Filtry:
Akce
Ze světa
Z domova
Protesty
(další)
- Kultura
- Represe
- Válka
- Publikace
- Antifašismus
- Teorie
- Squatting
- Osobnosti
- Historie
- Práce
- Samospráva
- AF/IFA
- Ekologie
- Rasismus
- Recenze
- Gender
- DIY
- Ekonomika
- Volby

Anarchisté a válka na Ukrajině (II)

Dvě odpovědi z ankety časopisu Kontradikce věnované rozkolu v anarchistickém hnutí ohledně války na Ukrajině

Akademický časopis Kontradikce připravil anketu na téma „Anarchisté a válka na Ukrajině“, kterou najdete v angličtině ZDE a v níž se zabývá tím, jak tato válka rozdělila anarchistické hnutí. Autoři ankety položili v létě a na začátku podzimu 2023 vybraným aktivistům, teoretikům, badatelům v oblasti anarchismu a výzkumníkům anarchistických hnutí následující otázky: Co jsme se dozvěděli z reakcí ukrajinských, ruských, běloruských a mezinárodních anarchistických hnutí? Víme nyní něco, co jsme dříve nevěděli? Mají rozdíly mezi anarchisty hluboce zakořeněné příčiny? Budou tyto rozdíly přetrvávat a mít dlouhodobé důsledky? Změnila válka prvky anarchistického pohledu? Rozhodli jsme se několik zajímavých odpovědí přeložit. V této části najdete odpověď od BOAK (Bojové organizace anarchokomunistů) působící v Rusku a dále od Davida Čičkana, kyjevského umělce, anarchistického aktivisty a člena libertinské organizace Černá duha.

* * *

BOAK:

Z pozice, v níž se nacházíme, válka pohled anarchistů na věc příliš nemění. Spíše však vyjasňuje rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Stejné argumenty a diskuse jsme slyšeli v roce 2014, kdy někteří „anarchisté“ prohlašovali, že lidé na Majdanu v Kyjevě nejsou anarchisté, a proto bychom se tohoto boje neměli účastnit. A tytéž hlasy během běloruských protestů v letech 2020–2021 říkaly: „Tohle není anarchistický protest, je to jen protest. Neměli bychom se stavět na stranu těchto lidí. Čas naší revoluce ještě nenastal.“

Na to musíme říct následující: jsou to jen kecy lidí, kteří nejsou připraveni bojovat a nikdy by nebyli připraveni bojovat se státem.

V dobách bojů – a zvláště válek – se nelze držet stranou bitvy. To nejlepší, co můžete udělat, je pokusit se vytvořit vlastní sílu, která bude bojovat za anarchistické ideály. Pokud však takovou sílu vytvořit nemůžete a rozhodnete se zůstat stranou boje, být „proti oběma stranám konfliktu“ tím, že nic neděláte, začnete vlastně jednat ve prospěch jedné ze stran. Nejednat proti většímu zlu, nesnažit se ho zastavit – to znamená pomáhat mu. A právě proto, abyste měli možnost bojovat proti menšímu zlu, musíte nejprve zastavit zlo větší. I když k zastavení většího zla musíte nějakým způsobem spolupracovat s menším zlem.

A my věříme, že díky tomuto konfliktu se to v anarchistickém hnutí vyjasní, i kdyby „mluvící hlavy“ a „ti, co se jen vezou,“ nedělali nic jiného než mluvili o tom, že „obě strany jsou špatné, a proto bychom neměli nic dělat“. Protože lidé – uvnitř i vně hnutí – v takové extrémní době uvidí, co je skutečný anarchismus a co jen pohodlný životní styl v době míru.

* * *

David Čičkan:

Ruští anarchisté se dělí na odpůrce války a na ty, kteří přímo podporují Ukrajinu. Běloruské hnutí anarchistek a antifašistů vesměs podporuje Ukrajinu a značná část z nich bojuje v ukrajinských obranných silách. Polští a čeští kamarádi a kamarádky z Anarchistické federace nás také podporují, ale od anarchosyndikalistů jsme žádnou podporu, konkrétně podporu Ukrajinců, kteří bojují proti okupantům, necítili. Místo toho jsme od nich slyšeli o jejich nechuti k NATO a o tom, že Ukrajina je loutkou NATO. Naštvalo mě francouzské, španělské, italské a řecké anarchistické hnutí. Jak se ukázalo, mnoho z nich čerpalo informace z Russia Today.

Z této války jsme se nedozvěděli nic nového, ale viděli jsme, že dnešní anarchisté nejsou moc připraveni jasně se postavit na jednu stranu jako za první a druhé světové války a za občanské války ve Španělsku. Bakunin a Kropotkin se snadno postavili na jednu stranu, polští anarchosyndikalisté se účastnili Varšavského povstání, interbrigády bojovaly ve Španělsku… Dnes však nejsou anarchisté jednotní ani v podpoře Rojavy v Sýrii (syrského Kurdistánu).

Válka ani v nejmenším nezměnila pohled ukrajinských, běloruských a ruských anarchistek a anarchistů. Všichni jsme věděli, že Rusko je imperialistická a fašistická říše, že Lukašenkova prokremelská diktatura v Bělorusku je fašistická a že Ukrajina je ostrovem svobody mezi zeměmi bývalého SSSR. Během třiceti let od rozpadu SSSR prováděli ruští imperialisté agresivní politiku v Ičkerii, Moldavsku, Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii, v afrických zemích atd. Pokud světové anarchistické hnutí nepochopí, že špatné demokracie jsou lepší než fašistické diktatury, vznikne dělicí čára mezi těmi, kdo hájí svobodu, a těmi, kdo jsou opojeni dogmaty, protože jejich ideologická nejistota je infantilní, stejně jako jejich výzvy, aby Ukrajinci složili zbraně a ukončili válku. Nikdy jsem si nemyslel, že se dočkám dne, kdy mezinárodní levice bude zpívat unisono s krajní pravicí ve prospěch Putinovy diktatury a divokého imperialismu Kremlu.