Právě vyšlo dubnové číslo nástěnných novin A3. Přinášíme úvodní článek a A3 ke stažení.

Blíží se květen a s ním i připomenutí tradice 1. máje. Prvomájový Svátek práce je v současnosti podobně jako Mezinárodní den žen (MDŽ) často považován za svátek bolševický, a to především na základě toho, že po revoluci v Rusku se oslava prvního máje stala v mnoha zemích propagací leninské a později stalinské státní diktatury. Nicméně historie 1. máje jako Svátku práce má své kořeny zcela jinde, než v bolševické diktatuře a započala již před tím, než si jej marxisté přivlastnili a udělali z něj ideologickou frašku.

Historie 1. máje

O zapsání 1. máje do kalendáře významných politických událostí se zasloužilo především hnutí za osmihodinovou pracovní dobu, ve kterém sehráli významnou roli anarchisté a anarchistky. 1. května 1886 toto hnutí v americkém Chicagu iniciovalo generální stávku za osmihodinovou pracovní dobu a další požadavky na zkvalitnění pracovních podmínek námezdně pracujících. Během stávky došlo nejdříve ke střetu se stávkokazy a poté k zásahu ozbrojené policie. Výsledkem střetu byl jeden policií zastřelený dělník a šest těžce zraněných.

Následující den byla jako reakce na tyto události svolána demonstrace, která probíhala pokojně. Ke konci, kdy už se většina řečníků vyjádřila a lidé se z velké části rozešli, však najednou policie na zbývající demonstrující zaútočila. V tuto chvíli byla z postranní uličky vržena mezi policisty dynamitová bomba, která jednoho na místě zabila a šest dalších smrtelně zranila. Policie zahájila palbu do shromážděných dělníků. Čtyři dělníci byli zastřeleni palbou policejních zbraní, která v chaotické situaci zranila také množství samotných policistů.

V reakci na to státní zástupce Julius Grinnell uspořádal hon na dělnické aktivisty, přestože nebylo vůbec zřetelné, kdo byl atentátníkem. Policie nakonec vytipovala osm anarchistů, aktivních v hnutí za osmihodinovou pracovní dobu. Státní zástupce u soudu neposkytl žádné důkazy o jejich konkrétním podílu na vržení osudové pumy. Jeho právní konstrukce byla taková, že neznámý člověk, který vrhl bombu, byl prý ideově inspirován obviněnými a ti za to tedy nesou odpovědnost jako pachatelé „podněcování k vraždě“.

Sedm z obviněných bylo nakonec bez jediného důkazu odsouzeno k trestu smrti a jeden k 15 letům vězení. Po mohutné mezinárodní kampani za jejich propuštění stát udělal „kompromis“ a rozsudky u dvou obžalovaných změnil na doživotní vězení. Dne 11. listopadu 1887 byli 4 anarchisté oběšeni. Jejich pohřbu se zúčastnilo 600 000 lidí a kampaň za propuštění dalších tří obviněných pokračovala. Dne 26. června 1893 je nový illinoiský guvernér John Peter Altgeld omilostnil a propustil. Veřejně prohlásil, že tak činí proto, že všichni odsouzení byli evidentně nevinní. Altgeld řekl, že odsouzení „se stali obětí hysterie, zmanipulované poroty a předpojatého soudce“.

Zmíněné události se staly důvodem toho, že se 1. květen neboli 1. máj stal nejen svátkem připomínajícím boj dělnického hnutí za zkrácení pracovní doby a sociální práva, ale také dnem připomínajícím státní vraždu falešně obviněných anarchistů, kteří byli vinni pouze tím, že byli aktivní součástí hnutí za osmihodinovou pracovní dobu. Poprvé se 1. máj „slavil“ 1. května 1888, kdy probíhaly v USA celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy 1889) si přivlastnili tento významný den marxisté z II. internacionály, kterým se postupně podařilo zcela překroutit jeho význam a zamaskovat fakt, že popravení muži, na které se 1. máje vzpomíná, byli anarchisté.

1.máj 2009Nedávná minulost a současnost

Po pádu stalinistické diktatury se anarchistické hnutí snaží navázat na původní tradici 1. máje a zbavit ho pozůstalé špíny, kterou na tento významný den nabalili především bolševici a nově také různé politické strany nejrůznějšího zabarvení. Tradičním místem pro anarchistické oslavy 1. Máje u nás je již od roku 1890 pražský Střelecký ostrov. Právě na toto místo se tento rok na 1.5.2009 od 11:00 Československá anarchistická federace (ČSAF) rozhodla svolat anarchistické prvomájové shromáždění, jehož součástí budou projevy a následný krátký pochod Prahou.

Po skončení této akce část účastníků a účastnic podpoří další prvomájovou akci v podobě May Day Festivalu pořádaného Antifašistickou akcí (AFA). Na festivalu vystoupí mnoho hudebních souborů různých žánrů jako např. Envy, PSH, Edelweiss Piraten, Propagandhi, La Fraction, Sporto, Lara 303 & DJ Dummy, Thema 11 a další. Vedle bohatého kulturního programu bude součástí akce i řada aktivit souvisejících s historickou podstatou 1. Máje. Bude zde také pestrá nabídka anarchistických publikací a dalších zajímavostí. Informace o festivalu najdete na webových stránkách MAYDAY-festival.

Na letošní 1. máj tedy anarchistické hnutí chystá celou řadu zajímavých aktivit, během kterých bude možné spojit protest proti rasismu, státu a kapitalismu společně s příjemným kulturním vyžitím. Není tedy důvod zůstat v tento významný den doma a nevyužít této lákavé nabídky.


Související články na csaf.cz:
Historie prvního máje
Tradice anarchistických 1.májů v Čechách

A3 ke stažení:
číslo 7 / duben 2009