Seriál snah zlikvidovat ostrov svobody a samosprávy na Žižkově prošel další epizodou, v níž si zahráli hlavní roli úředníci SŽDC.

Nestarající se vlastník budovy bývalé plicní kliniky, ÚZSVM, v urputné snaze nandat to nepřizpůsobivým mládežníkům a jejich programu přednášek, workshopů, koncertů a jazykových kurzů, se záměrně vyhnul zájmu magistrátu, jenž mohl zachovat budovu alespoň jako středisko neziskových organizací, a střelil ji Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Úředníci a úřednice SŽDC do poslední chvíle odmítali cokoli sdělit a v prvním oficiální vyjádření se dokonce nechali slyšet, že žádný projekt pro budovu Kliniky neplánují. Když náměstek Drmola ze SŽDC zjistil, že vše nepůjde tak hladce, jak si asi představoval, začal stupňovat útočnou rétoriku a zčistajasna se objevil plán na rekonstrukci budovy, z níž by se stal kancelářský komplex. Jako by jich v Praze už bylo málo. SŽDC je přitom jedním z největších majitelů nemovitostí v České republice, ostatně i ÚZSVM má v Praze přehršli prázdných a vhodnějších objektů. Zásadní je, že pro rekonstrukci objektu na kancelářské prostory je nezbytná změna územního plánu. Ta může trvat i dva až tři roky. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že zde nejde ani tak o kanceláře, jako o zničení samosprávného projektu autonomního centra, které je některým trnem v oku. Zejména těm, kteří neochvějně třímají prapor ideologie soukromého vlastnictví a údajné zákonnosti, i kdyby byla sebevíc na hlavu postavená.

Na středu 14. prosince avizovali úředníci SŽDC svou návštěvu v budově Kliniky. Kolektiv Kliniky tedy v předvečer uspořádal veřejné plénum o dalším postupu a vyzval své příznivce, aby ve středu ráno společně „uvítali zaměstnance a zaměstnankyně SŽDC“, kteří se údajně chystají k prvním krokům rekonstrukce objektu. Nakonec na společnou snídani dorazila skoro stovka lidí, kteří se následně bavili dalším programem, například promítáním o rebelce Pipi Dlouhé Punčoše. Asi desetihlavá úřední delegace se však dlouho k ničemu neměla. Údajně nemohla najít nářadí. Před budovou stála média a nad vším dohlížela bdělá policie.

Po desáté, tedy s hodinovým zpožděním, začala delegace s prohlídkou. Část tvořili zaměstnanci SŽDC a část externí pracovníci, celé to pak pan Čermák z právního oddělení generálního ředitelství SŽDC. Kolektiv Kliniky jim poskytl součinnost a budovu s nimi prošel. Delegace zaměřila všechny vnitřní prostory i zahradu, zkontrolovala rozvody elektřiny i vody a jedna skupinka se soustředila na požární bezpečnost. K dispozici měli od kolektivu Kliniky dostupnou dokumentaci, včetně platných revizí elektrických rozvodů, hasicích přístrojů atd. Návštěva trvala necelé dvě hodiny. Podle vyjádření pana Čermáka po skončení návštěvy byli zástupci SŽDC překvapeni skutečným stavebním stavem budovy, z čehož je patrné, co o ní věděli v době, kdy ji tak moc chtěli. Po letech chátrání nemůže být Klinika v dobrém stavu, a ani maximální možná péče dobrovolného kolektivu aktivistů na tom mnoho nezmění. Je otázka, zda SŽDC po návštěvě budovy nepřehodnotí své záměry, zvláště když před započetím rekonstrukce musí proběhnout změna územního plánu, o niž SŽDC zřejmě ještě ani nepožádala.

17.12.2016

Z domova Akce Squatting