Příběhy pracujících – Tentokrát z České pošty

Moji drazí kolegové!Dřív jsem tuhle práci milovala. Po sedmi letech už to ale nedávám. A to je mi 26 a nemám děti. Jen smutně vzpomínám na dobu, kdy jsem odcházela domů ve dvě hodiny a s čistou hlavou. Nevadilo mi jít sem tam domů ve 4 nebo když bylo potřeba dát inkasa třeba v pět. Teď odcházím domů v pět, v šest ale taky v sedm. Po cestě si ještě vyčítám, že jsem si nevzala nějakou poštu sebou a nerozvezu to v sobotu..Bývala to tak skvělá práce. S kolegyní jsme si objeli celý rajon, zasmáli se a na stole leželo pár ópéček na zítra. A pak to přišlo.Zvětšíme rajóny, vyhodíme lidi. D+1 – mimochodem, tak 80% národa stále nemá páru co to je a že vlastně jezdíme obden a nikdo to nechápe. Ale to nestačilo. V té nejhorší době nám nas*ali sčítání lidu, zapisování statistiky. A ještě nám pište váhu. A nedávejte ty letáky do sebe! A ještě nám pište výběry ze schránek a dávejte pozor na cizinu. Priorite je D+1 a nenechávejte si poštu na druhý den ve fochách! A na stole nesmí být ani propisky! ( který si kupujeme za svoje, včetně desek, nůžek, bělítek, razítek, zvýrazňovačů, atd. Atd! ) A přihlašujte se do gpsky a na druhý půlce rajonu to musíte změnit na jiný okrsek! A umyjte si ty auta! A volejte lidem na balíky! A letáky! A zakládejte účty! A chci alespoň jeden úvěr! A běda jak přijde kontrola a zjistí, že máte v bedně na další den nějakou dé jedničku! – když je to kolikrát miniaturním písmem a ještě tužkou. Nebo to tam radši ani není. No musíte kontrolovat jestli to je áčková známka  Tady máte kolegyni na zaučení – týden vysvětlujete, ukazujete, zase jdete v pět a v pondělí už nepřijde. Dostaneš novou vesnici, od pondělí to jezdíš. Ale já tam nikdy nebyla. Smůla. Ani mapy nedostaneš a najdi si to v telefonu za svoje data protože ty naše služební s**čky..Bože, vždyť je toho tolik!!! Co přijde dál?!Milion odborových organizací které se neshodnou, jakou barvu má ho*no. Byla jsem Jediná z depa, kdo se účastnil stávky. Tedy pardon, té frašky která ještě víc zesměšnila tvrdou práci nás všech. Nahlásila a dokázala jsem tolik případů porušení zákoníku práce, se kterým si státní podnik jen slušně vytíra p**el. A výsledek? Nezměnilo se NIC. NIC.A dál tahám čtyřicetikilový balíky od velkých podavatelů, kteří za poštovné zaplatili 40 Kč. Dál jezdím do šesti a ještě poslouchám, že jsem asi pomalá. Půl hodiny pauzu na oběd jsem neměla asi tak tři roky a vyčítám si i dvě minuty když si zastavím abych si snědla jogurt a ještě se někde nevybourala. Už cítím že mám zase problémy s močákem protože věčně chč*ju někde na mezi! Můžeme jít snad k lékaři? Ne. Protože pak se z toho týden pose*eme. Dál se potkávám s balíkáři u vyúčtování v 7 večer.. myslím na jejich rodiny a na to, za jak málo peněz vyměňují ten čas, který mají trávit spolu. Dál poslouchám, jak na mě lidi řvou protože chtějí platit kartou a já nemám terminál jako ve středověku! Ale třeba Pplko to má, to je fakt služba teda! To jako už nevozíte poštu každý den?! Jsou tři hodiny a já myslel, že už ani nepřijedete! Babička na vás s důchodem čekala do dvou a teď jela na poštu! A je šestýho tak kde jako máme inkaso?! A v smsce je, že balík bude mezi 9-14:00 a ve firmě už ve 4 opravdu nikdo není, takže na zítra a budu si stěžovat!Tolik hnusu a nenávisti. Tolik nevděku jsem jinde než na poště neviděla. Připadám si spíš jako exekutor. O výplatě se nemá snad cenu ani zmiňovat. Ale klid, však bude vánoční bonus. V ÚNORU! 2000 Kč a jestli jeden den v roce chybíš, tak udělej prémii pápá.Jdeš poslat balík? Zaplať stejně jako každý jiný. Nemáš jako zaměstnanec slevu ani korunu. Pořiď si zákaznickou kartu – čekám na ni již několik let Jestli jste dočetli až sem, pravděpodobně již nějakou dobu cítíte to samé a je vám to opravdu líto. Protože my pošťáci jsme zkrátka srdcaři. Ale ani naše trpělivost není nekonečná. Držte se.Obdivuju vás všechny. Tolik bych toho chtěla změnit. Ale nevím jak. Odpusťte.Držte si trumpety. Bude hůř.Král pošťáků Iveta Prýmková z Ústí nad LabemEDIT : Budeme velice rádi za příběhy z vašich pracovišť! Nebojte se nám napsat,  na požádání uveřejníme anonymně!…

Citáty z pamätí troch japonských anarchofeministiek

Číslo sprevádzajú krátke citáty z pamätí troch japonských anarchofeministiek, ktoré žili a tvorili na začiatku dvadsiateho storočia: Fukuda Hideko (1865 – 1927), Kanno Sugako (1881 – 1911), Kaneko Fumiko (1903 – 1926) …

Zemřel bývalý disident, novinář a celoživotní bojovník za lidská práva a spravedlnost Petr Uhl

Petr Uhl patřil k nejvýznamnějším československým a českým postavám druhé poloviny dvacátého století. Byl jedním z nejdéle vězněných představitelů českého disentu. Za spravedlnost a lidská práva bojoval až do konce svého života. Bylo mu 80 let. …

Problém anarchistického divadla (na Slovensku)

Prvý problém anarchistického divadla na Slovensku je, že neexistuje. Druhý problém je, že je ťažké si predstaviť, ako by vôbec existovať mohlo. Je to problém radikálnej politickej imaginácie v divadelnej obci? Môže za to fetiš apolitického divadla, ktorý sme zdedili ako traumu po minulom režime? Alebo je na vine diskontinuita tradície anarchizmu na Slovensku? V čom by mohlo byť inšpiratívne začať rozmýšľať nad tým, čo by anarchistické divadlo mohlo byť?Štát a financie …

Úvod do anarchistického myslenia

Anarchistickým duchom myslím to hlboko ľudské cítenie, ktorého cieľom je všeobecný prospech, sloboda a spravodlivosť pre každého a láska a solidarita medzi ľuďmi; takéto pohnútky nemožno obmedziť na charakteristiku ľudí, ktorí sa hlásia k anarchizmu, ale motivujú všetkých so šľachetným srdcom a otvorenou mysľou. …

Kapitál vydal číslo venované téme Anarchia

Anarchistickým duchom myslím to hlboko ľudské cítenie, ktorého cieľom je všeobecný prospech, sloboda a spravodlivosť pre každého a láska a solidarita medzi ľuďmi; takéto pohnútky nemožno obmedziť na charakteristiku ľudí, ktorí sa hlásia k anarchizmu, ale motivujú všetkých so šľachetným srdcom a otvorenou mysľou.– Errico Malatesta, Umanità Nova, 13. apríl 1922 …

Frýdek-Místek: Anarchisté roznášeli letáky IP

Ve čtvrtek 25. listopadu uspořádala ve Frýdku-Místku místní skupina OAF osvětovou akci, jejímž cílem bylo zpropagovat materiály odborového svazu Iniciativa pracujících. Podobné přímé akce budou pokračovat. …

Slepá neposlušnosť

V prvej polovici marca 2020 sa fabrikami na severe Talianska prehnala …

OSIP vyjadřuje solidaritu se stávkujícími v RUKO v Kyjově

Odborový svaz Iniciativa pracujících vyjadřuje solidaritu se stávkujícími zaměstnanci společnosti RUKO v Kyjově a odsuzuje hanebné chování vedení podniku. Nejenže má tato německá firma tu drzost připravit 57 lidí o živobytí a přestěhovat zdejší tradiční výrobu do Německa, ale ještě se nestydí nabídnout jen jeden měsíční plat odstupného nad zákonný rámec. Copak si nenahrabali z práce těchto zaměstnanců pěkný balík?! Nenažranost kapitalistů jako v tomto případě, by nám měla otevřít oči, že zájmy pracujících a vlastníků jsou protichůdné! A podle toho také jednat! Do poslední chvíle vyjednávali odboráři z firmy RUKO v Kyjově s vedením o svých požadavcích, avšak marně. Proto zaměstnanci firmy 23.listopadu 2021 ve 12 hodin zahájili časově neomezenou stávku. Zaměstnanci se shromáždili na prostranství před výrobní halou, kam je přijela podpořit i řada odborových představitelů z dalších závodů – např. Zetor Brno, SEM Drásov, Zbrojovka Uherský Brod, Commscope Brno, Ferromet, Aircraft Industries, Šroubárna Kyjov. Vyjednávání pokračují a stávka skončí podle jejich výsledků. Odboráři požadují podle odpracovaných let skromné odstupné ve výši tří, čtyř nebo pěti měsíčních platů. Kolegové a kolegyně nebojte se žádat víc, oprávněně si to zasloužíte! Ve světě zaměstnanci v podobné situaci neváhají bojovat za udržení výroby a brání přestěhování zařízení z podniku, někde dokonce převezmou správu a výrobu do vlastních rukou. Jinde založí místo toho vlastní výrobní družstvo pod kontrolou dělníků. Nevzdávejte se! Bojujte! Lepší životy dosáhneme jen vlastní činností a silou!…