Dva příspěvky z připravovaného prvomájového speciálu anarchistického zpravodaje Zdola.

Dva příspěvky z připravovaného prvomájového speciálu anarchistického zpravodaje Zdola.

Neslavíme, oslavujeme…

První máj je víc než pouhý „Svátek práce“. Je to den sociálního boje. Mnoho lidí se ptá: „Je vůbec nějaký důvod slavit?“ Odpovědět si dokáže asi každý sám. Není. Tíha vykořisťování a otročení se od chicagských událostí zmírnila minimálně. Kapitalismus se spolu s pseudokomunistickými ekonomickými systémy přetransformoval do nových podob, mnohdy daleko důmyslnějších a zákeřnějších. Boj o lidské životy se přesouvá do sféry úvah a tužeb. Za životy se dnes již neplatí potem a krví, ale vlastní svobodnou vůlí.

Každý, i nepatrný posun v cestě k spravedlivější společnosti byl vykoupen velkým utrpením i tisíci životů. První máj je vzdáním úcty těmto padlým spolubojovnicím a spolubojovníkům. Nejenom padlým na barikádách, ale i těm, kteří neunesli tíhu fyzického a psychického útlaku.

První máj je oslavou bojů minulých, současných i budoucích. Bojů probíhajících na pracovištích, školách, úřadech a v neposlední řadě v našich myslích. Položenou květinou a zaťatou pěstí zároveň.

Active Crew (VAP)

Náckové a První máj

První máj coby Svátek práce se v mnoha zemích institucionalizoval. Jde totiž o nejlepší způsob, jak ho zbavit jeho podvratného ducha. Oficiální oslava práce ale není bojem za její osvobození, odstranění vykořisťování a revoluční překonání kapitalistických vztahů. Jde o potvrzení práce coby „ctnosti“ neprivilegovaných, která jim umožňuje nechat se vykořisťovat a ještě na to být hrdí.

Takto pojatý „svátek práce“ přijali i různí nacionalisté. – Práce jako prostředek rozvoje národa. Rozuměj: práce ve prospěch národní buržoazie. A tak není s podivem onen ohromný paradox, kdy v den, který byl vykoupen životy několika popravených anarchistů, pochodují ulicemi stoupenci zcela protichůdných postojů, jakými jsou fašisté a neonacisté.

Jak na to reagovat? Můžeme se jim postavit, což jsme mnohokrát udělali a bylo to bezesporu správně. Na druhou stranu si tak ale necháváme První máj ukrást, jelikož oni jsou ti, kdo pochodují, a my ti, kdo blokují. Podporujme místní aktivity, které si v tento den vzaly za úkol se náckům v ulicích postavit (např. v Ústí nad Labem – více ZDE). Nedovolme ale, aby to byli právě fašisti, kdo mám určuje agendu tohoto dne. Vždyť je tolik příležitostí po zbytek roku jak proti zrůdnostem rasismu, nacionalismu a fašismu přímo či nepřímo bojovat.

ČSAF

Černo-rudý 1. máj 2014: „Lepší svět je možný“

Od 13.00 v Praze na náměstí Kinských
Více informací na webu 1maj.cz.

Související články na csaf.cz:
A3: Svátek práce: Je co slavit?
Kořeny 1. máje