Anarchistická federace

Vyšší vzdělávání v Rojavě

Rojavská univerzita žádá univerzity a akademiky z celého světa o podporu

Rojavská univerzita

Rojavská univerzita sídlící v téměř dvousettisícovém Kámišlí na severovýchodě Sýrie zveřejnila koncem července výzvu, v níž požádala univerzity a akademiky z celého světa o podporu. Cílem kampaně je zvýšení kvality výuky na univerzitě. Instituce uvítá jakoukoliv podporu (např. v podobě věnování knih do její knihovny, nabídky on-line kurzů pro její studenty a studentky nebo institucionálního partnerství). Rojavské informační centrum požádalo o rozhovor paní Gulistan Sido, která je odpovědná za vnější vztahy Rojavské univerzity, aby zjistilo více o univerzitě, jejích budoucích projektech a výzvách, jimž univerzita v současnosti čelí.

 

Můžete se nám představit?

Jmenuji se Gulistan Sido. Pocházím z Afrínu. Narodila jsem se v Aleppu. Tam jsem i studovala a později také ve Francii. Když v roce 2011 propukla krize v Sýrii, pracovala jsem pro Kurdský jazykový institut. Rojavská revoluce, která začala 19. července 2011 v Kobanê, přinesla změny v řadě oblastí. Jednalo se o společenskou revoluci, o ženskou revoluci, ale také o revoluci jazykovou. V jiných částech Sýrie se revoluce militarizovala, což vedlo k chaosu, který přetrvává dodnes a provází jej ničení páteřní infrastruktury země. V té době jsem pracovala v afrínském kantonu, kde jsme v roce 2013 založili první Kurdský jazykový a literární institut Viyan Amara[1]. Turecká invaze nás donutila z oblasti uprchnout. Následně jsem nastoupila na Rojavskou univerzitu v Kámišlí, kde jsem odpovědná za mezinárodní vztahy.

Můžete nám přiblížit historii Rojavské univerzity zde v Kámišlí?

Rojavská univerzita v Kámišlí byla založena v roce 2016. Jedná se o druhý pokus o založení instituce terciárního vzdělávání od počátku revoluce. V roce 2015 byla totiž založena první univerzita v Afrínu. Začali jsme s několika málo obory (původně pouze kurdský jazyk a literatura, zemědělství a petrochemické obory). Postupně přibyly další obory a univerzita začala růst. Brzy budeme otevírat například ústav arabského jazyka a literatury. Sepsali jsme směrnice a chartu, jež vymezuje základy našeho vzdělávacího systému a hodnoty, z nichž vychází. Univerzitu považujeme za plod revoluce, takže její fundamenty nemůžeme oddělit od revolučního procesu, který zde začal. Usilujeme o zlepšení našeho vzdělávacího systému také prostřednictvím kontaktů s dalšími univerzitami a seznamování se s tím, jak fungují. Přitom však nechceme rezignovat na naši místní kulturu, která je pro nás velmi důležitá.

Setkali jste se s nějakými komplikacemi? A jaká je současná situace?

Podmínky pro naši práci byly velmi obtížné, zejména v důsledku bojů a souvisejících bezpečnostních problémů. Krůček po krůčku jsme se přesto rozvíjeli. Přijali jsme studenty a studentky z Afrínu, kterým nebylo kvůli turecké invazi umožněno dostudovat. Přijímáme studenty ze všech regionů Autonomní oblasti severovýchodní Sýrie. Prozatím se sem od založení univerzity dostalo 1500 studentů a studentek. Počty zapsaných studentů a studentek se mění každý rok. Významný vliv na to má vývoj situace v zemi. V případě útoků mnoho studentů univerzitu žel opouští. Je pro ně nesmírně náročné pokračovat za takových podmínek ve studiích. Aktuálně registrujeme 250 absolventů a absolventek, zejména v oborech jineology[2], zemědělství či kurdská literatura. V budoucnu zvažujeme otevřít kurzy magisterského a doktorského studia. V této chvíli se nám však nedostává specializovaných odborných kapacit, které by mohly vyučovat. Profesoři a vysokoškolsky vzdělaní opustili v důsledku bojů zemi. Vyšší vzdělávání tedy zajišťujeme v rámci stávajících možností zejména díky lidem, kteří studovali v Aleppu či Damašku. Usilujeme o získání dalších vyučujících, neboť se jich stále zoufale nedostává.

Jak Rojavská univerzita funguje? Jak je organizována?

Jako každá instituce ustavená od začátku revoluce v Rojavě fungujeme na bázi rad a komisí. Rovněž pořádáme v každém semestru kongresy a všeobecná shromáždění, v jejichž rámci diskutujeme hlavní směřování a naše vzdělávací metody. Tyto diskuse využíváme i jako příležitost pro evaluaci našeho vzdělávacího systému. Funguje tu také nezávislá rada žen zaměstnaných na univerzitě. Držíme se vlastních postupů a rady, v níž rozhodujeme o věcech, které se nás týkají, a diskutujeme otázky, které nás tíží, bez přítomnosti mužů. Existuje rovněž autonomní studentská rada. Domníváme se totiž, že i studentům náleží významná role v procesu přijímání rozhodnutí o fungování univerzity. Každý ústav má zástupce z řad studentů, kteří zasedají v radách po boku profesorů. I přes některé komplikace a nedostatky na akademické úrovni jsme o smyslu našeho projektu přesvědčeni. Věříme, že je možné dosáhnout změny myšlení každé generace. Po pouhých čtyřech letech existence před sebou vidíme řadu výzev.

Jaké místo v systému vyššího vzdělávání mají různé jazyky, jimiž se v Rojavě hovoří?

V Rojavě existují tři hlavní jazyky: arabština, kurdština a asyrština. V naší společenské úmluvě jsme zakotvili, že se každá z etnických skupin může vzdělávat ve svém vlastním jazyce. Od úrovně základní školy klademe důraz na výuku jazyků. Každé dítě se učí ve svém mateřském jazyce, jsou zde ale také hodiny, v nichž se mohou učit jazyky ostatních. Nic takového systém starého režimu neumožňoval. V současnosti máme na univerzitě dva jazyky – arabštinu a kurdštinu. Usilujeme ale o další rozšiřování. A dveře jsou samozřejmě otevřeny i našim asyrským přátelům, pokud by chtěli založit institut pro jejich jazyk a literaturu. Myslíme na každého a naše dveře jsou také pro každého otevřené. Zásadní je umožnit každému studovat v jazyce, v jakém si přeje. Hodláme také zřídit institut místního folklóru, jenž by se věnoval shromažďování textů, pověstí, lidové slovesnosti a písní v každém z místních jazyků. Náš region je velice bohatý (co do rozličných kultur a jazyků) a naší povinností je vytvořit instituce, které tuto pestrost zdokumentují. Naším cílem je vytvoření vícejazyčného a multikulturního sytému, který zajistí reprezentaci pestré škály kultur našeho regionu. Jsme zde všichni velmi propojení. Žili jsme pospolu tisíce let a toto bohatství rozmanitosti nesmíme zanedbávat. Jde o kulturní bohatství, které musí být uchováno.

Jaké jsou vaše vztahy s dalšími syrskými univerzitami?

V samotné Sýrii nemáme vztahy s univerzitami v Aleppu ani Damašku, neboť syrský režim naši samosprávu neuznává. Strana Baath si ponechává vlastní mentalitu založenou na represi a potírání „těch druhých“; uznává pouze jediný národ, jedinou vlajku a jediný jazyk… Náš přístup je právě opačný, a proto je navazování jakýchkoli styků velmi složité. Náš model je založený na uspokojování potřeb společnosti jako celku. Univerzity v Aleppu či Damašku jsou uznanými institucemi, ale ve věci navazování partnerství s námi musí zohledňovat politický status naší oblasti. V našem případě však neexistuje úřední uznání ze strany syrské vlády, a proto nemáme oficiální partnerství se syrskými univerzitami. Existuje zde nesoulad v oblasti vzdělávacího systému či diversity. My jiné akceptujeme, jiní nás nikoli.

Nutí vás tato situace upírat zrak do větších dálek – za hranice Sýrie?

Jako vzdělávací instituce usilujeme o překračování hranic, o otevírání dveří a hledání nových cest. Chtěli bychom vytvářet partnerství s univerzitami, které sdílí naše hodnoty, hodnoty emancipace jako například osvobození žen, demokracii, multikulturalismus a sekulární vzdělávání. Na těchto základních hodnotách spočívá náš projekt, s nímž obcházíme různé univerzity po celém světě. Rojavská revoluce je již několik let pojmem zejména proto, že se náš region proslavil vzdorem vůči ISIS. Je však na čase, abychom představili rojavskou politickou zkušenost ve všech jejích aspektech, nejen v rovině válečné. Společenská revoluce a ženské osvobození jsou, stejně jako náš vzdělávací systém, stěžejními aspekty rojavské revoluce.

Nedávno jste zveřejnili výzvu žádající o podporu v mezinárodním měřítku. Můžete nám ji přiblížit?

19. července 2020, v den 8. výročí rojavské revoluce, jsme zahájili rozsáhlou kampaň za mezinárodní solidaritu. Naše výzva je adresována všem lidem v akademickém světě, kteří by nám mohli pomoci. Podpora rojavské rezistence znamená rovněž podporu vzdělávání. Za měsíc od spuštění kampaně jsme již získali velmi cennou podporu. Existuje silné hnutí mezinárodní solidarity a mnozí lidé nám chtějí pomoci. Ačkoli je současná situace značně komplikovaná i v důsledku pandemie covid-19, je pro nás stále velice důležité vidět ochotu pomoci nám. To nás úžasně posiluje a dodává nám odvahu a sílu vytrvat. Ráda bych tedy využila tento rozhovor i k tomu, abych všem vyjádřila svůj dík.

Jakou odezvu vaše výzva dosud měla?

V naší výzvě uvádíme několik způsobů, jak nám pomoci. První věcí, na které intenzivně pracujeme, je rozsáhlá sbírka knih a vědeckých článků, neboť naše knihovna se neobejde bez odborné literatury. Hlavní problém, jenž v této oblasti řešíme, je logistika, neboť jsme obdrželi četné dary z celého světa. Jakékoli publikace či zdroje jsou vítány. Mnozí akademici se nabídli uspořádat přednášky či semináře. Jsme rovněž v kontaktu s pracovními skupinami ohledně poradenství v akademických otázkách a zlepšování vzdělávacího systému. Obzvláště usilujeme o podporu v oblasti společenských věd a gender studies, neboť vbrzku hodláme otevřít institut, který se těmito otázkami bude zabývat [3]. Největší výzvou, které čelíme, je jazyková otázka. Ačkoli se naši studenti učí cizí jazyky, potřebujeme překladatele, kteří by napomohli učinit studijní materiály více dostupnými. K zajištění dalších kroků a zejména ke koordinaci různých forem pomoci zřizujeme pracovní komise pro různé formy solidarity. Brzy tedy budeme schopni sdělit více o tom, jak nám lze pomoci.

 

Přeloženo z anglického originálu publikovaného 3. září 2020 na webu Rojavského informačního centra.

Poznámky překladatele:
[1] Učitelka kurdštiny a revolucionářka Viyan Amara padla v roce 2013 poblíž Gire Spî během obrany Kobanê před džihádisty z Fronty an-Nusrá.
[2] Jineology neboli ženská věda je alternativou feminismu rozpracovanou původně vězněným lídrem Kurdské strany pracujících (PKK) Abdullahem Öcalanem. Více k jineology si můžete přečíst např. ZDE.
[3] Institut sociálních věd byl slavnostně otevřen 11. října. Více k tomu najdete ZDE.


Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy