Anarchistická federace

Co nového v kauze Síť

Jak pokračuje zinscenovaný proces v Petrohradě a jak je na tom solidární kampaň.

soud

Jak informoval web avtonom.org, 26. května proběhla další část soudního jednání vedeného proti anarchistům a antifašistům v rámci tzv. kauzy Síť. Byla vyslechnuta tajemná svědkyně (byla schovaná a hlas jí byl zdeformován) s krycím jménem Kira Tatarinová. V materiálech případu je protokol o jejím výslechu tajnými policajty z ledna 2018, kde mluvila o Igorovi Šiškinovi, na kterém tou dobou už dva dny „pracovali“ vyšetřovatelé a už ho kvůli tomu také museli nechat ošetřit v nemocnici. Svědkyně tehdy vypověděla, že zná v Petrohradě celou „řadu anarchistických hnutí, jejichž cílem je změna stávajícího politického režimu násilnou cestou“. Nezná prý jejich jména, protože jsou „silně zakonspirovaní“. Tato zakonspirovanost jí ovšem nezabránila poznat a identifikovat jako člena „tohoto hnutí“ Igora Šiškina. U soudu ji navíc osvítila jakási dávná vzpomínka – a jako dalšího člena poznala Viktora Filinkova. Na otázku obhájce, jestli si události staré šest let pamatovala lépe před dvěma lety při výslechu na policii, anebo teď u soudu, odpověděla: „Teď si je pamatuju líp.“

A další květnový příspěvek ke kauze. Na 1. máje 2020 vyšel také na anarchistickém webu avtonom.org článek dvou penzenských novinářů, kteří se kauzou Síť zabývají od samého začátku. Věnuje se důkladnému rozboru zatím velmi nejasného případu tři roky starých vražd Arťoma Dorofejeva a Káti Levčenkové, o kterých začal psát liberální zpravodajský server meduza.io přesně v době, kdy proběhl soudní proces s penzenskými anarchisty a antifašisty v rámci kauzy Síť a chystal se ten petrohradský. Některým z nich jsou totiž meduzou tyto vraždy připisovány – jenže všechno stavějí na vyprávění jediného člověka (Alexeje Poltavce). Proti jeho tvrzení se dotyční věznění aktivisté ohradili a sami dokonce požádali policii, aby mohli poskytnout svědectví. Fízlové ovšem ohledně objasnění uvedených vražd žádnou skutečnou aktivitu nevyvíjeli a nevyvíjejí a zdá se, jako by šlo o diskreditační policejní kampaň, která má oslabit nebývale silnou veřejnou podporu lidem souzeným a odsouzeným v kauze Síť.

O této diskreditaci jsme informovali ZDE. Důležité pro nás bylo, že jsme zprostředkovali pohled našeho dobrého kamaráda, anarchisty a bývalého politického vězně Mikoly Dziadoka, pocházejícího z kulturního prostředí, kde byla kauza Síť zosnována. A je asi na čase udělat poznámku k jinému pohledu na věc, který se (na rozdíl od Mikolova názoru) objevil na webu českojazyčného ABC, protože je prý jeho současným tvůrcům „svým obsahem blízký“. Drážďanští soudruzi v něm předestírají úvahu o tom, že věznění aktivisté zpravidla nejsou žádní andílci a ideálně dokonalí hrdinové. Fajn, ale to už shrnul právě Mikola, a mnohem méně pateticky. Z drážďanského zamyšlení je ovšem patrné, že jeho autoři mají problém podpořit vyložené antihrdiny. To je koneckonců jejich věc, jen argumentace je místy srandovní…

Text se zabývá sexuálním násilím jednoho ze stíhaných, které se stalo důvodem ukončení solidární podpory Rupression, ale jak drážďanští soudruzi píšou v poznámce pod čarou: „Forma odvolání solidarity se nám zdá docela divná.“ Co na tohle říct? Solidární kampaň Rupression prostě svého času oznámila, že jeden z perzekvovaných Arman Sagynbajev už není mezi podporovanými, protože ženy, které kdysi obtěžoval, tyto informace zveřejnily včetně toho, že se Arman chová i nadále nepřijatelně prostřednictvím korespondence. Dále Rupression uvedla, že nebyl nikdy v hnutí nijak oblíbený, nicméně to v jeho podpoře jako mučeného politického vězně roli nehrálo. Nebo je „docela divné“, že i přes uvedené stanovisko Rupression aktuálně požaduje, aby byla Armanu Sagynbajevovi a Andreji Černovovi, u kterých se letos v zimě potvrdila tuberkulóza, poskytnuta náležitá odborná a bezplatná lékařská péče?

Dále se v drážďanském přípise pojednává o drogách a zmíněných vraždách, které na penzenské odsouzené aktivisty vytáhla FSB při vyšetřování i prostřednictvím meduzy.io. ABC z Drážďan zveřejnilo svůj diskusní příspěvek začátkem dubna, takže ještě neznali (výše připomínaný) článek dvou penzenských novinářů, kde jsou rádoby investigativní meduzovské texty důkladně rozporovány. V Německu tedy jen smutně konstatují, že solidární anarchisté napadají autory meduzy „za to, že dělali svou práci“. (To je mimochodem konečně přesvědčivá formulace – i kati, doktoři, fízlové nebo požárníci jen dělají svou práci.) Škoda, že při tak vysoko nastavené laťce nevyužili celý květen na to, aby svůj diskusní příspěvek korigovali nebo aspoň doplnili. Navíc když je od konce února k mání článek, kde jeden z odsouzených (Dmitrij Pčelincev) jasně řekl, že s vraždami nemá nic společného a že i všechny historky o drogách si vymyslela FSB. Jeho slovo má snad jinou váhu než slovo Poltavce v meduze?

Ostatně smysl diskuse o křehkosti solidarity nám v tomhle případě uniká, protože drážďanský text je postaven na tezi, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Není prý sice například jasné, jestli se kluci z Penzy podíleli na vraždách, ale v textu se v podstatě pracuje s policejně-mediální verzí o drogách i vraždách jako s hotovou věcí (o „drogách, udavačství, sexuálním predátorovi a vraždě“ se v Drážďanech nepíše jako o policejních argumentech). A zaznívá tu zásadní výčitka solidární kampani Rupression, že policajty nepředběhla a nenapsala na svůj web například něco jako: Arman Sagynbajev, narozen v Novosibirsku, přestěhoval se do Petrohradu, propagoval veganství, nikdo v hnutí ho nemá rád, choval se jako macho a sexuální násilník, navíc je hajzl jeden HIV pozitivní, zatčen začátkem listopadu 2017 v tzv. kauze Síť, mučen. Podpořit ho můžete následovně… Aby se prý každý mohl rozhodnout „k podpoře na základě vlastního úsudku“. No, v takhle navržené podobě by byla podpora stíhaných aktivistů jistě široká a solidární kampaň vyloženě účelná. Zvolí ji Drážďanští při výzvách k solidaritě s lidmi perzekvovanými v kauze Fénix 2?

Připomeňme ještě, že během solidární kampaně Rupression zastavila osobní podporu Igora Šiškina (protože přistoupil na policejní podmínky, doznal se k vymyšlenému obvinění a svědčil proti ostatním vyšetřovaným) a Armana Sagynbajeva (když byly zveřejněny informace o jeho násilném vztahu k ženám). Nicméně všichni souzení v kauze Síť jsou považováni za politické vězně, kteří byli navíc vystaveni mučení při vyšetřování, a požadavek, aby byli bez výjimky propuštěni na svobodu a na jejich místě se ocitli jejich trýznitelé, nadále trvá. S tím se také my členové a členky Anarchistické federace v Česku ztotožňujeme.

 

O kauze Síť jsme psali:
https://www.afed.cz/text/6784/policejni-stat-rusko
https://www.afed.cz/text/6787/airsoft-aneb-pripad-teroristu-z-penzy
https://www.afed.cz/text/6793/stop-muceni
https://www.afed.cz/text/6811/den-solidarity
https://www.afed.cz/text/6956/dokumentarni-film-sit
https://www.afed.cz/text/6958/podporte-obvinene-v-kauze-sit
https://www.afed.cz/text/7113/penza-rusko-vyneseny-rozsudky-v-kauze-sit
https://www.afed.cz/text/7127/rusko-fake-news-v-rezii-fsb
https://www.afed.cz/text/7129/solidarita-s-ruskymi-anarchisty
https://www.afed.cz/text/7134/svobodu-politickym-veznum-v-kauze-sit
https://www.afed.cz/text/7139/moskva-vsichni-jsme-v-siti


Verze pro tisk 6.6.2020 Zahraniční sekretariát AF

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy