Anarchistická federace

Otevřený dopis na podporu běloruských anarchistů-revolucionářů

V Bělorusku se nedávno postavili lidé nenáviděnému režimu autokrata Lukašenka. Anarchisté tak činí již dlouhou dobu a jsou za to také stíháni.

zatčení

Co se stalo?

Dne 22. října došlo ve městě Soligorsk v Bělorusku k útoku na správní budovu Státního výboru pro soudní znalecké posudky a byly zapáleny automobily na parkovišti prokuratury Soligorské oblasti. V noci na 28. října došlo k zapálení policejní budovy v Mozyru. Krátce nato byla mozyrskými pohraničníky u hranice s Ukrajinou u vsi Zabozie v Jelské oblasti zatčena skupina anarchistů-revolucionářů: Igor Oliněvič, Dmitrij Dubovskij, Dmitrij Rezanovič a Sergej Romanov. Teď se nacházejí ve vazební věznici KGB v Minsku. Byli obviněni z terorismu spáchaného organizovanou skupinou (paragraf 289, odst. 3 Trestního zákoníku Běloruské republiky).

Anarchisté-revolucionáři

Všichni zatčení jsou už dlouhé roky nepřáteli fašistického státu a pravidelně byli vystaveni jeho represím.

Igor Oliněvič je anarchista z Minsku, bývalý politický vězeň běloruského režimu. V listopadu 2010 byl chycen tajnou službou v Moskvě a v květnu 2011 odsouzen na osm let odnětí svobody v nápravné kolonii se zpřísněným režimem podle paragrafu 218, odst. 3 (úmyslné zničení majetku) a 339, odst. 2 (skupinové výtržnictví). Byl propuštěn při prezidentské amnestii 22. srpna 2015. Ve vězení napsal knihu Jedu do Magadanu, která byla přeložena do několika jazyků. V roce 2013 udělil knize Běloruský PEN-klub cenu Františka Alechnoviče za nejlepší dílo napsané ve vězení. V roce 2016 dostal Igor cenu Viktora Ivaškeviče. Po propuštění žil v zahraničí a byl aktivně zapojený v anarchistickém hnutí.

Dmitrij Dubovskij je anarchista ze Soligorsku. V roce 2010 po něm bylo vyhlášeno pátrání v souvislosti s „kauzou běloruských anarchistů“. V listopadu 2010 se mu při pokusu FSB zatknout jeho a Igora podařilo utéct. Skrýval se deset let na území Ruska a Ukrajiny, zveřejňoval deník o svých cestách a byl aktivní v anarchistickém hnutí.

Dmitrij Rezanovič je anarchista z Gomelu. Byl zatčen 16. března 2014 po překročení ukrajinsko-ruské hranice v Kursku. Měl u sebe doklady na jméno svého bratra. Zatkli ho pro podezření z páchání diverzních akcí na území Ruska. FSB nedokázala najít dostatek důkazů pro tuto verzi a zahájila trestní stíhání podle paragrafu 332 Trestního zákoníku Ruské federace (překročení státní hranice Ruské federace bez platných dokladů opravňujících ke vstupu do RF). Byl držen v deportačním centru v Kurské oblasti. Dne 3. července rozhodl soud o deportaci Dimy z Ruska a současně ho odsoudil k zaplacení pokuty 15 000 rublů. Dne 25. července byl Dmitrij deportován do Běloruska. Zůstal aktivním anarchistou.

Sergej Romanov je anarchista z Gomelu. V roce 2013 byl odsouzen na dva roky odnětí svobody s podmínečným odkladem za to, že měl doma 14 gramů střelného prachu (paragraf 295, odst. 2 Trestního zákoníku Běloruské republiky). V roce 2014 byl Sergej odsouzen na šest let odnětí svobody, po odvolání byl trest snížen na pět let (paragraf 295, odst. 3 TZ BR). Na svobodu se vrátil v červenci 2019, na základě rozhodnutí soudu byl pod preventivním dohledem a nesměl například opouštět město a změnit bydliště, nesměl chodit do barů a restaurací, ani do obchodů a na místa, kde se nalévá alkohol, nesměl mezi 22. večerní a 6. ranní hodinou opouštět bydliště bez vážného důvodu, byl povinen jednou týdně se hlásit na příslušném dohlížejícím úřadě.

Všichni jsou už zralými osobnostmi s pevnými morálními zásadami a mají srovnané názory na život. Každý z nich je přesvědčený anarchista, jsou to lidé zasluhující naši úctu. Každý z nich bojuje za nové svobodné Bělorusko, kde nebude místo pro zvůli OMONu (zvláštních zásahových jednotek) a GUBOPiKu (Hlavní správy pro boj s organizovaným zločinem a korupcí) a ostatních silových struktur, kde nebude místo pro násilí namířené proti všem projevům svobody.

Proč je podporujeme?

Všechna obvinění povstaleckých anarchistů [z ohrožení zdraví a životů] vznesená státem jsou absurdní, cynická a naprosto lživá. Zatčení anarchisté se netají tím, že poškozovali majetek a prováděli sabotáže. To všechno jsou přímé akce, které rozhodně nemají za následek ani raněné, ani mrtvé lidi. O to nikdy neusilovali. Jako anarchisté-revolucionáři, kteří si vybrali cestu partyzánského boje, chtěli podpořit vzpouru běloruského lidu a připojit se tak k lidovému odporu. Zbraně jsou známkou toho, že se kluci vědomě vydali cestou radikálního a riskantního boje se státním terorem. Myslíme si, že použít zbraň je právem svobodných lidí, nejen rozběsněných silových struktur. Dnes je právě běloruský stát, opírající se o vojensko-policejní násilí vybudované, placené a řízené pomateným diktátorem, teroristickou strukturou. To státní struktury znásilňují ženy, mlátí penzisty, střílejí na neozbrojené lidi, mučí zatčené v policejních antonech a na samotkách, vpadají do bytů, rozbíjejí auta i bicykly, pustoší kavárny i obchody.

Nic takového anarchisté nedělají. Anarchismus je sebeorganizace, vzájemná pomoc a solidarita. Anarchismus není jen pouhou snahou být svobodný. Je to boj proti jakémukoli útlaku, boj za svobodu. Ano, podpalovali budovy a auta, ale právě ty, které jsou oporou režimu, a byly to jen objekty, ne lidé. Žádné oběti nebyly. Ano, jsou to povstalci a revolucionáři. Ale lid má právo na povstání, a tím spíš v zemi, kde nefunguje žádný demokratický mechanismus, zcela chybí spravedlnost a každý pokojný protest je násilně potlačen státem. Během několika měsíců bylo v Bělorusku zatčeno zhruba 17 000 lidí a zahájeno zhruba 1000 trestních stíhání. Za mřížemi je více než 100 politických vězňů. Dokonce za tu nejmírnější formu protestu, jakou je stávka, strká stát lidi za mříže.

Zákaz stávek, propouštění, represe a neplnění slibů ze strany vedení soligorského podniku Bělaruskalij (jednoho z největších výrobců minerální hnojiv na světě) vedly k tomu, že právě Soligorsk – město horníků a dělníků – vybrali anarchisté pro své přímé akce. Pro akce na podporu pracujících a k vyjádření solidarity s jejich požadavky.

Vyzýváme anarchisty, aby počkali s kritikou založenou na útržkovitých zprávách z výslechů kamarádů, které záměrně zveřejňují silové struktury. Čas ukáže a my s plnou odpovědností říkáme, že nová fakta o skupině běloruských revolučních anarchistů budou zveřejněna.

Vyjadřujeme plnou podporu zatčeným anarchistům a všem běloruským lidem, kteří povstali proti diktatuře a policejnímu násilí, a vyzýváme ke kampani za okamžité propuštění Igora Oliněviče, Dmitrije Dubovského, Dmitrije Rezanoviče a Sergeje Romanova a také všech politických vězňů v Bělorusku. Vyzýváme všechny, kterým to není lhostejné, k šíření informací, organizování solidárních akcí a jakéhokoli nátlaku na všechny struktury Lukašenkova režimu jak v Bělorusku, tak v zahraničí. Nezapomeňte, že nejlepší podpora je pokračování v boji, kterému zasvětili život věznění kamarádi.

Přátelé a spolubojovníci:
Kolektiv Prameň
Mikola Dziadok
Effekt Monro
Autonomní akce

 

Zdroj:
https://avtonom.org/news/otkrytoe-pismo-v-podderzhku-belaruskih-anarhistov-revolyucionerov


Verze pro tisk 8.11.2020 Zahraniční sekretariát AF

Píšou jinde

Podporujeme