Jak to aktuálně vypadá se známou athénskou radikální čtvrtí po policejních útocích a snaze gentrifikovat ji?

Krátce před svítáním 9. srpna 2022 se policie přesunula do srdce Exarchie, známé athénské vzpurné čtvrti. Rok poté je centrální náměstí Plateia Exarcheion stále okupováno policií a probíhá boj o tuto historickou oblast. V sázce je víc než jen budoucnost Exarchie. V pokrizovém Řecku je tato čtvrť jen jednou z front širšího boje za veřejný prostor a autonomii.

V srpnu loňského roku se policie přestěhovala na dvě místa v Exarchii: Plateia Exarcheion, malé centrální náměstí, a Strefi, nízký zalesněný kopec. Na prvním z nich je již dlouho plánována stanice metra. Druhé z nich město Athény předalo soukromé společnosti k přestavbě. Oba prostory jsou jedinými otevřenými veřejnými místy v hustě zastavěné čtvrti s úzkými uličkami. Lidé budou mít na tato místa v příštích letech omezený nebo žádný přístup. V krátkodobém horizontu to znamená silnou a nepřetržitou přítomnost policie. Kromě toho se jedná o významné kroky v rámci gentrifikace historické komunity.

Když dnes jdete na Plateia Exarcheion, vidíte na každém rohu nepřetržitě hlídkující skupiny policistů. Pohled, který byl před několika lety nemyslitelný. Exarchia byla po desetiletí po celém světě známá jako centrum radikální a anarchistické politiky – vzácná enkláva solidarity a svobodného projevu v evropském hlavním městě. Protože však byla epicentrem radikální politiky a odporu proti státu a kapitalismu, stala se středem pozornosti policie. Pokud je Exarchia skutečně revoluční baštou, byla vždy obléhaná. Je však zřejmé, že současný zásah je jiný. Jde o vyvrcholení několikaletého tlaku na anarchistický a antiautoritářský prostor, který začal za levicových koaličních vlád SYRIZY (2015–2019) a pokračuje za vlády pravicové Nové demokracie pod vedením premiéra Kyriakose Mitsotakise. Četné squaty, sociální centra a solidární iniciativy byly napadeny a vystěhovány, což jde ruku v ruce s omezováním práva na protest a stávku a neustálým zvyšováním počtu fízlů v posledních letech.

I když je stálá přítomnost policie v centru Exarchie v některých ohledech znepokojivá, je méně nebezpečná než budoucnost, kterou předznamenávají stavební práce. Tyto projekty dále posílí dvojici ekonomických sil, a to realitní bublinu a nekontrolovaný cestovní ruch. Poté, co se během krize zhroutil trh s nemovitostmi a oživil cestovní ruch, Athény se náhle proměnily v jednu z největších investičních příležitostí v Evropě. Všude vyrůstají nové bytové domy a staré se renovují. Investice do nemovitostí a cestovní ruch se spojily a způsobily nejvýznamnější nárůst krátkodobých pronájmů v Evropě. Exploze bytů přidávaných na platformy, jako je AirBnB, nabrala na konci roku 2010 na obrátkách a pokračuje v nezmenšené míře. Prudce rostoucí nájmy a ceny nemovitostí nutí lidi k odchodu. K tomu se přidává nebezpečí, že lidé budou nuceni opustit své domovy kvůli dluhům. Nebezpečným dědictvím krize je hromada nedobytných dluhů, které lze prodat investičním fondům, což zase může vést k vystěhování kvůli malým dluhům a vstupu dalších levných nemovitostí na trh.

Časté a nikoli přehnané tvrzení v diskusích kolem životních nákladů poukazuje na to, že lidé musí platit nájemné ve výši 300–400 eur z platu, který tvoří často ne víc než 600–700 eur. V samotné Exarchii se ceny bytů od roku 2017 zvýšily o 126 %. I když peníze mnohé lákají, je zřejmé, že odvětví krátkodobých pronájmů jde typickou cestou kapitalistického rozvoje. Pronajímatelé zabírají stále větší část trhu; studie z loňského roku odhaduje, že více než 20 % nabídek pronájmů v Athénách vlastní lidé s 6–20 nemovitostmi.

Exarchia nikdy nebyla nejlevnějším místem k bydlení v Athénách, ale tímhle tempem bude její centrum, stejně jako většina centra Athén, nedostupné pro všechny, kteří nepatří do vyšší střední třídy či skupiny přijíždějících turistů. Kombinace státního tlaku a ekonomických sil hrozí, že se charakter Exarchie zásadně změní. Řecký stát by se tak zbavil trnu ve svém oku a kapitál by získal nový terén, který by mohl využívat.

Exarchia nebude muzeem

Takový vývoj nebyl překvapením a nezůstal bez odezvy. V poslední době bylo založeno několik skupin na obranu Exarchie a kopce Strefi a za odmítnutí metra. Tyto a další skupiny, které nasadily různé taktiky, vedly v uplynulém roce pokračující obranu Exarchie.

Na podzim a v zimě se konalo mnoho velkých demonstrací. Na největší z nich, která proběhla v září, se sešlo několik tisíc lidí a v Exarchii došlo k výrazným střetům s pořádkovými silami. Policejní přítomnost kulturu odporu nepotlačila a střety s okupační policií pokračují jako vždy i zde. Skupiny protestujících se pravidelně stavěly před ploty na Plateia Exarcheion a občas bránily v práci na metru. Samoorganizované festivaly a akce zmobilizovaly hudbu a divadlo a přivedly další lidi. Byly podniknuty pokusy o právní napadení projektů u soudů a u Státní rady, ale s omezenými výsledky.

Jako každá kampaň se i tato setkala s kritikou. Text, který se objevil v květnu, poukazoval na nedostatek fyzického odporu proti první policejní operaci v srpnu loňského roku a tvrdil, že protesty, pochody, petice a shromáždění jsou pouze tradičním repertoárem akcí a neodpovídají adekvátně nové hrozbě. Pověst Exarchie může být také součástí její zkázy. Její pověst rebelské čtvrti podporuje gentrifikaci a přitahuje turisty a podněcuje lidi k přesvědčení, že udržování této pověsti je dostatečným cílem. Exarchia byla po mnoho let stejně živá jako kdykoli předtím díky nesčetným politickým kolektivům, squatům a projektům a častým střetům s policií. Přesto je cítit odklon a nedostatek celkového směřování a perspektiv této radikální čtvrti. Bez revolučního kontraprojektu pro tuto čtvrť se jeví státní plán jako jediný dlouhodobý návrh.

Vedle otevřených a veřejných forem odporu sehrála svou roli i přímá akce. V dubnu letošního roku anonymní skupina prohlásila, že přestřihla elektrické vedení a sabotovala reflektory a kamery používané pro práce na kopci Strefi. Další obtížnou otázkou je, jak se postavit rozšíření krátkodobých pronájmů bytů. Tato nová výzva bude vyžadovat vývoj taktiky. Běžným způsobem, jak jim přímo čelit, bylo označovat známé byty slogany nebo na ně házet barvu a zároveň vyřazovat bezpečnostní kamery a poškozovat fasády. Terčem útoků se stávají také podniky, které jsou považovány za ty, které podporují proces gentrifikace.

Z ulic na pláže

Obyvatelé Exarchie nejsou v boji na obranu své čtvrti před ekonomickými silami, které rychle mění podobu Řecka, sami. Kombinované dopady investic do nemovitostí, privatizace a nekontrolovaného cestovního ruchu se projevují v celé zemi.

Starosta Athén Kostas Bakoyannis (synovec premiéra Mitsotakise) během svého funkčního období zasáhl do mnoha veřejných prostranství. Někdy, jako například v případě jeho vlajkové lodi, jíž je přestavba hlavních athénských tříd, se jednalo o nákladná a kontroverzní fiaska, která často zahrnovala předání veřejného prostoru soukromým společnostem. Zatímco obyvatelé nadále brání kopec Strefi, severněji probíhá v parku Drakopoulou obdobný proces, na němž se podílejí některé ze stejných soukromých společností. Letos v létě se další místní skupina zmobilizovala na obranu tohoto parku, o který se obyvatelé starali během let zanedbávání ze strany magistrátu, ale který je nyní předáván soukromému sektoru. Bakoyannis tyto snahy vždy rámuje jako pokusy o zlepšení života Athéňanů; obecně to ale vypadá jako úklid a privatizace města s cílem zlepšit ho coby turistický produkt.

Šíření tohoto ekonomického modelu se projevuje nejen ve městech. V posledních letech byly v Řecku opakovaně překonány rekordy v cestovním ruchu. V loňském roce navštívilo Řecko více než 27 milionů lidí, což je více než dvojnásobek počtu obyvatel země. Malým obcím hrozí, že budou zahlceny. Kromě zvýšené poptávky po krátkodobém ubytování vytváří tento příliv turistů tlak na úsporami zmítanou infrastrukturu. Podněcuje podniky, aby v krátkozrakém spěchu maximalizovaly své prostory a zisky a užívaly si tohoto boomu.

Na pobřeží to má podobu hotelů a barů, které si na veřejných plážích umisťují vybavení a vybírají poplatky za jeho používání. Omezená a slabá regulace těchto podniků vedla k tomu, že velké části pobřeží byly fakticky zprivatizovány. Obyvatelé několika ostrovů se začali bránit. Od července se mobilizují výbory obyvatel, které se snaží získat zpět své právo na půdu. Hnutí za svobodné pláže, které začalo na ostrově Paros a rozšířilo se i na další ostrovy, se postavilo proti majitelům podniků a požadovalo právo na přístup k této veřejné půdě. Mobilizace již přinesla určité úspěchy. Podnikatelé uvolnili pláže a vláda slíbila, že konečně začne jednat. Obyvatelé svými protesty začínají pomalu získávat zpět místa ztracená kvůli turismu a nekontrolovanému kapitalistickému růstu.

Exarchia je v současnosti Řecko v mikrokosmu. V době, kdy se zdá, že všechny pokrokové síly jsou v rozkladu a všechny pokusy o odpor ustrnuly na mrtvém bodě, probíhá rychlá transformace řízená státem a kapitalismem. Lidem je odebírán přístup k bytům, veřejným prostranstvím, plážím a celým čtvrtím, aby se podpořil ekonomický model, který je oslavován jako zázračné překonání krize a z něhož těží jen malá část domácích a mezinárodních elit, zatímco kvalita života těch, kteří zde žijí, se snižuje. Vypracování účinné reakce a alternativy bude dlouhý a náročný proces. Taková reakce je potřebná od ulic Exarchie až po pláže Egejského moře.

Zdroj:
https://freedomnews.org.uk/2023/08/10/exarcheia-a-year-of-occupation-and-the-struggle-for-public-space/

Související odkazy:
Řecko: Těžkooděnci opět řádí v Exarchii
Hlasy z Notara 26 (V.)
Řecko: Zákeřnost mocných
Exarchia: trochu jinak slavené výročí
A3: Zadupat alternativu do země

1.9.2023 Neil Middleton

Represe Ze světa Ekonomika