Nekrolog známého teoretika i praktika povstaleckého anarchismu

Ve středu 6. prosince 2023 zemřel v 86 letech významný teoretik a zastánce soudobého povstaleckého anarchismu Alfredo Maria Bonanno, který se v anarchistickém hnutí angažoval více než půl století. Jeho posledním přáním bylo, aby byl jeho popel rozptýlen v Jónském moři u jeho sicilského rodiště, Katánie.

Svou akademickou kariéru zahájil Bonanno studiem ekonomie a v polovině 50. let začal studovat existencialistickou filozofii. V Turíně přispíval do periodika Corriere di Sicilia, které původně založil revoluční republikán Giuseppe Garibaldi. Bonanno později tyto texty shromáždil ve sbírce Eseje o existencialismu. Titul z filozofie získal za práci o díle Maxe Stirnera. V 60. letech se aktivněji zapojil do anarchistického hnutí. Podle jednoho nekrologu pracoval téměř jedenáct let pro Banco di Sicilia a poté dalších sedm let jako manažer ve farmaceutické firmě v oboru oftalmologie. Později popsal, jak ho politické otřesy na konci šedesátých let přiměly ke změně kurzu: „Od květnového povstání ve Francii v roce 1968 došlo k velkému rozmachu vitality a krásy. Ve skutečnosti byl i člověk jako já, který v těch letech pracoval jako průmyslový manažer, touto mimořádnou událostí tak otřesen, že jsem byl nucen rychle opustit svou práci a vidět realitu jinak…“ Ve svém pozdějším díle se tímto rozhodnutím už nezabýval, ale jistě z něj vycházela jeho argumentace, že odmítnutí práce je podstatným aspektem revolty.

V prosinci 1969 se policejní komisař Luigi Calabresi a dva další policisté podíleli během výslechu na vraždě anarchisty Giuseppe Pinelliho. Bonanno se s Pinellim znal a účastnil se jeho pohřbu. V říjnu 1972, tedy pět měsíců poté, co byl Calabresi zastřelen před svým domem, zatkla italská policie Bonanna a obvinila ho z podvratné činnosti kvůli článkům publikovaným v časopise Sinistra Libertaria. Byl odsouzen a uvězněn ve věznici v Katánii.

Od roku 1975 vydával časopis Anarchismo. V roce 1977 byl znovu zatčen, tentokrát za napsání knihy Ozbrojená radost. Ta představila názorový rámec pro odmítnutí práce i zkostnatělých organizačních struktur a pro účast na povstalecké vzpouře jako vzájemně propojených opatření vyplývajících z odmítnutí logiky kapitalismu. V roce 1978 čelil obvinění za přetisk Náboženského moru, který v roce 1887 napsal Johann Most. V listopadu 1979 byl Bonanno pravomocně odsouzen k 18 měsícům vězení za autorství knihy Ozbrojená radost.

V březnu 1980 prokurátoři na základě svědectví informátora obvinili Bonanna z účasti v podzemní ozbrojené skupině Azione Rivoluzionaria, která byla aktivní během vyhrocených sociálních bojů v Itálii na konci 70. let. Úřady využily této příležitosti k zásahu proti časopisu Anarchismo a jeho některým dalším spolupracovníkům. O několik měsíců později byli propuštěni a v dubnu 1981 zproštěni obvinění.

Na počátku 80. let se Bonanno účastnil boje proti vojenské základně v sicilském Comisu, v níž měly být umístěny jaderné zbraně. Decentralizovaná a autonomní organizační struktura tohoto hnutí mu posloužila jako referenční bod pro prosazování neformální organizace. V roce 1988, během antimilitaristického kongresu ve městě Forli, byli Bonanno a jeho soudruzi z kongresu vyloučeni stoupenci anarchosyndikalistického směřování v rámci Italské anarchistické federace. Šlo o spor, který urychlil další podobné konflikty.

V únoru 1989 byl zatčen při loupežném přepadení klenotnictví a strávil dva roky ve vězení. O sedmnáct let později v domácím vězení vyprávěl: „Jakmile se vězni dozvěděli, že jsem vystudoval filozofii, okamžitě mě požádali, zda bych jim nemohl dávat lekce. Dá se říci, že mezi desítkami věznic, kde jsem si odpykával své četné tresty, nebyla žádná, kde bych o to nebyl požádán. Přestože mám také titul z ekonomie, nikdo mě nikdy nepožádal, abych dával lekce ekonomie.“

Dne 19. června 1997 provedla policie razie v anarchistických sociálních centrech a domech po celé Itálii a zatkla Bonanna a mnoho dalších anarchistů. Byla to součást vládní snahy vykonstruovat vymyšlenou tajnou anarchistickou skupinu „Povstalecká anarchistická revoluční organizace“ coby záminku pro represe. Bonanno se nenechal zastrašit a v červenci 1999 vypovídal jako svědek ve prospěch anarchisty Nikose Maziotise, který byl obviněn z umístění bomby na řeckém ministerstvu průmyslu a rozvoje. Snaha vykonstruovat spiknutí, do něhož by byl zapleten Bonanno a mnoho dalších anarchistů, vyvrcholila v procesu s Marinim, který byl později uznán coby justiční omyl a fraška. Původně však byl Bonanno odsouzen k šesti letům vězení s odůvodněním, že byl „ideologickým vůdcem“ vymyšlené organizace.

V říjnu 2009, ve svých 72 letech, byl zatčen na základě obvinění z účasti na bankovní loupeži v Řecku, při níž si málem přišel na 46 900 eur.

Jak se často stává, Bonannovy návrhy měly nuance a hloubku, které se ne vždy odrážely ve způsobech, jakými je jeho stoupenci interpretovali. Vážili si ho ale i anarchistky a anarchisté, kteří s povstaleckým anarchismem neměli nikdy nic společného. Např. CrimethInc. napsali: „Když někteří z nás v 90. letech četli knihu Ozbrojená radost, otevřela nám nové obzory a navrhla odmítnutí práce a snahu o radostnou vzpouru jako revoluční opatření v boji proti všem formám nadvlády a beznaděje. Některé z materiálů, které se později objevily v knize Dny války, noci lásky, vznikly v procesu našeho úsilí extrapolovat, co by tyto návrhy mohly znamenat v našich vlastních životech.“

Někteří z nás měli to potěšení setkat se s Bonannem na prvním ročníku Balkánského anarchistického bukféru, kde seděl u stolku se svými brožurami vyvedenými v kapesním formátu starší muž s bílými vousy, což tehdy mezi přítomnými mládežníky působilo až exoticky. Nevěděli jsme pořádně, o koho jde, o to více nás zaujal, když krátce promluvil během následných veřejných besed, aby varoval před uzavřeností hnutí a propadání iluzím.

Zdroj:
https://cs.crimethinc.com/2023/12/19/lets-be-done-with-waiting-a-film-in-memory-of-alfredo-maria-bonanno

5.1.2024 -jk-

Ze světa Osobnosti