Jak jsme zakládalx federaci?

AF30: Ohlédnutí za aktem, jenž dal vzniknout Anarchistické federaci.

Když už tak procházíme některé milníky třicetiletých dějin Anarchistické federace, bylo by jistě vhodné se zastavit také u samého počátku a připomenout si, jak naše organizace vlastně vznikla. Musíme však předeslat, že samotný zakládací akt je trochu zahalen v mlžném oparu, jelikož nemáme žádné zdroje, jež by ho přímo popisovalx a přímé pamětnictvo v našich řadách již není.

Na začátek je třeba uvést stručný kontext anarchistického organizování v Česku. To u nás mělo silnou historii, která však končila cca rokem 1925. Na dlouhé desítky let přerušená kontinuita znamenala, že anarchistické hnutí se konstituovalo na přelomu 80. a 90. let 20. století zcela od píky a živelně, přičemž teprve hledalo své ideové a organizační vyjádření. Na podzim 1989 bylo založeno Československé anarchistické sdružení, které mělo dost neformální povahu. Zároveň na úplném začátku 90. let začalo vznikat velké množství místních skupinek. Dalším podstatným pokusem organizovat se v rámci anarchistického hnutí bylo založení Anarchistické federace, která působila v letech 1992–95 coby „volné sdružení anarchistických skupin“. Avšak přílišná organizační rozvolněnost předznamenala její nedlouhé trvání a následné vyšumění. Na druhou stranu Anarchosyndikalistická federace (založená roku 1994, přičemž o dva roky později se včlenila do ČAF) byla pro mnohé svým papírovým zaměřením na boje na pracovištích nepoužitelná pro aktivity jiného charakteru. Organizační neukotvenost hnutí pak vyprovokovala bývalého redaktora časopisu A-kontra k iniciativě – Petr z Prahy začal komunikovat s Pavlem z Vrchlabí a především z jejich iniciativy začal vycházet v březnu 1995 časopis Svobodná mysl s cílem, „aby anarchisté a skupiny v různých regionech mezi sebou komunikovali“.

Už v druhém čísle se objevilo „prohlášení Přípravného výboru České Anarchistické Federace“, kde mj. stálo: „ČAF vzniká jako produkt spolupráce několika málo posledních anarchistů, kteří se ke svému přesvědčení hlásí a kteří odmítají reformismus a ,alternativnostʻ.“ Jako hlavní úkoly byly uvedeny: vytvoření zabezpečené informační sítě; vytvoření databáze fašistů; vytváření autonomních center; rozšiřování myšlenek anarchie a položení základních kamenů spolupráce mezi anarchisty.

V dalším čísle Svobodné mysli se už objevilo oznámení o prvním a zakládajícím sjezdu ČAF plánovaném na víkend 25.–27. srpna 1995 a rovnou i členská přihláška k vyplnění pro ty, kdož „sdílí názor, že účinný boj proti systému by měl být založen na rozrůstajícím se, ekonomicky založeném a soběstačném undergroundu“. Z čtvrtého čísla se dozvídáme, že k ustavujícímu aktu skutečně došlo. Kolik lidí se ho zúčastnilo, se nikde nepíše. Vzhledem k tomu, jak vypadalo tehdejší hnutí, se lze snadno dohadovat, že průměrný věk zúčastněných nepřesahoval dvacítku a že šlo zejména o muže. Na programu byla „oblíbená činnost“ sjezdů: sepsání stanov a základního programového prohlášení. Svobodná mysl se logicky stala oficiálním časopisem ČAF a bylo vytvořeno hned sedm regionálních skupin (středočeská, krkonošská, liberecká, východočeská, jihočeská, brněnská, severomoravská). Tím, jak se některé skupiny začlenily do ČAF, přešly i některé místní anarchistické ziny pod hlavičku tamních skupin federace, jako kupříkladu liberecký Výfuk či prostějovská Aurora II. Konkrétní aktivity, nepočítáme-li publikační činnost, se dostavily až po několika měsících, stejně jako přibývalo nové členstvo.

Nu a to byl začátek naší třicetileté cesty, která rozhodně nekončí.

Další díly seriálu AF30:
Sdílení zkušeností
Jak jsme slavilx První máje? (2015–24)
Jak jsme slavilx První máje? (2008–14)
Jak jsme slavilx První máje? (2000–07)
Jak jsme slavilx První máje? (1996–99)
Jak jsme zachraňovalx regionální tratě?
Na federační oslavě
Jak jsme slavilx založení federace
Jak jsme se vzdalx národnosti
Jak jsme se soudilx se Slovenskem
30 let Anarchistické federace