Anarchistická federace

První máj 2018

Přehled letošních prvomájových akcí, jichž se účastnili anarchisté a anarchistky.

mayday2018

Každý rok si na Prvního máje připomínáme v Praze na Střeleckém ostrově první prvomájovou manifestaci, která se na tomto místě konala v roce 1890. Nejinak tomu bylo i letos. Anarchistická federace (AF) proto při té příležitosti zorganizovala na ostrově volné setkání, které mělo být jednak tradiční připomínkou 128 let staré události a toho, co k ní vedlo – boj chicagských pracujících za osmihodinovou pracovní dobu a následná poprava anarchistických aktivistů. Zároveň akce měla poskytnout prostor pro vzájemné setkání a neformální debaty a stát se výchozím místem pro další aktivity tohoto svátečního dne.

Střelecký ostrov

Po poledni se na Střelecký ostrov začali trousit první anarchisté a anarchistky. Po nějaké době se zde sešlo asi 60 lidí všeho věku, od důchodců po malé caparty. Příjemné slunečné počasí a stín zdejších stromů utvářely příjemnou piknikovou atmosféru. Zatímco postávající a posedávající účastníci anarchistického setkání v hloučcích debatovali, zahájil program svým vystoupením písničkář, který je již neoddělitelnou součástí těchto každoročních setkání na Sřeláku. Mezitím si mohli zájemci listovat materiály z produkce Nakladatelství AF. Novinkou, která zde byla k volnému rozebrání, byly nástěnné noviny Chuďas, které vydává Pražská solidární síť SOL!S a názvem listu navazuje na anarchistický čtrnáctideník, který vycházel začátkem 20. století.

Po hudební produkci následovalo seznámení s dalším programem mítinku a dalšími akcemi, které se na Prvního máje v Praze konají a nějakým způsobem se vztahují k oprávněným sociálním požadavkům či jsou přímo organizovány v rámci anarchistického hnutí.

Člen AF pak přečetl projev pořádající organizace, v kterém jasně vyjádřil, na jakých pozicích anarchisté stojí a co pro ně připomínka Prvního máje znamená. Konstatoval, že i když není možné se v tento den přidat „k živoucím masovým bojům za zlepšení podmínek pracujících, nezaměstnaných, důchodců, studentů a dalších neprivilegovaných“, není jediný důvod svůj boj za vizi svobodné a samosprávné společnosti vzdávat. Pozornost pak obrátil k sociálním bojům, které probíhají ve Francii, a zdůraznil myšlenku anarchistického internacionalismu. V té souvislosti nešlo neodsoudit nacionalistické tendence a zpátečnictví české parlamentní levice. Proslov zakončil prohlášením: „Odmítáme se podílet na stávajícím pořádku, kde krátkodobé zisky mají přednost před naléhavostí klimatické tragédie, kšeft se zbraněmi před životy lidí, levné zboží před pracovními podmínkami, policejní represe před svobodomyslnými alternativami. My si kapitalismus nevybrali. Naší volbou je svobodná a samosprávná společnost bez nepřirozených autorit.“

Znění proslovu si mohli lidé odnést v podobě letáku, stejně jako poslední číslo nástěnných novin A3. Chvíli nato se přítomní odebrali k pamětní desce připomínající manifestaci z roku 1890 a položili zde na černo-rudou vlajku květiny. Následně se dál volně diskutovalo a před druhou hodinou se postupně místo vyprázdnilo.

Za důstojné bydlení

Většina přítomných se pak individuálně přesunula Národní třídou na nedaleké Jungmannovo náměstí, kde od dvou hodin pořádaly Socialistická solidarita, Alternativa zdola a iniciativa Bydlet-žít „Demonstraci za dostupné bydlení a důstojnou mzdu“. Na té se sešlo asi 200 lidí, kteří se po úvodních projevech vydali v čele s transparentem „Byty pro lidi, ne pro zisk“ a za skandování „Bydlení je právo“ na pochod centrem města notně zasaženého gentrifikací.

Po cestě se udělalo několik zastávek na další tematické proslovy a celá akce byla zakončena u pražského magistrátu.

Demonstrace proběhla v klidu. Nechybělo pohoštění od Food not Bombs, které se výmluvně odráželo ve výkladu plném luxusních šperků, před nímž se vydávalo.

Před Miladou, za Miladou

Od 16.00 začínala v Praze další akce, a to vzpomínkové setkání před bývalým squatem Miladou. Na Prvního máje jsme si totiž připomínali 20. výročí obsazení této chátrající vily.

Tenkrát jí skupina anarchistů, kteří byli o několik měsíců dříve vyhnáni policií ze squatu Zenklovka, vdechla nový život. Několikrát museli její obyvatelé čelit policejním útokům a buzeracím, osudným se domu stal až rok 2009, kdy byl poměrně brutálně vyklizen za asistence policie soukromou ochrankou a pro jistotu zdevastován natolik, aby se stal neobyvatelným. A byl to nyní vskutku smutný pohled na budovu, v níž se svého času vystřídalo množství lidí, proběhly zde stovky koncertů a dalších kulturních akcí.

Na setkání se v průběhu odpoledne ukázalo přes 50 lidí, a to včetně některých z těch, kteří byli v roce 1998 u oživení vily. Nechybělo distro Nakladatelství AF a všude kolem pobíhali malé děti. Na řadu přišlo i vyprávění příběhů spojených s Miladou a aktivismem v době jejího obsazení.

Tato pikniková atmosféra skvěle kontrastovala s neodpovídajícím nasazení policejních sil, včetně tajných a sledovacího vozu. Možná že fízlové zajeli také zavzpomínat – pro ně na doby demolování interiéru squatu, rozkrádání nalezené hotovosti, vzrušující atmosféru bicích uliček apod. Naštěstí zůstali jen u vzpomínek a nedělali žádné problémy. Po nějaké době asi pochopili zbytečnost svého počínání, a tak nejprve odvolali anton, pak dodávky těžkooděnců a nakonec zůstalo jen oko velkého bratra a skupinka „tajných“ policejních rádobydorostenců.

Promítání

A kdo neměl na Prvního máje ještě dost, mohl večer zajít do holešovického klubu Cross, který je od Milady co by kamenem dohodil. Tady se promítal devátý díl anarchistické dokumentární show Trouble od týmu sub.media. Ten se u příležitosti 50 let od celosvětových povstání roku 1968 zaměřil na současná studentská hnutí. Po filmu se diskutovalo hlavně o stavu a potenciálu studentského hnutí u nás.

V Plzni proti náckům

Příležitost vyjít do ulic nebyla ale jen v Praze. Například na náměstí Republiky v Plzni si dali dostaveníčko ultrapravičáci pod záštitou Dělnické strany sociální spravedlnosti, Dělnické mládeže a Bloku proti islamizaci. Vandas hlásal pro pár desítek svých zbylých, tragicky vypadajících, avšak věrných, příznivců z červeného doubledeckeru. Důvod této multikulturní volby „pódia“ nám není znám, ale jen dokresloval tragikomičnost celého setkání partaje, která již má svou pochybnou slávu, kdy jí v ulicích podporovaly stovky neonacistů, za sebou. Stejně působila i na autobusu nastoupená skupinka ve vojenských uniformách.

Svou nechuť s přítomností nácků přišlo vyjádřit několik desítek převážně místních antirasistů s cedulemi jako „Táhni nácku z mého plácku“, „Nácky v Plzni nechceme“, „Násilí a rasismus není řešení“, „Bílá hrdost, černý svědomí“ apod.

To se nelíbilo dvěma vandasovcům, kteří však nedokončili svůj výpad a skončili v rukou nastoupených těžkooděnců. Ti následně antifašisty obklíčili a znemožňovali jim volný pohyb.


Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme

Linux workshop

9. 6. 2018, Praha

Přijďte pokud chcete pomoct s instalací linuxu na vlastní notebook/PC, vyřešit nějaký problém nebo najít vhodný software. Nebo jestli se naopak v linuxovém světě vyznáte a chcete poradit ostatním. Občerstvení na místě. …(více)

Klimakemp Limity jsme my 2018

27. 6. - 1. 7. 2018, Bude upřesněno

Jsme limity fosilního průmyslu. Je na čase, abychom společně překonali naše vnitřní limity a zasadili se za ekologickou a spravedlivou budoucnost. …(více)