AF30: Zpráva o workshopu AF, který se točil kolem sdílení zkušeností, pocitů a přání spojených s tématem federativního organizování se.

V rámci celoročních aktivit u příležitosti 30. výročí založení Anarchistické federace (AF) jsme uspořádalx mimo jiné interní workshop, jenž se zaměřil na reflexi nabytých zkušeností, a to zejména v oblasti vnitřního života federace, organizování se a zdraví kolektivu.

Na to, že bylo pěkné květnové sobotní odpoledne, se nás sešel v komunitním centru Trhlina uspokojivý počet. Většinu účastnictva tvořilo členstvo pražské skupiny AF a kdo chtěl, mohl se připojit k workshopu on-line. Jak je už u nás zvykem, kolektivní sounáležitost a pohodu utužujeme společným jídlem. A o to vskutku nebyla ani tentokrát nouze, hned několik účastníků*ic akce připravilo něco pro ostatní. Na stole se tak objevil „tradiční lahodný žižkohradský veganský pastýřský koláč“; chlebíčky s pomazánkou z červené čočky a domácí cibulky, zdobené toho rána natrhanými ředkvičkami, špenátovými listy a rukolou; veganská bublanina s lesním ovocem a jahodami; bochníček domácího veganského sýra a jako gurmánský vrchol hot-dogy z domácích seitanových párků v doma napečených bulkách. Zástupce přespolního AF zahradnictva pak ještě rozdistribuoval zbytky čerstvě sklizeného, loni sázeného pórku k dalšímu využití.

Od gastro reportu se ale vraťme k samotnému workshopu. Jeho facilitace se ujal dlouhodobý člen federace, který připravil několik tematických okruhů, v jejichž rámci uvedl vždy několik bodů – nasbíraných ponaučení, vlastních zkušeností, pozorování a hodnocení. Od těch se pak volně odvíjela možnost ostatních interagovat. V pracovních sešitech, které každý obdržel, pak byly definovány některé otázky, na něž se odpovídalo buď hodnocením, pocitem či konstatováním na škále od 0 do 9. Díky tomu mohl velmi rychle vzniknout přehled, jak se kdo k dotazované věci staví, a v některých případech mohlo dojít i k velmi jednoduché kolektivní kvantifikaci. Některé z dalších otázek se probíraly formou koleček či volných vstupů. A došlo i na malování.

Co se týče konkrétních bodů, které vždy na úvod každého okruhu zazněly, budou zveřejněny formou souvislého článku v podzimním čísle anarchistické revue Existence, kterou plánujeme věnovat právě 30. výročí AF. Nyní přibližme alespoň některé debaty, jež během takřka čtyřhodinového workshopu zazněly.

Mluvilo se kupříkladu o kolektivních i osobních cílech včetně toho, co by si kdo přál v rámci hnutí či federace. Hledalx jsme také odpovědi na otázky, proč je pro nás důležité se v rámci hnutí organizovat. Při odpovědích na číselné škále se například ukázalo, že sledování kolektivních cílů je vnímáno jako střední, podobně jako formálnost federace, osobní motivovanost jako poměrně vysoká, stejně jako důležitost kolektivu. V otázce na nevyhnutelnost či nemožnost lepší společnosti se odpovědi pohybovaly kolem středu, tedy že je možná, ale nikoli nevyhnutelná, přičemž poměrně překvapivě nejoptimističtější bylo nejstarší členstvo. Většina přítomných se také vyjádřila, že cítí, že se může v rámci AF do značné míry realizovat. Federaci jako takovou považuje spíše za ustrnulou než inovativní. Na to konto padaly nápady, jak ji trochu více oživit. A vzpomínalo se, jaké kdo měl*a pocity, když do federace vstupoval*a. Opakovalo se očekávání, že jde o mnohem větší organizaci, než se ve skutečnosti ukázala být.

Zaznělo varování před dogmatismem a samozvanými hlídači čistoty anarchismu, kteří se cítí povoláni k tomu kádrovat, kdo je a kdo není správný anarchista*ka. Při té příležitosti měl každý nakreslit nebo popsat, jak podle něj*ní správný anarchista*ka vypadá. Asi nejtrefnější byl jednoduchý obrázek odkazující k tomu, že by měl*a používat vlastní mozek. Zpravidla však byl*a zasazen*a do kolektivu lidí s důrazem na sebevzdělávání a rozvoj, bezpečnostní kulturu, snahu o soběstačnost, všestrannost, strategicky myslící, bez potřeby sebeobětování, s celoživotním přesvědčením a seriózním přístupem, ale i s ochotou pustit se do diskomfortních situací…

Dál se debatovalo třeba o aktivitě a aktivismu, o formálních procedurách a o tom, co a jak v tomto směru zlepšit, jak více podnítit debatu o ideových a strategických otázkách. Každý se vyjádřil k otázce, v čem se nejvíce v rámci hnutí realizuje a jaké aktivity by uvítal*a, a padly návrhy na případné workshopy, které by bylo vhodné realizovat. Na závěr jsme se zabývalx doporučeními, jak předejít vyhoření.

Forma a zaměření workshopu se přítomným líbily, i když v závěru už byla cítit únava a několik připravených bodů bylo s ohledem na to facilitátorem vynecháno. Toto setkání však potvrdilo, jak je důležité se čas od času sejít a cíleně sdílet své pocity, obavy, přání a motivace.

Další díly seriálu AF30:
Jak jsme slavilx První máje? (2015–24)
Jak jsme slavilx První máje? (2008–14)
Jak jsme slavilx První máje? (2000–07)
Jak jsme slavilx První máje? (1996–99)
Jak jsme zachraňovalx regionální tratě?
Na federační oslavě
Jak jsme slavilx založení federace
Jak jsme se vzdalx národnosti
Jak jsme se soudilx se Slovenskem
30 let Anarchistické federace

28.5.2025 -sr-

Akce AF/IFA