Proti invazi, avšak bez pokrytectví

Prohlášení Anarchistické federace k invazi ruské armády na Ukrajinu

Anarchistická federace se rozhodla na základě zahájení otevřené invaze ruské armády na Ukrajinu, k níž došlo ve čtvrtek 24. února v brzkých ranních hodinách, vyjádřit se k této situaci, která může v důsledku vést k dalšímu globálnímu ohrožení, v několika následujících bodech.

* Jednoznačně odsuzujeme invazi ruské armády na Ukrajinu.

* Vyjadřujeme hlubokou lítost nad zmařenými životy.

Putinův režim a imperiální zájmy

* Nynější dění na východě Ukrajiny i vývoj uplynulých zhruba osmi let představuje jednoznačnou imperiální agresi ze strany Ruska. Tu doplňuje Putinova podpora autoritářských režimů postsovětského bloku proti lidovým hnutím odporu, jak jsme toho mohli poslední dobou být svědky v Kazachstánu a Bělorusku, stejně jako jeho politická a vojenská podpora diktátorům jinde ve světě, jak můžeme vidět na příkladu Sýrie či Myanmaru.

* Nelze přehlédnout, že Putinův režim se dlouhodobě snaží prostřednictvím tzv. hybridní války destabilizovat geopolitické konkurenty, a to zejména hackerskými útoky, cíleným ovlivňováním veřejného mínění skrze sociální sítě a finanční a politickou podporou zejména ultrapravicových sil.

* Putinův režim představuje oligarchický a autoritářský systém stojící na agresivním národovectví i náboženském tmářství. Jde o jakýsi „carský kapitalismus“, kde se oligarchii dobře daří, pokud přistoupí na podmínky vládnoucího autokrata a působí ve vzájemné symbióze.

* Putinovo vládnoucí soukolí soustavně drtí vnitřní opozici. Zakouší to jak prokapitalističtí liberálové, tak antikapitalističtí anarchisté. Zinscenovaná obvinění a procesy nejsou ničím výjimečným. Ruské represivní složky se nerozpakují přistupovat ani k fyzickému mučení, jak jsme mohli sledovat např. při snaze režimu perzekvovat anarchistické hnutí v procesu „Síť“.

* Putinův režim se neváhá dovolávat dědictví Sovětského svazu v oblasti imperiální politiky. S tou máme mj. bohatou zkušenost, když v srpnu 1968 obsadila ruská armáda za přispění dalších „bratrských států“ Československo, kde se odehrávaly snahy o reformy „socialistické“ společnosti. Část toho, co považoval SSSR za svou sféru vlivu, bylo nutno přimět k poslušnosti. To samé se nyní odehrává na Ukrajině.

* Putin a jemu oddaná média si osvojili orwellovský newspeak, který jim dovoluje převracet ve svých vyjádřeních realitu naruby a například vydávat invazní jednotky za mírové sbory. Stejně tak směšná je jeho rádoby antifašistická rétorika obviňující Ukrajinu z tolerance neonacistů, zatímco dobrovolníci bojující za proruské zájmy na Donbase a v Luhansku jsou prolezlí podobnými existencemi.

Proti nacionalismu

* Jednou z nejdůležitějších Putinových zbraní v tomto konfliktu je nacionalismus.

* Nové vojenské tažení mu má pomoci stmelit „národ“ za svou osobností, coby nezpochybnitelným národním vůdcem, a zvýšit jeho upadající popularitu na domácí půdě.

* Nacionalismus je pro něj také zbraní pro oslabení nejbližšího geopolitického konkurenta – Evropské unie. Její případné rozdrobení by zas o něco posílilo moc jeho impéria. Dopomoci tomu mají jím podporované nacionalistické síly v jednotlivých evropských zemích.

* Nacionalismus je ale silně přítomný i na ukrajinské straně, což vede jedině k marginalizaci ruskojazyčných obyvatel, a tudíž i k jejich příklonu na stranu Putinova Ruska.

* Je nutné mít na vědomí, že agresi vede Putin a jeho věrní, nikoli tzv. Rusové a Rusky, tedy obyvatelé Ruské federace. Je tudíž nepřijatelné vyjadřovat se ve smyslu, že „Rusové jsou agresoři“, „Rusové zaútočili“ apod. Takové generalizace jsou lživé, nespravedlivé ke spoustě lidí, zejména těch, kteří s Putinovou politikou nesouhlasí, a vedou k iracionální národnostní nenávisti.

* Naše stanovisko se nese v duchu anarchistického antimilitarismu a antinacionalismu. Jsme si vědomi, že sociální hranice nevedou mezi „národy“, ale mezi třídami. My, coby neprivilegovaní, máme společné zájmy s neprivilegovanými celého světa, včetně těch v Rusku a na Ukrajině. Chceme žít důstojné životy bez útlaku a vykořisťování. Odmítáme zástupnou „hrdost“ nacionalismu, která spočívá ve sdílené nenávisti vůči jiným, nemá nic společného s našimi zájmy a z lidí dělá jen kanonenfuter v militaristických hrátkách privilegovaných.

Proti pokrytectví

* Proti ruské invazi se vyslovil kdekdo. Je to dobře, ale nestačí to, hlavně co se týče představitelů tzv. „demokratického Západu“. Aby se jim dalo věřit, že to myslí upřímně, musí se nejprve zbavit pokrytectví a dvojího metru.

* Pokud odsoudíme Rusko za invazi na Ukrajinu, musíme zároveň odsoudit Turecko za invazi na samosprávné území Rojavy na severu Sýrie a za jeho spolupráci s ozbrojenci Islámského státu; musíme odsoudit Izrael za okupaci palestinských území a politiku apartheidu; musíme odsoudit Čínu za pronásledování ujgurského lidu atd.

* Je třeba připomenout, že také NATO v čele s USA se opakovaně v různých částech světa chovalo útočně a imperiálním způsobem s cílem prosadit svůj model globalizovaného kapitalismu, a to i pod lživými záminkami (jak jsme toho byli svědky třeba před útokem na Irák).

* Je třeba brát Ukrajinu bez jakýchkoliv idealizací, ačkoli se nyní nachází v roli oběti. Je třeba přiznat nemalou účast neonacistů v řadách bojových jednotek na ukrajinské straně. Zároveň je třeba přiznat vliv tamních oligarchů na politické a ekonomické poměry v zemi.

* Pokud jde světovým lídrům skutečně o světovou bezpečnost, pak by se paralelně měli zasadit o urychlené ukončení fosilního průmyslu nebo o prolomení patentů na vakcíny proti covidu-19.

* Bez těchto kroků nemohou být brána jejich prohlášení vážně a Putin a jeho mediální mašinerie budou Západ vždy velmi snadno usvědčovat z pokrytectví a dvojí morálky.

Nutné kroky

* Žádoucí změnu nemůže přinést válka, ale pouze sociální revoluce a vznik antiautoritářského hnutí se silou zabránit vojenské agresi. Konstatujeme, že takové silné hnutí v prostoru východní Evropy nyní neexistuje. Je ale nutné pomoci ho budovat a stát se jeho internacionální součástí. Jde ale přece jen takříkajíc o běh na delší trať.

* Aktuálně je nutné tlačit na stávající držitele moci západních zemí s konkrétními požadavky.

* Je nutné přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kteří stojí tváří v tvář vojenské invazi.

* Je nutné přijetí uprchlíků z Ruska, kteří čelí represi ze strany Putinova režimu.

* Je zřejmé, že evropské ekonomické elity uvítají přísun levné pracovní síly a ještě ze sebe budou dělat filantropy. Požadujeme, aby bylo zajištěno, že se z lidí, kteří nedobrovolně opustili své domovy, nestanou levné lidské zdroje generující zisky pro úzkou skupinu vlastníků a investorů.

* Požadujeme zajistit spravedlivě azyl pro všechny ty, kteří prchají před válečnými konflikty, a to bez ohledu na zemi jejich původu.

* Požadujeme zajištění podpory ruským politickým vězňům, queer osobám trestaným jen za to, kým jsou, i dalším obyvatelům Ruska trpícím pod Putinovou vládou, jakož i obětem imperiální rozpínavosti kdekoli po světě – včetně Ukrajiny.

* Je nutné zbavit se fosilní ekonomiky a závislosti na zdrojích, jako je zemní plyn. V případě, že by situace znamenala další navyšování cen energií, požadujeme okamžitou pomoc postiženým, a to i navzdory „požadavkům trhů“, kterým se politici obvykle klaní až k zemi.

* Požadujeme zveřejnění finančních toků od lidí, bank a dalších institucí do západních politických stran a médií prosazujících ruský narativ a jejich zabavení. Dále požadujeme zveřejnění rozsahu vlivu Putinova režimu mezi západními politiky a ekonomickými elitami bez ohledu na to, že nyní rétoricky obrátili a odsuzují invazi na Ukrajinu.

* Je třeba tlačit na kroky, které uspíší odražení Putinovy invaze a minimalizují ztráty na životech a válečné utrpení.

Úkoly antiautoritářského hnutí

* Vyjadřovat aktivně svůj postoj proti invazi a být přitom (na rozdíl od politiků) konzistentní v globálním měřítku.

* Podporovat antiautoritáře a antiautoritářky na Ukrajině i v Rusku, naslouchat jim, informovat o jejich postojích a osudech, dávat jim permanentně najevo svou solidaritu.

* Budovat internacionální struktury schopné účinné vzájemné pomoci.

* Zajišťovat přímou pomoc uprchlíkům. Zpočátku alespoň těm z vlastních řad, následně i dalším, aby se nestali oběťmi dehumanizované azylové politiky a ekonomických vykořisťovatelů.

Kapitalistický mír je jistě lepší než kapitalistická válka, není ale naším cílem. Tím je odstranit kapitalismus, odstranit hranice, zrušit třídy – tedy docílit svobodné, samosprávné a sociálně spravedlivé společnosti v globálním měřítku, a to se vší rozmanitostí, kterou může politická i ekonomická svoboda a individuální i kolektivní emancipace nabídnout.

Anarchistická federace
25. února 2022

Související odkazy:
Proti anexím a imperialistické agresi
Válka a anarchisté: antiautoritářský pohled na Ukrajinu
Ukrajina mezi mlýnskými kameny
Občanská válka na Ukrajině – její důvody a důsledky
Zdola č. 09/2015: Válku válce!
Existence č. 4/2014: Válka
K výročí Majdanu
O událostech na Ukrajině: Majdan 2013
Válku válce!
Válku válce II.