Reportáž z demonstrace na podporu Romů a Romek v Teplicích a proti rasistickému politickému krytí smrtícího policejnímu zákroku vůči Stanislavu Tomášovi.

Krátce po smrti Stanislava Tomáše se začalo rychle utvářet neformální seskupení mnoha antiautoritářských kolektivů a jednotlivců. Zapojili se i členky a členové Anarchistické federace (AF). Okamžitou reakcí byla menší manifestace v pondělí 21. června, kdy ve večerních hodinách za skandování hesel prošla centrem Prahy skupina lidí. Jako další veřejné vystoupení, jehož by se už s odstupem mohl účastnit kdokoli, byla svolána demonstrace na středu 30. června. Nazvaná byla zcela jasně „Na romských životech záleží / Roma lives matter“.

Právě toto heslo se objevilo nedlouho před šestou odpoledne vyvěšené pod židlí Františka Palackého. Na náměstí, které nese jeho jméno, se začali scházet lidé, v šest jich tu byla asi stovka, ale než se začalo s proslovy, narostl jejich počet asi na 200, včetně cca dvou desítek Romů a Romek. Překvapivě se tu vůbec neukázala uniformovaná policie a policajtů v civilu tu bylo jen pár. Při antirasistické demonstraci docela neobvyklé, ale asi věděli, proč se neukazovat, jelikož nic lichotivého by na svou adresu ten den rozhodně neslyšeli.

Začátek akce zpříjemňovala hudba obstaraná soundsystémem, jenž se postaral také o následné ozvučení projevů, aby se hezky nesly po celém náměstí. Připravena byla i romea.tv, která proslovy živě přenášela.

Dvacet minut po šesté uvedla moderátorka z řad pořadatelů demonstraci úvodními slovy o smrti Stanislava Tomáše a Policii ČR, co za ni stále odmítá převzít odpovědnost. Shrnula cíl akce: podpořit romskou komunitu v Teplicích, říct NE systematickému rasismu v české společnosti a vyjádřit odpor k postoji policie a nejvyšších politiků. „Nehledě na to, co nám říká vláda a Policie ČR, na romských životech záleží.“

Jako první řečník vystoupil divadelník David Tišer. Vyslovil se proti bagatelizaci smrti Stanislava Tomáše, jak od politiků, tak na sociálních sítích. Konstatoval existenci rasismu ve společnosti i v řadách policie. Nakonec vyjádřil naději, že se pravdě dostane slova, na rozdíl třeba od smrti Roma v Žatci, kdy nebyl odsouzen žádný pachatel, ale zase jen dva Romové za vyhrožování, zatímco rasistická hesla směrem k Romům tehdy zůstala bez postihu.

Po něm dostala slovo zástupkyně pořádající koalice. Vysvětlila, jak se s ostatními spojila, a i když šlo o gadže z Prahy, chtěli vyslat do Teplic vzkaz, aby tamní Romové „věděli, že jejich životy jsou pro nás stejně důležité jako životy všech ostatních“. Dále sdělila: „Nechceme, aby Romové umírali pod rukama policie a všem to bylo jedno… Jsme s vámi a není nám to jedno!“

Další na programu byla performance skupiny Romane Kale Panthera (RKP, Romští Černí panteři). Za doprovodu saxofonu a akordeonu se na „scéně“ objevila čtveřice účinkujících v černém a s panteřími kuklami na hlavách. Položila k soše Palackého věnec a kolektivně zarecitovala text z pomníku zakončený slovy: „Otče národa, zklamali jsme tě!“

Mezitím si zadní řady povšimly přítomnosti pětice nácků s vlajkou konfederace a neonacistickou symbolikou na oblečení. A tak byli během teskných tónů zmíněných hudebních nástrojů několika lidmi náckové odzbrojeni a z místa vyhnáni. To vše bylo zakončeno skandováním antifašistických hesel a mohlo se v klidu pokračovat.

Zástupce AF na sebe nechal chvíli čekat. V následujícím vstupu představil 10 bodů, které se kauzy týkají: Nedá se věřit obratem ušité policejní verzi, a kdyby neexistoval záznam zásahu, o případu by se mlčelo. Je nepřijatelná dehonestace oběti, politické krytí policejního násilí, beztrestnost policie i absence lítosti nad zmařeným životem. Ukázka rozdílné ceny života boháče a chudáka na příkladu krále lichvářů Kellnera si vyžádala přerušení projevu potleskem. Není pravda, že zásah proti Stanislavu Tomášovi neměl nic společného s rasismem, pokud jste Rom, je mnohem větší pravděpodobnost, že policejní zákrok nepřežijete. V Teplicích ukázala policie, že je připravená na rozhořčené Romy a Romky s obušky v rukou. „Zastrašit se nedáme!… Černí, bílí, spojme síly!“

Oprávněně nejočekávanějším byl projev Jožky Mikera. Mluvil o svých pocitech ve spojení s nespravedlností, která se ukazuje v případě Stanislava Tomáše. Představil fakta, která policie zamlčuje, jelikož mluví pro skutečnost, že Stanislav Tomáš zemřel v rukou policie. To doplnil puštěním audiozáznamu se svědky celé události, kteří rozbíjejí policejní lež. „Policie má krev na rukou!“ Dál mluvil o tom, že si nemyslel, že šlo o rasistickou vraždu, ale tu z celé věci udělali až policejní hodnostáři a politici.

Pak předal slovo Janu Červeňákovi, jenž poděkoval za tuto akci a pozval na další protesty. Následně mohl promluvit na mikrofon kdokoli z přítomných. Toho využila jen 70letá Romka, která se autenticky rozčilovala nad násilím a ústrky, jichž se Romům dostává od české bílé majority. Úplný závěr pak patřil reprodukované romské hudbě. To už bylo sedm večer, lidé ještě diskutovali v hloučcích a postupně se začali rozcházet.

Je zajímavé sledovat návštěvnost pražských akcí, jež nějakým způsobem řeší otázku rasismu. Vždy jsou přítomni antiautoritáři a antiautoritářky. Spousta liberálně laděných lidí, kterých je v Praze poměrně dost, včetně takto orientované mládeže, je schopna ve velkém počtu podpořit akce typu Black lives matter, jak jsme mohli vidět loni přibližně touto dobou. Vzpomenout můžeme také na velkou vlnu protirasistických akcí koncem roku 1997 po vraždě somálského studenta neonacisty. Pokud však jde o smrt Roma, liberální Praha zpravidla zarytě mlčí… Jenže i na romských životech záleží.

Vzkaz na pietním místě v Teplicích z téhož dne

Související odkazy:
Černí, bílí, spojme síly!
Ochránci pořádku?
Smrt Stanislava Tomáše nezůstane zapomenuta
Zabíjet a lhát

2.7.2021 -kl-

Racism Czech/slovak Event