Anarchistická federace

Tradice anarchistických 1.májů v Čechách

Článek z Bulletinu Československé anarchistické federace k příležitosti 1. máje 2008.

V Čechách se konají prvomájové manifestace již od prvního roku mezinárodního vyhlášení tohoto svátku, 1890. Ta nejvýznamnější se ten rok konala v Praze na Střeleckém ostrově. U nás, stejně jako jinde ve světě, museli pořadatelé, mezi nimiž bylo silné křídlo tzv. neodvislých socialistů, kteří se později prohlásili za anarchisty, čelit výpadům měšťáckých listů, českých i německých. Například Národní politika psala: „Je povinností úřadů, aby v této vážné době byla rázným způsobem hned v zárodku uhašena malá jiskérka, než z ní povstane nebezpečný požár, ohrožující majetek a lidskou společnost (...) od lidí bez Boha a vlasti!“, katolický Čech se zas vyjádřil takto: „Lůza, koupená židy, (...) chce loupit a krást na 1. máje. Úřady ať hned pozavírají šílence, kteří jsou nebezpečni pořádku, který je Bohem posvěcen. Do kriminálu se socialisty!“ Prvomájový tábor se i přes podobné výzvy úřadům přesto konal, i když policie, četnictvo a vojsko měly pohotovost a den před akcí provedla policie razii, při které bylo zatčeno přes 200 osob. 1. máje 1890 byla v Praze všeobecná stávka. Stály továrny, stavby a nepracovalo se ve většině malých dílen. Střelecký ostrov byl naplněn do posledního místečka. Mimo to tisíce lidí, které se už na ostrov nevešly, byly shromážděny na obou nábřežích. 1. máj oslavila i osazenstva dolů na severu (Teplicko, Mostecko, Duchcov,...).

Tradice 1. májů se osvědčila a v tento den vždy vyráželi dělníci ve všech možných koutech světa do ulic. Dělnictvo ale nebylo už na počátku oslav prvních májů jednotné. Například i u nás už v roce 1891 slavili Národní sociální demokrati 1. máj až první květnovou neděli, aby nemuseli stávkovat. Roku 1891 vydal k 1. máji anarchista Vilém Körber nový list českých dělníků První máj, i když nakvap, přesto šlo o kvalitní počin. Především na severu a severovýchodě bývala všeobecná stávka.

1. máj pomalu začaly zneužívat všemožné politické strany. Skutečný odkaz 1. máje a památku nespravedlivě popravených chicagských mučedníků si však připomínali už jen anarchisté. Na konci 19. a začátku 20. století, kdy bylo anarchistické hnutí v Čechách na svém vrcholu, vedle pořádání manifestací, vydávali anarchisté i velmi kvalitní speciální prvomájové publikace, které však často musely čelit státní cenzuře.

S faktickým zánikem anarchistického hnutí v polovině 20. let 20. století se u nás vytratil i náboj 1.májů, který by připomínal kořeny svátku a (místo manifestací zaměřených na získávání volebních bodů a později vynuceného souhlasu s režimem) hlásal myšlenky svobodné společnosti bez vykořisťování. Obrat nastal až v roce 1989, kdy se anarchisté u nás opět přihlásili o slovo a vzniklo neformální Československé anarchistické sdružení. Od následujícího roku se opět konaly anarchistické 1. máje. V jisté míře se však lišily od těch před sto lety – základní myšlenky a požadavky zůstaly stejné, jen přizpůsobené aktuální době, problémům a zkušenostem, avšak zatímco kdysi tvořili většinu účastníků dělníci, nyní to byli především příslušníci subkultur a studenti.

Jedna ze zlomových anarchistických prvomájových akcí těchto let se odehrála v roce 1992, kdy asi pětistovka anarchistů a anarchistek vyrazila ze Střeleckého ostrova na pochod Prahou, připravena na střet s neonacistickými skinheads, kteří prohlásili, že akci napadnou. Ke konfliktu došlo na Letné a do té doby sebevědomí neonacisté poznali, že nejsou neporazitelní, i přesto že policie, jak v té době bylo zvykem, stála na jejich straně.

Další rok už neonacisté nedorazili, když nepočítáme těch pár, co anarchisty pozorovali z bezpečné vzdálenosti. Anarchistické 1. máje se nadále začínaly na Střeleckém ostrově následovány pochodem. Po vzniku Československé anarchistické federace (ČSAF) v létě roku 1995 se ujali pořádání prvomájových demonstrací její členové a členky a zároveň jim dali větší sociální rozměr, než měly v minulých několika letech. V letech 1997-8 se vedle pražských akcí sešli anarchisté i v Olomouci.

V roce 1999 se na scéně opět objevili neonacisté se svou provokací, nahlásili svou demonstraci na tradiční místo anarchistických setkání, Střelecký ostrov. Na to reagovaly jednotně všechny anarchistické skupiny ve spojení s Antifašistickou akcí (AFA) a pokusily se neonacistickému srazu a pochodu zabránit. Důležitou roli zde ale sehrála policie, která se ten den ukázala být ochrankou neonacistů, kterým násilím vyčistila cestu jak od jejich aktivních odpůrců, tak i od přihlížejících lidí.

V následujících letech již anarchisté tolik nelpěli na tradičním místě 1.májů a své prvomájové akce pořádali i na jiných místech v centru Prahy, ale i v Brně či Bratislavě. Prvomájové demonstrace ožily pikniky před začátkem, tzv. samba-bandy, které udržovaly rytmus během pochodu, informačními panely, infostánky apod. Nejednou musely čelit bezdůvodným násilnostem a šikaně ze strany policie, např. v roce 2000, kdy policisté napadali a zatýkali přímo řečníky.

Poslední dva roky se nesly první máje v duchu antifašistických protiakcí. Při té minulé policie opět násilně rozháněla odpůrce fašistů, aby ti mohli projít ulicemi. Letos se ČSAF rozhodla podpořit Festival proti rasismu, který je rovněž formou vyjádření toho, že fašisty na 1. máje, ani jindy, v ulicích nechceme.


Tento článek naleznete také v Bulletinu Československé anarchistické federace k příležitosti 1.máje 2008, ten si můžete celý stáhnout ZDE

Související články:
První máj (historie 1. máje)
2007: Praha, Antifašistický 1. máj
2007: Uherské Hradiště, Anarchistický 1.máj
2006: První máj... A co dál?
2005: Tři pohledy na první máj 2005
2003: Prvý máj v Bratislave a Otrokoviciach
2003: 1. máj v Praze
2002: Oslavy 1.mája 2002 /Bratislava, Praha, Brno/

Verze pro tisk 30.4.2008 Stanislav Rubeš
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy