Tradiční shrnutí předchozího roku z pohledu organizovaných anarchistů a anarchistek

Stejně jako v předchozích letech přinášíme přehled našich aktivit za uplynulý rok. Ten loňský byl vskutku prazvláštní, jelikož jsme se zjara díky epidemii nemoci covid-19 ocitli v situaci, kterou od vzniku Anarchistické federace (AF) v roce 1995 nepamatujeme. Omezené možnosti setkávání, zavřené kluby, knihkupectví a hospody, uzavřené hranice, o rok odložený Anarchistický festival knihy, minimální možnosti distribuce anarchistických tiskovin… Ale kapitalismus nás dál drtí a stát dál pronásleduje. A i my dál toužíme po světě bez diskriminace, vykořisťování, nerovnosti a nepřirozených autorit.

AF je členskou sekcí Internacionály anarchistických federací (IFA). Žel situace neumožnila žádná přímá setkání v rámci této platformy. Zato mezinárodní spolupráce, stejně jako mezi kolektivy tady i v rámci samotné federace si vyžádala rozsáhlejší osvojení bezpečných nástrojů pro komunikaci a koordinaci diskusí a aktivit. Co se týče pravidelných sjezdů Anarchistické federace, ten jarní v Hradci Králové jsme stihli takřka na poslední chvíli, u podzimního bylo jasné, že by nebyl reprezentativní, a tak se v Praze místo něj konalo jen pracovní setkání členů a členek AF.

Výjimečná situace

Pandemie nemoci covid-19 ukázala neschopnost států a bezohlednost kapitalismu, na druhou stranu, hlavně ze začátku, nešlo nevidět spontánní projevy solidárního chování a zdola vycházející vzájemné pomoci. Právě na tyto projevy jsme se zaměřili a někteří z nás se do nich přímo zapojili, ať už to bylo šití roušek, volnočasová solidarita, kampaň za neplacení nájmů v nepříznivé situaci pandemie, podpora zdravotnicím, pomoc lidem bez domova v rámci kolektivů Food not Bombs (ten plzeňský pořádal i protestní akce proti dehumanizujícím výrokům zástupců města vůči bezdomovcům), nové formy benefičních akcí či nové aktivity aktivistických skupin. Sledovali jsme i to, jak se nespokojenost kanalizuje směrem k popírání a konspiracím. Vydali jsme stručný obrázkový návod na výrobu roušek. Vedle toho jsme se tématem zabývali, ať přímo či okrajově hned v několika číslech nástěnných novin A3. Na našem webu jsme přinášeli zamyšlení o potřebě pomoci (nejen v souvislosti s koronavirovou krizí) těm nejslabším jak u nás, tak například v uprchlických táborech nebo v prostoru okupované Palestiny. Informovali jsme o dění v zahraničí – jak se v Itálii projevuje hlad, když lidem dochází peníze a potraviny; jak řecký stát zneužil koronavirové krize k zákroku proti samosprávné továrně Vio.Me; jak z pohledu anarchosyndikalistů kolabovalo italské zdravotnictví kvůli dřívějším reformám a škrtům v této oblasti; jak zareagovali zapatisté na územích jejich autonomie; nebo jak se projevovala akční sousedská pomoc ve Francii.

Autonomní prostory

V červnu jsme se rozloučili s žižkovským infoshopem Salé, který byl po mnoho let zázemím pro pražské anarchistky a anarchisty. I když nás s tímto místem pojí mnoho vzpomínek a měli jsme možnost zde organizovat mnohá setkání, diskuse, promítání apod., není třeba truchlit. V Praze byl již v říjnu oficiálně otevřen nový prostor velmi podobného charakteru – infoPavlač, kde je možné zakoupit anarchistické tiskoviny, najíst se, podívat na film, nahlédnout do knihovny či se účastnit nějaké benefiční akce. Dále se na Žižkově letos rozjel obchod Roleta39 provozující také e-shop, který nabízí publikace Nakladatelství AF a stal se tak jejich předním distribučním místem. V Brně jsou zase naše tiskoviny k sehnání ve spřátelené družstevní kavárně Tři ocásci.

1. máj

Koronavirové krizi jsme se věnovali také ve svém prohlášení k 1. máji, a to zejména z třídního pohledu a dopadu na pracující. Vedle toho jsme zveřejnili také prvomájovou výzvu Mezinárodní asociace pracujících. I když jsme žádnou veřejnou akci neavizovali, pražská skupina AF se postarala o položení květin u pamětní desky prvního prvomájového setkání radikálního dělnictva na Střeleckém ostrově. A jako vždy jsme neopomněli informovat o radikálních oslavách Svátku práce v různých koutech světa.

Klimatická spravedlnost

Aktivní zapojení do boje za klimatickou spravedlnost se stalo jednou z našich priorit i v roce 2020. A vzhledem k tomu, že je dopřáváno sluchu fosilní lobby, je nesporné, že půjde o jedno z předních témat i v následujících letech. Jako jednotlivci jsme se zapojovali do různých akcí klimatického hnutí, například 23. ledna, když se v Praze konalo shromáždění vyjadřující rozhořčení nad přístupem australské vlády k tamním požárům, při protestních akcích proti firmě Shell nebo na demonstraci za rychlý a spravedlivý konec uhlí. Rozhodně jsme nechyběli u blokády dolu Vršany, která byla vyvrcholením letošního Klimakempu. V prosinci AF spolupořádala demonstraci na podporu okupace Dannenrodského lesa, kde její zástupce vystoupil s projevem popisujícím policejní násilí, které mělo zlomit blokádu likvidace vzácného ekosystému.

Hnutí za klimatickou spravedlnost se stalo hlavním tématem jediného čísla anarchistické revue Existence, které v roce 2020 vyšlo. V něm jsme představili různé skupiny, které se klimatu věnují. Propagovali jsme knihu o klimatickém hnutí Vzpoura proti zkáze, kterou vydalo nám blízké nakladatelství Neklid. Boje za klima jsme se dotkli hned v několika číslech nástěnných novin A3 a podpořili jsme nesouhlas s rozšiřováním ruzyňského letiště. Na svém webu jsme pak navíc informovali o klimatických akcích a projektech v zahraničí, např. v Kanadě, Polsku či Brazílii.

Podpora rojavské autonomii

Někteří z nás se nadále zapojovali do činnosti Výboru na obranu revoluce v Rojavě (VORR), který např. vydal prohlášení k druhému výročí turecké okupace Afrínu a k osmému výročí rojavské revoluce, zorganizoval vzpomínku na Şevgera Araa Makhna. Šířili jsme mezinárodní výzvy crowdfundingové kampaně Voda pro Rojavu, Rojavské univerzity, mezinárodního akčního týdne Povstaňte proti fašismu!, kampaně 100 důvodů Kurdského ženského hnutí v Evropě proti vraždění žen režimem tureckého prezidenta Erdoğana. Vedle způsobů, jak dále podpořit revoluci v Rojavě, jsme přinesli překlady rozhovoru se členem Devrimci Anarşist Faaliyet, prohlášení internacionalistické kampaně RiseUp4Rojava, textu o kořenech tureckého fašismu, analytického rozhovoru s mezinárodními dobrovolníky-anarchisty bojujícími v Rojavě.

Proti represi

Za jednu ze samozřejmostí anarchistického hnutí považujeme podporu stíhaným anarchistům a anarchistkám. Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu se dlouhodobě zaměřujeme na represe v bývalém východním bloku, i v roce 2020 jsme informovali o kauze Síť, kde padly první nesmyslné rozsudky. Vzápětí jsme vydali výzvu k solidárním akcím a pozvánku na demonstrace v Praze a Brně a benefiční koncert v Hradci Králové. Na té pražské se s námi podílela i iniciativa Limity jsme my. Zapojili se také anarchisté v Olomouci. V červnu jsme se pak v Praze účastnili demonstrace na podporu ruských politických vězňů Julije a Viktora. Během roku jsme dál informovali o fake news spojených s kauzou, o aktuálním dění v jejím rámci a o moskevském protestu, který napadla policie.

Další zemí, na kterou jsme se zaměřili, bylo Bělorusko, kde lidé povstali proti tamnímu diktátorovi. Došlo na zatýkání, jemuž čelili i anarchisté. Nejprve šlo o čtyři anarchisty, mezi nimiž byl i Igor Oliněvič, autor knihy Jedu do Magadanu, kterou v roce 2014 vydalo v češtině naše nakladatelství spolu s Antifašistickou akcí. Zveřejnili jsme otevřený dopis na jejich podporu, jehož spoluautorem byl náš běloruský kamarád Mikola Dziadok, kterému jsme vydali v roce 2018 český překlad jeho knihy Paralelní svět v barvě. Chvíli nato jsme museli informovat o jeho zatčení a mučení. Připojili jsme se tedy k výzvě k týdnu solidarity s anarchisty a antifašisty z Běloruska ve dnech 23.–30. 11. 2020, při té příležitosti jsme zveřejnili ukázku z Mikolovy knížky a přehled projevů solidarity, které se v rámci akčního týdne uskutečnily.

Mimo to jsme přinesli informace o zatčení spoluzakladatele Anarchistů proti zdi Jonathana Pollaka, o trestu smrti pro tři mladíky v Íránu nebo výzvu Mezinárodní asociace pracujících k solidaritě s chilskými vězni. A neopomněli jsme okomentovat pět let od policejní razie, která byla mediálním vyvrcholením takzvané operace Fénix.

Proti rasismu a fašismu

Rok 2020 je v globálním měřítku spojen s hnutím Back Lives Matter a protesty proti policejnímu násilí. Přivítali jsme, že protesty se přenesly i k nám, a svou účastí jsme v Praze 6. června podpořili demonstraci proti rasismu a policejnímu násilí „Nemohu dýchat“ a obdobnou akci o týden později.

Dále jsme se přidali k výzvě na podporu vídeňského autonomního centra EKH proti útokům tureckých fašistů a k výzvě maďarských antifašistů a antifašistek „Vykrádači hrobů, táhněte!“. Někteří z nás na začátku srpna navštívili v Praze tradiční letní turnaj „Fotbalem proti rasismu“. Na našem webu jsme se také věnovali zoufalé situaci uprchlíků, kteří zamířili do Evropy a skočili v lágru Moria, solidárním projektům v Řecku na jejich podporu, jakým byl například athénský uprchlický squat Notara 26, a snaze státu o jejich likvidaci.

Za práva žen a sexuálních menšin

Nešlo si nevšímat strukturálních útoků na ženská práva, a dokonce na jejich holé životy, a tak jsme se věnovali protestům proti femicidě a jejich násilnému potlačování v Mexiku, femicidě v Turecku či předvolebnímu honu na homosexuály v Polsku. Informovali jsme o protestech žen v posledně jmenované zemi i o projevech solidarity, které jim byly od nás směřovány. Navíc jsme vydali tematické číslo svého nástěnného měsíčníku A3. Někteří z nás se účastnili akcí u příležitosti Mezinárodního dne žen, které proběhly v Praze, Brně a Liberci.

Podpora squatingu

Dlouhodobě je nám trnem v oku skutečnost, že vedle sebe existují prázdné domy a lidé bez domova či prostor ke společným aktivitám. Podporujeme tedy různé squaterské aktivity a některých z nich se přímo účastníme. Takovými byla například hudební party v prostorách dlouhodobě chátrajícího nádraží Praha-Vyšehrad nebo promítání v dočasně obsazeném prázdném domě. Na webu jsme pak informovali o represích vůči squatům v zahraničí, jako byl Rigaer94 v Berlíně či Terra Incognita v řecké Soluni.

Nezapomeneme

Stejně jako v minulých letech se konalo několik tryzen za antifašistu Honzu Kučeru zabitého v roce 2008. Museli jsme žel zveřejnit hodně nekrologů zahraničních anarchistů a anarchistek. Vzpomněli jsme tak na Boba Kavanagha, Lucia Urtubiu, Stuarta Christieho, Alexeje Sutugu, Doris Ensingerovou a Davida Graebera. 11. října jsme se pak přidali k Intergalaktickému vzpomínkovému karnevalu, jenž byl věnován posledně jmenovanému, a to on-line setkáním se čtením Davidových textů a diskusí o nich a účastí na následném setkání na pražském Těšnově. Na webu a v Existenci jsme si také připomněli některé historické události a postavy, například výročí narození a úmrtí Viléma Körbera.

Ze světa odporu

Zahraniční sekretariát AF se v průběhu roku snažil na webu afed.cz informovat aktivitách anarchistů a anarchistek v různých částech světa, stejně jako o různých protestních hnutích. Zveřejnili jsme prohlášení íránských Anarchist Era Collective, rozhovor s anarchistou a Mapučem o antikapitalistické revoltě neprivilegovaných a utlačovaných Mapučů v Chile, rozhovor s Kafeh, anarchistickým hnutím v Libanonu či rozhovor s libanonským anarchistou o vzájemné pomoci. Psali jsme o největší generální stávce historie, která se konala v Indii, o Žlutých vestách ve Francii, o bojích gastarbaiterů tamtéž, o odporu proti fízlům v Mexiku nebo o solidaritě s uprchlíky v Německu.

Nakladatelství AF

Nakladatelství AF se nadále věnovalo vydávání měsíčních nástěnných novin A3 s texty Svět jen pro zdravé a bohaté?, Držet hubu a krok, Sociální karanténa, Moc a zisky za časů korony, Sucho v hlavách technokratů, Zpět v době kamenné, Zastrašovat a šikanovat, Covid, zisky a moc, Kdo za to může?, Ženy proti tmářství a Lidé jsou víc než byznys. Velké poděkování patří všem, kteří se věnují výlepu a dalšímu šíření A3.

Co se týče anarchistické revue Existence, druhé číslo roku 2019 na téma hausprojekty se nám reálně podařilo vydat až v roce 2020, kdy vyšlo pak už jen jedno číslo časopisu, a to na téma klimatické hnutí.

Ke konci roku 2020 jsme vydali dvě brožury, první o událostech v Bělorusku – Statě o revoluci, a druhou – Anarchismus pro začátečníky – coby stručný úvod do myšlenek anarchismu a praxe současného anarchistického hnutí. V plánu bylo vydat také diář na následující rok. Tento projekt jsme ale odložili, aby bylo více času a možností na jeho pořízení.

Žel nebylo mnoho příležitostí pro distribuci našich publikací, mezi ty ojedinělé se zařadily například hudební benefice pro FNB-Plzeň či pražský festival Riot over River. Recenzemi jsme přivítali vydání dalších knih, například titulů V kapitalismu. Proti kapitalismu. Za hranice kapitalismu od Johna Hollowaye, Anarchismus a jeho ideály od Cindy Milstein nebo Mikrofon je naše bomba.

Bez povšimnutí by také neměly zůstat naše profily na sociálních sítích – ten s takřka denními příspěvky na Facebooku, často aktualizovaný profil na Twitteru nebo jen s občasnými příspěvky na Instagramu.

Další rok

V roce 2021 bude zřejmě naše agenda dost podobná, i když před sebou máme nové výzvy, jako je například chystaná návštěva zapatistů v Evropě nebo sté výročí úmrtí předního anarchistického myslitele Petra Kropotkina. Půjdeme dál po cestě anarchie a uděláme, co můžeme.

Související odkazy:
AF 2019
AF 2018
AF 2016
AF 2015
AF 2014
AF 2013

19.1.2021 AF

ИФА