Anarchistické První máje v Česku

Velmi stručné ohlédnutí za novodobou tradicí anarchistických oslav Prvního máje

S obnovením organizovaného anarchistického hnutí v Česku v létě 1989 byla oprášena i tradice anarchistických Prvních májů, které odkazovaly jednak k boji chicagských anarchistů za osmihodinovou pracovní dobu a pak k historii oslav, na nichž se anarchisté podíleli na přelomu 19. a 20. století. Ten první v roce 1990 pořádalo Československé anarchistické sdružení na tradičním místě – na Střeleckém ostrově v Praze. Anarchistické První máje se ovšem v jisté míře lišily od těch před sto lety – základní myšlenky a požadavky zůstaly stejné, jen přizpůsobené aktuální době, problémům a zkušenostem. Avšak zatímco kdysi tvořili většinu účastníků dělníci, nyní to byli především příslušníci subkultur a studenti.

Jedna ze zlomových anarchistických prvomájových akcí těchto let se odehrála v roce 1992, kdy asi pětistovka anarchistů a anarchistek vyrazila ze Střeleckého ostrova na pochod Prahou, připravena na střet s neonacistickými skinheads, kteří prohlásili, že akci napadnou. Ke konfliktu došlo na Letné a do té doby sebevědomí neonacisté poznali, že nejsou neporazitelní, přestože policie, jak v té době bylo zvykem, stála na jejich straně.

Po vzniku České anarchistické federace (ČAF, později ČSAF a nakonec jen AF) v létě roku 1995 se ujali pořádání prvomájových demonstrací její členové a členky a zároveň jim dali větší sociální rozměr. V letech 1997–98 se vedle pražských akcí sešli anarchisté i v Olomouci. V roce 1999 se na scéně opět objevili neonacisté se svou provokací, nahlásili svou demonstraci na tradiční místo anarchistických setkání, Střelecký ostrov. Na to reagovaly jednotně všechny anarchistické skupiny ve spojení s Antifašistickou akcí (AFA) a pokusily se neonacistickému srazu a pochodu zabránit. Důležitou roli zde ale sehrála policie, která se ten den ukázala být ochrankou neonacistů, kterým násilím vyčistila cestu jak od jejich aktivních odpůrců, tak i od přihlížejících lidí.

V následujících letech již anarchisté tolik nelpěli na tradičním místě 1. májů a své prvomájové akce pořádali i na jiných místech v centru Prahy, ale i v Brně či Bratislavě. Prvomájové demonstrace ožily pikniky před začátkem, tzv. samba-bandy, které udržovaly rytmus během pochodu, informačními panely, infostánky apod. Nejednou musely čelit bezdůvodným násilnostem a šikaně ze strany policie, např. v roce 2000, kdy policisté napadali a zatýkali přímo řečníky.

Od roku 2006 se První máje nesly v duchu antifašistických protiakcí a blokád, zatímco policie čistila neonacistům cestu. V roce 2008 přišla AFA s nápadem dát Prvnímu máji pozitivní charakter a pořádala i v několika následujících letech MAYDAY – Festival proti rasismu s tisícovkami účastníků, který se v letech 2012–13 změnil na Prvomájové akční dny. V dalších letech se vedle klasických anarchistických pikniků a pochodů konaly antifašistické blokády v Ústí nad Labem (2014), Brně (2015 a 2019) či Plzni (2018).

Poslední roky byly ve znamení poklidných piknikových setkání na Střeláku – vždy však v antikapitalistickém duchu.

Anarchie se poslední dobou možná moc nepromenádovala po náměstích, ale žije. Je čas to ukázat.
Od 11.00 se začneme scházet na pražském Střeleckém ostrově k tradičnímu pokecu, pikniku a připomenutí kořenů Prvního máje.
Kolem 13.00 vyrážíme na dlouho neviděný pochod Prahou – přes centrum směr Štvanice.
Na Štvanici u BikeJesus naváže koncert skvělých kapel.