Situace na hranicích „pevnosti Evropa“ zůstává nelidská.

V únoru se chystá přednáškové turné (o kterém budeme ještě informovat / přehled zastávek na konci článku) anarchistického kolektivu No Borders Team (NBT) po několika českých městech. Je to dobrá příležitost podívat se, jaká je situace na polsko-běloruské hranici, kde se NBT angažuje.

Druhá polovina ledna na hranici mezi Běloruskem a Polskem: Pozornost médií se dávno stočila někam jinam, úřady nás bombardovaly ujišťováním o účinnosti hraniční bariéry. I přes to všechno se lidé samozřejmě stále snaží dostat na místo, kde budou v bezpečí a kde budou moci vést normální život. Žádná zeď ani násilí ze strany represivních složek jim v tom nezabrání. Proto jsme stále na Podlesí a provádíme zde solidární aktivity.

V posledních několika týdnech skutečně ubylo pokusů o překročení hranic – v průběhu posledních 17 měsíců se jejich počet lehce snižoval, aby se náhle opět prudce zvýšil. Lidí je méně, ale stále jsou tady.

Nedávno jsme obdrželi zprávy o nálezu dalších těl na hranicích. Včera večer jsme v lese potkali tři lidi – tři mladé muže ze Súdánu. Když jsme je našli, byli promočení, zmrzlí a hladoví. Na Podlesí v současné době nemrzne, ale noci jsou chladné a velmi vlhké – takové počasí je ještě tísnivější než minusové teploty. Po několika hodinách strávených v lese jste i v dobrém oblečení promrzlí, vlhkost prosakuje vrstvou oblečení. A ti tři byli v lese už několik dní.

Byla velká tma, sotva jsme je viděli. Jeden z mužů ležel bez hnutí. Jeho společníci na něj volali, ale nereagoval. Hlavou se nám mihly obavy, které provází každého, kdo pomáhá na hranicích. Přistoupili jsme k němu a zatřásli mu ramenem. Jednou. Podruhé. Po chvíli, která nám připadala nekonečně dlouhá, otevřel oči. Mluvil velmi tiše a bylo na něm vidět, že je naprosto vyčerpaný. Měl poraněné koleno – pravděpodobně v důsledku hraniční bariéry postavené za miliony eur. Dva z těch tří ještě nebyli plnoletí.

Dva měsíce se pokoušeli o přechod, byli biti a okradeni, několikrát byli vystrčeni zpět za hranici. Neměli kontakt se světem, oba telefony jim poškodila polská pohraniční stráž – známou metodou ničení zásuvek pro nabíjení. Obvázali jsme zraněné koleno, pohostili je teplou polévkou a čajem. Pomohli jsme jim převléknout se do suchého oblečení. Jejich cesta pokračuje, ale stále žijí, přestože pohraniční služby udělaly vše pro to, aby je připravily o život a naději.

V lese jsou stále lidé a budou tam do té do doby, dokud země globálního Severu nezmění svou politiku a nezajistí právo na volný pohyb. Odhodlání lidí prchajících před válkou a chudobou je mnohem silnější než zdi, vykloubená kolena, omrzliny a riziko smrti.

Na to nesmíme zapomenout. Nemůžeme předstírat, že to nevidíme.

Mluvte o tom, pište o tom. Podpořte lidi a skupiny pomáhající na hranicích. Požadujme společně změnu tohoto nelidského systému.

Termíny turné „Nikdo není ilegální: No Borders Team o situaci na polsko-běloruských hranicích“

Čtvrtek 23. 2. – Hradec Králové, Bajkazyl

Pátek 24. 2. – Liberec, Azyl

Sobota 25. 2. – Praha, Cross

Neděle 26. 2. – Děčín, Čajovna Ve vlnách

Pondělí 27. 2. – Plzeň, Kulturka ZČU

Úterý 28. 2. – Brno, Základna Tři Ocásci

Středa 1. 3. – Bratislava, Fuga

Čtvrtek 2. 3. – Trnava️, Kubik

Pátek 3. 3. – Olomouc, SF Mini

Sobota 4. 3. – Orlová, Futra

Zdroj:
https://federacja-anarchistyczna.pl/2023/01/20/co-tam-na-granicy-po-nowym-roku/

2.2.2023 No Borders Team

Rasismus Represe Ze světa