Anarchistická federace

FNB-Plzeň s rouškou

Příběh jednoho z kolektivů Food not Bombs během nouzového stavu

FNB-Plzeň

Začátek nouzového stavu byl pro plzeňské Food not Bombs (FNB, Jídlo místo zbraní) hektický a přiměl nás k patrně největší mobilizaci od vzniku našeho kolektivu koncem roku 2011 (ve městě působily kolektivy FNB i dříve). Veškerou energii jsme zprvu soustředili na kritickou situaci našich strávníků z řad těch nejzranitelnějších, kteří se neměli kam zavřít do bezpečí karantény, postrádali zdroje k tomu, aby se zásobili potravinami, zajistili základní hygienu, roušky, dezinfekci či ošacení. Ve druhé polovině března nešlo skoro nic vyfárat, na ulici nepotkali téměř nikoho, u koho by mohli vysomrovat drobné. Zápasili s omezením sociálních služeb, po určitou dobu dokonce ztratili přístup k pitné vodě, když město odstavilo veřejná pítka a ochranky jim zakazovaly vstup na toalety obchodních center. Jako chronické oběti sociálního distancování si státem nově nařízený sociální odstup odtrpěli asi nejbolestivěji.

V březnu jsme zaznamenali jak značné personální posílení našeho kolektivu, tak intenzivnější dohled represivních složek – městské i státní policie. Na přítomnost jejich příslušníků jsme si už dávno zvykli, během prvních týdnů nouzového stavu jich však přijíždělo o poznání víc a hlavně státní policisté intervenovali mnohem bojovněji než obvykle. Bezdomovectví je v Plzni již po léta považováno především za bezpečnostní hrozbu, v čase karanténních opatření tato perspektiva nabyla absurdních rozměrů: bylo potřeba chránit Plzeňáky před nekontrolovaným šířením koronaviru lidmi bez domova. Domnělé porušení nařízení vlády o shromažďování měla na našich akcích zajistit zásahová jednotka se samopalem, legitimování členů našeho kolektivu i drobné strkanice.

Naší prioritou se tedy stala ochrana zdraví, relativního bezpečí a důstojnosti našich strávníků (zaváděli jsme strategie, „aby se zachovala jejich důstojnost, abychom zachovali jejich zdraví a ochránili je před policejní šikanou…“). Radikálně jsme změnili způsob výdeje tak, aby lidé nebyli nuceni postávat ve frontě, ale mohli v klidu sedět na lavičkách nebo si jídlo zabalit do batůžku a odejít, a abychom je nevystavovali přehnanému zájmu policejních příslušníků. Postupně, vlivem tíživé ekonomické situace začal počet strávníků citelně narůstat, v březnu jsme začínali na 60 až 80 porcích a dnes připravujeme již na 200 balíčků s hlavním jídlem. Chutné a nutričně hodnotné jídlo dokážeme připravovat pouze díky (na naše poměry) velkému počtu dobrovolníků a znatelnější solidaritě okolí. Konečně, nárůst zájmu veřejnosti o naše aktivity vnímáme jako pozitivní dopad této vleklé krize. Daří se nám získávat více surovin na vaření, máme další spolupracující obchod, který nám každý týden věnuje neprodanou a vyřazenou zeleninu a ovoce a obecně pozorujeme větší odezvu naživo i na sociálních sítích. Náš kolektiv od začátku nouzových opatření doprovází fotografka Iva Zimová, která připravuje fotografický dokument o tom, co pro naše strávníky znamená Food not Bombs.

Dostali jsme rovněž stovky roušek od městského dobrovolnického centra a dalších jednotlivců. Nově jsme během nouzových opatření začali poskytovat základní ošetření, sháněli jsme sterilní materiál, jako jsou obvazy a gáza, mastný tyl, dezinfekce. Vznikla skupina 12 lidí ochotných se v tomto druhu pomoci dále vzdělávat tak, abychom mohli vytvořit několik akčních týmů a zajistit udržitelnost této aktivity do budoucna. Tvoří se i menší skupina bezprahových pouličních „sociálních pracovníků“ pomáhajících doprovodem na instituce, návštěvami v nemocnicích, krizovou intervencí, přátelstvím.

Během nouzových opatření v reakci na nařízení vlády město Plzeň začalo plánovat a nakonec na jeden měsíc skutečně zřídilo denní stanové centrum a karanténu pro lidi bez domova. Tento projekt jsme pozorně sledovali od prvotních návrhů a členové našeho kolektivu se na různých úrovních a platformách snažili a snaží intervenovat a osobně se v dané věci angažovali a angažují. Veřejnost zaznamenala náš protest proti samotné myšlence zřízení prostorově segregovaného, nejasně koncipovaného, nezdravého a dehumanizujícího tábora a zřejmě i květnový článek v Deníku Referendum, na jehož vzniku se naši členové také podíleli. Bedlivě jsme sledovali každodenní fungování stanového centra, jsme v kontaktu s jeho obyvateli i po jeho zrušení a chystáme se v této otázce dále zapojovat – více se zájemci v dohledné době dozví z našich FB stránek.

Vedle našich letitých aktivit, jakými jsou například Veřejná šatní skříň, Bezpeněžní zóna či benefiční Sbírka knih, pěstujeme nově i vlastní suroviny na vaření. V dubnu jsme v rámci komunitních zahrad dostali k zapůjčení malé políčko a ačkoliv zdaleka ne všichni členové mají se zahradničením zkušenost (někteří vůbec žádnou), vrhli jsme se do toho po hlavě. Naši podporovatelé nám věnovali desítky sazenic a náčiní, čas od času dokonce v Plzni zaprší a ejhle, vono to fakt roste.

V neposlední řadě se víc otevíráme, se zájmem sledujeme různé iniciativy, čteme a přemýšlíme, jak vztahy, vazby a aktivity udržet a rozvíjet. Schůzujeme, chystáme velké plénum, přednášky, vzdělávací workshopy, návštěvy. A těšíme se, že nám to třeba vydrží. Jak už zaznělo jinde, není imunity bez solidarity.

Související články:
Solidaritu místo sběrných táborů
FNB dál pomáhá nejzranitelnějším
Jak to chodí ve Food not Bombs


Verze pro tisk 10.6.2020 FNB-Plzeň
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme

Benefit na FNB Plzeň

24. 7. 2020, Plzeň

Akce na podporu místního kolektivu Food Not Bombs …(více)

Pivo s K115

24. 7. 2020, Praha

Neformální posezení u piva (limošky nebo vína) v Bike Kitchen na Štvanici …(více)

DIY Publishing Workshop

29. 7. 2020, Praha

…(více)

Procházka po Žižkově anarchistickém

12. 9. 2020, Praha

Komentovaná procházka dějinami anarchismu na Žižkově …(více)

Neposlušné Brno

24. 10. 2020, Brno

První ročník Knižního festivalu radikální imaginace …(více)