Tags:
Event
World
Czech/slovak
Protests
(more)
- Repression
- Culture
- War
- Publishing
- Antifascism
- Theory
- Personalities
- Squatting
- History
- Work
- Autonomy
- AF/IFA
- Ecology
- Racism
- Review
- Gender
- DIY
- Economy
- Elections

Nezapomeneme! Neodpustíme!

Ani po 18 letech nezapomínáme na zavražděného antifašistického skinheada Honzu Kučeru.

Je tomu už neuvěřitelných osmnáct let, co jsme se rozloučilx s Honzou Kučerou poté, co podlehl svým zraněním. K těm přišel během potyčky, která se udála v jednom příbramském baru, kde na sebe narazily dvě party – mladí punks a skins na mladé nácky. Když ti druzí odtáhlx, jeden z nich se chtěl předvést a ještě se vrátil s taseným bajonetem. Hned na schodech schytal několik ran právě od Honzy, opětoval je několika bodnutími. Stalo se tak v noci z 18. na 19. ledna 2008. Dvacátého Honza umírá. Útočníkem byl Jiří Fous, tehdy dvacetiletý mladík, jenž rozumu moc nepobral, zato (a možná i proto) byl fascinován nacismem. Zřejmě kvůli tomu, že byl o krapet snědší než jeho neonacističtí parťáci, musel před nimi svůj mindrák o to víc kompenzovat – vraždou.

Jan Kučera byl antifašistický skinhead z Příbrami, který se svými postoji nijak netajil. Ve svém profilu na Internetu o osobě napsal: „Jsem úplně normální kluk a hlásím se k SHARP skinheads. Je mi jedno, s kym se kamarádim. Nedělam rozdíly mezi lidma podle toho, co poslouchaj, jak se oblíkaj nebo podle barvy kůže. Dělim lidi podle toho, jak se chovaj. Kdokoliv mi můžete napsat. Ale nenávidim nacisty, buržoazii, komunisty a podobný zmrdy!!! Antifascista oi!“

Na jeho pohřbu se nás sešlo asi 400. Netřeba zastírat, že to bylo velmi emotivní. Stejně jako následný tichý pochod Příbramí až k místu činu. Tehdy jsme si slíbilx, že nezapomeneme a neodpustíme. Od té doby si každý rok Honzu připomínáme. Subkultura byla jeho druhá rodina. Byl jedním z nás a je fajn vidět, že to tak berou i tx nově příchozí, kteří*ré ony doby každodenního neonacistického násilí naštěstí už nezažilx.

Plzeň

Tradičně se konala připomínka v Plzni. Aktivně jsem se jí zúčastnil, takže o ní poreferuji ze svého pohledu a trochu osobněji.

V Plzni jsou vzpomínkové akce na Honzu spojeny vždy s hudbou, ať už živou či reprodukovanou, nebo v kombinaci obojího. Letos jsme ji spojilx s hc/punkovým benefičním koncertem, jehož výtěžek směřuje k místnímu kolektivu Food not Bombs. Pořadatelství se ujalo kamarádstvo z DiyPilsen Gigs crew a budiž za to tisíckráte pochváleno.

Na akci, která se konala v pátek 16. ledna v družstevní kavárně Družba, jsem dorazil v předstihu, abych mohl být s něčím nápomocen. Většina už však byla hotová, tak alespoň dát stranou pár stolků a židlí a po chvilce klábosení nachystat distro s publikacemi Nakladatelství AF vkusně přizdobené černo-rudou vlaječkou. Mezitím také to důležité, připravit místo pro instalaci Honzovy podobizny a zapálení svíček.

Po chvíli doráží také kamarád z Prahy, co doplňuje distro o několik nových i starších Existencí a čerstvé brožurky s přehledem činnosti Anarchistické federace v roce 2025. Musím uznat, že se vyvedla opravdu excelentně. To už ale začíná pomalu, i když dost rychle, hrát první kapela. Porajmos z nedalekého Hořovicka hrající ve složení basa a bicí mě nutí nasadit špunty do uší. Přeci jen dekády punku zanechaly na mém sluchu nepříjemnou stopu, takže už je třeba na něj být trochu hodný. Na druhou stranu to ale samozřejmě snižuje hudební zážitek. Jenže s tím už asi těžko něco nadělám. Po nich nastupují částečně místní Blisterer a moc se s tím nemažou, za což sklízejí zasloužený potlesk.

Předtím než nastoupí se svým setem slovenští Remdik, dostávám prostor já, abych řekl pár slov ohledně Honzova smutného výročí. Na začátek děkuji „skvělé partě, co dělá skvělé věci“ a jíž je benefice určena. Účastnictvo koncertu nato odměňuje FNB-Plzeň potleskem. Je evidentní, že naprostá většina lidí ví, koho přišla ten večer podpořit. Pak už se věnuji tomu, co se před 18 lety stalo v Příbrami. Odtud přecházím do dnešních dnů, kdy už neonacistické násilí není natolik časté, jelikož subkultura kolem tohoto kultu je momentálně slabá. Jedním z faktorů je, že to, co dříve hlásala a za co byla trnem v oku nemalé části veřejnosti, dnes slyšíme z úst mnoha mainstreamových politiků doma i ve světě. Těžký boty s bílými tkaničkami vystřídaly saka a kravaty. Hajlování a obdiv k nacismu jsou bagatelizovány jako vtip a jeden takový se mermomocí snaží stát ministrem vlády. Stejně tak jsem upozornil na Spojené státy, kde řádí Trumpovy jednotky ICE, které se plní ultrapravičáky a v lecčems připomínají jednotky SS – nahánějí přistěhovalce a domnělé přistěhovalce, zavírají je do táborů a střílejí přitom lidi, jako byl poslední případ mimosoudní popravy Renee Good. Stále je tedy důvod stavět se proti fašismu.

Mluvil jsem spatra a rád bych toho řekl asi víc. Jenže takovéhle povídání, pokud nejste rození či školení mluvkové, není zrovna jednoduché a brzy vám začnou myšlenky vytlačovat pocity, že už chcete být raději zas v publiku a že dost možná už plácáte. No ale poselství bylo nějakým způsobem předáno a bylo znát, že rezonuje.

Důraz řečenému pak dodali svými rytmy, texty a projevy Remdik, které si tak akorát plná Družba naplno užívala. Sám jsem se na ně moc těšil. Nekompromisní a neutahaný Oi! jak se sluší a patří. Remdik měli zahrát už rok předtím na stejné akci, ale než dorazili do Plzně, jednoho z členů kapely vyřadila nastupující nemoc natolik, že se ve dveřích jen omluvili a jeli nazpět. Jako poslední nastoupili kolínští punkrockeři Blank Out a dodali celému koncertu trochu na melodičnosti. Pořadatelstvo se sice omlouvalo, že se poněkud vysraly bedny a kvalita zvuku nebyla vůbec ideální, to však bylo díky špuntům v uších pod moji rozlišovací schopnost.

Důležité ale je, že akce splnila svůj účel. Byla vzpomenuta památka Honzy Kučery, lidé si užilx muziku a pro plzeňský kolektiv Food not Bombs bylo vybráno bez pár korun rovných deset tisíc. FNB-Plzeň se na akci podílelx benefičním jídlem (gulášek a zelné placky) a nechyběl ani jejich merch.

Praha

V Praze se připomínka konala už v sobotu 10. ledna, a to na festivalu Winter Oi! Is Coming, který mimo jiné chtěl dát jasně najevo, že skinheadi rozhodně nejsou rasisti. Na akci, kterou pořádaly kolektivy Prague City Hardcore a SHARP Praha, zahrála dvojice německých streetpunkových kapel Underdogz a 4Promille doplněná o české Oi! legendy The Protest a Pilsner Oiquell, přičemž o afterparty se postarali Dj Kuře a Buqi.

Organizátorstvo ještě před akcí vydalo jasné prohlášení, v němž mj. stálo: „Nedopusťme, aby Honzova smrt byla zbytečná! Všichni, kdo se aktivně postaví proti agresivním rasistům, si zaslouží náš respekt. Ať už se jedná o vulgární výkřiky v tramvaji, hajlování z jaguára nebo opilého magora ohánějícího se před hospodou bajonetem. Osmnáctiletý Honza nezaváhal a násilníkovi se postavil holými pěstmi proti nabroušenému bodáku. Bylo to neuvážené? Možná. Ovšem stejně tak byl Honzův čin statečný až obdivuhodný! Každý z nás, kdo nesklopí hlavu před rozpínavostí sílícího neofašismu, kdo se dokáže nahlas ohradit proti demagogickým výkřikům o správné rase či čistotě národa a stát na straně slabších nebo utlačovaných – my všichni jsme potenciální obětí s pomyslným terčem na zádech. Nikoho z nás ovšem případné riziko nemůže zastavit. Bojovat proti fašismu, rasismu a nesmyslné nenávisti je nejen správné, ale především nutné!“ Ač se skinheads k politice moc často nevyjadřují, jejich antifašistický postoj je jednoznačný: „Loňský nástup SPD a Motoristů nejen do řad poslanců, ale rovnou na ministerské posty je tak jasným dokladem postupného hnědnutí celé společnosti. I když mohou být někomu volby ukradené, podobné varovné signály není možné ignorovat. Spirála nenávisti roztočená v časech tzv. uprchlické krize se postupně zrychluje, sešup ke stále trapnějšímu populismu a autoritativnějším řešením je rok od roku příkřejší. Co bylo v nultých letech nepředstavitelné, stává se součástí mainstreamu. Proto nedokážeme mlčet… S odkazem na Honzův čin přenášíme do každodenní praxe známé heslo SMRT FAŠISMU!“

Brno

Honzovu památku připomnělo v neděli 18. ledna antifašistvo v Brně, a to tím, že z Petrova nad Nádražní ulicí vyvěsilo velký transparent „Jan Kučera. 18. 1. 2008. Nezapomínáme. Neodpouštíme. Antifa.cz“ odkazující k výročí jeho vraždy. Antifašistické aktivistvo podepsané jako „Noční živly“ ke svému počinu mimo jiné napsalo: „Právě v dnešní době, kdy je ultrapravicová politika relativizována a z ulic se přesunula do parlamentu, v době, kdy antifašismus je stavěn na stejnou úroveň s terorismem, v době, kdy v některých zemích jsou antifašistické aktivity či kolektivy zakazovány, zatímco fašounům a náckům se dostává přinejmenším tiché podpory, je potřeba si připomínat, že je to fašismus, který za sebou i v moderní době nechává oběti, a že být antifašistou je běžná a normální věc. Honza to věděl a za své kamarády se postavil i za cenu vlastního života. Čest jeho památce. Nezapomínáme. Neodpouštíme. Proti fašismu ve všech formách všemi dostupnými prostředky.“

Příbram

V pátek 23. ledna se v Příbrami Na Chmelnici konala hudební akce s příznačným názvem „Příbram nehajluje“. Vystoupilx na ní Stříbrný Rafael, Duck a Cdoom. Připomeňme, že právě Na Chmelnici byl před 18 lety zabit Honza Kučera, jehož památce byla mimo jiné akce, kterou uspořádal kolektiv „Příbram ZDOLA“, věnována. Vedle toho měla „ukázat, že xenofobie, homofobie, rasismus ani hajlující politici do slušné společnosti nepatří“.