Anarchistická federace

Tiša zemřela

V srpnu zemřela antiautoritářská aktivistka Tiša, feministka a anarchistka z Charkova.

Tiša

Její život byl ztělesněním jejích zásad. Nikdy netolerovala bezpráví a byla připravena bojovat za každého, kdo se dostal do potíží. Nezajímalo ji osobní pohodlí a bezpečí. Obětovala je bez váhání, když bylo třeba udělat správnou věc. Stejně tak se neváhala postavit muži, který bil svou přítelkyni, policii nebo ultrapravičákům. Olga "Tiša" Volková patřila k těm, co stály na počátku feministického pochodu v Charkově – v době, když to bylo ještě opravdu nebezpečné.

Její smysl spravedlnosti ji nezradil, ani když na Ukrajinu vtrhla ruská vojska. Tiša se připojila k Teritoriální obraně jako záchranářka. Rychle prošla výcvikem a zamířila do Charkovské oblasti. Tam se dostala pod nepřátelskou palbu a utrpěla otřes mozku.

Ve svém charkovském bytě zorganizovala stabilizační centrum, kde pomáhala vojákům i civilistům.

Tiša zemřela v srpnu na srdeční potíže. Žel jsme se o tom dozvěděli až nyní.

Se svolením její matky zveřejňujeme dopis, který Tiša napsala svému příteli poté, co byla poslána na frontu. Doufáme, že vám to umožní lépe ji pochopit.

„Je to opravdu důležité – myšlenky a pocity lidí, z toho se skládá život. Zdá se mi, že jsem se hodně změnila, vlastně mě válka změnila dost dramaticky.

Dnes jsem jela z města na pozice, dívala jsem se na ta pole, rozlehlá pole, na naši žlutomodrou vlajku, jako by skutečnost tvořila Ukrajina, a nic než ona neexistuje…

Ty slunečnice, stromy, jezera, chaty, ten prostor, svoboda, tváře lidí, tak milé a jasné, i když se samopaly v rukou – a milé a upřímné, a nebe – někdy tak jasné, že tě srdce bolí radostí, že existuješ a můžeš to všechno vidět, a pak se najednou na chvíli zamračí jako Taras Grigorovič, který se na tebe dívá z portrétu v kabinetu ukrajinského jazyka a literatury… a pomyslíš si – moje! Ne, ne tak docela… MOJE!!! Nikomu ji nedám, jsem tak chamtivá. Je to tak krásné a tak důležité, aby to zůstalo NAŠE, moje, není nic, co bych za to nedala, i svůj život, co bych si bez toho všeho počala se svým životem? Jak se podívám sama sobě do očí, jak poznám, někde v cizí zemi, že jsem dovolila zrůdám zkazit takovou krásu? Nemluvíme o tom, ale oba chápeme, že tak či onak riskuji svůj život, ale ani trochu toho nelituji a nebojím se toho, a nemysli si, že ti to mám za zlé. Jenže komu jinému bych měla takové tajemství říct, když ne tobě? Vím, že si ho necháš. Ne tato slova, ale tento pocit, rozumíš mu, je v tobě. Ať se stane cokoli, budu vědět, že můj život nebyl zbytečný, protože to nejdůležitější zůstane, to jediné, co nakonec stejně zůstane – vzpomínka. Cítím se teď jako drobek na zlomu tektonických desek dvou civilizací, hvězda v galaxii, kapka v oceánu – připadám si neuvěřitelně malá a bezvýznamná, ale JSEM a beze mě by to nebylo ono.

Možná jsem jen tečkou na obrovském plátně dějin, které se právě teď maluje, ale ať je ta tečka jakkoli malá – bez ní je obraz neúplný, něco mu chybí, když se podíváte pozorněji. Jsem ráda, že jsem tady, jsem na svém místě.“


Zdroj:
https://t.me/SolidarityCollectives

Související odkazy:
Ekologická platforma v boji proti invazi
Proč podporujeme kamarády na Ukrajině
Jak pomoci anarchistkám a anarchistům na Ukrajině a v Rusku
Solidarity Collectives pomáhají (IV)
Zbabělost evropského pacifismu
Zóna solidarity pomáhá
Medical Self-Defense Network
Solidarity Collectives pomáhají (III)
Zóna solidarity
Rusko: Nucená mobilizace bezdomovců
Ruslan Zinin: „Teď se všichni vrátíme domů!“
„Levičáci“ mimo Ukrajinu jsou zvyklí poslouchat jen lidi z Moskvy
Proč a jak Putin mobilizuje: impérium chce masakr za každou cenu
Čtyři měsíce v antiautoritářské jednotce na Ukrajině
Dva nekrology a jedna výzva
Solidarity Collectives pomáhají (II)
Nepolevujme v solidaritě!
Sbírka na auto
Když umře fašoun
ABC-Galicja pomáhá na Ukrajině
O lidi musí jít především
10 úděsných levičáckých argumentů proti ukrajinskému odporu
„Všude vidíte zkázu“
Solidarity Collectives pomáhají
Anarchisté a válka na Ukrajině
Malatesta o válce a národním sebeurčení
Anarchistické sabotáže v Rusku
Bořič mýtů o východní Evropě
Pátý měsíc v obležení
Maxim Butkevič
Solidarity Collectives
Rusko: Podvratné aktivity II.
Anarchisté a válka na Ukrajině
Sociální situace na Ukrajině
Válka na Ukrajině: Deset lekcí ze Sýrie
Bacha na antiimperialismus idiotů!
Chystají se popravy antifašistických „interbrigadistů“?
Ozbrojený odpor anarchistů proti Putinovi je revoluční nutností
Ukrajina znovu volá
Manifest Výboru odporu
Proč chce Finsko do NATO?
ABC Drážďany: pomoc zaslaná na Ukrajinu
Všichni jsme Ukrajinci: antifašistický vzkaz ze stínů CEE
Svoboda, rovnost, sesterství a bratrství nejsou prázdná slova
Nepovyšujme hesla nad životy lidí
Něco málo o naší četě
Na okraj jednoho prohlášení
Anarchisté a válka
Za pracující třídu… na straně Ukrajiny
Pramen: My a válka
Represe v Rusku a Bělorusku
„Díky za veškerou podporu“ (II.)
„Díky za veškerou podporu“ (I.)
Stojíme na straně demokratické společnosti!
Ukrajina: pracovní práva v době války
Z deníku extremisty
Rozhovor: Operace Solidarita na Ukrajině
„Skoro celou dobu sedíme doma, aby nám na ulici nedali povolávací rozkaz.“
Postoje k válce
A3: Nacionalismus je bratr války
Pět jmen
Shánějí se dobrovolníci na pomoc uprchlíkům v Polsku
Igor Volochov
Kyjev: Výbor pro odboj
Po boji nezůstane žádná země
Pohled z Ukrajiny a Ruska (II.)
Nebudu zabíjet své bratry!
Zima končí, přichází jaro: ruské protesty proti Putinovi a válce
Putin neprojde, Kyjev žije: co děláme na podporu Ukrajiny
Proti invazi, avšak bez pokrytectví
Nacionalismus patří na smetiště
IFA proti Putinově agresi
Ruští anarchisté o invazi na Ukrajinu
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
NE VÁLCE!
Proti anexím a imperialistické agresi
Válka a anarchisté: antiautoritářský pohled na Ukrajinu
Ukrajina mezi mlýnskými kameny


Verze pro tisk 31.12.2022 Zahraniční sekretariát AF

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy