Anarchistická federace

Zemřel Lucio Urtubia Jiménez

18. července 2020 skončil život legendárního zedníka, bankovního lupiče, padělatele a anarchisty Lucia Urtubii.

Lucio

Jako mladý aktivista padesátých let se v Paříži přátelil s André Bretonem a Albertem Camusem. Spolupracoval s legendární anarchistickou městskou guerillou Francisca Sabatého (El Quica), která chtěla svrhnout fašistický režim generála Franca. Kvůli financování boje za svobodné Španělsko vyloupil mnoho bank. Později se podílel na únosu nacistického válečného zločince „lyonského řezníka“ a následně agenta CIA Klause Barbieho.

Nejsilnějším obdobím života Lucia Urtubii byla však sedmdesátá léta. Nejprve plánoval položit ekonomiku Spojených států masovým paděláním dolarů, nápad se ale nelíbil Che Guevarovi, a tak se v roce 1977 zaměřil na cestovní šeky jedné z největších bank světa Citibank. Aby podpořil boj partyzánských skupin v Evropě a Latinské Americe, pustil do oběhu padělané šeky v hodnotě 20 milionů dolarů, což srazilo korporát na kolena. Svou životní dráhu obhajoval triviálně: „Jsme zedníci, malíři, elektrikáři – stát k ničemu nepotřebujeme. Skuteční podvodníci jsou banky. Vykořisťují vás, berou si vaše peníze a vedou všechny války.“ Lucio samozřejmě neměl při padělání cestovních šeků Citibank žádné morální zábrany. Motivací totiž nebyl osobní prospěch, nýbrž narušení samozřejmosti této mocné finanční instituce.

Lucio byl, je a bude inspirací pro mnoho lidí, pro údržbáře zavedených pořádků pak obávaným soupeřem. Albert Boadella, španělský herec, dramatik, zakladatel a ředitel nezávislé divadelní skupiny Els Joglars, kterému Urtubia v sedmdesátých letech pomohl utéct ze Španělska, ho popisoval jako „Quijota, který nebojoval s větrnými mlýny, ale se skutečnými giganty…“ Francouzský superfízl Paul Barril, který se v devadesátých letech zapletl do rwandské genocidy, označil Urtubiu za mozek podsvětí, který tahá za nitky mezinárodní zločinecké organizace anarchistů, jako moderní Monte Cristo, nebo za Moriartiho (zločinecký génius ze Sherlocka Holmese) globálního terorismu s přístupem k nekonečným finančním zdrojům mezinárodního anarchistického fondu, určeného k podpoře a financování terorismu a agitaci proti zavedenému pořádku po celém světě… Luis Joinet, vyšetřující soudce v posledním a největším procesu proti Urtubiovi veřejně zostudil komisaře Barilla prohlášením, že Urtubia představuje vše, čím by soudce rád byl. Joinet, který se později stal generálním advokátem nejvyššího kasačního soudu, tehdy pozval Uturbiu na večeři do Matignonského paláce, sídla francouzského předsedy vlády a nedávno s ním povečeřel přímo v Elysejském paláci.

Žádné z těchto slov Luciovu osobnost nevystihuje, určitě ne žvásty komisaře Barilla, který zjevně hrubě zveličoval jeho roli jako nejnebezpečnějšího zločince, kterého kdy potkal, aby si zvýšil šance na kariérní postup. Co se týče Boadellova přirovnání k Donu Quijotovi, Quijot byl šílenec a samotář, který odmítl uznat, že zlatý věk jeho snů pominul – a selhal. Lucio nicméně nebyl blázen ani samotář, dokázal držet krok s dobou, a dokonce přelstít technologickou úroveň světa – byl prostě úspěšný.

Joinetova slova jsou asi nejblíže. Lucio Urtubia Jiménez (1931–2020) byl člověk velkorysého ducha, který si cenil svobody a spravedlnosti nade vše, dokonce i nad vlastní život.

 

Zdroj: http://libcom.org/news/lucio-urtubia-jim-nez-legendary-life-22072020


V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy