Anarchistická federace

Děláme, co můžeme

Máme své sny a jdeme za nimi. Anarchistická federace vchází do nového roku.

AF

Anarchistická federace (AF) byla založena v roce 1995 a od té doby má stále stejný cíl – organizovat anarchisty a anarchistky toužící po překonání stávajících vztahů nadvlády a podřízení, které by vedlo k vytvoření svobodné, samosprávné a zdola organizované společnosti. Cíle máme dalekosáhlé, ale v praktické rovině můžeme realizovat své vize částečně už teď a tady.

Někteří z nás studují, většina pak chodí do práce nebo se pachtí za různými zakázkami, aby bylo co do huby, kde bydlet, a když se zadaří, tak také něco zbylo na pokrytí nákladů spojených s různými politickými i nepolitickými aktivitami. Jsme proti kapitalismu, ale cítíme se v jeho vleku, zaklesnuti do ekonomicko-sociálních vztahů, na něž máme ve skutečnosti pramalý vliv. Víme, že naše životy jsou ze značné části utvářené potřebami kapitálu, který nás považuje jen za lidské zdroje, které jsou nuceny se mu podbízet z důvodu holého přežití.

Přesto se nevzdáváme anarchistické vize, společnosti, kde bychom byli na základě volných dohod pány svých vlastních životů, kde bychom dávali dle svých možností a brali dle svých potřeb. A tak se snažíme, co to jde, vytvářet alespoň malé svobodné prostory, které stojí mimo kapitalismus, a pokud možno i proti němu. Děláme, co můžeme. Nechceme ale zbytky svých životů obětovat politickému aktivismu, chceme především žít. Proto je náš aktivismus jistým způsobem spojen s volností a životem. Promítá se do toho, jak utváříme naše komunity, jak se k sobě chováme, s kým navazujeme spolupráci, v jakých oblastech se angažujeme. Každý dle svých schopností, možností a konkrétního zájmu.

Víme, že svět trápí stovky a tisíce problémů, které mají většinou stejné jmenovatele – touhu po moci, ať už politické či ekonomické. Kapitalismus a autoritářství se snaží získávat nová území a udržovat moc a zisky na těch již dobytých. To pak s sebou nese sociální nerovnosti, vykořisťování, války, utrpení lidí i zvířat, drancování přírody, ničení klimatu, vymírání druhů, pošlapávání pracovních práv, rasismus, nacionalismus apod.

Rádi bychom byli na všech frontách, kde se neprivilegovaní perou za svá práva a vzpouzejí se moci. Rádi bychom podporovali všechny komunity, které bojují za svou autonomii. Rádi bychom vstupovali do všech zápasů, které považujeme za důležité. A že jich je. Rádi bychom o tom všem informovali. Rádi bychom všem bojujícím lidem tam dole ve všech koutech světa vyjádřili svou solidaritu, sounáležitost a lásku. Rádi bychom pomohli všem trpícím a nakrmili všechny hladové.

Nejsou nás tisíce, ale děláme, co můžeme. Nehodláme se nikomu zpovídat z toho, že se nevěnujeme zrovna tomu a tomu, že neinformujeme o tom či onom problému. Děláme, co můžeme. A nebudeme obětovat vlastní životy v naivní snaze spasit svět. My nechceme nikoho spasit. Nechceme za nikoho řešit jeho problémy. Nechceme nikomu říkat, co a jak má dělat. Nechceme si přivlastňovat cizí boje. Nechceme prosazovat sami sebe. Nechceme nikoho vést, stejně jako se nechceme nechat vést. Necháváme se inspirovat a sami chceme být inspirací, jak žít svobodnější život.

Máme své osobní i kolektivní touhy. Máme své životy. Váže nás přátelství, cítíme se být sobě navzájem soudruhy a soudružkami navzdory tomu, jak byl tento pojem předchozím režimem zdiskreditován, a tomu, že ho ve svých veřejných projevech zpravidla nepoužíváme. Jsou věci, které chceme dělat s druhými. Uvědomujeme si, že jako jednotlivci nejsme tak silní, jako když jednáme společně.

Organizace nám dává možnosti, které jako osamocená individua nemáme. Kapitalismus nás chce mít atomizované. Naší odpovědí je kolektivita, která respektuje svobodné individuum. Organizace je pro nás nástrojem rozvoje sebe samých, našich místních skupin a projektů, které jdou napříč regiony i kolektivy. Organizace pro nás není uzavření se do bubliny a hraní si na vlastním písečku, je pro nás příležitostí být otevření, podílet se na aktivitách jdoucích napříč různými skupinami a jednotlivci.

Děláme, co můžeme, a při svém konání máme vždy na mysli základní anarchistické principy, jimiž jsou rovnost, volnost a vzájemná pomoc. Je nám lhostejné, jestli pro někoho nejsme dostatečnými anarchisty či pro jiné představujeme nebezpečné extremisty. Rádi si vyslechneme kritiku a připomínky, svou politiku a konkrétní aktivity a spojenectví si ale budeme vždy tvořit podle svého, pokud možno na základě konsenzu uvnitř jednotlivých našich skupin, popřípadě federace jako celku.

Bylo by moc fajn být součástí masové revoluční organizace. Kdyby byly podmínky pro její vznik a existenci, bezesporu by již existovala. Neutápíme se v revolučních představách a skepsi nenaplněných přání. Boj je cesta. Nyní po ní jdeme v počtu několika desítek lidí. Někdo se přidá, někdo se odpojí a jde svou cestou. Možná nás ta cesta jednou spojí s miliony dalších neprivilegovaných. Možná ne. Hroutit se z téhle možnosti nebudeme. Dál půjdeme cestou anarchie a budeme dělat, co můžeme.

Pokud chcete jít na této cestě s námi, organizujte se, třeba právě v rámci Anarchistické federace.

Pokud se chcete dozvědět více o anarchismu, přečtěte si třeba brožuru Anarchismus pro začátečníky, kterou právě vydalo naše nakladatelství.


Verze pro tisk 13.1.2021 AF
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme