Anarchistická federace

Za krizi zaplatí zase jen ti dole

Třetí díl březnového monitoringu anarchistických webů v souvislosti s dopady covid-19 na společnost

:-)

Soluňská skupina Anarchistické federace ve svém prohlášení k demonstraci 27. března píše o pravicové řecké vládě strany Nová demokracie, která ignoruje společnost a pod záminkou řešení pandemie zahájila bezprecedentní útok na sociální základnu, když prosadila hromadu asociálních a protidělnických zákonů spolu s finanční pomocí a daňovými úlevami pro velké podniky. Vláda, aby se zbavila odpovědnosti za svůj kriminální přístup k řízení pandemie, bezostyšně prosazuje příběh individuální odpovědnosti jako páteř své komunikační strategie a mainstreamové propagandy. Většina médií je ovládána vládou nebo jí jde na ruku. Vláda si udržuje svou moc výhradně prostřednictvím ideologické propagandy, policejního násilí a represí. Stále probíhá nábor do policejních a armádních složek a posilování jejich vybavení. Stát se připravuje na preventivní potlačování hrozících sociálních nepokojů a povstání. Desítky demonstrací a shromáždění byly brutálně potlačeny, demonstranti byli bez ostychu biti a mučeni policií. A mimo nebezpečí nejsou ani lidé ve svých čtvrtích, kteří jsou zvýšenou měrou napadáni policií pod záminkou protiepidemických opatření. Policie jedná zcela beztrestně. „Je zřejmé, že zažíváme postupný odklon politického režimu směrem k totalitě a formování policejního státu, kde je veřejný život přísně vymezen a kontrolován.“ Dále krize zdraví zhoršuje nástup kapitalistické krize prohlubováním třídní propasti. Chudoba, nezaměstnanost a nejistota, bída, stres a psychické nepohodlí, intenzifikace a deregulace pracovních vztahů jsou realitou, kterou dnes zažívá drtivá většina společnosti. Nutností naší doby je požadovat rychlou a organizovanou reorganizaci sociálních protestů, vytvoření militantní sociální fronty, která se bude střetávat se státem a kapitálem na obranu pracujících a potřeb obyvatel, na sebeobranu sociální základny proti neoliberální kapitalistické restrukturalizaci, autoritářskému státnímu despotismu, policejní a polostátní fašistické aktivitě. Pouze sebeorganizace zdola, sociální a třídní boje, posilování odborů a iniciativ pracujících, studentské skupiny a sdružení, otevřená sousedská shromáždění, sociální centra mohou poskytnout cestu ven.

Francouzská organizace Union Communiste Libertaire obratem reagovala na Macronovy nové kroky z 31. března. Ten vyžaduje individuální úsilí, zejména u nemocničního personálu, který je již vyčerpaný, a přitom tvrdí, že apeluje na solidaritu a kolektivitu. Stanovuje bez jakékoli konzultace autoritářská opatření, která slouží pouze jednomu zájmu: zájmu buržoazie a kapitalistů. Macron nadále upřednostňuje akcionáře a zaměstnavatele na úkor zdraví pracujících. Spíše než masivní očkování a testování stát zavádí donucovací opatření pro život – kromě práce. Reakcí na vládní nařízení musí být solidarita. „Zavádějme solidaritu do našich obcí a čtvrtí. Dávejme na sebe pozor, zejména na ty nejzranitelnější. Organizujme se, aby se neopakovalo domácí násilí. Připravme se na vlnu kontrol a razií v dělnických čtvrtích. Postavme se jednotně policii.“

Francouzští anarchosyndikalisté z CNT-F ve svém prohlášení z 19. března obviňují vládu, že za poslední čtyři měsíce došlo ve Francii k enormnímu počtu úmrtí na covid-19, aniž by byla přijata nějaká zásadní opatření k zastavení šíření viru. Vládou přijímaná opatření jsou nedostatečná a sledují především zájem hlavního města. Vláda se zajímá jen o to, jak chránit ekonomiku. CNT-F vyzývá k solidaritě se zdravotnickým personálem v první linii a požaduje zastavení stroje na zisk za pomoci generální stávky všech odborů.

Na webu Anarchist Studies vyšel 16. března článek Jima Donagheye hodnotící jeden rok s covidem. Konstatuje, že nekompetentnost britské vlády pramenila mj. ze záměrně nedostatečného financování a privatizace veřejných zdravotnických služeb, její bezcitnost korespondovala se strukturálně násilnými principy konzervativní „úspornosti“. „Obchodní zájmy byly opakovaně a výslovně upřednostňovány před životy starších a zranitelných osob.“ V rámci neoliberalismu stát v jistém smyslu již žárlivě nestřeží svou svrchovanost, ale dobrovolně ji předává a jedná jako „zprostředkovatel“ kapitálu a zasahuje do utváření společnosti tak, aby to vyhovovalo zájmům trhu. „Vláda Spojeného království již skutečně není schopna uspokojovat základní sociální potřeby, a to ani v době krize – stát se už outsourcoval až do stavu nekompetentnosti.“ Více než 3000 smluv bylo uzavřeno bez výběrového řízení, miliony liber šly do společností, které nemají žádné zaměstnance ani historii obchodování, kontrakty v hodnotě 1 miliardy liber byly zadány „přátelům a dárcům“ konzervativní strany, bylo zjištěno, že více než 40 milionů kusů osobních ochranných prostředků dodaných těmito dodavateli je vadných nebo nepoužitelných. Neschopnost státu uspokojit bezprostřední potřeby lidí v pandemické krizi byla řešena rozkvětem iniciativ vzájemné pomoci na místní úrovni. Tisíce a tisíce lidí se spojily, aby podpořily zranitelné sousedy, vyráběly ochranné pomůcky, dodávaly jídlo a léky a mnoho dalšího. Pozoruhodnou charakteristikou těchto skupin vzájemné pomoci je jejich autonomní organizace, zcela oddělená od zavedených charit, politických stran, nebo dokonce státu. První reakcí britské vlády byl pokus kooptovat nárůst vzájemné pomoci v rámci státem řízeného dobrovolnického programu. Energie a touha lidí navzájem si pomáhat tak byly promarněny, nebo jinými slovy, úspěšně absorbovány a odvráceny od autonomních iniciativ vzájemné pomoci. Nastoupilo masivní rozšiřování policejních pravomocí podle „zákona o koronavirech“ a bylo opakovaně používáno k prevenci protestních shromáždění, která jsou kritická vůči vládě nebo policii. Tyto nástroje byly použity k narušení protestů Black Lives Matter, Extinction Rebellion, Stop HS2, aktivistů odborových organizací protestujících proti mizernému zvýšení platů, žadatelů o azyl protestujících proti nedůstojným podmínkám v kasárnách Napier, a dokonce proti trojici squaterů v prázdné kancelářské budově v Bristolu. Donaghey se také zamýšlí nad tím, že na anarchistických webech nebyl reflektován vládní návrh zavedení očkovacích průkazů, což přirovnává k pokusu zavést povinné průkazy totožnosti pod rouškou „války proti terorismu“ za Tonyho Blaira. „Stát vyžaduje, aby jeho subjekty a zdroje byly majetkem sloužícím jeho imperativům. Když lidé zpochybňují tyto imperativy tím, že se samostatně organizují, aby uspokojili své vlastní potřeby, stát spěchá, aby znovu prosadil svou svrchovanost a represivní kontrolu. To je žárlivost v jádru státu – ne proti geopolitickým konkurentům a už vůbec ne proti tržním zájmům, ale proti vlastní schopnosti lidí se organizovat. Jsme hrozbou, které se skutečně bojí.“

Anarchosyndikalisté z FAU v Berlíně a Kolíně nad Rýnem poukazují na nekalé praktiky zaměstnavatelů v době pandemie, konkrétně na společnost Learnship, která se zaměřuje na on-line kurzy pro zaměstnance více než 2000 firem v 75 zemích – včetně předních značek jako Amazon, Bertelsmann, Nestlé, Puma, Roche a Volvo. Learnship má pouze několik stálých zaměstnanců, většina lektorů je na volné noze. Těm byl snížen honorář o 25 % se zpětnou účinností od 1. května 2020 s tím, že když nepodepíší, nebudou jim přiděleny žádné kurzy. Důvodem pro takové okrádání prekarizovaných učitelů je dle společnosti právě koronavirová pandemie.

Skupina FAU z Freiburgu se zase postavila proti plánovaným úsporám v sociální a vzdělávací oblasti, které oznámilo vedení města. S odvoláním na náklady spojené s pandemií bylo odřeknuto navýšení mezd v nezávislých institucích, které jsou závislé právě na městem poskytovaných grantech. „Během prvních několika měsíců pandemie nechybělo symbolické uznání zaměstnanců v sektoru péče – potlesk však nic nestojí, jak známo, zvyšování mezd ano.“ Díky škrtům budou nyní náklady na sociální zabezpečení a vzdělávání nést samotní zaměstnanci dotčených institucí. FAU Freiburg odmítá program sociálních a kulturních škrtů a požaduje, aby náklady na koronavirovou krizi platilo nejbohatších 10 % populace, které vlastní dvě třetiny bohatství.

Revoluční propagandistická skupina La Ruptura informuje o snaze chilské vlády omezit o víkendech veřejnou dopravu, což má být údajně nástroj boje s pandemií. „Od pondělí do pátku musí lidé cestovat veřejnou dopravou, aby mohli sloužit centrům kapitalistického vykořisťování. Taková mobilita podle vlády zřejmě šíření pandemie nezpůsobuje. (…) Pokud by státu a podnikatelům trochu záleželo na našem blahobytu, hledali by mechanismy pro financování a snížení mobility pracovních sil během týdne. Jenže oni se více zajímají o zisky.“

Coordenação Anarquista Brasileira obviňuje brazilského prezidenta Bolsonara ze způsobení vážné situace, kdy je Brazílie jednou ze zemí na čele žebříčku úmrtí. Od začátku se Bolsonaro snažil ze všech sil sabotovat kontrolu nad nemocí a očkování Brazilců, podporoval setkávání lidí, kritizoval užívání roušek a nerespektoval truchlení pozůstalých. Virus se šíří brazilskými regiony, zasahuje hladové a nezaměstnané, lidi zůstávají bez pomoci a bez vakcín, nemají možnost nemocniční péče. Podle brazilských anarchistů je jedinou možností vzpoura. „Kapitalistická třída a vláda nemohou nadále zabíjet lidi bez odporu.“

Anarchistická skupina Libertária Rusga ze spolkového státu Mato Grosso na brazilském středozápadě popisuje ve svém vyjádření z 24. března rekordní úmrtnost na covid-19, přeplněnost nemocnic, nedostatek zdravotnických přístrojů… a údajnou nemožnost zastavit ekonomiku a omezit zisky velkých podnikatelů a vlastníků půdy. Politici upřednostňují zájmy Průmyslové federace Mato Grosso a agrobyznysmenů. Lockdown je neúčinný, jelikož rutinní mobilita za prací zůstala zachována. Odhaluje to „genocidní charakter kapitalismu (...) Víme, že Bolsonarova genocidní vláda otevírá dveře politice smrti, ale státní vlády a radnice hrají v tomto ohledu stejnou roli.“ Libertária Rusga vydala 9. března stanovisko, kde jasně řekla, že lockdown stanovený na 15 dní bez uzavření průmyslu bude naprosto neúčinný. Skupina pokračuje v linii obrany životů lidí zdola. „Jelikož jsme nuceni pracovat a podstupovat životní rizika uprostřed zrychlené pandemie, bez možnosti důstojného přežití, je naléhavé, abychom jako primární nástroj boje proti této politice bezpráví a smrti přijali také přímou akci. Pokud se od nás vyžaduje, abychom uprostřed kolapsu normálně pracovali, musíme najít sílu vyjít do ulic a požadovat slušný život: za zrušení patentů na vakcíny, za úplnou karanténu, za generální stávku, za nouzovou pomoc pro všechny, kteří trpí nejistotou zaměstnání a nezaměstnaností, za důstojnou mzdu, za snížení vysokých cen potravin, léků, elektřiny, vody, plynu atd., za hromadné testování pro celou populaci, za konec vystěhovávání z obsazených opuštěných domů a nevyužívané půdy, za zdanění zemědělského podnikání a bohatství, za přerušení práce ve školách a na úřadech, za hromadné očkování!“

Dne 21. března vyšel na webu libcom.org rozhovor s argentinskou skupinou Cuadernos de Negación, v němž aktivisté vyprávějí, jak stát a kapitál využívají epidemii jako záminku a ospravedlnění frontálního útoku na příjmy pracujících. „Ekonomika v regionu již několik let trpí stagnací s vážnými sociálními důsledky. Situace nakonec explodovala v souvislosti s covidem a vyvolala předvídatelnou sociální a ekonomickou krizi. Pandemie sloužila jako ospravedlnění brutálních represivních a adaptačních opatření, kdy vláda nešetřila vojenskou rétorikou, která se ozývá po celém světě. Reálná mzda se v roce 2020 výrazně snížila, došlo k omezením v mnoha odvětvích. Národní měna nadále rychle devalvovala, což mělo dopad na ceny. Tato situace, zrychlená v roce 2020, se cyklicky opakuje po celá desetiletí. Kromě útoku na mzdy se v loňském roce zvýšila enormní masa nezaměstnaných, což představuje ústřední problém v regionu. Miliony lidí žijí v chudobě. Hlad je nevyhnutelným důsledkem, který přispívá ke zhoršující se kvalitě potravin a problémům s výživou. V průběhu roku 2020 vláda vyplatila tři mizerné dotace. Na „nouzový rodinný příjem“ dosáhlo 9 milionů obyvatel (pracovníci v neformální ekonomice, jednotlivci s výdělkem, placení domácí pracovníci a nezaměstnaní). Další stejně nedostatečná a mnohem omezenější ekonomická podpora byla poskytnuta samostatně výdělečně činným osobám v konkrétních odvětvích. Vláda rovněž vydala některé pokyny týkající se veřejných služeb a nemovitostí, jako je zmrazení nájemného, poplatků a pozastavení vystěhování z důvodu neplacení. Rovněž se snažila zmrazit ceny některých potravin a základního zboží. Ale kromě těchto drobků byli jako vždy nejvíce dotovaní kapitalisté. Represe stály životy desítek pracujících, kteří vyšli do ulic, protože potřebovali pracovat, pomáhat členům rodiny, nebo jednoduše proto, že se potřebovali znovu spojit s milovanou osobou. „Situace, kterou jsme zažili během dlouhých měsíců karantény, nám připomněla hluboký význam fetišismu komodity, jehož prostřednictvím jsou sociální vztahy ve skutečnosti vztahy mezi věcmi prostřednictvím lidí: nadále obíhaly pouze komodity a lidem bylo umožněno obíhat pouze jako komodita – pracovní síla.“ Vláda zavedla „daň z velkých majetků“, definovanou jako „solidární“ příspěvek, který má být poskytnut pouze jednou, s cílem zmírnit „účinky koronaviru“. Toto nové opatření bylo s velkou slávou oznámeno progresivními vládními sektory jako obrana pracujících a „přerozdělení bohatství“ doprovázené v ulicích provládními demonstracemi. Ve skutečnosti je rozsah tohoto opatření omezen a většina výtěžku jde do jiných sektorů samotné buržoazie, ale na diskurzivní úrovni dosáhlo svého cíle v odvádění pozornosti na několik týdnů. Další popularitu se vláda snažila získat pokusem monopolizovat pohřeb Diega Maradony a schválením legalizace potratů. Ulice byly znovu otevřeny demonstracím, pokud podporovaly samotnou vládu a její iniciativy. Ale ve stejné době bylo schváleno snížení důchodů na rok 2021. Sektory maloburžoazie vyšly protestovat, aby znovu otevřely své obchody a udržovaly své zisky. Jasným příkladem byli šéfové gastronomického sektoru, známí tím, že neregistrují své pracovníky, jakož i nízkými mzdami a mizernými pracovními podmínky. Různá odvětví nezaměstnaných pracujících vyšla do ulic a požadovala pracovní místa a ekonomické nástroje ke zmírnění karantény, ale bez konfrontace. Stejně jako v jiných zemích je patrný vznik místní „alternativní pravice“ a extrémnějšího liberalismu.

Na webu libcom.org se objevila polemika (Anarchy, Lockdown and Crypto Eugenics) s dlouhým textem zveřejněným na kanadském webu Montreal Counter-Info (MCI, je nedostupný kvůli policejní razii v Nizozemí na aktivistické servery, ale text je k přečtení např. na aitrus.info i s reakcí na kritiku, avšak bez uvedení této kritiky), jenž napadá některé anarchisty za to, že se prý proti svému přesvědčení přiklání k omezením, která vyhlašují vlády, a kritizují ty, kdož tato vládní nařízení nerespektují jen proto, že ti nejvzpurnější jsou spojováni s pravicovou politikou. Válka těch nahoře proti zbytku společnosti se prý najednou v srdcích takových anarchistů jeví jako záchrana životů. Podle textu neexistuje žádná omluva pro přijetí předpisů opatřených razítkem státu a šířených jeho lokaji v médiích a podivuje se nad tím, kolik anarchistů ochotně a nadšeně podporuje ztrátu vlastní autonomie. Vědu spojuje s technokracií a sociální manipulací a relativizuje její dosavadní poznání ohledně covidu. Argumentuje, že spousta odvětví musí zůstat v provozu, takže 100% lockdown je nemožný, a konstatuje, že cílem opatření je zpomalení šíření nemoci, aby nedošlo k zahlcení nemocnic, čemuž prý většina nemocnic ani nečelila. Kvůli médiím je infekce považována za mnohem smrtelnější, než je tomu v realitě. Na konci text vyzývá, abychom si uvědomili, „že žádná situace, bez ohledu na to, jak hrozné se to může zdát, nevyžaduje příkazy shora, které k dosažení svých cílů používají hrozbu síly a násilí“.

Na libcom.org se přiznává, že i v Británii se mezi anarchisty najdou podobné reakce, a hned se poznamenává, že hrozba covid-19 ani samotná nemoc nejsou žádným spiknutím, ani výsledkem mediálního humbuku, čachrů Billa Gatese či důsledkem 5G sítí. „Je to přímý důsledek těžké ekologické destrukce a toxických životních podmínek kapitalismu.“ Článek konstatuje, že reakcí státu a kapitálu je paradox „zůstaňte doma, ale jděte do práce“. Ačkoli je každý pracující levný a nahraditelný, kapitál nějaký počet pracujících potřebuje. Nemůže dopustit, aby byli nemocní všichni najednou ani nechat odrovnat příliš mnoho z pracující populace. Nadto ale kapitalismus vytváří těla nadbytečná pro potřeby kapitalistické produkce. „Právě zde vidíme eugenickou a malthusiánskou tendenci kapitalismu. Tato tendence, která je vždy přítomná, se v posledních letech prohloubila pro osoby se zdravotním postižením, jak ukazují četné ztráty na životech v důsledku snižování dávek. (…) Kapitalismus sám o sobě lze přesně popsat jako algoritmus kryptoeugeniky, který je vždy přímo vystaven riziku fašismu. Stejně jako fašismus představuje i covid-19 existenční ohrožení života určitých menšin – zvláště proletářských osob se zdravotním postižením a starších osob – a pomalejší smrt pro ostatní.“ Uznání pandemie jako existenční hrozby je bodem, kde by měla začít naše diskuse v rámci hnutí. Pokud se ale bude jednat bez těch zranitelných, vyloučíme od začátku i staré anarchisty i ty s nějakým zdravotním postižením. „Je prostou pravdou, že vaše právo pít v hospodě (tj. právo na opětovné otevření podniku) omezuje svobodu těch, kteří jsou vážně ohrožení, těch pár spojuje řetězec přenosu. (…) Řekněme si to jasně: s těmi, kteří ohrožují postižené, nelze souhlasit. Na zmrzlých márách nenajdeme svobodu.“ Montrealská analýza na jedné straně mluví o vědcích jako o technokratech, ale půjčuje si od nich studie, co se jí hodí. Citují statistiky o průměrných rizicích a maskují smrtelná rizika pro konkrétní menšiny. Staví covidová rizika proti léčbě rakoviny (můžeme si dovolit jen jedno, nebo druhé), přestože virus je pro ty, kdo bojují s rakovinou, mnohem smrtelnější. „Kryptoeugenická logika zůstává.“ Ve Velké Británii zpočátku někteří politici otevřeně hlásali kurz stádní imunity bez vakcíny. Lze s jistotou předpokládat, že tento malthusiánský mokrý sen by vedl ke kolapsu zdravotního systému a možná k půl milionu úmrtí (pro stát a kapitál „přijatelné ztráty“). „Pokud [montrealská] kritika vyzývá anarchisty, aby zpochybňovali a kritizovali hrozbu covid-19, vyzýváme anarchisty, aby kriticky uvažovali o eugenice jako logice kapitálu a státu.“ Nesmíme přebírat rétoriku krajní pravice, která přehnaně mluví o drakonickém nařízení nošení roušek či zákazu vycházení, a měly bychom rozlišovat, která nařízení mají smysl a která je třeba bojkotovat a stavět se proti nim. „Musíme definovat naše cíle a rozpoznat naše nepřátele. Svobodné podnikání nemá nic společného s naší svobodou. Pouhé oponování lockdownu jako ediktu shora je stejně prázdné jako podpora všech protestů.“

Reakce na reakci na sebe nedala dlouho čekat. MCI nejprve zdůrazňuje, jak její příspěvek vyjma uvedené kritiky přitáhl pozornost v celém světě a má pozitivní ohlasy, pak si hraje se slovíčky a nařčení z „kryptoeugeniky“ považuje za absurdní a kritiky obviňuje z nesprávné interpretace původních argumentů a absence skutečného anarchistického postoje. A pokračuje: „Nejsme vůbec proti jakémukoli doporučení v oblasti veřejného zdraví, pokud je dobrovolné. (…) Věříme, že anarchismus a jakákoli ideologie, která podporuje drakonická opatření, jako jsou lockdowny a zákazy vycházení, se vzájemně vylučují, což by mělo být samozřejmé. Jak může být člověk současně proti státu a pro státní kontrolu?“ Na pomoc si autor bere vědu (kterou v předešlém článku jeho kamarád tak odsuzoval) a hovoří o studii dokazující pobyt doma je neúčinný při snižování úmrtnosti. Opakuje, že podle dalších údajů je úmrtnost nižší, než se předpokládalo před rokem, a uvádí spoustu čísel bez toho, aby nějak komentoval, zda za ten rok mohli mít na úmrtnost nějaký vliv opatření, jako je nošení roušek či sociální distance zejména u starších ročníků (tedy věci spíše dobrovolné) nebo stav zdravotnictví na tom kterém místě. A opět opakuje podněcování strachu ze strany médií, kde jsou viditelné finanční zájmy farmaceutického průmyslu a společností, jako je Amazon. [Česká zkušenost je spíše opačná – bagatelizace dopadů, aby mohl profitovat průmysl.] Poukazuje, že kritika medicínsko-průmyslového komplexu je v antikapitalistických kruzích stále vzácnější. [Opět opak naší zkušenosti.]

Na webu anarchosyndikalistů z ruské skupiny KRAS se jako první článek objevuje text z loňského 2. dubna – rozpaky budící „Prohlášení v souvislosti se zavedením režimu domácího vězení v řadě regionů Ruska“, které reaguje na rozhodnutí moskevských (a mnoha dalších) úřadů o zákazu opouštění domovů. „To znamená skutečné nastolení totalitního režimu.“ Za porušení by hrozily tresty od pokut až po uvěznění. Prohlášení také upozorňuje, že systém veřejného zdravotnictví v Rusku, stejně jako v mnoha jiných zemích, byl během neoliberálních „optimalizací“ posledních desetiletí zničen nebo silně oslaben. Z textu to skoro vypadá, že je to vlastně trest pracujícím za to, že se této „optimalizaci“ nepostavili. „Úřady zcela přenesly hmotná břemena krize na bedra pracujících. Vládnoucí oligarchie stále není ochotna nutit bohaté, aby platili. Místo toho pokračuje ve zdanění malých úspor, které si lidé v průběhu let nastřádali.“ KRAS považuje nebezpečí epidemie za „hystericky přehnané“ [KRAS mj. podpořil v diskusi montrealské anarchisty] a doporučuje „dodržovat základní standardy osobní hygieny“. Skupina požaduje od úřadů a podnikatelů zdokonalená opatření k zajištění odpovídající bezpečnosti práce; mzdu pro pracující, co jsou nuceně bez práce; přijatelné příležitosti k nakupování a procházkám, aby se posílila jejich imunita [?]. Pracující vyzývá, aby neztráceli vzájemné vazby, nepoddávali se sociální izolaci a organizovali se.

 

Předchozí díly:
Zisky, nebo životy? O to tu běží
Lidé zase až na posledním místě

Související odkazy:
Kdo na nás dělá Dlouhý nos?
Mezinárodní solidaritou proti globálnímu autoritářství!
Zdraví není zboží
Bojovat se má o každý život
Vakcíny pro všechny!
Chraňme životy, zastavme průmysl!
A3: Kapitalismus proti lidem
Česká republika není pracovní tábor
Za tlak zdola


Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy

Brno proti špinavému pojištění

21. 6. 2021, Brno

Protest proti pojišťování fosilního průmyslu …(více)