Anarchistická federace

Nejvydávanější autor

Kropotkin 2021: V českém anarchistickém hnutí přelomu 19. a 20. století patřil Kropotkin k nejoblíbenějším teoretikům.

Kropotkin

Jestliže bychom měli jmenovat jednoho jediného anarchistického teoretika, který svým dílem nejvíce ovlivnil české anarchistické hnutí přelomu 19. a 20. století, byl by to bezesporu Petr Alexejevič Kropotkin. Nejenže jeho jméno bylo mezi tehdejšími anarchisty a anarchistkami všeobecně známé, cizí nebylo ani mnohým mimo toto hnutí, zejména mezi socialistickými intelektuály a dělníky. Jedním z důkazů jeho oblíbenosti je jistojistě skutečnost, že se v rámci tehdejší české anarchistické publicistiky stal nejvydávanějším autorem. Nedalo mi to – sáhl jsem do knihovny, projel „internety“, pobral moudra od dalších anarchistických bibliofilů a dal dohromady přehled vydaných publikací. Netvrdím, že je úplný, ale naprostou většinu kropotkinovských knih a brožur, které tehdy vyšly v českém jazyce, obsahuje.

Nezačnu ale v Čechách, nýbrž až za velkou louží. Právě ve Spojených státech se soustředila česká anarchistická emigrace, která na své aktivity navázala právě tam. Někteří se díky svým cestám s Kropotkinem i osobně setkali. České anarchistické časopisy vydávané ve Spojených státech otiskovaly Kropotkinovy texty. Kropotkin pak pozdravil Volné listy u příležitosti 25. výročí tohoto časopisu.

Newyorští anarchisté ze skupin Bezvládí a Samospráva vydávali Kropotkinovy texty za lidové ceny v rámci Mezinárodní knihovny prostřednictvím útlých brožur, které pak byly šířeny i v Čechách, kde by jinak nemohly vycházet bez cenzorských zásahů tehdejšího mocnářství. Další výrazné publikační aktivity přicházely ze strany Dělnické knihovny, která fungovala po boku Dělnických listů. Kropotkinovu oblíbenost dokumentuje např. zpráva z čtvrtletní konference newyorských skupin Mezinárodní dělnické jednoty, která se konala 1. prosince 1896: „Většina přítomných soudruhů povzbuzovala k agitaci pro výtečné dílo P. Kropotkina Blahobyt všem, jež vydáno bude v sešitech nákladem Dělnických listů v nejbližší době; dílo toto hojnou slibuje agitaci, je to téměř úplná snůška anarchistického vědění, čerpaná na základě historického vývinu společenských tříd a majetku.“ V následujícím roce se čeští anarchisté z Mezinárodní dělnické jednoty účastnili rozlučkového setkání newyorských anarchistů s Petrem Kropotkinem, který ukončoval svoji agitační návštěvu po USA: „Jest nám dopřáno sdělit čtenářům Dělnických listů, že dostalo se nám toho potěšení rozloučit se se slovutným buditelem a učencem idejí komunistického anarchismu Petrem Kropotkinem. Náš milý soudruh Kropotkin přijal od nás překlady české jeho vlastních prací písemných, za které nám vřelými slovy poděkoval. Dojemnému aktu bylo přes dvě stě anarchistů obého pohlaví a různých jazyků přítomno.“

Ve Spojených státech amerických tedy od Kropotkina česky vyšlo v rámci Epištol revoluce:

Mládeži
Chicago, 1885, vydala Mezinárodní dělnická jednota tiskem časopisu Budoucnost, Epištoly revoluce č. 1, 40 stran.

V rámci Mezinárodní knihovny:

Revoluční vlády
New York, 1890, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 6, přeložil Eduard Milý, 16 stran.

Námezdní soustava
New York, 1892, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 7, 16 stran.

Zákon a autorita
New York, 1893, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 9, 16 stran.

Revoluční duch
New York, 1894, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 10, 16 stran.

Zastupovací vláda
New York, 1897, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 11, 26 stran.

Slova vzpůrcova (díl I.)
New York, 1898, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 13, 24 stran.

Slova vzpůrcova (díl II.)
New York, 1899, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 14, 22 stran.

Slova vzpůrcova (díl III. – Pařížská komuna)
New York, 1900, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 15, 12 stran.

Komunismus a Anarchie
New York, 1901, vydáno skupinou Bezvládí, Mezinárodní knihovna č. 16, 16 stran.

Anarchistická morálka
New York, 1907, nákladem Volných listů, Mezinárodní knihovna č. 22, 40 stran.

V rámci Dělnické knihovny:

Mravouka anarchie
New York, listopad 1896, Dělnické listy, Dělnická knihovna č. 6, přeložil M. Hodek, 56 stran.

Revoluční duch
New York, 1896, Dělnické listy, Dělnická knihovna, přeložil M. Hodek, 50 stran.

Revoluční menšiny
New York, 1897, Dělnické listy, Dělnická knihovna č. 9, přeložil J. A. P., 10 stran.

Blahobyt všem
New York, 1897, Dělnické listy, Dělnická knihovna, přeložil V. Kudlata.

Blahobyt všem (Životní prostředky)
New York, 1898, Dělnické listy, Dělnická knihovna, přeložil V. Kudlata, 36 stran.

Blahobyt všem (Anarchistický komunism a Vyvlastnění)
New York, 1898, Dělnické listy, Dělnická knihovna, přeložil V. Kudlata.

Pařížská komuna
New York, 1898, Dělnické listy, Dělnická knihovna, přeložil J. Nekvasil, 16 stran.


Podíváme-li se přímo do Čech, kde již byly hojně čtené Kropotkinovy brožury vydávané v USA, první zde vydaná brožura s nějakým jeho textem, kterou jsem objevil, se datuje rokem 1899. Pak už o podobné počiny nebyla nouze. A mohlo jich být i více, například Knihovna revolucionářů avizovala v roce 1905 vydání Kropotkinovy Anarchie, avšak nikde jsem nezaznamenal, že by k jejímu vydání nakonec došlo.

Názory ruského revolucionáře (stejně jako vše, co zavánělo anarchií) dráždily represivní složky Rakouska-Uherska, o čemž svědčí třeba zpráva o policejní razii: „Po konfiskaci Buřičových řečí, které prošly nezávadně ve všech evropských zemích, i Německu i Rusku, slídí pražská policie po nákladu knih. Celý Žižkov je naplněn špicly, kteří běhají jako pominutí. V pátek 5. dubna 1907 vpadli do bytu administrátora Komuny kamaráda Václava Nikláska, převrátili celý byt a odtáhli s nepořízenou.“

Zvláště pak pár let po první světové válce vycházely kvalitně zpracované Kropotkinovy knihy, jednak z iniciativy člena bývalé České anarchistické federace Aloise Adalberta Hocha a dále na popud Vlasty Borka, který mimoto vydal i krátký životopis Petr Kropotkin: Život a dílo – Názor na ruskou otázku (Praha, 1921, Melantrich, 8 stran). Borek byl ještě ve 20. letech 20. století propagátorem Kropotkinových myšlenek, a to i navzdory svému vstupu do KSČ.

Kratší Kropotkinovy texty byly často k vidění v anarchistických časopisech, jako byly například Omladina, Nová Omladina, Pokrok, Matice dělnická, Nový Kult, Generalstreik!, Klíčení, Zádruha či Mladý průkopník. Stačilo, abych otevřel nějaký ročník anarchistického časopisu a na Kropotkina jsem záhy narazil. V I. ročníku Anarchistické revue (č. 12, 1905) na článek o Eliseé Reclusovi. V VII. ročníku Matice Svobody to byly texty „Positivism Comteův“ (č. 2, 1905), „Vznik anarchismu“ (č. 3, 1906), „Vítězství reakce v prvních letech 19. století“ (č. 4, 1906) nebo „Přímá akce a jenerální stávka v Rusku“ (č. 5, 1906). V I. ročníku tiskovém orgánu České anarchistické federace Práce šlo zas o články „Vyvlastnění“ (1. a 2. č., v 3. č. zabaveno, 1905), „Původ zákonů“ (č. 8, 1905), „Pořádek“ (č. 13, 1905), „Moderní věda a anarchie“ (č. 15, 1905), „Válka“ (č. 16, 1905), „Bakunin“ (č. 18 a 19, 1905). V II. ročníku téhož periodika jsem našel texty „Dělba práce“ (č. 6, 1906), „Pařížská komuna“ (č. 6, 9, 10 a 11, 1906, hodně míst zabaveno), „10. srpen a jeho kosekvence“ (č. 16 a 17, 1906). Z poválečných časopisů jsem sáhl po I. ročníku (1924–5) tiskového orgán Svazu socialistických bezvěrců Maják a našel například články „Nevolníci státu“, „Daň jako prostředek k vytvoření panství státu“ nebo „Daň, prostředek k obohacení bohatých“. Kropotkinovy texty byly i součástí zvláštních sborníků, tak kupříkladu v 1. máji revolucionářů 1905 vyšel jeho „Špicl“ nebo jako součást Kalendáře revolucionářů 1904 (Praha, 1903, nákladem Nového kultu) byla otištěna, i když značně konfiskovaná, „Anarchistická morálka“.

Mimo anarchistické kruhy vyšly Kropotkinovy texty například v sociálnědemokratické Záři či v Mladém socialistovi („Studentstvu!“, 1918). Na Kropotkina narazíme také v Neumannově poválečném Červnu (např. v II. ročníku (1919–20) články „Státní pověra“, „Vzájemná pomoc“, „Základní zásada moderního státu“, „O válce“ či „O antimilitarismu“), který se ale začal rychle přiklánět k nekritickým sympatiím s bolševickou revolucí a snažil se vyvracet zvěsti o tom, že Kropotkin je v Rusku de facto v domácím vězení a strádá. V pozdějším bolševickém Proletkultu vyšla kritická recenze Kropotkinovy Pospolitosti, která tam byla označena za utopickou.

Kropotkinovi se věnovali i mnozí neanarchističtí autoři ve svých článcích a knihách, kupříkladu T. G. Masaryk v Rusku a Evropě. Osobní vzpomínky na Kropotkina z pera ruského revolucionáře S. Stepňaka si mohli čtenáři přečíst v knize Podzemní Rusko (Praha, 1905, Samostatnost).

Václav Tomek ve své práci Český anarchismus a jeho publicistika zmiňuje jednu epizodu, kdy se asi naposledy Kropotkin dostává do styku s českým prostředím: „Poněkud symptomatický se zdá být osud Kropotkinova poselství určeného dělnictvu v Československu. Francouzsky psaný dopis Kropotkin v srpnu 1920 předával v Moskvě Hugo Sonnenscheinovi. Redakce berlínského orgánu Federace komunistických anarchistů Německa Der freie Arbeiter dopis uveřejňuje s ročním zpožděním (v srpnu 1921) s poznámkou, že ,… Sonnenschein, který je bolševikem, zatajil tento dopis, a pouze náhodě lze děkovat, že tento dopis, poté co byl tak dlouho zadržován, může být nyní publikovánʻ.“

V Čechách tedy na přelomu 19. a 20. století vyšly v podobě brožur a knih následující texty, jejichž autorem je Petr Kropotkin:

Kollektivism a komunism
Praha 1899, nákladem redakce Omladiny (Viléma Körbera), přeložil Vilém Körber, 20 stran.

Blahobyt pro všechny
Brno, 1900, nákladem Jana Opletala, Socialistická knihovna č. 1, 216 stran.

Komunismus a anarchie
Praha, 1901, Nový Kult, Knihovna Nového kultu č. 2, interpelace poslance Klofáče a soudruhů, přeložil S. K. Neumann, 16 stran.

Velká revoluce
1903, Nový Kult, Knihovna Nového kultu č. 6, s obálkou od J. Lamanna, 24 stran.

Vyvlastnění
Praha-Žižkov, 1905, nákladem M. Káchy, Knihovna Práce č. 1, z části interpelace poslance Choce a soudruhů, přeložil František Bezecný, 16 stran.

Paměti revolucionářovy (I. díl)
Praha, 1906, Tiskové a vydavatelské družstvo Samostatnost, Knihovna Samostatnosti č. 21, přeložil Emanuel Volný, předmluva (k ruskému vydání) Jiří Brandes, 188 stran.

Paměti revolucionářovy (II. díl)
Praha, 1907, Tiskové a vydavatelské družstvo Samostatnost, Knihovna Samostatnosti č. 22, přeložil Emanuel Volný, 220 stran.

Buřičovy řeči
Praha-Žižkov, 1907, nákladem časopisu Komuna (Karel Vohryzek, Ladislav Knotek), přeložil Petr Pohan, 216 stran.

Anarchie, její filosofie a ideál
Praha, Zádruha (vycházelo nepravidelně jako vystřihovací příloha Zádruhy od 2. čísla I. ročníku, tj. od 12. září 1908, do čísla 23, tj. 6. února 1909), 56 stran.

Nová doba
Liberec, 1909, Proletář, přeložil Vlasta Borek, 84 stran, částečně zabaveno.

Kolektivistické námezdnictví
Plzeň, 1914, nákladem Sdružení českých neodvislých socialistů v Plzni, Knihovna česk. komunistů č. 1, přeložil PhC. V. Icha, 22 stran.

Anarchistická morálka, Komunism a anarchie, Velká revoluce
Praha, 1919, František Borový, Edice Června č. 5 Drobných spisů Petra Kropotkina č. 1, s obálkou od Josefa Čapka, 138 stran.

Mladým lidem, Sto let čekání
Praha, 1920, František Borový, Edice Června č. 10 Drobných spisů Petra Kropotkina č. 2., s obálkou od Josefa Čapka, přeložil Junius [Alois Adalbert Hoch], 76 stran.

Pole, továrny a dílny
Praha, 1920, nákladem tiskového a vydavatelského družstva Mladé proudy, přeložil Vlasta Borek, 341 stran.

Mládeži
Brno, 1920, nákladem Zemského výkonného výboru Československé sociálně-demokratické strany dělnické na Moravě, Sociálně-politický věstník č. 9, přeložil J. Š.

Pospolitost (Vzájemná pomoc)
Praha, 1922, Nákladem družstva Kniha, Knihovna socialistické kultury č. 2, přeložil a úvodem o životě a díle autora opatřil Junius [Alois Adalbert Hoch], s obálkou od Sylvy Marvana, 282 stran.

Moderní věda a anarchie
Praha, 1922 (1923 – 2. vydání), nákladem Dr. B. Vrbenského a Inž. V. Borka, Socialistická knihovna SOLIDARITA č. 1, přeložil Vlasta Borek, součástí je také stať „Komunismus a anarchie“, 116 stran.

Herbert Spencer – jeho filosofie
Praha, 1923, nákladem Dr. B. Vrbenského a Inž. V. Borka, přeložil Vlasta Borek, 32 stran.

Historická úloha státu
Praha, 1926, nákladem Dr. B. Vrbenského a Inž. V. Borka, přeložil Vlasta Borek, Socialistická knihovna SOLIDARITA č. 2, 79 stran.


Kamarád mě ještě upozornil na Kropotkinovu knihu, která vyšla ve slovenštině:

Ku mladíkom o socialisme
Zvolen, 1920, Československá sociálne demokratická strana robotnícka na Slovensku, 30 stran.


Vyšlo v anarchistické revue Existence č. 1/2021.

V celoroční sérii „Kropotkin 2021“ zatím vyšlo:
Kropotkin 2021
Smrt a pohřeb Petra Kropotkina
Kropotkin, jako
A2: Kropotkin
Kropotkinovo zmrtvýchvstání
Evoluce a revoluce
Aktuálnost Kropotkinova anarchokomunismu (I.)
Aktuálnost Kropotkinova anarchokomunismu (II.)
Kropotkinova sociální utopie
Vychází Anarchistická etika
Budovat jménem krásné svobody
Odmítnout vládu člověka nad člověkem
Komunismus bez anarchie je otroctvím
Stepňak: Petr Kropotkin
„Z plna srdce přeji zdaru“
Útěk
Život přetékající přes okraj
Oslava sedmdesátin
K 70. narozeninám Petra Kropotkina
Kropotkin tour 2011


Verze pro tisk 28.12.2021 -jk-
Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy