ státu, jak se s oblibou tvrdí, a i v každém dobře spravovaném státě si ti nahoře udržují svou nadřazenost a moc pohrůžkou násilí. A v případě, že si ti, kterým přísluší jedině role pracujících a poslušných, začnou vyskakovat a křičet v ulicích o nějakých právech, je třeba jim dát řádně přes držku. To aby si zapamatovali, kde je jejich místo. A stejně tak je to se ženami v blahoslavené tradiční rodině, kterou se snaží naši nesmlouvaví konzervativci tak vehementně obhajovat navzdory všemožným úmluvám.

Nedávno jsme u nás měli možnost sledovat, jak je to násilí na podřadných členech společnosti a rodin hezky provázané. Postaraly se o to výroky šéfa policie, která tak chrabře pomáhá a chrání – například když pomáhá uhlobaronům chránit jejich zájmy a zisky před zhůvěřilými ochránci klimatu a planety, kteří si při svých klimakempech dovolují napadat infrastrukturu fosilního byznysu. Právě toho byznysu, který vykazuje enormní zisky v době, kdy se lidé zadlužují, protože nemají na placení rostoucích cen energií. Ale je třeba zachovat tradiční řád – bohatí mají právo bohatnout a ti ostatní včetně budoucích generací mají jedině právo držet hubu a krok. Pěkně jako v tradiční patriarchální rodině, za kterou se konzervativní politici s takovou vervou perou.

A co že to ten bodrý náčelník policie pronesl? Na otázku ohledně sexuálního násilí dal jasnou odpověď, že „velmi často, ale velmi často, je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené“. Že je to lež? Nevadí. Vydávat dojmy za pojmy, to je něco, čemu už mnozí přivykli a ani se nad tím nepozastavují. Zlovolné nevládky, které bojují proti násilí na ženách, mu vyčetly, že tento způsob rámování tématu sexuálního násilí podkopává veškeré snahy o vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí pro přeživší. A k tomu doložily studie, podle nichž na 42 falešných oznámení znásilnění připadá ročně 11 000 znásilnění, která vůbec nejsou ohlášena. Nutno dodat, že v naprosté většině případů znásilnění je pachatel oběti znám a často je s ní v nějakém rodinném poměru.

Policejní prezident samozřejmě, jak je u nás zavedeným zvykem, necítí žádné pochybení. Zatímco v mnoha zemích na tolik obdivovaném Západě by šel dávno od válu, v zatuchlé české kotlině je ticho po pěšině. A není divu, když pohrdání společenskou rovností je předními politiky vychvalováno jako ctnost. Natož aby si někdo dovolil vůbec jen pomyslet na nějakou rovnost ekonomickou.

Deklarativního odsouzení násilí na ženách se tedy při současné politické reprezentaci – ať už vládní či opoziční (jaký je v tom vůbec rozdíl?) – nedočkáme. A proč je tomu tak? Mimo jiné proto, že tak ochotně delegujeme rozhodování o svých životech na úzkou skupinu politických šíbrů.

A3 (srpen 2023) ke stažení ZDE.

Stahujte, tiskněte, šiřte!

Nástěnné noviny A3 vydává Anarchistická federace každý měsíc. Jsou určené zejména k šíření prostřednictvím výlepu v ulicích či vyvěšování na pracovištích a ve školách.

27.8.2023 Nakladatelství AF

Gender Z domova Publikace