Z-fašistické Rusko poslalo Ruslana Sidikiho na dlouhá léta za mříže.

Před pár dny jsme informovalx o tom, že byl 20. května v Jekatěrinburgu odsouzen na 16 let anarchistický protiválečný sabotér Alexej, zmínilx jsme také, že konečný rozsudek čeká i Ruslana Sidikiho, a připomněli mučení, jemuž byl vystaven v době vyšetřování.

V pátek 23. května odsoudil soudce 2. západního obvodního vojenského soudu Oleg Šišov 37letého Ruslana Sidikiho na výjezdním zasedání vojenského soudu Rjazaňské posádky k 29 letům. Informoval o tom korespondent Mediazony ze soudní síně.

Sidiki stráví prvních 9 let trestu ve vězení a poté bude převezen do kolonie se zvýšenou ostrahou. Konečný trest byl určen sečtením pěti článků trestního zákoníku. Sidikimu byla rovněž uložena pokuta ve výši 2 milionů rublů.

Soud také vyhověl nárokům poškozených. Řidič KamAZu, který narazil do jednoho z dronů, které na místě zanechal Sidiki, Alexandr Bogatyrev, dostane 250 tisíc rublů. Strojvedoucí vlaku, který po výbuchu vykolejil, Dmitrij Unšakov dostane 300 tisíc rublů, a pomocník strojvedoucího Sergej Tarabukin 350 tisíc rublů.

Ruské železnice mají podle rozhodnutí soudu nárok na odškodnění ve výši 3,6 milionu rublů, Rosagrotrans 13,2 milionu rublů, společnost vyrábějící hnojiva, která se nacházela ve vykolejeném vlaku, 38,1 milionu rublů.

Ve svém závěrečném prohlášení Sidiki opět uvedl, že byl po zadržení mučen, a vysvětlil, že jeho cílem bylo poškodit ruskou vojenskou infrastrukturu.

Prokurátor Boris Matorin žádal, aby byl odsouzen na 30 let v kolonii s přísným režimem.

Prokuratura Sidikiho obvinila, že na pokyn ukrajinských speciálních služeb vyhodil do povětří vlak a zaútočil na vojenské letiště u Rjazaně, což Sidiki nepopřel. Obžaloba také trvala na tom, že vycestoval do Turecka a Lotyšska na výcvik v teroristických aktivitách a připravoval i třetí útok. To Sidiki odmítl – podle něj se na setkání s Ukrajinci v Turecku a Lotyšsku nic nového nedozvěděl a další bombové útoky neplánoval, protože měl tou dobou deprese ze smrti své babičky.

Obhájce Igor Popovskij požádal o zrušení části případu kvalifikované podle paragrafu o výcviku v terorismu, o překvalifikování útoku na letiště a vyhození vlaku do povětří z paragrafu o terorismu na paragraf o sabotáži, stejně jako o zrušení části případu týkající se přípravy nového výbuchu. Obhájce rovněž trval na tom, aby byl Sidiki uznán válečným zajatcem v souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1949, která tento status rozšiřuje i na účastníky organizovaného odporu na nepřátelském území.

Závěrečná řeč Ruslana Sidikiho

Lituji, že jsem svým jednáním ohrozil [Alexandra] Bogatyreva, [Sergeje] Tarabukina, [Dmitrije] Unšakova. Nebyli cílem a jsem rád, že to nemělo za následek žádné vážné poškození jejich zdraví.

Mým cílem byla ruská vojenská technika a logistické řetězce, které se používají k přepravě vojenské techniky a surovin s tím spojených. Tímto způsobem jsem chtěl zkomplikovat vedení nepřátelských akcí proti Ukrajině.

Samozřejmě, že každý výbuch nebo zpráva o výbuchu může někoho vyděsit. Stejně jako rakety prolétající nad domy a zahájení válečných akcí mají za následek vystrašení obyvatel země, proti níž jsou tyto akce vedeny.

Opakovaně jsem řekl, že jsem neměl v úmyslu někoho záměrně zastrašovat. Cíle jsem si vybral sám. Zaútočil jsem na vojenské letiště s cílem zničit parkující vojenská letadla. Zaútočil jsem na vlak s cílem vyřadit železniční trať, na které jsem zjistil pohyb vojenské techniky.

Rád bych zdůraznil, že jsem sledoval pohyb vlaků na trati, kterou jsem vyhodil do povětří, a ujistil se, že na ní nedochází k pohybu osobních vlaků. Pro větší jistotu jsem měl vizuální kontakt. Kdyby mi nezáleželo na životech lidí, mohl jsem vlak vykolejit bez přímé účasti.

S pokusem vyrobit nové výbušné zařízení a odpálit další vlak jsem neměl nic společného. Výbuch 11. listopadu 2023 způsobil velký hluk a já věděl, že bezpečnostní opatření budou zpřísněna. Kromě toho jsem měl dost problémů v osobním životě.

K obyvatelstvu Ruska mám dobrý vztah, v souvislosti s některými událostmi od roku 2014 dochází k neshodám, ale to není důvod, abych někoho nenáviděl.

Nemožnost pokojným způsobem ovlivnit jednání úřadů a trestní stíhání lidí, kteří s tím nesouhlasí, vede k tomu, že někdo opustí zemi a někdo se rozhodne podniknout jiné kroky.

V každém případě, bez ohledu na závažnost činu, je použití mučení při výslechu nepřijatelné, pokud žijeme v právním státě. Mučení elektrickým proudem a bití svázané osoby je extrémně nízký čin. Odpovědnost zde nepadá pouze na toho, kdo tyto výslechové metody použil, ale také na toho, kdo o nich ví, a na toho, kdo nereaguje a pomáhá je krýt.

A na závěr přečtu úryvek z básně Nestora Machna:

„Ať teď klidně pohřbí nás,
naše podstata však odolá
a povstane v pravý čas.
Zvítězí – tomu věřím já.“

Zdroj:
https://avtonom.org/news/anarhist-ruslan-sidiki-prigovoren-k-29-godam-kolonii-strogogo-rezhima-podrobnosti-preniy

Související odkazy:
Rusko: Anarchističtí váleční sabotéři před soudem
„Někteří lidé opouštějí zemi, jiní se uchylují k výbušninám“
Rusko: 13 lidí uvězněno za protiválečnou sabotáž
Rusko: mučení jako běžná policejní metoda
17. listopad: „Smrt impériu“
Rusko: další unesený a mučený anarchista
Vězení není konec, je třeba jít dál
Zóna solidarity pokračuje
Dokud nebudou všichni svobodní…
Rusko: další vykonstruovaná teroristická kauza
Rusko: Vězení za vyvěšení transparentu
Rusko: 6 let vězení za transparent?
Rusko: Trest za sezení na posteli

31.5.2025 Zahraniční sekretariát AF

Represe Ze světa Válka