Report z prvomájové blokády nácků v Brně

Hlavním anarchistickým měsícem v roce je určitě květen, už tradičně u nás nabitý akcemi kulturními i sportovními. Vynikající průpravou na ten letošní byl První máj v Brně. Svolala ho iniciativa Brno blokuje – takže cíl byl víc než jasný: „Neonacisté a neonacistky zase přijedou 1. května do Brna, aby ,pozvedli Evropu z duchovního a biologického bahna‘. Chtějí pochodovat ulicemi v trojstupu se zažehnutými pochodněmi… Pravděpodobně stále nepochopili, že pro nacistické projevy v ulicích Brna není žádné místo.“

Akce antifašistů začala na Dominikánském náměstí, kde se trochu řečnilo a hrálo, vystoupilo třeba PB Trio a Samčo, brat dážďoviek. (Menší koncerty se konaly i jinde po městě pro radost náhodným kolemjdoucím.) Čekání na blokádu zpestřilo i počasí, rozpršelo se na minutu přesně podle předpovědi. Fašouni měli sraz na nedalekém Zelném trhu, ale jejich nová Národní a sociální fronta moc soukmenovců sehnat nedokázala – nakonec to nedalo víc než nějakých dvacet trojic. Jenže hned za Zelňákem je stejně zastavili antifašisti ve spolupráci s místními Romy, kteří se pak ještě večer ptali těžkooděnců roztroušených v ulicích, kde ty holohlavé fešáky mají schované. Z fotek a záběrů televizních kamer se později navíc dozvídáme, že krátce po začátku pochod fašounů zpestřila také červená dýmovnice, která trojstup elity národa zahalila do romantického růžového oparu.

Hlavní průvod blokujících vyrazil z Dominikánského náměstí po ohlášené trase, aby zablokoval nazi pochod v místech, kudy měl původně štrádovat. Policie aktivisty věrně doprovázela a v jednu chvíli přišlo tragikomické déjà vu: fízlové jakoby k uctění kulatého výročí předání moci v listopadu 1989, zahájeného obušky na Národní třídě, uzavřeli dodávkami a těžkooděnci oba konce ulice Husova plné aktivistů. Podle předpisů přítomné vyzvali ke klidu, zaznělo cosi jako „pro zajištění vaší bezpečnosti proti vám bude použita síla“. Bezpečnost přítomných zajistili slzákem a dodávkami, kterými začali najíždět do lidí. Těžko říct, co je pak víc vyvedlo z míry: velitelské info, že náckové už stejně někde stojí zablokovaní, nebo že jim tady nikdo nestrká za plexisklo kytku a místo toho se jim směje, anebo že vozíčkář nehodlá rozjeté dodávce uhnout z cesty? Kromě toho, spousta antifašistů a antifašistek do ulic vyrazila připravena na vodní hrátky. Proto když se policie rozhodla blokádníky obklíčit, část účastníků a účastnic to pochopila jako výzvu k zahájení aquasouboje a na helmy těžkoděnců a přední skla antonů se snesla dávka balónků naplněných vodou, původně připravených na hašení pochodňového průvodu plešek. Krátce nato policie přistoupila k (ze strategického hlediska) nesmyslnému (avšak pro nás velice šťastnému) manévru a v horní části ulice s antony zacouvala a několik set namotivovaných antifašistů a antifašistek vypustila znovu do ulic (podle naší redakční teorie se policie zalekla vodních balónků). Zkrátka se vrátili ke hře na honěnou, protože téma dne přece bylo: Kdo si hraje, nehajluje.

A tak se více či méně organizované afinitiky proháněly ulicemi směrem, kde by absolventi Hajlungšúle podle odhadu mohli nést ty svoje pochodně, a policajti přebíhali a přejížděli samozřejmě taky. Naopak v důstojném klidu a tanečním krokem šla skupina se samba bandem. Odpoledne mělo rytmus a tempo akčního filmu. Rychlé a dramatické akce vystřídala třeba klidná, až melancholická chvilka na Mendlově náměstí: někdo si dal cigáro, někdo konečně pokecal se známými, někdo si půjčil skejt… a na protějším konci prostranství čůral těžkooděnec do křoví. A pak se zase všechno dalo do pohybu.

Se setměním to policie vzdala a zástupce Úřadu městské části Brno-střed náckům oznámil, že z „bezpečnostních důvodů“ buď budou muset trasu změnit, nebo bude pochod rozpuštěn. Hrdí bojovníci za árijskou rasu se s takovou porážkou nesmířili a na protest zapálili slibované pochodně, které byli ovšem po několika minutách nuceni uhasit v kýblu s vodou. Za policejního doprovodu se potupně rozešli na nádraží, zatímco rozdělené proudy blokujících se konečně spojily, za veselého skandování lidé počkali čtvrt hodiny, než skončila svoji blokádu policie, a došli rozprostřeni přes celou ulici k nádraží taky. Následovala spontánní street party o 150 až 200 lidech, která šla od Hlaváku asi kilometr hlavními ulicemi k policejní stanici, kde měli být zadržení z blokády u Zelňáku. Diskotéka před služebnou pak trvala asi hodinu s komparzem statických robokopů po všech stranách.

Odhadem tisícovka aktivistů v Brně náležitě předvedla, proč není normální, aby ulicemi našich měst pochodoval nazi póvl, i když už by dnes vlastně tvořil dost pochopitelný módní doplněk plošné nahnědlé stranické politiky a vlasteneckého bizáru všeho druhu. Postavit se jim bude vždycky důležité, protože se tím stavíme proti všem, co by chtěli třídit lidi.

P. S. Mimochodem, Brno má atmosféru nesrovnatelnou třeba s Prahou – ta si může o obrovské euforii, energii a spontánnosti brněnských akcí nechat jen zdát, což potvrdí každý, kdo zažil třeba brněnský Protestfest a oproti tomu poslední ročníky pražských street party. A to byl důvod navíc, proč jet letos na Máj do Brna.

26.5.2019 -jd-

Antifašismus Z domova Akce