Recenze na knihu Vandany Shivy „Demokracie Země“, kterou před sedmi lety vydalo nakladatelství Broken Books

Když jsme připravovali poslední číslo anarchistické revue Existence na téma „Jídlo“, sáhl jsem do knihovny mimo jiné po knize Demokracie Země od indické ekofeministky a environmentální aktivistky Vandany Shivy, abych zjistil, že jsem ji kdysi rozečetl a nedočetl. Pozdě, ale přece jsem to tedy napravil.

Kniha vyšla u spřáteleného olomouckého nakladatelství Broken Books již v roce 2016, zatímco anglický originál ještě o mnoho dříve, a to v roce 2005 pod hlavičkou South End Press. A jakkoli spousta faktů a myšlenek zůstává relevantních i pro dnešní dny, je při četbě znát, že jde o práci reagující na rychlý nástup alterglobalizačního hnutí koncem 90. let. Toto hnutí v jeho nejširším slova smyslu nazvala Vandana Shiva Demokracií Země a hned na prvních řádcích ho definovala: „Demokracie Země je jednak starověký světový názor, ale také naléhavé politické hnutí usilující o mír, spravedlnost a udržitelnost… pojí konkrétní s univerzálním, různorodé s obvyklým a lokální s globálním… chrání ekologické procesy, které udržují život, a základní lidská práva, jež tvoří základ práva na život, včetně práva na vodu, potraviny, zdraví, vzdělání, práci a existenční jistoty.“

Ekologii přírody autorka filozoficky rozšiřuje na „společenství všech tvorů, pro které je země oporou“ s pokorným důrazem za to, že „země nepatří člověku, ale člověk zemi“. Takový pohled je v rozporu s privatizací „prospívající šílené ideologii známé jako korporátní globalizace“, která chápe svět jen jako něco, co lze vlastnit. Ačkoli se Vandana Shiva zaměřuje na projevy kapitalistické globalizace, její slova kritizují kapitalismus jako takový: „,Vlastnictví‘ bohatých je založeno na ,vyvlastňování‘ chudých.“ Zároveň přichází s poznatkem a varováním: „Když se ekonomická diktatura naroubuje na zastupitelskou volební demokracii, výsledkem bývá toxický nárůst náboženského fundamentalismu a pravičáckého extremismu.“ Následující dekády jí daly více než za pravdu.

Vandana Shiva vyjmenovává základní principy Demokracie Země: 1) Všechny druhy, všichni lidé a všechny kultury mají vlastní vnitřní hodnotu; 2) Komunita země je demokracií veškerého života; 3) Je třeba bránit rozmanitost přírody a kultury; 3) Všichni tvorové mají přirozené právo na zachování existence; 5) Demokracie Země je založena na živých ekonomikách a na ekonomické demokracii; 6) Živé ekonomiky jsou založeny na lokálních ekonomikách; 7) Demokracie Země je živá demokracie; 8) Je založena na živých kulturách; 9) Živé kultury jsou nepostradatelné pro život; 10) Demokracie Země globalizuje mír, péči a empatii.

Autorka nikde v knize doslovně nerozporuje existenci státu a na některých místech dokonce vyjadřuje očekávání, která by na něj lidé měli klást, ale myšlenky a předpoklady, z nichž vychází, a mnohé závěry a požadavky, k nimž dochází, jsou svým způsobem popřením nejen kapitalismu, ale i samotného státu, který je již ze své podstaty překážkou výše uvedených principů.

V knize se Vandana Shiva věnuje mnoha aspektům stávajícího stavu světa – neplacené práci žen a patriarchátu, externalizaci sociální zátěže, chudobě rozvojových zemí plynoucí ze staletí odčerpávání zdrojů, ničení životního prostředí, transformaci půdy na soukromé vlastnictví, zabavování veřejného prostoru, koloniálnímu dědictví, rušení sociálního zabezpečení, devastujícímu průmyslovému zemědělství, úbytku vodních zdrojů a jejich privatizaci, exportní politice způsobující hlad, průmyslové stravovací kultuře, přeměně samotné podstaty života v korporátní majetek, sebevraždám indických rolníků, kulturním i skutečným válkám… Stávající systém ale trpí tržní zaslepeností a jako léčbu nabízí samotnou nemoc. Tržní ekonomika „jako řešení ekologické a sociální krize, kterou sama způsobila, navrhuje svou vlastní expanzi. Namísto programů postupné ekonomické regenerace přírody pro nastolení ekonomiky udržitelnosti se jako řešení předepisuje okamžité a rozšířené využívání přírodních zdrojů s vyššími kapitálovými investicemi.“

Ale nejde jen o temné čtení plné zkázy a bolesti, kterou s sebou kapitalismus již ze své podstaty nese. Kniha je také plná alternativ, aktů vzdoru a naděje. Je jasné, že se nedá spoléhat na ty nahoře, kteří jsou příčinou problémů. Hnutí Demokracie Země musí vyjít zdola a rozhodně není na co (nebo na koho) čekat. Zde si společně s autorkou citujme Gándhího: „Důležité je zdůraznit tu skutečnost, že aby člověk zvolil správný směr, nemusí čekat na někoho jiného. Obecně lidé váhají, mají-li s něčím začít, pokud v nich převládá pocit, že cíle nelze dosáhnout v jeho celistvosti. Takový postoj mysli je ve skutečnosti na překážku pokroku.“

Pro živé společnosti, organismy a kultury jsou charakteristické principy, které jsou anarchistickému rozmýšlení vlastní. Shiva je vyjmenovává: „1. princip rozmanitosti; 2. princip sebeorganizace, seberegulace a seberegenerace; 3. princip reciprocity mezi systémy, což se také nazývá zákonem návratnosti, zákonem ber–dej.“ S touto sociálně ekologickou optikou pak v závěru autorka s nadějí tehdejšího alterglobalizačního hnutí konstatuje: „Daleko od lesku globálních médií tvoří obyčejní lidé dějiny nikoli tím, že by ve snaze porazit krutou říši mobilizovali zbraně, ale sami si organizují svůj život – své zdroje, kultury, ekonomiky – impérium chtějí porazit tak, že se k němu postaví zády, odmítnou jeho nástroje a jeho logiku, odmítnou jeho řetězce a diktaturu.“

Vandana Shiva: Demokracie Země. Spravedlnost, udržitelnost a mír. Broken Books, 2016. 244 stran, 299 Kč. K dostání na brokenbooks.cz.

26.11.2023 -jk-

Teorie Recenze