Lehce opožděná reportáž z demonstrace iniciativy Limity jsme my

V sobotu 15. dubna se v Praze nekonala jen blokáda klerofašistů. Ve stejný den se uskutečnila i demonstrace iniciativy Limity jsme my proti energetické chudobě, které se účastnili i anarchistky a anarchisté. Demonstrace se nesla v duchu víceméně sociálnědemokratických požadavků, ale to nám nebránilo nechat na akci zavlát i černo-rudé vlajky.

To, že jsme do značné míry řešili blokádu klerofašistů, poněkud zastínilo celý pochod. Demonstrace tak pro nás byla spíš jakýmsi zahřívacím kolem a projevem solidarity s přátelskými uskupeními, která volají po změně systému namísto změny klimatu. Pochodu se účastnilo asi 200 lidí a mohli jsme vyslechnout, kromě skvělé hudby Merbo Trubek, příběhy reálných lidí, kteří se s energetickou chudobou musejí každodenně potýkat. A co bylo podstatou akce?

Demonstrace proti chudobě vychází z dlouhodobé kampaně, kterou Limity provozují společně s Hnutím duha, Platformou pro sociální bydlení, Iniciativou nájemníků a nájemnic a dalšími. Politické požadavky jsou 1) pragmatické, které vláda může uskutečnit teď hned – jedná se o propracované reformy stávající situace, aby se dopady krize co nejvíce snížily. A 2) požadavky řekněme implicitní, které slouží jako ideologické principy. Kampaň nemá totiž za cíl pouze lobbing u politiků, ale chce spojovat sousedy a sousedky do svépomocných iniciativ zdola, ve kterých by nejenom mohli bojovat za svoje práva, ale také si navzájem vypomáhat.

Na demonstraci bylo možné podepsat petici s požadavky na vládu jako „státní zásah do trhu“ či „zjednodušení příspěvku na bydlení“ atd. Jedná se o reálné a poměrně i jednoduše zaveditelné záležitosti, ale jak víme, vláda má obyčejné lidi u prdele. Byla donucena udělat jakýsi kompromis vyjednávaný a výhodný pro korporace, aby nenastaly sociální nepokoje, ale výrazných reforem, natož opravdu systémového řešení jsme se nedočkali a zjevně nedočkáme. To anarchisty a anarchistky samozřejmě nepřekvapí. Víme, že tento proces je inherentní součástí centrálně řízeného systému s divadlem demokracie a armádou nikým nevolených byrokratů. Žijeme ve světě feudálního korporátního kapitalismu s rádoby možností volby loutky-politika/političky, které naše problémy nezajímají a kdyby náhodou upřímně ano, soukolí byrokracie, politikaření a ekonomické závislosti na korporacích jim nedovolí změnit jádro problému a záhy je korumpují.

Přesto má smysl podporovat podobné demonstrace i z anarchistického pohledu, a to nejenom pro solidaritu samotnou. Limity jsme my dlouhodobě podporují koncept energetické demokracie, což v podstatě znamená komunitně spravované energie bez mocenské hierarchie. Neříká se tomu anarchismus jednak z taktických důvodů (obava ze společenského neporozumění) a jednak proto, že lidé, jak víme, sice uznávají, či dokonce žijí anarchismus, ale sami se za anarchisty neoznačují. To nás může egoisticky mrzet, ale v realitě to vůbec ničemu nevadí.

V rámci kampaně se tak svépomocně zateplují různorodá komunitní místa podle principu vzájemné pomoci a organizace bez hierarchie. Nedávno např. Zámeček Rokle, který slouží jako kulturní prostor pro místní, noclehárna pro lidi bez domova spravovaná charitou, spolek Vesna, který pomáhá samoživitelkám a lidem z Ukrajiny a třeba i družstevní dům v Praze. Ač tato místa nejsou explicitně anarchistická, jejich význam tkví v tom, že jsou ústředním bodem pro síťování v tom nejširším slova smyslu. Každé zateplení je příležitostí pro nové, třeba nečekané spojenectví s lidmi, kteří nejsou aktivisticky zapojení, a workshop, jak se naučit zateplit okna i svým sousedům. Důraz se klade na to, že se nejedná o charitu, nýbrž mutual aid (tj. vzájemnou pomoc), podobně, jak o svých aktivitách mluví např. Food not Bombs. Tímto způsobem je možné navazovat kontakty i s lidmi mimo naše sociální pole a navzájem si porozumět. Revoluce zdola neproběhne, dokud se lidé nespojí. A aby se lidé mohli spojit, musí se nejdříve poznat. Z této perspektivy by měli anarchistky a anarchisté hlasitě podporovat podobné kampaně a iniciativy.

Během pochodu, který se zastavil i před sídlem Křetínského EPH, kde jsme skandovali hesla za jeho vyvlastnění a aby Dan zaplatil daně (Křetínský dlouhodobě obchází daňový systém jako každý správný miliardář), jsme se odpojili a zamířili na blokádu klerofašistů. A nešli jsme sami. Cestou jsme potkali queer kamarádky a kamarády, s kterými jsme se seznámili v průběhu pochodu a kteří stejně jako my přišli podpořit jak demonstraci proti energetické chudobě, tak blokádu. Další lidé se připojili později.

Obě akce hodnotíme jako vydařené. Existovaly obavy, zda dvě akce ve stejný den nebudou štěpit potenciální účastníky, ale zpětně musíme konstatovat, že se vše krásně dokázalo propojit. A tak to má vypadat – v 11.30 demonstrovat za energetickou demokracii a ve 14.00 blokovat tmáře všeho druhu! A nejlíp pak jít večer spláchnout prach s kamarádkami a kamarády pár půllitry dobrého piva.

9.6.2023 -ja-

Ekologie Z domova Akce