Anarchistická federace

„Airsoft“ aneb případ teroristů z Penzy

Česká policie měla Fénix, ruská si vymyslela tajnou revoluční organizaci.

V úterý 23. ledna se v Petrohradě ztratil antifašista Viktor Filinkov. Za dva dny se našel – tisková služba petrohradských soudů napsala, že byl poslán do vazby a přiznal se, že je v teroristickém spolku, jehož členové „sdílejí anarchistickou ideologii“. Další den se k němu dostali členové komise pro dohled nad dodržováním lidských práv stíhaných a odsouzených lidí, a ukázalo se, že Filinkov byl mučen. Ve čtvrtek 25. ledna se ztratil obyvatel Petrohradu Igor Šiškin, když šel venčit psa. Pes se domů nevrátil sám, ale s ozbrojenými policajty. Šiškin se našel v sobotu na soudě. Novináře na soudní jednání nepustili, Igora zavřeli. Byl zmlácený. Tento policejní postup umožnil jeden z místních soudů ve městě Penza.

Co spojuje Penzu, Petrohrad a anarchisty? Nezávislý ruský mediální projekt OVD Info (který vznikl v reakci na masové represe při mítinku 5. prosince 2011), zabývající se politickým pronásledováním v Rusku, zveřejnil 11. prosince 2017 podrobný přehled o perzekucích spojených s „Malcevovou revolucí“. (Tu vyhlásil protiputinovský aktivista Vjačeslav Malcev na 5. 11. 2017, kdy také došlo k masovému zatýkání.) V přehledu bylo popsáno trestní stíhání tzv. teroristického spolku v Penze. Psalo se zde, že případ se týká pěti lidí, z nichž dva jsou anarchisté. Nebyla to zcela přesná informace. Obviněných bylo šest a nikdo z nich neměl nic společného s Malcevem, i když vyšetřování tak možná bylo vedeno. Navíc byli přinejmenším někteří obvinění antifašisté a jeden z nich žil před zatčením v Petrohradě.

17. nebo 18. října byl v Penze zatčen první člověk v tomto případu, Jegor Zorin. Následně zatkli antifašistu Ilju Šakurského a jeho přítele Vasilije Kuksova. Dne 27. října byl zatčen Dmitrij Pčelincev. Začátkem listopadu byl v Penze zatčen Andrej Černov a v Petrohradě Arman Sagynbajev, kterého odvezli do Penzy a dali do vazby. Podle vyšetřovatelů byli všichni členy teroristické skupiny 5.11, která připravovala revoluci v zemi. Momentálně zůstalo ve vazbě pět lidí, šestý je v domácím vězení. Vyšetřovaní informovali o psychickém nátlaku, mučení proudem, věšením hlavou dolů a o zbrani, kterou jim příslušníci tajné policie FSB podstrčili.

V airsoftu na rozdíl od paintballu není rating, protože odpovědnost za dodržování pravidel mají sami hráči. Hráč, kterého trefili, je povinen přiznat zásah a hned si nasadit dobře rozpoznatelnou pásku červené barvy, která představuje jeho smrt (nebo zranění) ve hře, a odebrat se na místo určené jako hřbitov (nebo lazaret). V souladu s tím se nehraje kvůli výhře, ale pro požitek z čestné hry. Ptát se na to, kdo zahynul a kdo ne, není obvyklé, protože během samotné hry tyto věci není třeba jinak zjišťovat.

Jako zbraň se užívají napodobeniny s plastovo-keramickými kuličkami o průměru šest až osm milimetrů. Zbraň je poháněna vzduchem nebo plynovou směsí, nejčastěji se používá elektrická s akumulátorem, ale jsou i manuální.

„Není sporu o tom, že terorismus je špatný,“ říká k případu Kuksovův advokát Alexandr Fedulov, „ale trestejte ty, kteří s ním mají skutečně něco společného, ne všechny popořadě. Taky jsem dřív hrával airsoft. Abych si odpočinul. Taky mám doma airsoftovou zbraň. Na tu není žádné povolení potřeba. Taky jsem večer v parku střílel do terče. Prostě se mi ta hra líbila… A Vasja Kuksov chodil hrát airsoft. Dvakrát si vystřelil z napodobeniny… Při rozhodování o prodloužení [vazby] jsem mluvil asi dvacet minut a jediné slovo se do usnesení nedostalo. Vyšetřovatel čte žádost: ,… věnovali se nezákonnému osvojování zběhlosti přežít v lese a poskytování první pomoci.‘ Kde je u nás popsána zákonnost takových zběhlostí?! A soudce sedí a přikyvuje. ,Chystali se vyhazovat do povětří kanceláře Jednotného Ruska (vládnoucí politická strana), pošty…‘ Nesmysly.“

Když 19. října Kuksovova žena Jelena přišla domů z práce, viděla, že Vasilij tam ještě není, i když se měl vrátit dřív než ona. Telefonovala mu na mobil – ten zvonil, ale muž ho nezvedal. Za několik hodin Jelena slyšela, že se někdo snaží klíčem otevřít dveře od bytu. Podívala se kukátkem a uviděla asi deset neznámých mužů, z nichž jeden držel za krk jejího muže. Vasilij sotva stál na nohou. Muži jí sdělili, že přišli z FSB.

Vasilijovy kalhoty a bunda byly roztrhané a umazané od krve, hlavu a nos měl rozbité, jako by s ním mlátili o zem. Podle Jeleny byla prohlídka jen povrchní. Potom se Vasilije zeptali, jestli má auto. Příslušníci FSB přivedli Kuksova a jeho ženu k autu a jemu nařídili, aby otevřel dveře. Kuksov šel k autu a všiml si, že zámek není v pořádku. Na jeho překvapené zvolání někdo z příslušníků hrubě reagoval: „Co tím chceš říct?“ Policie začala prohledávat auto a našla v něm pistoli. Kuksov, který byl do té doby klidný, začal křičet, že mu zbraň podstrčili.

Ve stejný den zatkli Ilju Šakurského. Zpočátku ho podezřívali, že skupinu organizuje, potom ale změnili paragraf na „účast“. Šakurskij organizoval přednášky, úklid parků v rámci ekologických iniciativ, pořádal akce za práva zvířat. Je vegetarián a celkem známá postava v místním levicovém hnutí.

Jeho kamarádka Valerie (jméno je změněno) vypráví, že Šakurskij ještě ve škole posbíral pár spolužáků a společně odjeli čistit řeku Mokšu. Předtím to nikoho nenapadlo, až Ilju. Po nějaké době se ve škole objevili lidé z vedení města Mokšan a policisti. Udělali pro žáky zvláštní třídnickou hodinu, kde povídali, že Ilja je nacista a že jeho vrstevníci se s ním musí přestat stýkat. Téhle historce se Šakurskij a jeho kamarádi antifašisté vždycky smáli.

Na soudě, který 14. prosince projednával prodloužení vazby, seděl Šakurskij z nějakého důvodu v sále, ne v kleci spolu se Sagynbajevem a Pčelincevem. Možná vyšetřovatelé nechtěli, aby Šakurskij komunikoval s ostatními obviněnými. Jednání bylo veřejné. Šakurskij vypadal velmi deprimovaně, na hlavě měl kapuci. Vedle něj seděla jeho matka a celou dobu ho objímala. Na něco se ho ptala, on odpovídal jednoslovně. To nejdelší, co matce řekl, se týkalo svátků: „Mami, určitě ozdob stromeček.“

Podle Fedulova se Šakurskij přiznal. Přiznali se všichni kromě Kuksova, který odmítl odpovídat na otázky na základě ústavního paragrafu 51. Před nějakou dobou se Šakurskij a Pčelincev přátelili, trénovali spolu, sportovali, hráli airsoft. Potom se ale několik měsíců neviděli.

 

Dmitrij Pčelincev ženě: „Je podlé takhle zacházet s lidmi. Z něčeho tě podezřívají a obviňují, ale pokud to nedokážou, nejsi vinen. Tak proč jsem v tak mizerných podmínkách, ŽE TO násobí trest za to, co jsem neudělal.“

Angelina Pčelincevová muži: „Kašlu na narozeniny, Nový rok, ostatní svátky a všechny potíže, co mám. Jen ty jsi důležitý. Kdybych mohla, byla bych s tebou a prošla tím vším taky. Ale vím, že jsi proti a navíc to není možné. Udělám všechno, co můžu, abych ti pomohla, a ty se kvůli mně netrap, věř mi, že to zvládnu.“

 

Před zatčením pracoval Pčelincev jako instruktor střelby. Odbornost k tomu získal během služby ve výcvikovém centru Penzenského dělostřeleckého inženýrského institutu. 27. října vyšel Pčelincev brzy ráno z domu, aby se setkal s babičkou. Jeho žena Angelina ještě spala, když se muž vrátil do bytu už v poutech a s příslušníky FSB. Podle ní policie během prohlídky obrátila byt vzhůru nohama a nakonec odnesli osobní telefony a další elektronické nosiče informací a také evidované zbraně – dvě lovecké pušky a dvě plynové pistole. Pak šli k autu. Pčelincovo auto bylo rozbité, nedávno ho s potížemi převezl k domu. Alarm nefungoval. Příslušníci FSB auto prohlíželi a ve chvíli, kdy je nikdo neviděl, našli pod zadním sedadlem dva granáty. Pčelincev řekl: „Auto bez alarmu, to jste borci.“ Měl tím na mysli, že granáty mu podstrčili.

Ve stejný den Angelině zatelefonovali a řekli jí, že její muž prý chce, aby byla přítomná u výslechu. Když ale přijela na FSB, zjistila, že žádný takový výslech neprobíhá. Čekali tam na ni dva tajní. Během rozhovoru si jeden z nich „významně“ pohrával v ruce se šídlem a začal jí vyhrožovat, že její muž dostane doživotní trest. Říkal, že „je prostě třeba někoho střelit do nohy“, aby Pčelincev přestal odmítat výpověď podle paragrafu 51.

„Taková blbost – tohle je teroristická organizace, která neprovedla jediný teroristický čin ani ho neplánovala,“ říká Pčelincevová. „To znamená, že u soudu nelze říct, že to k nějakému datu plánovali. To nelze říct, protože absolutně nic neplánovali. Jediné, co dělali, že se učili poskytovat první pomoc v polních podmínkách, přežít v lese. To je nezákonné?“

Za pár dní ve vazbě Pčelincev oznámil, že se chystá přiznat vinu. Jeho blízké, kteří si byli jistí Dmitrijovou nevinou, to šokovalo. Na zaplacení advokáta si jeho příbuzní vzali půjčku v bance – advokát Alexej Agafonov požádal o zálohu 150 tisíc rublů (zhruba 50 tisíc korun). Ale bez ohledu na tyto peníze se nijak zvlášť nestaral o potřeby svého mandanta. Docházel za Pčelincevem do vazby a ukazoval mu, kde se má podepsat na papírech, které přinesl vyšetřovatel. Ale mohl se například po dohodě setkat s Dmitrijem před příchodem vyšetřovatele v pondělí a přijít už spolu s příslušníkem FBS v úterý. Když to Dmitrije překvapilo, odpověděl: „Vždyť jsem přišel.“

 

Dmitrij Pčelincev ženě: „Je to nespravedlivé. Nečestné. Nesprávné. Nesmyslné. Všechny cestičky mého života vedly jen k jednomu. Ty, babička, sestra, rodiče, plno lidí, kteří vědí, že jsem dobrý člověk. Proč teda na všechno, co se se mnou děje, kašlat? Kašlat na člověka, který není nebezpečný, má své radosti i problémy, myšlenky a prožitky. Co to kromě traumatu přinese mně a všem mým blízkým? Dokonce mě to ani neštve, ale strašně trápí. Není to náhoda, shoda okolností. Je to prostě něčí nespravedlivá vůle. Nejnesmyslnější sobota. Aspoň jsem se osprchoval, oholil, nechci se podobat tomu, za koho mě mají. Co dělám špatně, Angelino?“

Angelina Pčelincevová muži: „Věřím ti stejně jako celá tvoje rodina a tvoji přátelé. Všichni se o tebe moc bojí a rozumí tomu, co se děje. Je nám to jasné. První měsíc jsem se snažila pochopit, jak je možné TAKHLE zacházet s člověkem, ale potom jsem přestala hledat smysl tohohle. Je jim jedno, jak je tomu, koho tak bezcitně válcují.“

 

Advokát Agafonov se sešel s Pčelincovou a zeptal se jí, jestli její muž netrpí přehnanou obrazotvorností. Angelina odpověděla, že na to daná situace asi není nejpříhodnější. Ukázalo se, že Dmitrij řekl advokátovi, že za ním každý den chodí příslušníci FSB a vodí ho do jiných cel na „výslechy“. Jenže podle advokáta se to ve vazbě nemůže dít, protože je to tam zakázané.

Zpočátku Angelině dopisy od muže nechodily, i když jí psal prakticky každý den. Dopisy se hromadily v kanceláři příslušníků FSB, kteří čekali na informace, které od Dmitrije nebo Angeliny potřebovali. Potom Pčelincevová našla ve schránce tlustou obálku, k prasknutí naplněnou všemi mužovými dopisy za celý měsíc. Tehdy vyšlo najevo, že si prakticky od samého začátku stěžoval na Agafonova. Podle Angeliny ho doslova dorazilo, že mu vlastní advokát nevěřil. Seděl přitom v cele sám, zcela izolován a advokát byl jediný člověk, kterému by se mohl svěřit.

„Vzhledem ke vztahu trestních orgánů a soudů na území našeho města je odsoudí i s minimálním množstvím důkazů,“ myslí si Fedulov. „Protože tohle je první takový případ v oblasti a všichni jsou zainteresovaní, je to velká věc: představuješ si, že chytili teroristy. Kteří s dřevěnými pálkami, s větvemi běhali po lese. Vasja mi říkal: ,Víš, čeho jsem se bál? Že někdo uvidí, jak běhám po lese a hraju si na válku. Propadl bych se hanbou.‘ Změna ústavního uspořádání na nějakém území… Na území vesnice Šalušejky, tam mohli tohle uspořádání změnit svými airsoftovými zbraněmi?“

Jednou přišel Pčelincevové dopis od Dmitrije na lístku papíru křivě vytrženém ze sešitu. Na začátku bylo napsáno něco o tom, že muž čte knihu, co má 800 stran a že má svou ženu rád. Tohle ale bylo přeškrtnuté a na konci Dmitrij velmi nejistou rukou napsal: „Nepiš mi, nic mi nenos, odjeď co nejdál, neptej se na mě, se mnou už všechno skončilo.“ Ve stejném dopise Pčelincev sděloval, že mu píchají psychotropní látky a dávají tabletky a že je to „horší než smrt“. Žena si myslela, že Dmitrij je mimo a napsala mu odpověď.

„Vzala jsem papír a chvějící se rukou napsala, že všechno bude v pořádku. Pochopila jsem, že i když pro nás to nebyla tak dlouhá doba, pro něj to bylo mnohem horší. Tehdy jeho otec řekl advokátovi Agafonovovi, aby si vzal ze složené zálohy tolik, kolik považuje za nutné, a ostatní aby vrátil. A našli jsme nového advokáta.“

1. prosince, když bylo Pčelincevovi sděleno obvinění, se mohli Angelina a Dmitrij setkat a mluvit spolu. Dmitrij řekl, že požádal o návštěvu ženy, „aby se s ní rozloučil“. Podle něj ho týrali každý den – věšeli ho hlavou dolů, pouštěli do něj proud, i do třísel. Bál se, že ho můžou zabít a zinscenovat sebevraždu. Říkal, že jeho organismus nemusí takové mučení vydržet: „Bojím se, že mi nevydrží srdce a nevyjdu odtud živý. Je to peklo.“ Pčelincev poprosil ženu, aby řekla vyšetřovateli, že se s ní loučí, a pak možná ten den nepřijdou. Angelina si už předem řekla, že nebude před tajnými plakat, proto se držela a snažila se muže povzbudit. Přesvědčovala ho, aby neztrácel naději a počkal, dokud nový advokát něco nevymyslí.

Když jejího muže odvedli, zeptal se jí vyšetřovatel, o čem spolu mluvili. Odpověděla: „Přestaňte Dimu zabíjet.“

 

Dmitrij Pčelincev ženě: „Neodmítl bych kolonizovat Mars. A ještě lepší by bylo něco vzdálenějšího. Příště opravdu nic nepotřebuju, takže zatím nejezdi. Napíšu, kdyby něco. Celkově se držím. Představuji si, jak začneme žít.“

Angelina Pčelincevová muži: „Domluvím se s Elonem Muskem, odletíme odtud a víckrát se na tuhle planetu nevrátíme. Počkáme, ano? Ještě stavějí koráb.“

 

V některých rozhovorech říkali příslušníci FSB, že při prohlídce u Šakurského našli seznam pěti lidí. Jedna dívka, která na něm byla, zůstala na svobodě, všichni ostatní – Zorin, Kuksov, Pčelincev a Černov, i samotný Šakurskij – jsou ve vězení. Přibyl k nim Sagynbajev, který byl v době zatčení v Petrohradě. Ten má vážné zdravotní problémy, potřebuje nepřetržitou lékařskou pomoc, při soudním jednání o prodloužení vazby v prosinci říkal, že stále zvrací.

Zorin je přítel Šakurského, studovali spolu na Penzenské státní univerzitě učitelství fyziky. Zosina zatkli jako prvního a také první vypovídal. Uvedl: „… teroristická organizace zvláštního utajení, propracovávající v lesích schéma svržení moci…“ Nový rok slavil Zosin na svobodě – z vazby ho propustili do domácího vězení.

Podle verze vyšetřovatelů byla skupina 5.11 založena s cílem přípravy revolučního převratu a svržení moci za využití teroristické činnosti. Kromě ní na území Ruska působily i další podobné skupiny, které všechny společně vstoupily do nějaké jednotné organizace s podobnými cíli a metodami. Členové 5.11 byli zakonspirovaní, měli rozdělené role. Ve skupině prý byl například ženista a spojař. V tomto kontextu bylo podle vyšetřovatelů hraní airsoftu přípravou k teroru.

V tuto chvíli není známa žádná procesní nebo faktická spojitost mezi případy, které souvisejí s „Malcevovou revolucí“, a penzenským případem antifašistů – kromě čísel 5 a 11 v názvu „teroristického spolku“.

 

Dmitrij Pčelincev ženě: „Světlo tu svítí čtyřiadvacet hodin. Jestli mě nepustí jako nevinného, tak mě pustí kvůli rozvinutému Alzheimerovi. Je tu tak vlhko, že mě pustí i kvůli tuberkulóze, a taková špína, že mě pustí kvůli žloutence. A kouřím tolik, že mě pustí kvůli rakovině. A dáváte mi tolik čokolády, že mě pustí kvůli cukrovce. Dělám si samozřejmě srandu. Nikdo mě nepustí.“

 

(V textu byla použita korespondence Dmitrije a Angeliny Pčelincevových.)

 

Zdroj: https://ovdinfo.org/articles/2018/01/29/straykbol-penzenskoe-delo-o-terrorizme

 

 

Pokud byste chtěli stíhaným pomoci finančně, můžete to udělat následujícími způsoby:

PayPal: abc-msk@riseup.net

kryptoměny:

Bitcoin 

1EKGZT2iMjNKHz8oVt7svXpUdcPAXkRBAH

Litecoin

LNZK1uyER7Kz9nmiL6mbm9AzDM5Z6CNxVu

Etherium

0x1deb54058a69fcc443db2bf9562df61f974b16f7

Monero

4BrL51JCc9NGQ71kWhnYoDRffsDZy7m1HUU7MRU4nUMXAHNFBEJhkTZV9HdaL4gfuNBxLPc3BeMkLGaPbF5vWtANQn4wNWChXhQ8vao8MA

Zcash

t1dX9Rpupi77erqEbdef3T353pvfTp9SAt1


29.1.2018 31.1.2018 Zahraniční sekretariát AF
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

F&Q Tábor

31. 8. - 2. 9. 2018, Tábor

Zveme vás na setkání queer lidí a těch, kdo sympatizují s queer tématikou. Na setkání všech, kdo žerou feminismus, i těch, kdo se nebojí stát u táboráku s feministkama a žvejkat s nima veganský buřty. …(více)

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme